Život bez maturity, opravdu je to těžší, jak to máte vy?

Moc vám děkuji za vaše životní pohledy na tuto danou situaci. Mluvila jsem s jedním pánem, kterému je 66 let a studuje VŠ. Nevím, jestli jsem toho ještě schopna, jestli můj mozek si zvládne zapamatovat tolik informací. Jde mi angličtina, ze které se maturuje, angličtina mě baví, z toho mám dobrý pocit, jako odrazný můstek. Rozumím, ale nemluvím v angličtině. Je to obor cestovní ruch a ten mi přijde zajímavý a tam je důležitá ta angličtina a druhý jazyk němčina. Už jsem ze školy hrozně dlouho, když si koukám online didaktické testy z češtiny, tak je mi jasné, že to nedám, myslím ale mluvnici, slohovou práci bych mohla zvládnout, dále literatura, co vím, tak si dopředu mohu vybrat o jakých dílech v literatuře budu mluvit, takhle jsme to měli na SŠ, kde jsem naposledy dálkově studovala, už od 1.ročníku jsme si dělali seznam autorů a děl.

Potom je tam didaktický test na odborné předměty, když se to naučím, tak to zvládnu, pak je tam vypracovat závěrečnou práci a obhájit ji, tak samozřejmě když si jí sama vypracuji, tak se tomu budu věnovat na 100% a budu jí mít i před sebou, tak budu vědět o čem mluvit, abych ji obhájila. Na mluvení jsem dobrá, ale jen na dálku. Pro mě jako introverta před komisí to nebude nic moc, ale jde mi o ten glejt a to je silná motivace. No a angličtina, tu bych měla zvládnout, snad. Na školu se přihlašuje od začátku února, mám spoustu času se předpřipravit. Matematika je tam pouze 2 roky, to je jediný předmět, který opravdu nesnáším a moc mi nikdy nešel, snad mě nechají projít s odřenýma ušima.

Jakmile budu mít ukončené 2 roky, pomine strašák předmět matematika. No a nebo je možnost si místo maturitního oboru vybrat dálkově učební obor na 3 roky a tam je taky matematika jen 2 roky a to pro mě připadá do úvahy kuchař-číšník ( když si vyberu zaměření kuchař, tak nemusím absolvovat obsluhu hostů-to bych nedala, ptala jsem se na to a prý jen kuchařská praxe ), jako další cukrář nebo prodavač ( pro mě jako pro introverta hrozný obor prodavač), ale ten prodavač je zajímavý v tom, že na tento obor vždy seženu práci, pořád jsou nabídky, jenže tam je matematika 3 roky, matematiku 3 roky jsem měla i na SŠ dálkovou formou a ta škola byla dohromady na 5 let. Takovouhle práci si nepředstavuji, jen se mi líbí, že to uplatnění tam vždy je.

U prodavače by se mi líbilo prodávat v takovém tom uzavřeném, jak bývá u pošty nebo to bylo na autobusové stanici, postupně to mizí, ale ještě jsem to někde viděla, taková ta kukaň, kde má prodavač otevřené okénko a přes něj prodává, sedí si tam a lidé jen nakupují. :D Tak v kukani by se mi asi líbilo pracovat, možná. Ale taky ne napořád. Bezkonkurečně nejlepší je home office. No jsou to pořád úvahy, i když budu studovat maturitní obor, tak celou dobu to nic nebude znamenat, protože spousta lidí studovalo maturitní obor, ale jakmile se dokončí i třeba 4 roky, ale neudělá maturita, tak má člověk pořád jen ZŠ, takže můžu se o něco snažit, ale celou dobu to nic nebude znamenat.

