Nejste přihlášen/a.
Osobně na tom nevidím nic zvláštního, babička ve významu staré ženy se používá běžně. Vůbec by mě nenapadlo se nad tím pozastavovat.
Uff. Deti kamarada mi rikaji strejda...tak snad se nedopoustime neceho nelegalniho, kdyz nejsme pribuzni.
Má to význam užší (= Abrahámova babička), i význam širší (= stará paní).
Stejně tak matka, teta, dcerka ... a mužské obdoby
Záleží na místních zvyklostech, jak moc se ten druhý používá. Například v českých pohádkách naprosto běžně Honza potká stařenku a říká jí babičko, nebo matko (ačkoli s ní není pokrevně spřízněn) a ona jemu synáčku a podobně.
Nebo potká kouzelného dědečka, který není otcem jeho otce ...
Tetu jsem na vesnici slýchával často, ačkoli zjevně nešlo sestru rodiče. (Pravda na menších vesnicích se většinou našel nějaký společný předek, pokud se hrabalo dost hluboko do minulosti, taky jsem slyšel, že celé lidstvo má mít asi tak 5 společných pramatek kdesi příšerně pradávno, ale to s tím nesouvisí).
V lidových písních syneček a dcérečka také značí věk a pohlaví, nikoli pokrevní vztah ke zpěvákovi.
A většinou, pokud někoho oslovíte slečno, tak si předtím taky neověřujete, že je rodu šlechtického (staženina z "šlechtično"), ale jen že je to mladá žena/dívka ... ony se tyhle názvy dost rychle rozšířily a začaly používat převážně v tom rozšířeném stavu, často až natolik, že ten původní, užší, si už málokdo uvědomuje.
A zase, zvláště ve městech, se to pomalu používá stále míň a míň. Módy přichází, odchází a opakují se.
Úplně cizí lidé by měli starou paní oslovovat příjmením - paní Nováková. Ti bližší (někteří sousedé, bývalí kolegové, personál domova důchodců...) by mohli dříve nebo i později přejít na zdrobnělinu křestního jména a vykat - Helenko, Jaruško Vy... Někde za dveřmi pak už o této paní často mluví s různou uctivostí. Helenka, paní Nováková, babi Nováková, bába Nováková.
Moc neveřím používání tříslabičného slova ba-bič-ka, spíše to bude kratší ba-bi. Sice tam není nic pokrevního, ale jistou uctivost a blízkost vůči starému člověku, se kterým jsem v častějším kontaktu, v tom slově cítím. Nevadí mi to.
Líbí se mi příspěvek od gilhad.
Mně toto vůbec nevadí. Pokud to nezní pejorativně, nemluví o mně někdo jako o bábě nebo babce, ale hezky, babičko, nevadí mi to. Babička jsem a už dlouho, nestydím se za to a dorostenku ze sebe už nikdy určitě neudělám.
U nás na vsi se říká: Byla tam babička Nováková, potkali jsme babičku Svobodovou...a nikdo tím nemyslí nic špatného. Naopak, je u nás paní, 94 let, dosud plná života, chodí i na společenské akce. Když ji potkám, obejmu ji a říkám: Ahoj, babi! Ale přitom jí vykám. Ostatní lidé ji také tak říkají. Naposledy jsme se potkaly při rozsvěcení vánočního stromu, přišla a byla moc fajn. Je to prostě naše babi, celé naší vesnice. A máme ji rádi.
Daleko víc je mi nepříjemné, když mě v prodejně někdo osloví: Přejete si, MLADÁ PANÍ? Protože dobře vím, že moje mladá léta skončila už kdesi dávno a dávno, pokaždé se zeptám: Kolik, máte, prosím, dioptrií? Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.