Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, Máme 6 letého belgického ovčáka. Chodil jsem sním na cvičák a umí sedni, lehni vstaň zůstaň , přivolání, chůze na vodítku. Jak začal stárnout objevuje se u něho občasná agrečse, vů či rodině. Dnes jsme seděli venku a žena položila na terasu plný oddpadkový koš, aby jej odnesla vysypat. Pes k němu začal čuchat, povel fuj a stáhnul se. Za chvíli to chtěl znovu zkusit a žena jej odstrčila nohou a pes okamžitě vystartoval, ale nedtokl se ji. . Dal jsem mu povel jdeme a sáhl na něho a okmžitě vystartoval po mě. Nepotrhal mě, ale mám stopy jeho zubů na kůži. Oddstrkoval jsem jej židlí, ale byl jak smyslů zbavený. Židlí jsem jej udržel ze svého dosahu. Po chvíli jsem vyšel ven a zavřel jej do výběhu, pak jsem jej pustil a chová se normálně. Žena chce, abych jej nechal utratit, protože se bojí. Již jednou se takto zachoval ( cca před rokem)a opět šlo o žrádlo.Psa mám rád a tak nevím co mám dělat. Přijede k nám vnuk tak se samozřejmě bojíme aby jej nekousl. Prosím poraďte.
Jestliže ho nechcete nechat uspat, vezměte ho několikrát na cvičák, aby si uvědomil, kde je jeho místo. A i doma, na zahradě, o samotě, obojek, vodítko, k noze, sedni, lehni, vstaň, přines, pochvala, pamlsek. Pár minut několikrát denně. V kotci, ve výběhu, je svým vlastním šéfem a zapomněl, že vůdcem smečky, šéfem, jste vy. Jen zapomněl a zkouší najít si nové místo.
Zdravím, v 6ti letech to ještě není dědeček, který by měl mít právo na stařecké vrtochy. Zkuste popřemýšlet, co ho trápí, jestli nebyly nějaké změny v "jeho" smečce, jestli ho něco nebolí. Prostě zkustě nejdřív najít příčinu jeho změněného chování.
A za další - jeho agresi (i naznačenou) okamžitě likvidujte, psychicky i fyzicky MUSÍTE v té smečce být nad ním. Myslím, že Vaše žena i Vy ho fyzicky zvládnete - pokud projeví známku agrese, tak zalehnout, chytit pod krkem a znehybnit. Pokud se na to necítíte anebo pokud se bojíte o děcko tak raději zavřít do kotce. Raději nepodceňovat, než pak litovat...
...ale především zkusit najít příčinu tohoto chování...
Zdravím.! Psa nelze vychovávat, jako děcko. Děcku lecos vysvětlím slovně, psovi nikoli.
Tam jsou na místě pouze povely a příkazy. Celý svůj život mám psy. Těď mám zrovna křížence
Rotvajlera s NO. Má cca 50.kilo a nedokážu si představit, že by mě neposlechl. On sám ví, že by
dostal řádnou nakládačku.! Ikdyž mám jen o destet kilo víc, než ten pes, tak funguje, jak švýcarské hodinky.!
Chce to jen postavit se DŮRAZNĚ do role pána. Pes nesmí NIKDY napadnout nejen člena rodiny, ale ani toho, kdo se souhlasem pána překročí jeho teritorium. To bych ani nemohl pozvat nikoho na grilovačku.
P.S. Kdysi jsem "Belgičáka" měl a byl to děsný magor, kterého jsem se rychle zbavil. Pokud chcete rodinného psa,
pak z velkých plemen doporučuji Dogu. To myslím vážně. Doga rodinu miluje. Navíc má velmi přátelskou povahu.
Naprostý souhlas, až na jedinou výjimku - dogy ve stáří bývají mrzuté, nepříjemné až nebezpečné...
Ono málokterá Doga se dožije skutečného psího "důchodu". Toto plemeno bohužel často odchází předčasně.
Zdravím, mám psy a zvířata obecně ráda, ale pokud se u velkého psa objevujte takto agresivní a hlavně nevyzpytatelné chování vůči rodině, tak buď na dobu, kdy u vás vnuk bude, tak pečlivě zavřít nebo dát na řetěz, anebo opravdu utratit. Předtím bych se ale ještě poradila s odborníkem, cvičitelem, veterinářem.
Pes může mít holt povahovou vadu, která už nepůjde odstranit.
