Domácí palírna - návod

tak nějak to bude, otec taky míval teploměr, nevím zda to znal tak přesně, první cca decku vylejval, říkal, to je měták. Viděl také celý život dobře, já toho vypil tak panáka za ty roky, mě tohle nejede a vidím také. Přes uhlí to také nějak nechával překapávat.

add1

Metyl od etylu nikdy 100% při obyčejné (naši) destilaci úplně neoddělíš! Je hlavně obsažen v úkapu (předku ...), ale minimální část ho stejně v jádru zůstane. To ale nemůže nikomu nijak ublížit, etyl je ve většině a ten působí jako protijed. To jen stát nás straší otravou, když se bude nelegálně pálit. Když se dodrží ale všechny zásady, tak je to zcela bezpečné. Jde jen a jen o peníze, o které stát přichází na danáích. Naše zdraví jim je u prdele a my to děláme hlavně pro svoje draví, ne. Metanolové aféry vznikly úplně jinak než při domácím pálení. Ten metanol tam úmyslně přimíchávali nenažraní gauneři. Nikoho tímto nenabádám, stačí se ale zeptat kdejakého absolventa střední chemické školy. Nebo si o tom nejdříve něco přečíst. Zažil jsem "odborníka", který pálil ve velkém, nechal si na to vyrobit něco podobného, co je na tvém obrázku, ale nevěděl o tom lautr nic. Někdo mu v hospodě poradil jak se to dělá ...

Když jsem ho viděl v akci, tak se mi zježili chlupy na hlavě (nic tam už nemám!). Od začítku pod tím topil jako když ohřívá vodu na prase a kvas se vařil celou dobu jako brambory. Na začátku decák vylil a když se mu to ke konci už zdálo smradlavé, tak to začal chytat do ostřikovačů. Tak takto tedy soudruzi NÉ! Bez pořádného a přesného teploměru to raději nedělej. Osobně si myslím, že chytat úkap je úplně zbytečné. Je lepší ho nechat volně vypářit do prostoru a až při teplotě odparu etylu to pustit do chladiče. Konec oddělit podle taploty a koncentrace. Howgh! Žádná věda, kdo umí, ten umí. Nestojí to za to, kvůli pár kapkám šňapsu navíc si zmrvit celé dílo.

add2

Metyl vzniká při zkvašování "dřevnatých" částí kvasu = když do toho najebeš kde co, švestky sklízíš hráběmi ze země i s listím, větvičkami, trávou a hlínou a věříš babským kecům, že to v kvasu nevadí, vždyt se to stejně bude ještě destilovat ...?

add3

Plně souhlsím s příspěvkem JABRAKA, kvas všeobecně odborníci doporučují odpeckovaný = kvasit bez pecek (max. několik nechat kvůli chuti).

add4

Uhlí neodstraní metyl, pouze nějaké přiboudliny a nebo zakalení. Co ale uhlí odstarní určitě je část vůně i chuti. Takže dělej tak, abys ho nikdy nemusel používat.

add5

Teď k té otázce, jaký sklon výstupní trubky z vařáku. U starých měděných kotlů na whisky jsem na obrázcích viděl tuto rouru směřovat naopak vodorovně, či mírně směrem dolů k chladiči. Z vařáku by měla jít nejdříve roura kousek kolmu a pak se lámat. Nevidím ale důvod, proč by měla mít stoupavou trajektorii. Možná to je nějaký náznak kolony? Kolona však by při výrobě aromatických destilátů neměla vůbec figurovat. Při destilaci v koloně dochází ke zbytečné ztrátě aromatických látek. Čím více destilací, tím větší ztráta aroma a chuti. A kolona je náhražka vícenásobné destilace. Ta se hodí akorát na pálení šistého lihu - třeba z cukru, který má neutrální aroma. Ovocné destiláty by se měly pálit jen jednou, ale to předpokládá vysocekoncentrovaný kvas. A toho se dá dosáhnout pouze přidáním patřičného množství cukru a použitím hlubokoprokvášejících kvasinek, které umí až do 25% - spíše ale kolem 20%.