Až ta maturita změní situaci. Pak je možnost profesní kvalifikace, jenže se obávám, že když to člověk nedělá v práci a nemá na to praxi, že těch pár jídel, z kterých udělá zkoušky, tak těžko právě jen tyhle jídla budou u závěreček na výuční list, kde se ten člověk může přihlásit, když zvládne zkoušky na úplnou profesní kvalifikaci kuchař nebo cukrář. Tam bude dělat závěrečky s žáky, kteří se ten obor učili 3 roky a neučili se pouze těch pár jídel, z kterých někdo udělal zkoušky na úplné profesní kvalifikaci. To by jedině muselo být tak, že je to školsky dané, z jakých jídel se dělají závěrečné zkoušky a po nich je výuční list. A tahle samá jídla se zkouší na závěrečkách u úplné profesní kvalifikace, které předchází kurz učení právě těchto jídel a ještě technologie pokrmů, výpočty a tak a právě tyhle samá jídla jsou na zkouškách na výučáku na SOU. To podle mě nikdo nenapíše, jak to bylo, když on prošel úplnou profesní kvalifikací a potom zvládnul závěrečky a tímto způsobem získal výučák. To jsou přesně ty informace, které se neříkají veřejně. Ten člověk je rád, že to zvládnul a proč by to veřejně psal že. To jsem nikde nečetla, že by někdo napsal, jak to u něj probíhalo, škoda, mě by to pomohlo. Omlouvám se za dlouhý elaborát, jen myšlenky nahlas, napsanou formou. Jinak hodně mě baví číst knihy, začala jsem znovu chodit do knihovny. Prostě mám takové introvertní zájmy, vyhledávám hezké věci v životě.

Samozřejmě, že jsem studovala hned po skončení ZŠ na denním studiu prestižní soukromou školu, ale z blbosti odešla předčasně. A kvůli té blbosti mám celý život strašně otřesný životopis, kde mám jen samé práce rukama, kromě jedné, kde jsem byla obchodní zástupkyně, ale to mi zas nevydělávalo. Prostě katastrofální životopis pomocné dělnice. Kvůli špatnému rozhodnutí. To až teď určitou dobu tam mám i pěknou práci, přes 7 let. Ale pořád nejvyšší vzdělání ZŠ.

Ano. Mě nejvíce vyhovuje práce na počítači a možnost využívat angličtinu, s maturitou už bych měla více možností, potom ještě němčina, horko těžko umím nějaké základy, němčina mi přijde složitější než angličtina, ale to asi proto, že angličtinu se učím celý život a už v dost videích na youtube rozumím, ale nejvíce, když je tam i angličtina s titulky. Ale jen v určitých oborech, jinde se taky nechytám a hlavně někde polykají slova, akcent apod., ale dělá mi radost, že rozumím. Čím je mi více let, tím méně zvládám fyzickou práci, nemůžu dělat práci, kde se budu celou šichtu ohýbat, dost mě bolej pak záda a čím mi bude více, tím to bude horší.

Jde tedy i o věk. Původně jsem chtěla výučák, ale došlo mi, že ta fyzická práce je prostě hodně náročná a jde jen o 1 rok navíc. A já vždy studovala maturitní školu, takže na to mám, jen jsem z blbosti odešla dříve. Ten čas na to mám a pak jde jen o snahu, vytrvalost, schopnost si zapamatovat učivo a udělat zkoušky.

Uvažovala jsem, že bych si to udělala přes profesní kvalifikaci, jenže nevěřím tomu, že mě tam naučej vše, co se pak dělá při závěrečné zkoušce na výučák. Že bych si pak mohla udělat zkrácené maturitní studium. Dokud nebudu mít ten cár papíru, tak jsou to jen kecy v kleci. A že jsem takových nápadů a vizí už měla. Mám práce, které mě živí a funguje to. Ale někam se prostě nedostanu kvůli chybějící maturitě.

Nehledě na to, že nebýt téhle hlavní práce, tak bych se se ZŠ nikde nechytala a navíc jsem dost introvert a práce v kolektivu mi nevyhovuje.

Já už mám dost averzi k pomocným pracím v kolektivu a už jsem se z tohoto dostala a moc si to vážím. Faktem je, že jsem se z toho dostala jen mou vlastní snahou. Jenže nejsem jištěná vzděláním. Každý měsíc musím mít vyděláno min. 19 000 Kč a lépe spíš 20 000 Kč, abych zaplatila poplatky za byt, paušální daň a jídlo a nemusela sahat do úspor. Což není moc, ale i tak je to pálka. Jasně, že kdybych si našla práci pod zaměstnavatelem, tak bych ty peníze měla a nemusela platit paušální daň, která se příští rok zas o dost zvedne, jenže já už si zvykla na volnost.

