Nejste přihlášen/a.
Chtěla bych znát Váš názor na tuto situaci...Můj manžel má sestru, která letos o prázdninách vdávala svou dceru. Věděli jsme o tom, že se bude vdávat, ale nevěděli jsme přesné datum... Tak jsme čekali, že přijde svatební oznámení nebo prostě někdo zavolá, kdy se svatba koná...Docela nás zaskočilo, když manžel volal svým rodičům a oni mu sdělili, že svatba už byla.... Neznáme důvod, proč před námi svatbu zatajili ... rodinné vztahy jsou (tedy " byly" ) úplně v pohodě...Nečekali jsme pozvání na hostinu, ale myslím, že by bylo slušné aspoň poslat oznámení....Takhle jsme novomanželům nemohli ani popřát...Hodně nás to mrzí a manža je hoooodně moooooc naštvaný a svou sestru nechce ani vidět...Já vím, že ho to časem přejde ( snad...), ale je mi z toho smutno. Co by jste řekli vlastní sestře, kdyby se k Vám takhle zachovala? Vlastně i jeho rodiče o tom věděli a nic neřekli (asi to měli zakázané nebo nevím...). Nechápu, nechápu, nechápu.... Myslíte, že je to normální?! Doteď jsem si myslela, že nejbližší rodina je to nejlepší, co člověk má...
Kdyby jste mysleli, že měli malou svatbu, tak ne...bylo tam asi 90 lidí....
Nechápu - jak se k vám sestra zachovala? Jestli jsem se dobře zorientovala, tak se vdávala neteř a ne sestra, takže pokud má potřebu si s někým něco vyříkat, tak by měl s neteří a ne se sestrou. Neteř byla nevěsta a neteř se svým manželem si rozhodovali, koho pozvat a koho ne.
No, tady nešlo o pozvání...ale spíš o to, že neposlali oznámení nebo nezavolali, kolikátého se berou...Takže to čekal můj manžel od své sestry...
doplněno 10.09.11 12:22:Dejme tomu, že sama máte sestru, která vdává dceru - Vám by nepřišlo divné, že Vám ani nedá vědět, kdy mají svatební den?
No ale vdávala se neteř, tak to je věcí neteře, koho pozve, komu oznámí, koho na svatbě nechce Popravdě moje máma ani nevěděla, komu jsme s manželem oznámení posílali a komu ne. Protože rodiče chtěli zaplatit hostinu, tak jsme s nimi akorát probrali, kolik lidí zveme. Ale jinak nám fakt nekecali do toho, komu a jak svatbu oznámíme či neoznámíme, brali to jako naši věc. Opravdu nevidím důvod, proč by to měla dělat manželova sestra, opravdu to považuji za věc jeho neteře. Pokud chce být na někoho naštvaný a nemluvit s ním nebo si to s ním vyříkat, měl by svoje emoce obrátit k neteři, ne k sestře.
doplněno 10.09.11 12:32:No, já i bratr máme děti ještě malé, takže nevím, jak to budu prožívat, až budu starší, třeba taky už budu popudlivější... nicméně teď si myslím, že je věcí nevěsty a ženicha, komu o své svatbě chtějí říct. Takže kdyby oznámení o svatbě z příbuzenstva nepřišlo žádné (tedy ani se zpožděním, že svatba se konala tehdy a tehdy), tak bych si pomyslela něco o nevychovanosti neteří, pokud budu mít i v budoucnu s neteřemi dobrý vztah, nebo bych to nechala plavat (pokud bych s neteřemi nějaký extra vztah neměla).
Já si myslím že je to jen jejich věcí,tedy svatebčanů,koho pozvou.Já jsem pozval moje rodiče a otec se zasekl.Zkrátka nešel.Taky jsem se z toho nezvencnul.Bylo mi to srdečně jedno.Hoďte to za hlavu!
? Je to jejich rozhodnutí a nemusí, nejsou povinni to nikomu zdůvodňovat. ... Asi ty vtztahy tak křištálově čisté nebudou, nevíte co bylo mezi sourozenci. Tak se jich zeptejte když nechápete.
