Pes vyjel po dítěti!

Zdravím. Evidentně vaši rodiče o psech nevědí vůbec nic. Jak si můžou pořídit velkého křížence, a ještě bullteriera (či bulldoga?) s ovčákem?! U "papírových" psů se dají čekat vlastnosti plemene, u kříženců nikdy! Váš pes je zhruba na začátku puberty, jakou měl do nynějška výchovu a výcvik? Vyhledali jste odborníka, pod jehož odborným dozorem rodiče psa vychovávali a cvičili, nebo ho nechali růst jak dříví v lese? Jak je možné, že vůbec nevíte, že 8leté děvče je v očích psa jen dítě, a dítě takovýto kříženec nebude nikdy poslouchat? Nikdy se mu nepodřídí! Ten pes bude toto dítě vychovávat, ale po psím! Právě vám to ukázal. On vůbec po vaší sestře "nevyjel", on jí po psím vysvětlil, že na něj ona nebude sahat kdykoliv jí to napadne, ale jen tehdy, když on to dovolí. Žádný pes nedělá nikdy nic bezdůvodně, jen se chová jako pes, ne jako člověk. Vaši rodiče jsou neuvěřitelní! A vám je kolik let? Pokud chcete tohoto psa usměrnit, musíte mít psychickou převahu a dostatek fyzické síly. Musíte být dospělý chlap a umět být vůdce smečky. Pak vás váš pes bude poslouchat jak hodinky. Teď už ví, že vy nemáte psychickou převahu, a brzy zjistí, že ani fyzicky ho nezvládnete. Tak kolem 3 let věku jednoho dne srovná i vás. Rodiče by měli okamžitě vyhledat odborníka a výcvik psa hned řešit. Vy dvě s ním nesvedete nic, na to rada není. Ida

Zvážil bych dát psa pryč.

Bohužel se něco podcenilo při výchově psa, to se stává. A nebo je pes prostě magor.

Dítě - člověk mi je přednější než pes - takže bych zvážil dát psa pryč.

Nechtěl bych se dívat celý život na své dítě jak má pokousaný obličej jen kvůli tomu že jsem dal na cit co s chudáčklem psem a tlak společnosti že se přece nemůžete takhle vzát psa.

Nejsem kinolog a doporučuji vyhledeat odborníka, který vám určitě poradí lépe, než rádoby odborníci, kteří tu na základě pár vět od tebe, vynášejí nad psem, tebou a rodiči zásadní soudy, aniž by znali nebo žádali upřesňující informace. Podle mě to jsou pokrytci, ale netvrdím, že nemají pravdu, jen to, že navzdory tomu, jak suveréně své názory předkládají, ji mít rozhodně nemusí.

Zároveň soudit psy podle plemena je rasizmus a ten bude v pravidlech určitě zakázaný. Píšu to jako vtip, ale dovolím si tvrdit, že rasa povahu zcela automaticky nedefinuje, jak naznačují rádobyodborníci zde.

I mé názory ber z rezervou. Je velmi těžké rozeznat zda je daný problém spojen s povahou psa nebo neadekvátním výcvikem.

Jak moc vážně pes po sestře vyjel?

Kolikrát je opakovaně? Za jakých situací?

Kolik je ti let? Kolik váží pes? Kolik vážíš ty?

Má k tobě pes absolutní respekt nebo jsou nějaké rezervy?

Kolik mu je, jak dlouho ho máte?

.

Pokud lze vyjetí považovat za "nevinné", tak bych začal tím, aby ten, zkoho má nejvštší respekt, jej zacal intenzivně cvičit v tom, aby pes poslouchal od sestry příkazy a měl by ji poslouchat i když je sama. Zaroveň cvičit i sestru, jak si vyjednat respekt.

V rámci toho , by to měla být zejména jen tvá sestra, kdo mu dává jídlo a pití.

.

Nejsem rodič, ale myslím , že pokud bych měl dceru a můj pes by na ni vyjel, tak poprvé bych jej důrazně napomenul, podruhé bych jej durazně potrestal, potřetí bych jej zbil tak moc, jak jen bych to svedl (psi miluji, tak by to bylo pro mě těžké, ale snažil bych se maximálně). po čtvrté bych jej dal pryč.

Je to už hóóódně let - vyženil jsem starší fenu. Křížence, co vypadal jak přerostlá liška. Naprosto pohodový a hodný pes, i když značně nevychovaný. Když se narodila dcera, fena stála na zadních u kočárku, přední nohy pokrčené (o kočárek si je nedovolila opřít) a koukala na mimino. Pár let bylo všechno v pohodě, obě si dobře rozumněly. Jednoho dne pes po dceři bez zjevného důvodu (stál jsem 3 metry od nich, nic zvláštního jsem neviděl) tvrdě vystartoval a poranil ji na rtu. Byla to už stará fena, na jakoukoliv převýchovu bylo pozdě. Nedalo se riskovat, že se to bude opakovat a tak měla smůlu...