A to mi za to stojí i přes ty nevýhody. Prostě možnost samostatné práce se mi strašně líbí po všech těch pomocných pracích, které jsem musela snášet v minulosti v kolektivech i s nepříjemnými lidmi. Už když mi tenkrát bylo 23 let a já šla do fabriky makat a vydržela tam skoro 10 let, tak jsem měla odpor ke kolektivní práci.

Jenže tenkrát ještě internet nebyl tak rozšířený a já vzhledem k tomu, že jsem nedodělala SŠ s maturitou a tenkrát fakt prestižní soukromou školu s atraktivním oborem, tak jsem doma neměla svůj počítač a už vůbec ne internet. Táta měl VŠ, máma byla vyučená a nechali mě prostě žít volně, prostě jsem se rozhodla nedokončit školu, tak to tak nechali, na mě.

Už dávno jsem si uvědomila, že nejlepší a nejsnazší pro mě bylo udělat si výučák nebo maturitu tenkrát na denním studiu po ZŠ. To jsem byla ještě dítě, začínala puberta, ale nic jsem nevěděla o životě a bylo to fakt extrémně snadné. Potom už to snadné nikdy nebylo, přibyly problémy, práce, bylo méně času.

Opravdu je to tak, kdo může a studuje teď na denním studiu a čte si tohle, snad mu to pomůže dokončit tu školu. Protože nedokončit vzdělání v době, kdy je to nejsnazší je opravdu extrémní blbost a je to zbytečná komplikace do dalšího dospělého života.

Člověk vždy bude litovat. Tenkrát to bylo extrémně snadné a já blbec jsem se takhle rozhodla. A nejde to už nikdy vrátit, tu snadnou dobu. Život opravdu rychle utíká, nikdy nic nezůstává na místě. A v dospělosti přibývají problémy, nabalují se. Já to mám jednodušší v tom, že žiju sama a nemusím nikomu nic vysvětlovat, nikdo mě nenervuje.

A jsem moc ráda, že jsem měla a mám možnost si jako žena vybrat. A i tak ale je život složitý a náročný. A zároveň nádherný. Krásné chvíle střídají špatné, protože je to v životě o rovnováze. Někdo má štěstí v něčem, ale v dalším už ne. A myslím, že přesně takhle to mají všichni. Nejde mít štěstí ve všem a o tom je život.

Otázka je, jestli když si zlepším vzdělání nepřijde nějaká tafka odjinud, kvůli té rovnováze, trošku jsem v tomhle asi pověrčivá, že možná tím odstartuji něco, že přijde něco špatného odjinud. Určitě spousta lidí, co už je na tomhle světě dlouho se mnou v tomhle bude souhlasit. Prostě vždy něco je, nic není pořád jenom dokonalé a opakuje se to. Na trochu štěstí připadá i dost neúspěchu. Člověk si to musí tzv. vyžrat, když si užívá život. A přichází to periodicky.

Ještě se snažím učit pravidla silničního provozu, možná se pokusím ještě si udělat řidičský průkaz sk.B. Jen mám pak obavu jako neznalec kupovat oježděné auto, ale je to věc o které vážně uvažuji. Chtěla bych mít možnost rozvážet zboží jako další přivýdělek. Mohla bych začít tím, že si koupím elektrokolo, internet v mobilu a zkusila bych rozvážet občas na elektrokole. To si vždycky odnesu domu na balkon a zakryju plachtou. Sice je už skoro zima a venku zima je, ale já jsem dřív byla docela odvážná. Nikdy jsem třeba neměla problém cestovat sama v noci vlakem na dlouhé cesty a dost často jsem takto fungovala. Taky jsem chodila sama pozdě večer z brigád nebo pozdě večer na brigádu.