Mám osobně odzkoušeno, že takovýto zákvas vydrží léta bez jakékoliv újmy. V mém případě 12 roků a po vypálení to chutnalo spíše jako madlovice?! Z toho vyplývá, že pecky tam nemusejí být, a už vůbec ne je rozbíjet. Obsahují kyanid a ten může být příčinou kocoviny apod. Znám nejméně jednu palírnu u nás, která veškeré švestky odpeckovává - strojně samozřejmě. Jejich pálenky se pravidelně umistují na předních místech v soutěžích. Jinak pálenka byla bez chyby a odborníci žasnou, někteří tomu nemohou uvěřit. Když se nějaká várka příliš nepovedla, tak jsem toto přidával a vznikl vynikající destilát. Zkrátka to byla bomba. Jasně, kvas byl uzavřený v plastovém soudku s těsným šroubovacím víkem a byl uskladněn na místě, kde na něho působyly venkovní teploty. Byl venku, ale pod střechou, takže v zimě zmrzl. Jo a když už jsem byl u experimentování, tak jsem z tohoto sudu vypáli jen čistou štávu, a to co bylo za ta léta usazené na dně jsem rozmíchal, přidal do toho cukr a kvasinky a udělal "druhák". Ta štáva byla tmavě hnědá, hustá a chutnala jako kdysi bývalo dezertní víno Malaga ...? Pamatuji si tu chut, protože jsme ho ucucávali jako děti, když z toho mamka dělávali nějaký babský likér. Opět mi nikdo nechtěl věřit, když jsem mu řekl, co pije. Nikdo nic nepoznal! A už to nebylo tak mandlové = peckové. Zkrátka tento vysokoprocentní kvas se konzervuje těmi cca 20% lihu, který obsahuje a takový kvas není potřeba pálit dvakrát. Stačí jednou a i tak se musí ještě trochu zředit.

Nakonec rada. Abys měl alespoň uspokojivý výsledek, musí se bezpodmínečně dodržet některé zásady. 1) kvalitní kvas je neoddiskutovatelná podmínka. 2) Nedávat do kvasu pecky, když tak jen do 10% - a nerozbíjet je! 3) Ovoce kvasit stejně jako víno, v čistých nádobách, pod kvasným uzávěrem, bez přídtupu vzduchu. 4) Když přestane bublat, je dokvašeno, ale s pálením nemusíš spěchat, nic ti neuteče. Pouze se uvolní ještě více aromatických látek. Pokud tam nemáš pecky, není co řešit. 5) Před samotném pálením dej do vařáku na dno nějaké síto o rozumné hustotě, aby ta pená část kvasu se na něm zachytila a neklsla až na dno. Přejdeš tím připálení a ušetříš si řešení míchání. Nikam nespěchej, je to obřad! Pořiď si kvalitní a přesný teploměr a řiď se podle údajů na měm. Do 80°C to vylej! Od 81°C do 90°C to zachycuj, to je to dobré. Od 91°C do 95°C to chytej do jiné nádoby, ale nevylejvej to, uhlím se to dá upravit a použít třeba na likéry, maceraci atd. Při nejhorším na mazání bolavých kloubů, nebo do ostřikovačů. Teď to vypni, nech vychladnout vařák a vyčisti ho na příště. Na zdraví!

Já ani nepiji ani nepálím, ale potvrzuji (teoreticky), že metylalkohol a etylalkohol se dají oddělit od sebe pouze na základě dlišných teplot varu. Jinak bych chtěl vědět, jak to autor, který to vylučuje, dělá jinak. Čili pouze destilací a hlídáním teplot.

Základné pravidlá destilácie

Metóda destilácie sa používa vo viacerých oblastiach, napríklad pri destilácii oleja alebo alkoholu. Nami distribuované zariadenia sú vhodné pre všetky tieto spôsoby použitia, oplatí sa však venovat pozornost niektorým záležitostiam, aby sa predišlo prípadným úrazom, ktoré by sa mohli vyskytnút počas pálenia, prípadne ujme na zdraví, ktorú by mohla spôsobit konzumácia nekvalitného destilátu.

