Nejste přihlášen/a.
Ahoj , je mi 13 a už od mala chci psa. Rodiče mi ale říkali, že psa mi koupí až budu dost velká a schopná se o něj postarat. Místo psa sem tedy dostala křečka a tak to došlo až ke kocourovi. Teď je zase prosím aby mi koupili psa. Tatka mi už před 3 lety slíbil, že když budu mít na vysvědčení samý jedničky tak mi toho psa koupí. Já sem se pilně učila a samý jedničky sem měla a pes stejně nikde a ted říká že to není pravda, že nic nesliboval. Při tom to mamka se ségrou moc dobře vědí, že to slíbil. Do teď toho psa nemám a pořád je přemlouvám at mi ho koupí. Sem schopná se o něj postarat a rodiče to dost dobře vědí. Čas na něj mám tak proč mi ho teda nekoupí? Prosím poraďte někdo jak na ně...
Zkus si něco přečíst zde, třeba ti to pomůže.
doplněno 19.02.10 14:01:Jedině ještě zkus až tatka bude mít dobrou náladu.Třeba nyní u olympiady.U hokeje, nebo co ho baví za sport.
Držím palce.
Odpovědět tak , abys byla spokojená není jen tak. Rodiče vědí na rozdíl od tebe ,že je to závazek. Pes je jako člen domácnosti, vyžaduje pozornost ,čas, je také někdy nemocný, chce jít ven, hrát si, žrát, musí se naučit disciplíně. /musí ho to někdo naučit/. Prostě mít pejska není jen si s ním hrát. Stojí to čas, peníze a nervy. Zvíře dá spoustu lásky , pokud ji ovšem dostává od svých chovatelů. Vidím to tady v okolí . Děti chtěli psa a kdo s ním chodí dnes ven -rodiče. Děti ho možná doma pohlladí ,ale tím to končí. Neříkám, že jsi stejná, to tě neznám . Ale bývá to tak a nediv se rodičům.
Času mám spoustu, někdy dávám větší přednost mým zvířatům než např. kamarádům. Ségra má fretku a většinu času co je v práci se o ní starám já. Chodím sní na procházky, koupu jí, dávám jí nažrat a hraju si s ní. Dokonce sem se jí snažila naučit pár povelů. Zvířata já prostě zbožňuju a čas si na ně vždycky najdu. Klidně bych se vzdala kapesného jen proto, aby měl třeba kvalitnější krmení a tak... Procházky se zvířaty přímo zbožňuju a když sem u někoho kdo má psa tak čekám jestli mi někdo nenabídne a bych s ním šla ven na procházku. Máme docela velkou zahradu, takže kdybych např. nebyla odpoledne doma tak by mohl běhat venku nebo by šel se sestrou a fretkou ven. A nebo bych mu to prostě vynahradila. Každý není dokonalý. Možná je problém v tom, že rodiče strašně moc přemlouvám až je tím naštvu a sou na mě naštvaní. Mamka už trošku podlehla, řekla mi že ví, že se o psa dokážu postarat ale stejně psa prý nedostanu. Musím je o tom přesvědčit do velkých letích prázdnin. Ráda bych psa měla už tento rok a nejlepší by bylo kdybysme si pro něj jeli až se vrátíme z Chorvatska. Problém by ale byl kdybysme někam chtěli jet i příští rok a co pak se psem...to říkali i rodiče..ale na dovolenou stejně nejedeme celá rodina a vždy by byl někdo doma..takže by se měl o psa kdo starat...tak proč mi ho nechtějí koupit? ..já to prostě nechápu...
Pejska si pořiď, až budeš dospělá a mít vlastní domácnost. Proč by měli Tvoje rodiče si vázat na krk každodenní povinnosti a omezování na dalších 15 let, až Ty odejdeš na školu a budeš si žít vlastními věcmi?