Nikdy jsem v tomhle neměla problém. A venku je teď často mlha, což mě jako introvertovi vyhovuje. Já bych rozvážela pouze potmě a jen pár hodin max. A třeba by mě to pomohlo zocelit a přestala bych mít strach jezdit autem. Krůček po krůčku. Líbí se mi, že se postupně otrkám a budu mít víc sebejistoty. A ne nechybí mi socializace, mám jí dost v práci, mám možnost další práce, pak můžu chodit na inventury na brigády, mám kamarády. A mě to stačí. Jsem single žena. :D V dnešní době nic zvláštního, spousta žen dělá třeba řidičky autobusu nebo jsem teď viděla v supermarketu ženu, co dělá v ochrance. To jsou zas jiné typy. Na tohle já bych neměla. To jsou jiné odvážné ženy.

Děkuji za názory. Ano, v mém městě, kde žiji je možnost rozvážet jídlo pro Wolt, jde to na IČO. Náledí na elektrokole, to si budu muset zjistit, jestli prodávají takové duše, které to zvládnou, takže jestli mají duše určené na provoz v zimě, když existují zimní pneumatiky, logicky by mohli existovat zimní duše na elektrokolo, ale každá silnice bude rozježděná auty, náledí tam asi dlouho nebude? Snad budou často sypat solí. Taky potřebuji elektrokolo s dušemi, které hned tak nepíchnou a vydrží. Bohužel tady ve městě moc cyklostezek není a já bych nejraději jezdila na chodníku, kde se dá jezdit na kole a to tady všude není. Co jsem koukala, co vše se rozváží pro Wolt, tak je tady opravdu velké množství restaurací a není to jen jídlo z restaurace, ale i markety, květinářství, bylinky a koření, dokonce Erotic City. Uf.

No a potom tedy se to veze zákazníkovi a těch možností, kde může bydlet jsou tisíce. Bohužel na chodníku na kole jezdit nelze, za to jsou mastné pokuty. A je mi jasné, že policajti se na Woltáky zaměřujou a velice rádi udělí pokutu. V Praze to je asi v tomhle lepší, viděla jsem videa, kde kurýři jezděj vesele na kole po chodníku v Praze a úplně v klidu si to dávají na youtube veřejně i když je to zakázané po chodníku.

A mě jako chodci by také nebylo příjemné, aby mě někdo ohrožoval jízdou na kole. Ale na druhou stranu, kdyby ta možnost byla, tak budu raději si zkracovat cestu jízdou na kole po chodníku, zvlášt v zimě a hlavně když bych viděla, že chodník je prázdný. V dnešní době bohužel mě může někdo natočit a dát taky někam veřejně, že jako co si to dovoluju jezdit na kole po chodníku. Nechci mít problémy do budoucna. Nechci, aby na mě někdo mohl.

Je to prostě další možnost. Pro mě jako pro ženu velmi nebezpečné a je mi jasné, že řidiči nebudou dvakrát odvaření, když jim po silnici bude jezdit někdo na kole a ještě s tou obrovskou hranatou bednou na zádech. :D Nic extra no. Ale co můžu dělat. Jít někam pod zaměstnavatele, strhat si záda. Mohla bych dělat pečovatelku. Tu jsem už dělala, mám rekvalifikaci a mám v tom praxi. No tam taky ale něco hrozí. Něco se někomu stane a hoděj to na mě. To já už naivní v těchhle věcech nejsem.

K tomu rozvozu. V autě je to určitě lepší a pohodlnější. No já mám hlavní cíl a to je získat dalšího odběratele nebo nahradit druhého, ten druhý už mi přestává vyhovovat. Takže mi stačí měsíčně fakturovat nějakou částku. Opravdu mi jde o tohle. Na druhém místě samozřejmě bych ráda vydělala, ale u Woltu na elektrokole to nevidím růžově. Takže spíš půjde o překonávání hranic.

Takže mě bude stačit už jen to, fakturovat každý měsíc dalšímu odběrateli. A třeba zvládnu řidičák na auto. Navíc, když budu šlapat na kole, tak si zlepším kondičku a získám jistotu v silničním provozu. Budu mít odježděné silnice, všimnu si nových věcí na cestách, co mi teď unikají. Pro mě už jen to, že si dodám odvahu a vůbec vyrazím k prvnímu zákazníkovi a zvládnu vyzvednout objednávku a zvládnu jí dovézt včas bude něco, co bude pro mě dobrodružství a taky super pocit, že to funguje a že jsem to fakt zvládla. Navíc ještě důležitá věc, provoz elektrokola moc nestojí, takže výdělek bude v čistém.

