Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer,
mám problém který mě trochu trápí a musím nad ním pořád přemýšlet. Povím vám svůj příběh od začátku.
Od mala cca 4 let se znám s jednou holkou, v té době ji bylo 17 let. Navštěvovala mě pravidelně jednou za týden nebo potřeby, hrála si se mnou, chodili jsme ven na procházky a tak. Postupem času z toho nebyla jen slečna na hraní ale osoba kterou jsem měl fakt rád a důvěřoval jsem ji. Když mi bylo 13 let, zamiloval jsem se do ní, krásná, mladá 26 letá žena co úspěšně podniká, měl jsem ale strach že když ji vyznám lásku, hodně věcí to změní, a na konec jsem usoudil že takhle to je nejlepší, byla na mě fakt hodná, šli jsme nakupovat a koupila mě oblečení za 1800 a hru na PlayStation za 1500, celkem mě to trápilo, protože jsem ji odmítal takhle ždímat a když ji to řekl, tak mi akorát řekla že o tom nebudeme diskutovat, že se s rodiči dorovná (nikdy nedorovnala), navíc mi to vrtalo hlavou, brácha (21) od ní nikdy nic nedostával ani před tím, ani spolu nic nemluvili, třeba se akorát zeptala jak se má a tím to haslo, když jsem se ji na to zeptal tak mi řekla že je akorát moje teta, což mi připadalo jako naprostý nesmysl ale když jsem se nato zeptal rodíčů tak mi to potvrdili a potom to nějak rychle zakecali. Minulý rok v létě jsme spolu strávili 5 denní dovolenou, naučila mě řídit její auto. Včera dopoledne se rodíče hádali s mým bratrem, nic neobvyklého, ani jsem nemusel stát za dveřmi protože jsem je slyšel, najednou bratr vypustil větu "Radši se zamyslete nad sebou, co děláte bráchovi, jak dlouho mu to chcete ještě tajit tak zásadní věc?" To mě samozřejmě hodně zasáhlo a ihned jsem se začal zajímat o co jde a říkal jsem jim at mi to bez vytáček poví, ale odbyli mě s tím že to počká odpoledne. Odpolednd za mnou přišel otec do pokoje že mám jít do obýváku, byli tam rodiče i ona, dívali jsme se na sebe a otec šel rovnou k věci, větu kterou řekl nikdy nezapomenu "Musíš vědět pravdu, Kateřina je tvá biologická matka, Katka je tvá pravá maminka" Uplně mě to položilo, podíval jsem se na ni a ona přikyvla, strašně jsem začal brečet a obejmul ji, a byl jsem k ní přitisklý celou hodinu. Zjistil jsem že ženu, kterou jsem měl za svoji kamarádku a tetu je ve skutečnosti moje matka, která mě nemohla mít když mě ve 13 porodila. Odpusti jsem ji že mi lhala, a chci s ní žít. Rodiče byli fajn, a investovali do mě, ale vychovala mě v podstatě ona. Dnes jsem neměl školu a celý den jsem nad tím přemýšlel, neustále jsem si přehrával v hlavě co všechno jsme spolu prožili a že ona je ve skutečnosti moje matka.
Nežádám o radu, spíš o pochopení, potřeboval jsem se vypsat, celý den jsem nad tím přemýšlel, doufám že ted to bude lepší.
Děkuji
Tak ted uz jenom najit sveho bio otce a jste komplet. Nebo otec zustava stale stejny? To je ta chybejici zapletka, o ktere pise Sebod.
Josefe, docela chápu, že jsi teď ve zmatku. Můj obdiv patří tvým rodičům, že se tě ujali a vychovali tě a zabezpečili ti tak hezké, bezstarostné dětství. Určitě to pro ně nebylo snadné rozhodnutí a je fajn že nechali tvou biologickou matku aby s tebou byla ve stálém kontaktu. Asi nebyla pro tvou rodinu cizím člověkem, jistě byla také z vaší rodiny (?). Všichni určitě celá ta léta čekali na vhodnou příležitost aby tě s touto skutečností seznámili. No a teď tomu pomohla náhoda, aby ses dozvěděl že máš dvě maminky! Přeju tobě i tvé velké rodině hodně štěstí a lásky...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.