Dobrý den, existuje i převýchova psů, kde budou mít jistě bohaté zkušenosti např.:
na internetu jich je více. Popravdě problémy se žrádlem a upevňováním pozic ve smečce má kde jaký pes-samec. Možná..pes bral koš jako něco odloženého asi měl v tu chvíli hlad, popř. potřebu chtít něco dobrého-typla bych si, že tam bylo něco co dostává např. kosti, obal od jeho žrádla nebo maso. Pes v tu chvíli může mít pocit, že povelem fuj mu to neprávem upíráte a proto si to chtěl opravdu moc hájit. Psi nemají obecně rádi odstrkávání nohou a mohou to chápat jako napadení-noha je v úrovni jeho hlavy-tím ho asi dost naštvala. Pokud pes jednou napadne je neeejvyšší čas začít psa cvičit na stejné situace a to třeba i s košíkem. Prostě ho navyknete, (úplně stejně jako na jiné povely) , že teď musí poslechnout. Vodítko, stejná situace, košík, odměnky a nácvik na ignorování lákadel v podobě koše a pod. Je to časová investice, ale když si se psem opět upevníte vztahy a zapojíte do výcviku manželku, myslím, že dokážete odvrátit variantu utracení. Hlavně se ho nebát-nejistota živí jistotu! Nenechala bych bez povšimnutí ani variantu návštěvy veteriny, jestli nemá pes nádor a pod. Hledejte příčinu nejdříve u sebe...nezměnilo se vaše chování? Máte na něj dostatek času? Dostává stejné žrádlo a ve stejnou dobu? Není apatický? Zvážila bych i možnost, aby na cvičák chodila manželka se psem. Hodně pevné nervy a s chutí do výcviku
Nemyslím si , že v 6ti letech je starý, by naopak ještě by měl být v pracovním režimu. Jak je to dlouho kdy jste byli na cvičáku? Jaké cvičení , kromě procházek, společně děláte? On totiž i původně dobře vycvičený pes může mít tendence zapomínat kde je jeho místo ve smečce a začne ignorovat povely ( v lepším případě povely od zbytku rodiny, v horším i od pána).Pak nastává situace , že si pesan myslí , že on je ten , kdo doma velí . To je mu potřeba pomoct srovnat v hlavě ! Jediná možnost je s ním znovu začít cvičit a při cvičení si zárověň upevňovat vlastní postavení ve vztahu pes x pán.Zpočátku bych určitě doporučila cvičák ( pes bude v cizí zoně a nebude sebejistý vlastním postavením).A po několika návštěvách na cvičáku bych začala i s výcvikem na zahradě s tím , že manželka by byla přítomna ( jenom jako přihlížející).K dítěti bych ho určitě nepouštěla - samotného již nikdy a v doprovodu Vás až po intenzivním výcviku a s umělohmotným košíkem.O utracení bych vůbec neuvažovala , jsem názoru , že pokud si něco pokazím , tak bych to měla napravit. (tím mám namysli nedůslednou výchovu a její následky.) zdravím
Vím, že tady nemá asi co moc diskutovat, ale mám trochu načteno a tak chci poradit.
Ujasnit pozici. Koukněte se po dobrém cvičáku, choďte na dlouhé procházky a unavte ho. Pak už nebude mít moc síly na to kousat. A jak tady mnohokrát zaznělo - být klidný a dominantní (asertivní), převezměte (všichni) "alfa"pozici. Také zjistěte jestli ho něco nebolí. Třeba se koukněte na Cesara Millana ( znalecpsiduse.blogspot.cz/...), něco jde okoukat. Nebo na libovolného (např. doporučeného) cvičitele. Hlavně ho netrestejte vytřepáním za kůži za krkem - není to trestání po způsobu matky, je to zabíjení kořisti.
Ke vnukovi nepouštět, když už tak s náhubkem a pod dozorem.
Doufám, že to na veterině neskončí. Rozhodně se to dá vyřešit.
Jste blázen stavět Cézara na úroveň šmejdů. Pes je sice nejlépe ovládtelné zvíře, ale lidé v moderní době už neberou pse jako pracovníky usnadňující život, ale jako vrtící se plyšáky a ztratili naprostou soudnost jak se ke psům chovat. Cezar vzal základní pravidla a dal jim řád a pomáhá psům vyřešit problémové páníčky. Samozřejmě, na druhém místě jsou peníze, ale každý se musí nějak živit.
Ještě jednou se zapojuji a uvědomila jsem si, jak jste skvělý páníček, když radu hledáte a nechcete si připustit psa odsoudit. Klobouk dolů! Víc takových. Cesar Milan je kontroverzní a každý se zdravím rozumem si z jeho videí a metod "má" vzít jen to co zdravému rozumu neodporuje. Souhlasím s tím, že dává psům rozmazleným pravé místo v rodině a napravuje to co si napáchali páníčci samy. Hold budme rádi, že to dělá vůbec někdo jinak by je dávno uspali. Sama jsem se psem podstoupila podobnou metodu, ale chlapci to neuměli jako cesar milan (metoda tedy selhala a psa jsem si musela znovu získat) a proto bych se do aplikací jeho metod nikdy nepouštěla. Raději ověřené metody z českých cvičáků a pozor opravdu se věnovat i výchově psa. Prostě mít supr vztah se psem znamená, že si rozumíme i bez debat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.