Mám představu, že projezdím ty silnice tady ve městě a tím pádem bych pak mohla zvládnout autoškolu. Já už tu autoškolu dělala v rychlokurzu před 15 lety a nešla jsem k závěrečkám, ale odjezdila jsem v tomhle městě všechny jízdy a šlo mi to, i parkování. Ta sedavá práce co mám není nic extra pro zdraví, z dlouhodobého hlediska. Taky je duševně náročná a já chci vydělávat i jinak. Tohle bude pravý opak toho co dělám.

Nedělám si iluze, nevím, jestli to zvládnu, třeba na to fakt vůbec nemám, ale zkusit bych to mohla. Budu v tom zase sama, jako jsem sama ve všem co dělám. Akorát musím nastudovat pravidla silničního provozu, značky. Aspoň se něco dozvím a trošku posunu jinam. ( Mimochodem, vidím v mém psaní něco podobného, jak o sobě zdlouhavě píše jeden dlouhodobý uživatel na jednom portále, které začíná na písmeno Z. :D A když on to zvládne, tak já bych mohla taky. :D )

Ano, máte pravdu. Jen k tomu e-kolu, vím, že ho v rukách neunesu, myslela jsem to tak, že bych si na zem dala v bytě noviny nebo něco a tam bych to projela až na balkon a pak zas ven ze dveří, je tu výtah, tam se vejde. Jinak obyčejné kolo mám a i jsem na něm dost jezdila, ale to už je opravdu dlouho. Faktem je, že o všem zdlouhavě přemýšlím a čím víc o tom přemýšlím, tím víc překážek mě napadá a nerada bych třeba měla někde nehodu, pak bych si vyčítala, že jsem raději nevzala někde práci, brigádu v teplíčku, kde mi nic nehrozí. No já uvažuju tak, že po řidičáku na auto bych se potřebovala vyjezdit a musela bych koupit auto a musela bych si pronajmout garáž. Moc komplikované že. Stačí si prostě najít nějakou práci, co mi bude vydělávat a klidně pod zaměstnavatelem na HPP. No a k tomu si nechat živnost na vedlejší a až budu studovat, tak prostě to přehodit a zase jen brigády a z HPP odejít. To tam budou nadšení. Bylo by fajn být aspoň vyučená.

Tak já jsem ale trdlo v tom, že já celou dobu mám obavu vzít brigádu na DPP, kde bych vydělala rozhodnou částku pro placení sociálního pojištění, protože platím paušální daň a teď jsem četla a fakt jsem za to ráda, že to tak je, že já můžu normálně dělat další brigády, tak pokud mě vezmou na tu, na kterou jsem se přihlásila, tak budu dělat o víkendu a třeba teď v listopadu to nepřevýší částku, kde se už platí sociální a zdravotní, ale od prosince jo a já můžu v klidu dál dělat OSVČ na hlavní činnost, platit paušální daň a k tomu dělat brigády o víkendu a i v týdnu a v prosinci když to převýší tu rozhodnou částku, tak je to jedno, protože dál si nechám práce na IČO a placení paušální daně+budu mít odvody z brigády sociální a zdravotní a tím pádem si vydělám určitě těch 20K měsíčně. No a potom někdy v únoru se přihlásím na dálkové studium a už to neberu vůbec stresově, protože si maximálně můžu polepšit pokud si zlepším vzdělání. Třeba na cukrářku dálkově přijímají jen 12 uchazečů, tak to je určitě lepší než když je ve třídě 30 lidí. Pro mě je důležité se postupně posouvat, nelíbí se mi, jak pořád přešlapuji na místě. Pokud se mi povede se aspoň vyučit, tak už nebudu mít důvod se nějak trápit kvůli tomuhle a budu mít splněno v životě vše. Pak už jen doufat, že mi vydrží zdraví.