Kdo je rychlejší v zatáčce - motorka vs auto

Hodně častá otázka a odpověď je jasná...vždy je v zatáčce rychlejší auto

Je to prostě jen a jen o přilnavosti... jednoduché počty, motorka má šířku pneu, která je ve styku s vozovkou, nějakých cca 5 až 8cm vzadu a ve předu třeba jen 4 až 6cm, to dělá nějakých cca 14cm přitom auto má čtyři gumy a s průměrnou velikostí 205/55 r16 má na každé gumě plochu, která se dotýká silnice, cca 20cm, což při součtu dělá cca 80cm. To je ten rozdíl v přilnavosti, ve kterém vede auto

Co se týče všech možných videí, tak je to vždy spekulativní a nikdo neví za jakých podmínek to bylo (kdo byl určen aby vyhrál, řidiči atd...). Jednou jsem viděl video (zkusím najít), kde na dráze proti sobě postavily BMW 1M a BMW S1000, a překvapivě 1M (auto) vyhrálo a do cíle dorazilo jako první ale je nutné podotknout, že okruh byl hooodně technický se spoustou zatáček, kde právě motorka neskutečně ztrácela

Jak ale bylo zmíněno, na rovince je motorka prostě rychlejší...

Ale k otázce, pokud by jeli oba vedle sebe a počítalo by se jen uvaděných 10m před + zatáčka + 10m za, tak vyhraje auto

zatím jsme za jedno, že by mělo vyhrát auto teoreticky, ale prakticky to bude obráceně - víc řidičů motorek trénuje a má to jako zábavu, kdežto většina řidičů aut to má jako přibližovací prostředek a "závodníků" je v nich méně (a pak už to často stojí za to ). Ale o to nejde, mě šlo o teorii.

Pneumatiky bych ani neřekl... dnes jsou cenově dostupné pro obě kategorie kvalitní. Dost průměrných aut obouvá Continentálky, Micheliny atd a ty snad ani špatné pneu neumí. A na druhou stranu většina motorek obouvá cestovně sportovní.

Viděl jsem video, kdy jeli srovnatelní závodníci (praxe) a nakonec na okruhu vyhrála motorka, rovinky byly v její prospěch. Mě jde o zatáčky a ne celek.

Hodně záleží na nájezdu do zatáčky a s tím souvisí i brždění před a akcelerace za ní. Takže ten motocykl měl na videu dole na užší silnici výhodu oproti autu. Viz obr.

Ta růžová stopa je ideálnější než červená, pprotože na výjezdu ze zatáčky je rovnější, tím pádem se dá dříve akcelerovat.

Taky si ve videu můžeš všimnout, že motocykl jel podle růžové stopy, ale automobil byl v zatáčkách dlouhej, jak mu při výjezdu hvízdaly gumy-stopa červená.

A správně by ten automobilista měl do zatáčky najíždět zadkem, jako to dělají závodníci rally, aby byl na vrcholu zatáčkya (apexu) srovnanej pro výjezd z ní a mohl naplno akcelerovat. Hvízdání gum při výjezdu je chyba.

I Felicie spráská každou motorku na brzdách.

Ještě jeden aspekt. Nahoře jste srovnávali styčnou plochu motorka x auto. Je ale třeba vzít v potaz hmotnost, kterou styčná plocha musí v zatáčce udržet. U auta je mnohem větší.

Trochu fyziky .

Smykové tření , které působí i při průjezdu zatáčkou (vlečné tření, kinematické tření) je tření, které vzniká mezi tělesy při jejich posuvném pohybu.

Třecí síla při smykovém tření má velikost: F_t = fxF_n

,
kde je f součinitel smykového tření, F_nje kolmá přítlačná síla mezi tělesy (např. tíha tělesa)

Podle mých vědomostí , velikost tření (síly F_t která působí proti vzniku smyku) je závislá jedině na F_n (přítlačné kolmé síle mezi styčnými plochymi ) a koeficientu f(který vyjadřije třecí vlastnosti styčných třecích ploch). V této fyzikální zakonitosti nikde nevidím závislost velikosti třecí síly F_t na velikosti třecích ploch, jak se zde milně zdůvodňuje. Já vidím zhoršené vlastnosti nižší silu F_t při průjezdu zatáčkou jen v tom, že se kolmá přítlačná síla F_n (celková hmotnost motocyklu - automobilu), rozloží při průjezdu zatáčkou na odstředivou složku síly a kolmou složku (přítlačnou) sílu. Kolmá přítlačná síla je v tom případě vždy menší ( o odstředivou složku síly) než při přímé jizdě bez odstředivé složky síly. Proto jsou při průjezdu zatáčkou zhoršené třecí vlastnosti a toto zhoršení bych spatřoval u obou drtuhů vozidel obdobné. Výhodou motocyklu při průjezdu zatáčkou, bude zřejmě snížení težiště motocyklu ( při jeho náklonu) při průjezdu zatáčkou.