Nic proti, ale kdyby to takhle bral každej tak psa nemá žádný dítě. A navíc, na intr jít nechci takže budu přes týden doma. Jedině když půjdu na vysokou tak by se o něj starali ale já žiju přítomností a né budoucností. Tohle by se řešilo až kdybysme psa měli. Tohle samý mi řikali i rodiče ale v debatě sem vyhrála já. Nikdy se neví co se stane. Já jen potřebuju radu jak je přemluvit o tom, že je pes dobrý nápad. Navíc mi to slíbili když sem byla malá a pak ještě tatka s tim vysvědčenim. To je na mym tátovi hrozný. Něco slíbí a pak to nedodrží...
No nic, díky za odpověď. Víceméně máš pravdu. Ale nikdy nevíš jak se co vyvrbí. Navíc, to není ono mít psa v dospělosti. Já chci vědět jaké to je mít psa ještě v ,,dětství,, . Snad víte jak to myslim...
Ano ano, já přesně vím jak to myslíš. Měla jsem stejný problém, jen s tím rozdílem, že mi nikdo nic neslíbil (a neměla jsem samé jedničky ) Ale pes byl vždycky moje přání...nedočkala jsem se. Pak jsem si vyhlédla jednoho, co byl stále uvázaný a po domluvě s majitelem jsem chodila se psem na procházky. Sem tam jsem ho přivedla domů, jen na chviličku... atd...až jednou, když si naši zvykli na psa doma, zůstal na noc, pak ještě jednou. Pak jel s nama na výlet až u nás zůstal napořád. Naši viděli, že to není jen rozmar a o psa se starám a nenechávám jim ho "na krku". Pak už to bylo ok.
To jen tak, jak to probíhalo u nás...Ono to opravdu má dvě strany, a řešit co se psem kterému bude 5 let, bude na vás zvyklý a ty pujdeš třeba na výšku, psa budete muset prodat nebo darovat, taky není úplně ono. Ne každý stojí o psa (tví rodiče) Je pravda, že nikdy nevíš co se stane, ale ty to pravděpodobně víš...máš samé jedničky, na výšku nejít by byl hřích, takže tak.
Ale přeju ti at to dokážeš! A at si ho vaši zamilují a rádi se ti oněj postarají.
Tak to jsem ráda že mi někdo rozumí . Doufám že rodiče nějak přemluvím o koupi psa. O zvířata se dokážu postarat. Přece mám kocoura, králíka, křečky a občas se starám o sestry fretku a všechno zvládám i s jinými povinnostmi. Kdybysme měli psa a já bych šla na VŠ tak bysme ho v žádném případě nedali pryč a rodičům by už po těch letech se soužitím se psem zas tak nevadilo se o něj 5 dní v týdnu starat. To vím jistě, né že by z toho byli radostí bez sebe, ale naši mají zvířata rádi a zastak jim nevadí po nich sebrat nějaké to hovínko a tak ..Navíc kdybych si našla byt v okolí VŠ, pokud bych nebydlela přímo tam, tak bych si pejska vzala k sobě, pokud by to bylo možné a měla bych čas a tak... Jenom teoreticky...ani nevím jestli se na VŠ dostanu ..a už vůbec nevím co chci v budoucnu dělat...nejspíš něco se zvířaty, jen nechci být veterinářka..bych nemohla např. utratit nějaké zvíře...možná budu dětská lékařka, ale to nevím jistě..a brácha chce abych byla právnička ale to se mi moc nezamlouvá ...no nic..uvidíme co z toho vzejde..
díky za podporu a odpověď vůbec
Jsem si vědom, že co píšu není odpověď na položenou otázku. A za to se omlouvám. Jenom mi to připadá důležitá věc upozornit na to, že plánuješ něco pro živou bytost na patnáct let dopředu a že ani ten nejgeniálnější člověk ve 13 letech netuší, co s ním bude ve 25.
Vidím to ale samozřejmě z pozice rodiče. Můžu k tomu jen říct, že v životě bych psa domů (pokud bych ho sám nechtěl) nedovolil a že neexistuje způsob, jak mě k tomu přesvědčit. Fakt se bojim, že v tom mladém věku si neuvědomuješ pohled rodičů, jakej zápřah nepřetržitej spoustu let znamenají děti a jak vzácný jsou zbytky sil a času, který můžou věnovat svým zájmům.
