Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, bude se vám to zdát bláznivé ale je to tak. S kamarádem sme se rozhodly že on mi přiveze psa jako dárek od něj, a já budu dělat že sem o tom nevěděla. Protože by mi rodiče nejspíš psa nedovolili. Neptala jsem se jich přímo ale myslím si že ne. Tak sem se rozhodla že prostě přijdu domu s krabicí a oznámím jí že mi kamarád přivezl dáreček. PSA. Mamka má ráda tyto tvory a myslím si že když uvidí ty roztomilý očíčka že nás nevyhodí :D( to by myslím neudělala, ale možná bude naštvaná.. ale zlost je stav co slouho netrvá ) je mi 17 let a na zahradě už máme labradora. ale já chci nějakého malého postelového pejska. ( jorkšírra nebo Schi-tzu) Je to opravdu bláznivý nápad nebo by mohl vyjít? Děkujii Dara
Mně by to jaký špatný nápad nepřišlo, že chceš psa... a možná, že i mamku odměkčíš. Ale co když si nesednou s druhým psem? Jeden z nich může být výbojnější a přece jen je mezi nimi rozdíl ve velikosti...
Vůči labradorovi mi přijde celý nápad hodně nefér. Jeden pes zahradový, dhuhý postelový? Jakpak si to asi v makovičce srovná, že ten druhý může do domu? Nechci psí myšlení zase až tak polidštovat, ale osobně bych se takhle chovat nemohla. V tomhle případě bych domů volila kočku nebo morče.
Kdyby mi bylo 10 let, tak bych domů přinesla všechno možné bez ptaní. Kdyby mi bylo 17, tak bych se ptala rodičů, jestli smím.
Bez vědomí (a souhlasu) rodičů by sis domů zvíře přinést neměla. Nebylo by lepší se věnovat vašemu současnému hafanovi? On pejsek není na 14 dnů, ale to samozřejmě víš. Jenže - jseš si jistá, že se o něj budeš do 30-35 let starat? Nebo odjedeš do školy, odstěhuješ se apod. a pejsek zůstane rodičům, kteří ho nechtějí?
To je normální, my máme po dceři co se dočasně odstěhovala psa, kočku, pískomila a nyní se stěhuje zpátky, s 19ti (slovy devatenáct) potkánky
no vyjit by to mohlo...ale pozor! kdyz bude pejsek stejneho pohlavi jako labrador nemuselo by to delat dobrotu...meli sjme dve fenky a dobrotu to vazne nedelalo...i kdyz jsme si pak privezli stenatko a to byl kluk tak ho odmitala... takze radsi bych si vybrala zviratko opacneho pohlavi nez je labrador...byt uz jen pro jistotu... my si privezli pejska k fence a vubec si nesedli uz jsme mysleli ze bude muset zpatky ale kdyz povyrostl, tak uz z neho mela respekt jako z poradneho ''chlapa'' jink drzim palce ...
,,,,tak to není pravda! Labrador pokud je pes, nedá pokoj malýmu. Pud je pud i kdyř je malý nebo velký.Jedině dvě feny a opačně.Tak budou hopsat po sobě a je klid. Já jsem chovala čivavy a vím co to je ,,,žádná sranda.A ještě navíc Labroš je velký tak děkuju pěkně.
Tenhle bláznivý nápad jsem vyzkoušela už 2x a vyšel Dva roky naši nechtěli o hadovi ani slyšt a kdesi cosi, pak jsem si tu tkaničku přinesla máma z ní byla úplně nadšená. Nakonec tedy, že jednoho hada ano, ale víc ani rána. No a loni na podzim jsem si přinesla druhého, protože první se musel stěhovat do většího nového terárka, a přece to první nenechám prázdné, ne?