Hezký den přeji - miro

A proč má formule široký gumy? Ještě tam do toho kecá velikost plochy která přenáší třecí sílu, větší plocha = nižší měrný tlak a nižší zahřívání (přehřívání) gumy.

Auto je na tom v zatáčce líp, motorka ale může jet lepší stopu (větší poloměr). V praxi ale záleží hlavně kdo s tim jede a s čim jede. Průměrná civilní motorka na tom asi bude líp než průměrné civilní auto, hlavně průměrná guma u motorky je spíš sportovní, u auta pořád běžná...

Formule má široký gumy právě taky pro to, aby se zvýšila přítlačná síla proti odstředivé. Víc matroše mezi kolem a silnicí. Taky se ten přítlak reguluje naklápěcími aerodynamickými spoilery-v zatáčkách se naklápějí na vyšší vztlačnou sílu než na rovině.

Píšu rychleji, než přemýšlím. S tou velikosti třecí plochy je to asi blbost. Miro má pravdu v tomto.

Jen bych vyvrátil podle mě některá nepřesná tvrzení a zdůvodnil proč,.
1. Formule 1, nemá široké pneumatiky kvůli požadavku zvýšeného tření (viz předcházející odůvodnění), ale proto, že jsou vyrobeny z měkkých směsí - rychle se opotřebovávají , proto široká pneumatika = menší přítlak na 1 cm² styčné plochy = nižší opotřebování _ pneumatiky tak vydrží déle do nutné výměny. Spojlery zvyšují právě jen tu potřebnou přítlačnou sílu.
2. Různost tvarového styku a další vlastnosti styčných ploch, se vyjadřují právě v tom koeficientu tření, který se prakticky stanovuje zkušebně a uvádí se v tabulkách. Například ocel na ocel = 0,1 ; pryž na suchý asfalt = 0,55 apod.
Předpokládám , že u obou případů ( motocykl i automobil) uvažujeme všechny ostatní parametry shodné, kromě parametru kolmé přítlačné síly styčných ploch.

Ještě jednou zdravím příznivce motorizmu. - miro

Navíc například u Formule 1 jsou široké pneumatiky hodně důležité i kvůli akceleraci, rád bych viděl pneu o šířce 10cm jak přenáší na silnici třeba 400koní stačí se mrknout na jakékoliv sportovnější auto, a všude jsou na zadní (hnací) nápravě pneumatiky o minimálních šířkách 260mm a víš ikdyž čím širší pneu, tím větší spotřeba

Ale také čím širší pneumatika, tím hmotnější a tím obtížněji uváděná do rotace a zpomalení při drzdění, což jistě nejsou nezanedbatelné negativní síly působící proti požadavkům F1. V tomto sehrává významnou roli i průměr pneumatik. Ano úzká pneumatika při oněch 400koní a stávající hmotnosti vozidla, by se roztrhala, ale z důvodů vyšší přítlačné jednotkopvé síly působící ( na 1 kg/cm² ) kolmo na styčnou plochu pneumatiky. To je další zdůvodnění široké pneumatiky, které, ale nemá vliv na protismykové (boční přenositelné síly) vlastnosti pneumatiky.

Hezký čtvrtek přeje - miro

Jen doplňuji , že při konstrukci vozidel se vždy musí hledat a volit nejpřijatelnější kompromisy, mezi pozitivními a negativními vlastnostmi a vlivy.

Auto, protože má čtyři kola Kontaktní plocha pneu auta s povrchem je dejme tomu 4x 180x3 cm, kdežto motorky 2x 3x3 cm.

Okopírováno z http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99en%C3%AD

Smykové tření :

Smykové tření (vlečné tření, kinematické tření) je tření, které vzniká mezi tělesy při jejich posuvném pohybu.
Třecí síla Ft při smykovém tření má velikost:
Ft = Fn x f kde f je součinitel smykového tření, Fn je kolmá tlaková síla mezi tělesy (např. tíha tělesa)

Hodnoty součinitele smykového tření závisí na konkrétní dvojici látek na povrchu a drsnosti těles, mezi nimiž smykové tření probíhá. Je obvykle menší, než součinitel klidového tření.

Velikost smykového tření za pohybu pro dva dané povrchy je obvykle (není to pravidlem) menší než velikost smykového tření v klidu pro stejné dva povrchy,

Velikost smykového tření nezávisí na velikosti plochy styku obou těles a je úměrná velikosti normálové síly, přičemž koeficient úměrnosti (tedy součinitel smykového tření) na této normálové síle nezávisí. Toto tvrzení se označuje jako Amontosův zákon

Dovolil jsem si okopírovat některé odstavce z http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99en%C3%AD , jako snad již konečný argument, že velikost smykového tření (což vyjadřuje i možnost smyku) nezáleží na velikosti plochy (počtu kol , šířce pneumatiky ), jednoznačně nezávisí na velikosti styčných ploch. Má snad někdo jiné názory a vysvětlení? miro

Sice to není v zatáčce ...