Nejlepší svatba - rodiče a dva svědci, dojít si na oběd a hotovo. Nezvat nikoho. Důvod k zamyšlení by to byl pouze v případě, že pořádali velkou svatbu a pozvali všechny kromě vás.
Nevím, proč všichni píšete, že nám šlo o pozvání...asi jsem to nějak špatně napsala....Spíš nás mrzí to, že nedali vědět, kdy se vdává, aby jim mohl člověk popřát...
Možná se Vás to dotklo úplně zbytečně. Můžete se neteře na to zeptat. Zavolejte jí (nebo počkejte, až se někde na rodinné sešlosti potkáte) a bez emocí jí řekněte, že jste se doslechli, že se vdávala, že jste jí chtěli popřát hodně štěstí do nového života a že vás mrzí, že jste to nemohli udělat hned, protože jste o tom nevěděli. Třeba Vám bezelstně odpoví, že ani neposílali oznámení tetám a strýcům a že oslavili svatbu se svými přáteli (kolegy, bývalými spolužáky, fotbalovým mužstvem...) Pravděpodobně to bylo nějak takhle... Moje neteř odpromovala, měla jsem pro ni i koupený dárek, ale taky jsem se nedověděla nic, viděly jsme se po 3 měsících jenom letmo u babičky, dárek stejně ležel doma v šuplíku - tak už tam asi zůstane, neteř už odjela do města, kde pracuje, a uvidím ji možná až o Vánocích. Takže taky nic, ani jsem jí neblahopřála a asi o to ani nijak nestojí.
Sabrino, my měli taky svatbu přesně jak píše Ladinpraha. Člověk se má takhle co ohánět, když si chce koupit něco hezkého a tak nám přišlo zbytečné utrácet za svatbu. Tetám a strýcům jsem nic vědět nedala, ale víte proč? Přišlo mi to, jako bych si říkala o dárek. O narozeninách se taky tvářím co nejvíc nenápadně a mám i snad radost, když si vzpomene co nejmíň lidí a když mě někdo "práskne", je mi trapně. Neumím přijímat dárky a už vůbec si o ně nějakým způsobem říct, třeba právě prozrazením nějaké takové události, která si o dary přímo říká.
Třeba to mají taky tak.
Tak si z toho nedělejte hlavu, o účasti jste stejně neuvažovali a jestli Vám jde o to popřání, můžete to klidně udělat osobně, až se setkáte. Aspoň jste ušetřila dobrých 50 -60 korun, ta blahopřání jsou dneska hrozně drahá a k tomu známku.
Jinak, občas se něco přitrefí, hoďte to za hlavu a jak říkám, tou rukou jim můžete "zapumpovat" při setkání. Omlouvat se nemusíte za opožděné blahopřání, když jste to nevěděli. My vdávali dceru, ženich měl rozvedené rodiče. Jeho mamka se zúčastnila, otec odmítl, asi se s ní nechtěl setkat. Takže ženicha vedla maminka, naši dceru manžel a já tam zůstala sama, jako ta trouba, většinou jdou spolu otec ženicha a matka nevěsty. No a otec se nekonal. Taky mi to bylo trapné, nevěděla jsem, s kým jít, motala jsem se tam sama. A taky se proto na nikoho nezlobím, třeba na toho otce ženicha. To je život, co naděláme. Jaga.
doplněno 10.09.11 15:08:Jinak ale pravdu máte v tom, že by opravdu bylo slušné v rámci příbuzenských vztahů poslat oznámení. Moje sestra loni ženila syna, na svatbu nás nepozvali, ale oznámení poslali. Tudíž i my jsme jim poslali blahopřání a slušnosti bylo učiněno zadost na obou stranách.
doplněno 11.09.11 07:46:Také je mi dost divné, že Váš manžel se dozvěděl, že svatba už byla teprve tehdy, když on sám kontaktoval své rodiče. Je divné, že oni, když Vás mezi účastníky neviděli, nezavolali hned sami, co s vámi je. A byli pak i dál ticho, kdyby jim manžel sám nezavolal, nevěděl by asi nic dosud. Podle toho usuzuji, že tam v těch vztazích přece jen nějaký zádrhel bude.
doplněno 11.09.11 07:50:A i když tady každý říká, že svatba je záležitost ženicha a nevěsty, jsme lidi a určitě se nevěsta s matkou o tom radila /o hostech, koho pozvou apod./ Třeba jen proto, že se lehce může opravdu na někoho nechtíc zapomenout. Tak by se snad bylo nic nestalo, kdyby se ta matka nevěsty zeptala: A CO MŮJ BRÁCHA, DALI JSTE MU TAKY VĚDĚT? A bylo by jasno, jen se domluvit.