Pořídit si psa bez vědomí rodičů. To není dobrý nápad. Váš pes, co máte doma, je venku na zahradě. Doma mají rodiče klid. Nyní jim chcete do bytu nastěhovat štěňátko, které nebude umět ani chodit ven, udělat základní potřebu, všechno se musí učit. Kdy chcete štěňátko učit, co může doma dělat, co nesmí dělat, okusovat nábytek apod. Vy ráno, půjdete do školy, pak máte jistě nějaké sportovní aktivity, máte kamaráda, příprava na školu. Kdy budete mít čas, na pejska? Nevidí to rodiče z tohoto pohledu? Proto nechtějí dalšího psa, doma. Rodiče mají také nějakou práci, pak mohou chtít také se věnovat sobě a nechtějí se starat o nějaké zvířátko. Rodiče chtějí také mít svůj život, i když vy, si to zrovna nemyslíte. Třeba to tak není, nevím, ale... zeptejte se rodičů? Jen můj názor.
My už jsme hlavně měly malého psa. Asi před 8mi lety sme měly jorkšíra. byl domácí ale za 3 roky umřel protože měl něco z nohama. od tý doby nechtěli žádný malý plemeno kvuli tom,u, že by se to opakovalo. ale proč to nezkusit že všichni psi nejsou stejní? mají rádi psy a starat se o to malý by jim dle mého názoru nevadilo. jenom mají strach že si na to zvyknout. budou to mít rádi a zase jim odejde do psího nebe.. nevím to to je moje tvrzení..
Pořídit si psa přes nesouhlas rodičů mi příjde dosti drzé. Přeci jenom je to jejich zahrada a barák, tak by s tím měli souhlasit. Až budeš mít svůj barák nebo byt, pořizuj si co chceš!
Tak sem se rozhodla že prostě přijdu domu s krabicí a oznámím...
ale já chci nějakého...
Plánujeme si koupit baráček .)a obě naše dospělé děti ví,že pokud by chtěly na barák jakékoli zvíře,že to musí probrat s náma.
hezký den všem sépi
Myslím si, že donést domů psa, nebo jiné zvíře, bez předchozí domluvy, je rána pod pás rodičům. A to bez ohledu na to, že už jednoho psa máte. Rodina funguje taky proto, že si každý nedělá co chce a respektuje ty ostatní.
No, a to je to celém taky dost blbé. Nepostavit se problému čelem, nevyřešit si záležitost s rodiči sama, ale jít na to podfukem.
Neznáme Tvé rodiče, nevíme jak zareagují. Takže jen jednu historku ze života.
Kamarád Ondra také toužil po pejskovi, ale maminka neústupně trvala na tom, že jí pes nesmí přes práh bytu. A najednou, na Ondrovy narozeniny někdo zazvonil u bytu. Nikde nikdo, jen na rohožce košík a v něm krásné a roztomilé kňučící chlupaté něco. Vzali to domů, v košíku byla ještě cedulka: "Vše nejlepší k narozeninám přeje Lenka". No, a než maminka vymyslela jak se pejska nejlépe zbavit, tatínek vzal chlupáče za svého a bylo vyřešeno, nakonec i maminka byla ráda za toho chlupatého kamaráda. A až po několika letech se rodiče dozvěděli, že to na ně byla "bouda", kterou vymyslel a zrealizoval Ondra se svym mladším bráchou...
Takže pokud to riskneš, budu držet palce!
konečně něco pozitivního! děkuju. určitě to risknu protože už zájemce kterej by si pejska vzal kdyby to NÁHODOU nevyšlo mám ...
no,,zapomínáš,že pes má své potřeby a žere, Také bývá nemocný a to něco stojí. A dost..Pořád není OK.To není jenom mazlení. Je to cca 10let. minimálně ,,můj žil 17let čivavka.
Mamka to bude platit? Já nechápu některé lidi,co mají velké psy doma takový velký pes jak dostane průjem tak je doma o hubu a je vymalováno.
A navíc...každý pes malý nebo velký si stejně označkuje své teritorium. nezabráníš ani když čůral venku. Já mám naučenou čivavku na takový tác a ONA jak je venku hnusně,nebo se mi nechce tak při jde za mnou a vede mne do koupelny ,kde má tácek .Vyčůrá se ,opláchnu a hotovo.