...teprve po patnácti letech se dcera přiznala, že tomu chudákovi psovi tehdy šlapala na packy. To nebohé zvíře to bolelo a tak se v podstatě jen bránilo .

Nejlíp utratit, jakmile si čokl zvyknul vyjíždět po dítěti.

Psa v posledních letech nemám, ale několik let jsme psy měli. Pokud pes necítí z osoby testosteron, tak si stejně více-méně dovolí. Teď se mnou nebudou souhlasit psí sluníčkáři a především ženy budou tvrdit, jaké jsou autority pro své čoklíky. Samozřejmě, že nepřiznají, že namjí čoklíka zdaleka pod kontrolou.

Měli jsme malé štěně-bylo tvrdě vychováváno odmalička, do města i bez vodítka, tak moc byl spolehlivý. Postupem času se jeho povaha měnila a hlavně přítelkyni přestával poslouchat, nic vážného, pak ji jen tak lehce stisknul ruku, když mu chtěla posunout misku, pak si od ni nechtěl nechat už ani naplácat za špatné chování, jeho drzost rostla, se mnou si to nedovolil a měl stažený ocas.

Dyt to přeci ukazujou v televizi, jak je in mít čoklíka a jak je in mít bulla.

Kdybys měla svou sestru skutečně ráda, pes jde ven. Proč? Protože z tvé sestry neucítí autoritu a už vůbec ne po tom co mu to prošlo, už to má tak v hlavě naprogramováno. Ono stačí jedno stisknutí v obličeji tvé sestry a tvá sestra je dosmrti poloznetvořená.

Pokud nemáš sestru ráda, čokla si nech a utěšuj se, že je to chyba ve výchově. Pokud ji máš ráda, nech ho "vypnout"

Kdo vlastně vůbec jsi, že chceš riskovat zdraví své malé sestry? To jsou mladé slečny, co by byly za sourozence rády, můžete chodit spolu ven, na výlety, povídat si. Asi ti to je málo. Nevážíš si toho, nepiš že plácám hlouposti, kdyby sis vážila, dotaz tu není a čokl jde ven.

Jsou daleko vhodnější psi než nějaký zprskaný bull

Kam jsme to došli, že se upřednostňuje čokl před sourozencem? aha, vona je to vlastně "frajeřina" mít "bulla" či nějakýho takýho genetickýho zmatlance-vymatlance. A mít sestru, to zas taková frajeřina není, to ve společnosti nevypadá tak "drsně"

Ale vlastně ano, 8mi letá sestra si ho chtěl pohladit a on se chudáček vyděsil a bránil svůj život. Tohle je agrese.

Si vzpomínám, co to bylo za fušku oddlělit od sebe ty pastevecký psi, co jsme měli, který se "chytli" do sebe když jeden chtěl dominovat nad druhým a to nejsem otesánek. Dával jsem jim neskutečný pěsti, abych je oddělil a navzájem si nešli po krku, přesto to pomohlo jen trochu. Takový plemena jako je bull tak ani v rozčilení necítí bolest.

Nevážíš si své sestry, kam jsme to došli, bull v rodině s 8letým dítětem, čokl cennější jak dítě A ti, kdo to obhajují, že je to jen o výchově, tak bych vás transformoval do těla 8 mi letého dítěte, bezmocného, jaký to je, když byste museli žít ve strachu, strachu před prašivým agresivním čoklem. |a takhle žít ve strachu den co den

Zdravím ještě jednou. Pokusím se pomoct ještě jinak. Nejdřív vysvětlím. Z toho, jak se vztekáte na různé rádce soudím (protože svůj věk jste nám nesdělila), že taky ještě nejste dospělá. Že jste to byla hlavně vy, kdo chtěl psa, a rodiče ho pořídili vám, ne sobě. Proto se staráte a vychováváte především vy, ne rodiče => což svědčí o jejich neznalosti, a nikdy to neměli připustit = je to jejich chyba, oni jsou dospělí, oni měli mít rozum. Oni měli vědět, že spolužití se psy je založené na hierarchii v lidsko-psí smečce. Podle svého postu v této hierarchii se pes chová. Vás zatím pes bere jako sobě rovného (ne jako vůdce, a časem nad vámi taky přebere kontrolu). Proto nechápete, že "vyjíždět na malou sestru" vašeho psa nikdy nemůžete odnaučit (to jsem psala, jen jste to nepochopila). On to dělá s těmi nejlepšími úmysly, není to špatnou výchovou, on jedná podle vrozených vzorců chování, které si nese v genech = ochránit život všech, především těch slabých a neschopných členů své smečky = štěňat. Sem patří sestra. On ji učí, že přiblížit se příliš blízko jiného tvora a ještě na něj makat, se nesmí! Nikdy! Protože to vyhodnotí jako útok a mohl by ji sežrat! Tak by smečka přišla o svá štěňata. Navíc musí všechny možné nepřátele udržovat v odstupu – pozor na procházkách. Takto přemýšlí a jedná pes, tak mu velí geny = pudy. Neumí mluvit, proto učí názorně. Nebude to dělat jen v přítomnosti (dospělého) člověka, kterého uzná jako vůdce smečky, kdy ochranu a výchovu přenechá jemu. Vás za vůdce neuznává, proto přebírá (s pubertou a nástupem dospívání) velení nad sestrou on. Pes je a vždy bude zvíře, s chováním a přemýšlením zvířete, ne člověka.