No, já nevím, ale připadá mi, že je údiv Sabriny namístě. Docela bych pochopila vysvětlení, že pozvánky nerozesílali rodiče, to ano, ale že by opoměli pozvat BRATRA matky od nevěsty? To je přece přímé příbuzenstvo. Mohlo sice dojít k tomu, že se jeden spoléhal na druhého. Tedy nevěsta myslela, že svému bráchovi to řekne její matka osobně, a ta zase mohla myslet, že její dcera pošle pozvání klasickou, obligátní cestou. To beru! Ale co bych nebrala, že když si uvědomili, celá rodina, že přítomni nejsou, okamžitě bych telefonovala a poslala pro ně taxi s velikánskou omluvou. A i kdyby to bylo vyloučeno vzhledem ke vzdálenosti, určitě bych se ozvala, vysvětlila situaci a třeba uspořádala malou, hezkou večeři, jenom pro strejdu a jeho ženu, abych jim to nějak vynahradila. Takže Sabrino, uvidíte, že se časem dozvíte, jak a proč k tomu došlo. A já Vám přeji, aby to byl fakt jenom takovýhle problém, a ne něco jiného. A také jim můžete zkusit zavolat Vy, položit otázku. To bych asi fakt udělala, abych měla jasno. Takhle si budete jenom představovat příčiny, a pravda může být úplně jinde. Ahoj a odvahu. Suzy.
Tam je možností! Mohli prostě zapomenout - v tom množství se jedna adresa snadno přeskočí. Mohl se ztratit dopis na poště - no dobře, není to moc pravděpodobné, ale stává se to. Ale úplně nejpravděpodobnější mi připadlo, jestli prostě na vás jsou zvyklí? Jestli se vídáte, alespoň někdy navštěvujete... třeba pro ně patříte mezi "vzdálenější příbuzenstvo" bez ohledu na to, že fakticky je to jinak
Děkuji moc Vám všem za upřímné odpovědi. Je vidět, že každý se na to dívá jinak...někomu to připadá úplně normální, že se nedá vědět nejbližším příbuzným a někomu to připadá zvláštní, stejně jako nám...Není to nic tak strašného, že by se s tím člověk nějak nesrovnal...jenom nás to zaskočilo.... Takže ještě jednou díky a přeji báječný zbytek neděle.
Sabrino, mně by to zaskočilo také. Kdy ta svatba byla, nedávno? Co řekli rodiče manželovi o sestře, nedivili se? Nebo dělali mrtvého brouka? To by byly další indicie. Snad si to časem vysvětlíte, ale člověka zamrzí. - stařenka
Svatba byla koncem srpna. Manželovi rodiče se také zachovali zvláštně...byli jsme u nich týden před tou svatbou a vůbec se nezmínili...samozřejmě už museli vědět přesný termín...Takže to člověka mrzí dvojnásob...a důvod neznáme a už to snad ani vysvětlit nechceme. Z reakcí lidí, tady na poradně, jsem zjistila, že na tom není nic divného...takže je to asi v dnešní době normálka . Ale i tak děkuji, že aspoň pár lidí se na to dívá stejně.
No, normální mi to nepřijde, spíš jen hledám možnosti, které by to vysvětlovaly v dobrém
Že vás to zaskočilo se vůbec nedivím... nemysleli si třeba, že budete mít něco proti ženichovi, mě tak ještě napadá?
Buď jak buď, na vašem místě bych jim asi řekla, že vás to dost zamrzelo, ale ukažte, že jste lepší než oni - bez nějakých negativních následků do budoucna...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.