Máte pravdu, nemůžu jen tak říct rodičům že chci psa at ho koupí. Musí si to pořádně rozmyslet a to nejen rodiče ale i já, co bude v budoucnu. Neříkám že sem nějaká chytrá a že se dostanu na VŠ. Samý jedničky sem měla v pátý třídě. Ted sem v osmý a nebyla to žádná sláva, ikdyž vyznamenání bylo ale co...
Koupi psa musí chtít celá rodina, což je problém u mýho táty a trochu u mámy. Sourozenci se zanedlouho odstěhujou tak těm je to jedno. Pes je závazek na celej život, já sice žiju přítomností a na budoucnost hledím jenom v ohledu kam půjdu na školu a co chci vlastně dělat. O tomhle je taky třeba přemýšlet, ale stejně se nikdy neví co bude za 1 hodinu, natož za 10 let. Rodičům nejde o to, kolik volného času jim ještě zbude když si pořídíme psa. Jim jde spíš o to, kde psa budeme mít. Zahradu máme velkou, ale tatka se vymlouvá že bude všechno na zahradě zničený, tak řekl že by musel být v kotci. Ale tatka je prostě ,, línej,, ho postavit. Jenom řekne že tam musej být betonový základy a už se tváří jak kdyby snědl citron... s nim je to těžký...psa mi slíbil a nedodržel to ikdyž si byl vědom že si to budu pamatovat...ale se mnou je to taky těžký...sem tvrdohlavá jako bígl, což je shodou okolností moje nejoblíbenější psí plemeno...
Taky nenám v kotci základy, není to nutné. Z trubek z lešení je svařený kvádr a podlahu mám z dřevěných fošen...Kotec stojí na cihlách, zátím.... Co se zahrady týká, trávník asi nebude úplně výstavní a zbytek je o tom co psu povolíte, náš pes nešlápne do jediného záhonku. Mírné ztráty jsou ve štěněcí fázi, než pochopí co se po něm chce...pak už je to ok.
PS: bígla si rozmysli...je fakt tvrdohlavý a jak chytne venku stopu, je to problém , ale fešáci to jsou...
Bígl je sice moje nejoblíbenější plemeno, ale je velice tvrdohlavý a jen málo se vidí hodně poslušný bíglík. Já bych radši sheltie, je to hodný a milí inteligentní psík. Který se hodí jak do bytu tak ven.
Jak čtu tvoje odpovědi, zdá se, že jsi rozumné děvče. Jak už je zde o bíglovi napsáno, je tvrdohlavý a musí se s ním chodit, chodit a chodit a to znamená spoustu času. Ten retrívr, by byl prima, je to hodný pes a myslím, že i poslušný. Jen, když píšeš o kotci, tak mně zamrazilo. Já bych neměla to srdce nechat psa venku stále zavřeného v kotci, opravdu ne. Myslím si, že by si takového retrívra rodiče určitě brzy zamilovali a pomáhali by ti se o něj starat. To jen tak odhaduju. Ale, jak už ti radí další, až budeš vystudovaná a budeš v zaměstnání, bude mít tvůj život nějakou pravidelnost, sama dospěješ a určitě jestli máš psy ráda, tak si ho pořídíš i po čase. Měj se hezky, PT /stařenka/
Kdybysme měli kotec, tak v něm pes bude zavřený, jen pokud bysme měli návštěvu a pes by musel být zavřený. A také kdyby zlobil a tak. Jinak by celý den mohl běhat po zahradě. Chtěla bych sheltii , tenhle psík může být jak v bytě tak venku což by bylo super. A je to hodný milí a inteligentní psík. Prostě super a rodičům by se takový psík zamlouval. Jinak na psa bych čas měla. Právě taky jeden z důvodu proč bych chtěla psa. Chci totiž taky něco dělat ve volném čase, něco jako svůj koníček, ráda bych třeba tancovala, ale musela bych dojíždět a tak a to se zrovna nehodí. Nebo bych chtěla sportovat, ale to také není nejlevnější, ikdyž pes také není zrovna levná záležitost. Pořád je to živá bytůstka, které se můžu svěřit, hrát si s ním, chodit na procházky atd..prostě nejlepší přítel člověka .
