Trestání králíka

Protože se na zvířatech výborně léčí komlexy. Ukážu králíkovi, kdo je tu pánem! A paní s fackovací rukavicí postaví do latě dokonce stovku králíků, to už je kumšt.

*komplexy

Tak vás bych taky kousla. Králík se netrestá, nikdy a ničím. Není to pes, nevychovává se. Pokud Vám nevyhovuje jeho chování, tak ho radši někomu dejte a pořiďte si plyšáka. S ním můžete klidně i mlátit o zeď.

Každé mládě se vychovává, i králík. Plácněte jej přes čumák, třeba rukavicí, nikdy ne rukou. Pak by se vás bál i při pohlazení. Jen malé procento mláďat se tohle neodnaučí.

tarantel - já bych také mohla napsat, že vaše odpověď je hovadina na druhou, ale mám slušné vychování a nenapíši to. Měla jste králíků několik, no já jich ročně mám přes stovku a vím o čem píši.

To je tedy pěkná hovadina) Plácáním přes čumák u králíka nedocílíte ničeho. VŮBEC NIČEHO. Prostě mu nedávat prsty před čumák. Králík není zvíře domestikované na nějakou sociální interakci nebo spolužití s člověkem. Je to zvíře "na pekáč" proboha. Ano, v současnosti je móda mít je jako mazlíčky, a proč taky ne. Ale je potřeba počítat s tím, že prostě nepobírají naše "výchovné metody". Nemají na to uzpůsobený mozek, nechápou to. Jsou králíci mazliví a králíci, kteří koušou. Záleží na povaze. Pokud to zakladatelce tak moc vadí, tak at králíka daruje a pořídí si nějakého vymazleného z chovatelské stanice, který bude mít nekousavost pravděpodobně i v genech (tam se nechová na kousavých zvířatech). Rozhodně ho ale nevychová a už vůbec mu neukáže, kdo je "pánem". Je to prostě absurdní už jen ta myšlenka. A ano, králíků jsem měla několik.

No dobrá, necht zadavatlka fackuje králíka rukavicí. Škoda, že se nejspíš nedozvíme výsledek ( a doma to zkoušet nebudu).

Ještě jsem k tomu našla toto:

Na králíky nekřičet, nebít je, nešlapat po nich
Jakmile si váš králík spojí nějaký zvuk, situaci, tón hlasu, váš výraz, naklonění těla nebo styl napřažení ruky s určitým důsledkem, je to poměrně spolehlivé a obtížně odnaučitelné. Z předcházející části tedy snadno odvodíme i negativní asociace. V případě, že si s vaší osobou králík spojí bolest, křik, častá kopnutí (ačkoli neúmyslná) nebo jiné nepříjemnosti, bude se vás prostě bát, nebo k vám nezíská takovou důvěru jak byste chtěli. U některých králíků to dokonce může vést k agresivitě. Nesmíte dopustit aby se vás králík bál!
To samozřejmě neznamená, že mu musíte všechno dovolit. Je ovšem třeba zvolit takové způsoby, jak králíkovi ukázat že něco nemá dělat, aby to nevedlo k jeho strachu z vás.
Příklad - zkušenost:

Jeden chovatel zvolil k ukázňování nepříjemné hvízdnutí z povzdálí hození měkkého balíčku papírových kapesníčků po králíkovi tropícím neplechu, nebo lezoucím tam, kam nesmí. To řešilo problém výchovy a rizika negativních asociací s osobou chovatele. Králík spojil nepříjemné pocity s místem v kterém byl nebo s činností kterou dělal, což je účel. Stejně tak je možné se za určitých okolností přiblížit k vyjadřování zvířat a zavrčet nebo zasyčet .

Příklad - zkušenost:

Takto se mi podařilo napravit jeden nedostatek v chování králíka Sandyho. Sandy z ničeho nic začal při lízání ruky kousat. Bylo to až k neuvěření u tak mírumilovného a flegmatického králíka. Když se množily stížnosti od ostatních členů rodiny, vzala jsem si Sandyho několikrát denně stranou k výcviku. Dostal k dispozici moji ruku, a ve chvíli, když jeho lízání přešlo v kousnutí či štípnutí, nepříjemně jsem zachrčela a ucukla rukou. Po 4 dnech to pochopil a problém už se nikdy neopakoval. Musím ovšem podotknout, že se jednalo o dospělého a dostatečně ochočeného králíka. U králíků, které máte měně než půl roku, je při metodách ukázňování potřeba velká ostražitost, protože je to především období budovaní vzájemné důvěry. Podotýkám, že zvolené metody výchovy se mohou do určité míry lišit podle povahy králíků (stejně jako tomu je u dětí).