Vím jaká je to starost se starat o psa .. Už sem psala že máme labradora. takže to asi tak nák znam nemyslíte?. .. ato s tim značováním.. Znám hodně lidí co jim to ten pes nedělá.. tak nevim no. asi záleží na každym jedincovi. a nebo na způsobu výchovy majitele
tak se vám to stydí říct...Záleží,jestli váš pes jde jen někdy na veterinu,nebo si tam chodíte pro léky jako já 500kč za měsíc.
Není pravda, že si každý pes značkuje teritorium, tím myslím byt Pokud cítí, že vůdce je páníček - člověk - tak si to nedovolí, protože to teritorium není jeho ale člověka. Vše záleží na výchově a určení rolí Můj hafan by to zkusil jednou a dostal by vynadáno, že by si to příště vážně nedovolil...
Zkuste situaci probrat ještě s maminkou a získat ji na svou stranu. Budou to hlavně vaši rodiče, kdo bude shánět krmení pro pejska. Pejsek je sice fajn, ale na druhou stranu je to závazek (krmit, venčit, cvičit, aj.). Opravdu to chcete dělat několik let?
Já to nechápu. Labrador tě už přestal bavit, co? Chjo, chudák pejsek, je mi líto, ale připadá mi to tak kruté... Tvojí mamince by ses nelíbila a tak by si pořídila něco menší... Kdyby mi to maminka udělala, puklo by mi srdce, i když se snažím být ta nejmenší citlivka, která vůbec může žít.
Teď nějak nechápu, proč si pořídit druhého psa znamená nemít rád toho staršího... zvlášt, pokud je labrador venku.
martinaa : přesně tak .. to taky nechápu. samozřejmě se o něj budu starat jako doposud. ale prostě chci nějakýho malýho gaučáka..
no tak pravda, je ti sedmnáct a chceš si pořídit štěně. Já jsem takhle jednou přinesl domů kočku a nikdo mě nevyhodil i s kočkou. Už u nás zůstala a dnes máme tři kočky. Tady asi problém není. Ale počítej s tím, že pes se celkem běžně může dožít 17 nebo dvacet let. Takže se může stát, že ti potáhne na čtyřicítku a ten pes tu pořád ještě bude.
Mít psa je moc prima. Ale nám včera zemřel, bylo mu 15 let a já se nemůžu s tím smířit. Už nikdy za mnou nepříjde do pokojíčku, už nikdy mi nebude dělat společnost, nikdy už nebudeme spolu vyvádět. Měl krásné hnědé oči, když byl třeba smutný, tak byste mu dali poslední, když se na vás podíval. Cvičil jsem ho. Všude kam se dalo, jsme ho brali sebou, ikdyž byl velký. Věděl, že ho mám rád. Tedka bloumám po baráku a všude ho vidím a řvu jak vůl. Chtěl bych to všechno vrátit, a aby ještě žil. Udělal jsem mu hrob doma na zahradě, je pořád semnou, ale přitom není. Do pr..ele, proč musel umřít!
I takto vypadá stránka, když máte psa a stane se členem rodiny. Je mi moc smutno a nevím, jak to bude dlouho trvat, než to přejde. Ted si říkám, že už psa nechci, nechci to třeba za 15 let zažít znova.
Prijit o kamarda je strasna vec... nam se to stalo uz hodnekrat, u vas je to alespon dobre, ze zemrel starim... nam zatim vzdy zemrel pejsek tak, ze se mu neco stalo i klidne po 5 letech... ted uz mam ctvrteho d doufam ze ten konecne dozije ... nevim bojim se o neho jako blazen...JUMBA moc me mrzi co se vam stalo... chapu vas, stazene srdce, knedlik v krku a pri kazde vzpomince slzy v ocich je to strasne ... preji vam abyste to brzy prekonal a mel brzy lepsi naladu... neda se s tim delat nic... to je proste zivot... vic bolestny nez stastny... :'( mejte se a snad to brzo preboli...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.