swobo, víš co? Zkus zatím, než budeš mít jednou svého psa, chodit do útulku a chodit s tamními psíky na vycházku, trochu je vyčesat kartáčem a pomazlit se s něma. Budou ti moc vděčni a budou tě vždy radostně vítat. Přines jim pár piškotek, to mají psíčci rádi. Víš teď máš na zvířata čas, ale až vyjdeš ze základky /pokud nechodíš na gympl/ a budeš studovat dál, už tolik času nebude a možná ani nezůstaneš ve svém městě, ale budeš někam dojíždět. To všechno zvaž. I tvému pejskovi by bylo po tobě moc smutno. Teď by si na tebe zvykl a za pár let by tě vídal jen krátce, to bys určitě nechtěla. Jednou si jistě psa pořídíš, až k tomu budou podmínky a budeš štastná jak ty, tak pes, to mi věř. Zatím ahoj. PT /stařenka/
S tím útulkem jsem to již chtěla zkusit, ale já bydlím v malé vesničce a útulek tu nikde poblíž není. Říkala jsem to už rodičům před pár měsíci, že bysme se do nějakého útulku mohli zajet podívat. Našla jsem jeden docela blízko, ale pořád ne tak blízko, abych se tam mohla zajít podívat . Museli bysme tam autem a tak sem prosila rodiče, ale ty řekli, že by mi jich bylo líto, a věděli by že bych hned chtěla nějakého domů a tak.. Možná to i bylo tím, že na internetu byli obrázky těch psíků z útulku kam sem chtěla a byl tam krásnej labrador...a překecávala sem rodiče at si ho vemem a tak tam už vůbec nechtěli jet... Ale stejně bych chtěla do nějakého útulku zajít, něco dobrého pejskům přinést a jít s nimi na procházku. Třeba by rodiče psa povolili. No uvidíme.
Díky za radu
Ahoj, i já jsem jako malá chtěla pejska , ale také mě jej rodiče nepořídili. Dnes jsem starší a pořídila jsem si malého pejska maltézáčka, už je mu 14 let a musím potvrdit slova výše psaná, že je to opravdu velký závazek. I takto malý pejsek vyžaduje procházky, pozornost majittele, každý den přípravu žrádla, v případě nemoci nemalé částky u veterinářů. I dovolené se musejí pejskovi podřizovat, nebot u nikoho nechce být . Tak Ti také radím si tento závazek na 10-15 let dobře rozmyslet.
holka, zkus jeste tak dva roky pockat, pak si sezen brigadku a pejska si kup sama, na to ti rodice nic nemuzou rict , proste koupila sis ho za svoje prasule, ale to taky znamena, ze budes muset shanet penizky i na granulky. doporucuju nejake male plemeno, ktere toho moc nesni, a mohla bys ho mit jak doma, tak i (na chvili) venku... treba jezevcik, westik atd. Hlavu vzhuru, drzim palce
Já na psa čekám celý svůj život, tak bych ještě tak 2 roky počkat mohla. Ale stejně... klidně bych se vzdala kapesného jen aby pejskovi bylo dobře, ikdyž těch pár korun to není nic...no uvidíme jak to dopadne...westík je hezkej, ale já bych radši sheltii ta je super a nenáročná, vhodná pro začátečníky...díky moc
Ahoj SWOBO. Trochu se přikláním k názoru ještě chvíli počkat. Vidím, že máš rozumné názory, ale určitě nevíš co to obnáší. Mám již dospělou dceru, bydlící v pronájmu ve velkém městě. Pořídila si stěně. Chce mu dát opravdu všechno, má přečtenou literaturu, chodí s ním do klubu pro pejsky. Má tři měsíce. Pejsek ji nenechá vyspat, budí se několikrát za noc, musí s ním ven. Zvykl si na ni, že jen odskočí do krámu nakoupit, už teskní na celý dům. Aby jej nenechávala samého doma, bere si ho do práce (ještě, že může). Je trochu vyčerpaná, nevyspaná. Je to jak malé dítě. Nikde večer nemůže jít, protože by s ním musel někdo být. Je to docela náročné. Každý měsíc to bude lepší, ale nevím, jestli udělala dobře.