U vašeho psa jde navíc o křížením posílené ochranářské pudy, sebevědomí, dominanci a odhodlanost, což je řízeným chovatelstvím "u čistokrevných plemen" potlačováno. Váš pes je evidentně velmi inteligentní a moc vás obě miluje. Proto vás potřebuje vychovat tak, aby nikdo cizí neměl šanci vám ublížit nebo sežrat. Navíc po "bullovi " je tu ještě velké nebezpečí genu, který mají jen "bojová" plemena.

Dvě věci, které můžete udělat sama. 1) Nastudovat si v odborné literatuře jak přemýšlí pes, jaké má vrozené vzorce chování, jaký musí být vůdce smečky – aby ho pes uznával, jak s ním komunikovat aby pochopil, co se po něm chce a jak pochopit, co on chce říct nám, co znamená řeč jeho těla. Např. knihy: Přirozená komunikace a život se psy (od ing. Viktora Dostála), Pes to chápe jinak, Hodný PES nemožné chování, Rozumím si se svým psem? Zaměstnejme svého psa, Inteligence psů... 2) Pokusit se vžít do myšlení psa a sama naučit sestru aby chápala, co si nesmí jako "odrůstající štěně" vůči psovi dovolit. Např.: nedráždit ho, respektovat, že při krmení ho má nechat v klidu, netahat ho za ocas, uši, pokud si vleze do svého pelíšku - tam ho nechat vždy v klidu, když zavrčí či se zježí - odejít a zároveň neprojevovat bázlivost, jen respekt. V těchto momentech může mít tento pes tendenci přitvrdit. Pokud situaci s pomocí rodičů zvládnete do jeho cca 3 let věku = dospělosti, pak se nejspíš zklidní. Tak držím palce. Ida

Babi, děkuju . Snad to pomůže. Ida

Jo jo, cvak cvak a sestra má polovinu obličeje pryč

NECHAT UTRATIT

To se stává, pokud se naprostý amatér rozhodne "chovat nové plemeno" ..

Někdy ani nemusí být amatér ..

Na vině byl člověk, ne pes. Pes žárlil an druhého psa, copak to tu nikdo nechápe? Kdo chová taková plemena, musí umět psa chápat a ne ho za to mlátit, to z něj vychová zabijáka.Kdyby jsme utráceli lidi vždy, když je někdo vytočí a oni vyjedou, to by byla zeměkoule samý kříž...

Můžu jen úvahu?Moc se mi líbí, jak mnoho lidí domýšlí důsledky povahy určitých plemen a problémy způsobené křížením. Konečně tohle někdo domýšlí. A to jen díky tomu, že se jedná o velké, náročné plemeno. Ale podívejte se, jak pří výběru psa, lidé zapomínají na specifika určité rasy a vybírají jen podle líbivosti vzhledu. A to ani nevzpomínám o křížencích. Mluvím pouze o podceňování povahy vyšlechtěné rasy, při výběru štěněte.

Dejte mu pořádně, kvalitně nažrat, je evidentní, že pes má hlad. Hlad po stopových prvcích a minerálech.

Kvalitní není o podřadných granulích vyráběné horkem a tlakem z odpadu z kafilérií.

Pořádné žrádlo, péči a pes bude jak beránek.

Sestra si připravovala jídlo a pes to cítil. Sestra je dítě a je považována za součást smečky, ale každý pes stále bojuje o pozici.

Takže dát nažrat, dát péči ve formě cvičáku, vyčerpávajících procházek a her, mazlení, přidělení místa ve smečce /pořád to je mladý pes/ a bude po problému. Je to zvíře a rodina je jeho smečka. Chová se tak, jak velí pudy.

Sestra není obět psa, ale dospělých, nezodpovědných lidí, kteří si pořídí zvíře a nemají vůbec ánunk, co to obnáší. Problémy tam jsou již vícekrát a řeší tohle starší sestra? Alespoň Vy tazatelko, že se snažíte s tím něco dělat, to musím pochválit. Ale potrestat po delší době nemá žádný význam. Nepřenášet na psa vlastnosti a myšlenky lidí.

Nevím samozřejmě, jakou péči pes má, ale když se kouknete na chovatele a cvičitele p. Desenského a příběhy zkažených psů, tak je většinou chyba v chovateli a majiteli.

tohle skocni tak jak u nekterych radoby majitelu psu, kdyz daji psovi zradlo do misky tak musi utect jinak by je pokousal :D radeji toho psa dejte pryc a rodice poslete na vysetreni s hlavou