Zdravím.
Po dotazu z elektroniky, kdy jsem se ptal na rizika, jež pro výpočetní techniku představuje nízká relativní vlhkost vzduchu, mám ještě jeden dotaz z fyziky. Věc má hodně společného s huštěním pneumatik.
Když normální tlak v atmosféře je 101,325 kPa, jak je možné, že analogové pneuměřiče jsou cejchovány od nižších hodnot (např. 50 kPa) a jak je možné, že reset v normálních podmínkách jejich ručičku nenastaví blízko 100 kPa, resp. jak to, že měření nenahuštěné (kupř. aktuálně ráfkem osazené) pneumatiky neukáže atmosférický tlak?
Podle mě ve svých úvahách mám chybu někde úplně na začátku. Mám pocit, že nevím něco základního, co většina jiných lidí ví (např. by ty hodnoty na pneuměřiči mohly být o normální tlak posunuty). Nebo je to snad tak, že určité hodnoty na pneuměřičích jsou pod jejich rozlišovacími schopnostmi? Proč by pak ale pneuměřiče nebyly cejchovány až od vyšších hodnot?
Děkuji.
0x
doplněno 25.06.16 23:10: V pneumatice nahuštěné na šest atmosfér bude tlak 606kPa vůči atmosférickému tlaku. Tedy šestkrát vyšší než je tlak atmosférický. A skoro dvakrát vyšší než je maximální provozní tlak většiny normálních pneumatik...
No, a to je právě ta věc, kterou jsem nevěděl. Děkuji. Očekával bych, že když pneuměřič ukáže 220 kPa, tak v pneumatice mám tlak 220 kPa, a ono je to přitom (220 + 101,325) kPa = 321,325 kPa. Nevzpomínám si, že bych se kdy dozvěděl cokoli, co by mě k tomuto mohlo vést, a nepřijde mi to logické (porovnejte např. s rychloměrem nebo otáčkoměrem motorového vozidla).
Mám další dotaz: Předepsané huštění pneumatik je sníženo o normální tlak, resp. mám-li mít nahuštěno na 220 kPa, je to tak, aby pneuměřič po přiložení ukazoval 220 kPa? Tím dotazem mířím na to, zda se v celém auto-moto kontextu tlakem myslí hodnota posunutá o normální tlak.
A ještě jeden dotaz: Když se používá jednotka "atmosféra", např. "přední kolo nákladního automobilu nahustíme na šest atmosfér", tak v dle této instrukce nahuštěné pneumatice bude šestkrát větší tlak než normálový, nebo v ní bude normálový tlak zvýšený o jeho šestinásobek?
Kdo by si myslel, že ty dotazy jsou hloupé, tak: "Je tam toho jednou tolik." (1 + 1 = 2) vs. "Je tam toho jedenkrát tolik." (1 . 1 = 1) vs. "Je tam toho dvakrát tolik." (1 . 2 = 2)
Děkuji.
Čili když mám v pneumatice jednu atmosféru, tak v ní nemám atmosférický tlak.
U vozidel s max. povolenou hmotností převyšující 3,5 t jsou nad koly běžně vyznačeny hodnoty 600 až 800 kPa; pokud si dobře vzpomínám, při nastupování do autobusu jsem viděl i 825 kPa, nebo dokonce 850 kPa. Nevím, co Vy míníte "normální pneumatikou". Já jako "normální pneumatiku" chápu takovou, která je určena pro běžný provoz v souladu s pravidly silničního provozu na asfaltové silnici (ne na poli, ne při závodech, ne při nadrozměrné přepravě).
No, teď to, co jste doplnil čtu ještě jednou, a podle mě jste napsal protimluv:
Tlak 606 kPa vůči atmosférickému tlaku přece znamená tlak o 606 kPa vyšší než atmosférický: (101,325 + 600) kPa = 707,325 kPa. To ale není šestkrát více než atmosférický tlak (desetiny, setiny a tisíciny zanedbávám), to je cca sedmkrát více.
0x
Nesouhlasím. Když se stanu účastníkem dopravní nehody, mohu být popotahován za nesprávné huštění (které nehodu může způsobit), protože není jasné (nezpochybnitelné), zda se předepsané huštění vztahuje k atmosférickému tlaku, nebo se jedná o absolutní hodnoty. Dokonce je to takové, že mohu mít vyšší huštění, a někdo mi může vytýkat, že jsem měl mít nižší, i nižší huštění, a někdo mi může vytýkat, že jsem měl mít vyšší. Já jsem prostě nevěděl, že je tam ten offset.
Bylo to s těmi atmosférami ještě trochu složitější. Jednak byka fyzikální atmosféra, která se značila ATM:
Atm = 760 torr = 101325 Pa
Kromě ní byla technická atmosféra at nebo přesněji ata (atmosféra absolutní), rovná přibližně 98kPa a atmosféra přetlaková atp = ata - 1 .
Setkal jsem se se stavem, kdy projektant předepsal pro kompresory provozní tlak 2,5 at a měl na mysli atp a dodány byly kompresory, které s rezervou dodávaly tlak 2,5 ata, což zejména v teplém období způsobovalo značné provozní potíže. Je faktem, pže měřiče tlaku v pneumatice by měly udávat tlak od 100kPa výš a v technickém průkazu vozidla by mělo být uvedeno, že se jedná o přetlak v pneumatikách.
0x
Mícháš do sebe dvě hodnoty. Jedna je absolutní tlak 101 kPa a druhá přetlak (např. 50 kPa - měřič na stupnici ukáže přetlak 50 a je to zároveň absolutní tlak 151 kPa)
tj. nula na měřiči je 101 kPa absolutního tlaku. U pneu se měří přetlak, tj. rozdíl tlaku uvnitř pneu/ mimo pneu.
Nejsme ve vakuu 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.