Nátěr kmenů stromů vápnem

Bílá jak víme odráží světlo... takže aby na jaro nerašili..., pak přijdou mrazy... Též desinfekce, ale už se to nedělá. Dával se papír, desky...

Kmeny stromů, které jsou natřené vápnem, nejsou od jarního sluníčka popraskané. Venku ještě mrzne, sluníčko hřeje na jednu stranu stromu. Kůra stromů je tmavá, teplotní rozdíl řeší tím, že kůra stromů praskne. Stromy, jsou vápnem také chráněné, proti různým živočichům. U starších broskví a meruněk, nyní dáváme na jaře, jen papírové krabice. Udělají kmenu stín, kmínek nepraskne. Zkušenosti z naší zahrady.

Tady je to vysvětleno odborně:

Vápno odráží slunce.

Mnoho zahrádkářů natírá kmeny ovocných stromů vápnem, aby tím zahubili choroboplodné zárodky nebo škůdce. Jde o nutný zásah nebo o přežitek?

"Jde samozřejmě o rozšířený omyl,"tvrdí pražský zahradník Josef Potůček. Co se týče ochrany před chorobami má podle jeho slov nátěr vápenným mlékem jen zanedbatelnou hodnotu.

Natírání kmenů ovocných stromů je však dobré ochranné opatření proti mrazovým trhlinám a mrazovým deskám.

Výhodou je, že sníží působení slunečních paprsků na kmen, který se pak během dne tak silně nezahřívá a v noci není tolik vystaven účinkům mrazu. Vápenný nátěr sníží ohřívání asi o 5 ºC.

Existuje však ještě lepší způsob, jak zabránit jarnímu brzkému probouzení stromů. Stačí postavit před kmen směrem od jihu dřevěnou desku (prkno nebo fošnu). Ta sníží teplotu přehřátí dokonce až o 15 ºC.

zena.centrum.cz/...

Vždycky jsem žila v domění, že proto, aby je neožižlali mravenci.

! ne mravenci. Srnky jsem chtěla napsat. A zajíci, třeba.

Také jsem se kdysi ptala a laik, ne zahradník, mi odpověděl: Do tmavých kmenů se v zimě více opírá slunce. Obílené kmeny mají v mrazech mírně zabránit teplotním výkyvům a následným škodám.

Jsem sama zvědavá, jestli to někdo potvrdí.

Takže než jsem to sesmolila, buss to takhle vysvětlil .

Kůra stromů, moc zajímavé.

Kůže stromů

Víš, že i stromy mají kůži? Říká se jí kůra a je to vnější

vrstva stromů nebo jiných dřevin. Stejně jako vaše kůže

má za úkol chránit vše uvnitř. Jak strom roste, začne mu

být jeho kůže malá. Proto kůra praská, láme se, loupe a

odhaluje novou vrstvu kůry.

Tenká, nebo tlustá kůže?

Kůru tvoří vnitřní a vnější vrstvy. Vnitřní vrstva se nazývá

kambium. Tvoří ji miliony malinkých stavebních částic

zvaných buňky, které se neustále dělí. Když tyto buňky

odumřou, stane se z nich kůra. Každý rok vznikne nová

vrstva kůry a stará vrstva je odsunuta směrem ven. Kůra

stromu může být tenká jeden nebo silná až třicet

centimetrů.

Pozorování stromů?

Všechny rostliny potřebují kyslík a oxid uhličitý. Dýchají

kmenem stejně jako listy. Prohlédni si pozorně kůru

stromu a pokus se v ní najít dýchací otvory.

Co máme z kůry?

Skořice, voňavé koření, je kůra stromu, který roste v Indii

a na Srí Lance. Kůra mladých stromků se oseká a vysuší.

Korek je zase kůra korkového dubu. Zhruba každých

deset let se sloupne vnější vrstva až ke kambiu (vnitřní

vrstvě). Z korku se vyrábějí zátky, podrážky, podlaha i

nábytek.

8

Klíč k minulosti

Občas nám příroda dovolí zahlédnout dávnou minulost

díky svým vlastním výtvorům. Když se strom poraní,

začne z rány vytékat pryskyřice (smůla), která ji zacelí

jako strup. Hmyz, například mouchy, někdy v pryskyřici

uvíznou. Zkamenělé smůle pravěkých stromů se říká

jantar a hmyz je v něm někdy dodnes uchován.

klenice.mb-net.cz/...