Může pneuměřič naměřit (ukázat) tlak 75 kPA?

No, a to je právě ta věc, kterou jsem nevěděl. Děkuji. Očekával bych, že když pneuměřič ukáže 220 kPa, tak v pneumatice mám tlak 220 kPa, a ono je to přitom (220 + 101,325) kPa = 321,325 kPa. Nevzpomínám si, že bych se kdy dozvěděl cokoli, co by mě k tomuto mohlo vést, a nepřijde mi to logické (porovnejte např. s rychloměrem nebo otáčkoměrem motorového vozidla).

Mám další dotaz: Předepsané huštění pneumatik je sníženo o normální tlak, resp. mám-li mít nahuštěno na 220 kPa, je to tak, aby pneuměřič po přiložení ukazoval 220 kPa? Tím dotazem mířím na to, zda se v celém auto-moto kontextu tlakem myslí hodnota posunutá o normální tlak.

A ještě jeden dotaz: Když se používá jednotka "atmosféra", např. "přední kolo nákladního automobilu nahustíme na šest atmosfér", tak v dle této instrukce nahuštěné pneumatice bude šestkrát větší tlak než normálový, nebo v ní bude normálový tlak zvýšený o jeho šestinásobek?

Kdo by si myslel, že ty dotazy jsou hloupé, tak: "Je tam toho jednou tolik." (1 + 1 = 2) vs. "Je tam toho jedenkrát tolik." (1 . 1 = 1) vs. "Je tam toho dvakrát tolik." (1 . 2 = 2)

Děkuji.

Čili když mám v pneumatice jednu atmosféru, tak v ní nemám atmosférický tlak.

U vozidel s max. povolenou hmotností převyšující 3,5 t jsou nad koly běžně vyznačeny hodnoty 600 až 800 kPa; pokud si dobře vzpomínám, při nastupování do autobusu jsem viděl i 825 kPa, nebo dokonce 850 kPa. Nevím, co Vy míníte "normální pneumatikou". Já jako "normální pneumatiku" chápu takovou, která je určena pro běžný provoz v souladu s pravidly silničního provozu na asfaltové silnici (ne na poli, ne při závodech, ne při nadrozměrné přepravě).

No, teď to, co jste doplnil čtu ještě jednou, a podle mě jste napsal protimluv:

Tlak 606 kPa vůči atmosférickému tlaku přece znamená tlak o 606 kPa vyšší než atmosférický: (101,325 + 600) kPa = 707,325 kPa. To ale není šestkrát více než atmosférický tlak (desetiny, setiny a tisíciny zanedbávám), to je cca sedmkrát více.

Pokud by to "vůči" neznamenalo rozdíl, ale podíl, tak pak by to přece byl bezrozměrný údaj (bez jednotky), jelikož (606 kPa)/(101,325 kPa) = 606/101,325.

Nesouhlasím. Když se stanu účastníkem dopravní nehody, mohu být popotahován za nesprávné huštění (které nehodu může způsobit), protože není jasné (nezpochybnitelné), zda se předepsané huštění vztahuje k atmosférickému tlaku, nebo se jedná o absolutní hodnoty. Dokonce je to takové, že mohu mít vyšší huštění, a někdo mi může vytýkat, že jsem měl mít nižší, i nižší huštění, a někdo mi může vytýkat, že jsem měl mít vyšší. Já jsem prostě nevěděl, že je tam ten offset.

Bylo to s těmi atmosférami ještě trochu složitější. Jednak byka fyzikální atmosféra, která se značila ATM:
Atm = 760 torr = 101325 Pa
Kromě ní byla technická atmosféra at nebo přesněji ata (atmosféra absolutní), rovná přibližně 98kPa a atmosféra přetlaková atp = ata - 1 .

Setkal jsem se se stavem, kdy projektant předepsal pro kompresory provozní tlak 2,5 at a měl na mysli atp a dodány byly kompresory, které s rezervou dodávaly tlak 2,5 ata, což zejména v teplém období způsobovalo značné provozní potíže. Je faktem, pže měřiče tlaku v pneumatice by měly udávat tlak od 100kPa výš a v technickém průkazu vozidla by mělo být uvedeno, že se jedná o přetlak v pneumatikách.

Abys měl co dělat, tak si ještě zauvažuj o tom, co se stane, když si nahustíš předepsaný tlak v Chorvatsku na pláži při hladině moře a pak s tím autem vyrazíš do velehor (nebo naopak)

Mícháš do sebe dvě hodnoty. Jedna je absolutní tlak 101 kPa a druhá přetlak (např. 50 kPa - měřič na stupnici ukáže přetlak 50 a je to zároveň absolutní tlak 151 kPa)

tj. nula na měřiči je 101 kPa absolutního tlaku. U pneu se měří přetlak, tj. rozdíl tlaku uvnitř pneu/ mimo pneu.

Nejsme ve vakuu