Ano je to tak, pejsek je jak malé dítě. Dnes jsem šla nakupovat a jak viděl, že bude sám doma hned byl u dveří, tak jsem ho vzala sebou, ale všude to bohužel nejde. Pokud nebudeš mít podporu rodičů, a nepříslíbí Ti se o něj postarat, kdyby jsi nemohla nebo se Tvůj život změnil a měla jiné zájmy tak bych si ho být Tebou nepořizovala, doplatí na to potom nejvíce pes.
Tak si tak všecko pročítám a obdivuji se ti, jak jsi chytrá, rozumná a vyspělá dívka. Vašim jsi určitě oporou a pomocí. Máš velice dospělé názory. Vlastně všecka pro a proti jsi už viděla řekla sama. Vždyt ty už všechno víš. Jen si kontroluješ, jestli si to myslíš správně. Jen bych ti chtěla vysvětlit pár věcí. Spíše praktických. V kotci psovi není vůbec, ale vůbec dobře. Je ve vězení, průhledném, ale přece jen vězení. A zavřel ho tam páníček, kterého on miluje ze všech nejvíce. Těžko se to psovi srovnává v hlavičce. Je tam sám, je mu zima, má zmrzlou vodu nebo naopak je mu tam horko, bez možnosti úniku. Má jen těch 2x2m. Děs! Cítí se opuštěně a naříká a štěká!A šeltie je nádherný pes, ale pozor, je to pes pracovní. Potřebuje lítat, shánět ovce a stále pracovat v pohybu. Je náročný na údržbu srsti. Líná. Chlupy jsou úplně všude a pořád.O bíglovi si poklikej u nás v archivu. Rozhodně to není štastný pes v domácnosti nebo v kotci. Je to smečkový pes, který je štastný ve smečce, v lese, při honitbě. Stále v pohybu, stále štěkat, stále se nějak projevovat. Přeji ti, abys byla ještě chvíli trpělivá a na pejska si počkala, až bude opravdu tvůj a opravdu s tebou. Na celý svůj 10-15 let dlouhý psí život. Hodně štěstí tobě i tvým budoucím psíkům.
Tak to Vám moc děkuji za chválu , ale zase nepřehánějte ... s tím kotcem máte pravdu a pejska by mi bylo také líto ...také je další možnost - dát mu na zahradu jen boudu do které by se mohl schovat nebo v ní spát a k tomu malý přístřešek, aby byl ve stínu a tak... jinak by měl volný výběh na zahradě...v případě nouze, bysme ho jen k boudě uvázali, ale to by mi ho také bylo líto ... no kdybych měla psa tak by se na něco přišlo, aby měl pejsek venku svoje místo , ale aby ho neomezovalo ve volném pohybu a aby pes cítil dobře. A já neměla pocit viny...
Bígl je sice krásný pes, ale má velké lovecké pudy a tak..což by byl u nás doma problém ( máme kocoura, králíka a fretku...) ..a také rodičům se bígl nelíbí a je neposlušný...Za to šeltie je nádherný pes, jak jste už sama říkala ..kdybych šeltie měla a zbyl by nějaký čas a rodiče by mi to povolili tak bych s ní chtěla chodit na cvičák ..šeltie hodně rychle běhá tak by se hodilo např. agility a psy to prý baví a vybijí tak svou energii ...S tou srstí je to horší, ale já bych nejraději vykoupala i kocoura s králíkem, což je problém, tak se v tomto ohledu můžu starat jen o fretku...prostě by mi to vůbec nevadilo , několikrát do týdne vyčesat psa..ikdyž se píše že stačí kartáčovat 1x týdně ale nevím nevím ... navíc do obýváku bysme jí raději nepouštěli - tedy ne na pohovku - chlupy by pak byli všude...
Jinak díky moc za všechny rady a za vysvětlení některých věcí, které mi hodně pomohli a to nejen od Vás , ale úplně od všech Doufám že mi to se psem vyjde, at už teď nebo za pár let...ale v dospělosti si nějakého psa určitě pořídím..Díky za vše
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.