Bude mít vaše dítě na letním táboře mobil?

Přijde na to. Holka, necelých deset let - klíďo bez mobilu, nepotřebuje ho. Zato náš 15letý pubescent by musel mít asi jedině obě ruce v gypsu, aby jel bez něj.

děti mi jedou na dva tábory - na jeden je mobil nedoporučený a beztak by ho pod stanem neměly kde dobíjet, tak tam ho mít nebudou. na druhém mobil nevadí, tam ho mít budou (a spí tam v chatě s elektřinou, takže i mohou nabíjet).

Taxi říkám, jak jsme mohli bez takových věcí vůůbec žít? Napsal se pohled, koresponďák,, nebo nic. Děcka jak u boudy.

Ne

Nejsem velkým přítelem mobilů. Snad proto, že mě zastihly až v dospělosti, dětství jsem musela zvládnout bez něj.

Tatka třeba řekl: Za světla budeš doma! Jenže v zimě to bylo ošemetné, minuta - a najednou tma jak v pytli. Po pár výchovných lekcích jsem se naučila opravdu za světla být doma. Ani hodinky se ven nenosily, i když své první Primky jsem dostala k Vánocům v páté třídě.

Dneska mě dost deptá, když člověk stojí v supermarketu u pečiva a řve zoufale do aparátu: Tak mám koupit 10 rohlíků, nebo radši housky?

Tyhle problémy nám odpadly a žilo se nám klidněji. I když, je jiná doba, což chápu.

Na tábor bych mobil nedoporučovala. Není, kde ho nabít, hrozí i ztráta, odcizení. Navíc dítě může domů posílat zkreslené a nepravdivé zprávy, jak je to tu ošklivé, vůbec se mu tu nelíbí a chce domů. A to všechno jen proto, že k večeři byla dušená mrkev. A rodiče pak mají starosti.

Nebyly kouzelnější koresponďáky z tábora typu? :

MILÝ RODIČE, MÁM SE DOBŘE, UŽ NEVÍM CO PSÁT A TAKY UŽ TU NENÍ MÝSTO. VÁŠ PEPA.

Rodiče věděli, že Pepa je živý a že je v pořádku. A byl klid. Lepší, než někde za bukem bulit do mobilu, jak moc se mi stýská. Proto bych byla pro tábor bez mobilů. Jaga.