Destilácia je jednoduchý chemický proces, ktorého podstatou je separácia – oddelenie jednotlivých zložiek suroviny, pričom sa využíva ich rozdielna teplota varu. Dosiahneme ju zahrievaním, pri ktorom zložky začnú vriet, pričom ich následne v plynnom stave odvádzame do chladiča, kde sa tieto plynné zložky ochladia a vracajú sa do kvapalného stavu.

Bod varu etanolu je 78,3 ºC, a vody 100 ºC (pri hladine mora). Zmes týchto dvoch látok prchá v rozmedzí medzi 78,3 a 100 stupňami, v závislosti od toho, v akom podiele sú v surovine prítomné etanol a voda. Z tohto dôvodu je potrebné, aby bolo zariadenie opatrené teplomerom pre sledovanie teploty v kotle. Pre reguláciu vykurovania je to nevyhnutné.

Prvé pálenie na novozakúpenom zariadení je "čistiace pálenie" na odstránenie mazív a olejov používaných pri výrobe zariadenia, v tomto prípade naplníme kotol vodou po ¾ objemu a vložíme do nej trocha octu alebo kyseliny citrónovej. Vodu zahrievame až do varu, chladič nenaplníme vodou, paru necháme prejst cez zariadenie asi pol hodinu. Následne kotol vypláchneme čistou vodou. Stačí to vykonat len raz.

Proces pálenia domácej pálenky pozostáva z dvoch etáp. V prvom kroku je v kotle kvas, z ktorého získame obsah alkoholu, následne zariadenie vyčistíme a kotol naplníme získaným prvým destilátom (tzv. luter) a opätovne vypálime (rektifikácia).

Prvá destilácia

Pokiaľ je v kotle kvas, našou úlohou je získat z neho len obsah alkoholu, a pritom sledovat, aby neprihorel. Nie je tu potrebné oddeľovat žiadne zložky, postačí len zhromaždit destilát. Osobitnú pozornost venujme konzistencii kvasu, dobrý kvas je dostatočne tekutý, má rovnorodú štruktúru, neobsahuje veľké kusy ovocia, jeho konzistencia pripomína "kečup”. Je potrebné dávat pozor na zahrievanie, aby kvas neprihorel. Studený kvas naložený do kotla zohrejme na približne 78 stupňov asi za hodinu, aby začal vytekat luter. Ak kvapkanie začalo, znížime zahrievanie, aby vytekal pomaly a teplota tiež stúpala pomaly. Napríklad, v prípade ovocných destilátov už nemá po dosiahnutí obsahu alkoholu 15% zmysel pálit ďalej. Ak ste si zakúpili vložku proti pripáleniu kvasu, umiestnite ju na dno kotla pred začatím destilácie.

Predpokladaná doba prvej destilácie je 4-5 hodín.

Rektifikácia

Osobitne veľkú pozornost venujeme zahrievaniu, veľmi pomaly sa priblížime k 78 stupňom, aby sme dokázali čo najlepšie oddelit prichádzajúce toxíny, pretože viac prchavé zložky alebo zložky s nižšou teplotou varu sa začnú odparovat skôr, destilát získaný v prvej frakcii destilácie bude teda bohatší na tieto komponenty. Fermentované ovocie alebo obilniny (kvas) obsahujú okrem etanolu a vody aj ďalšie nežiadúce alkoholy, ako je napríklad metylalkohol, aldehydy a rôzne estery. Je všeobecne známe, že metylalkohol spôsobuje slepotu. Preto musíme prvú frakciu destilačného procesu (tzv. úkvap alebo predok) separovat, nie je vhodná na ľudskú konzumáciu. Pri 25 litrovom kotle to znamená znehodnotenie cca. prvých 100 ml destilátu. Všeobecne platí, že 0,5-1,5 % z lutra je úkvap. Použijeme osvedčenú pohárovú metódu.

Podstata metódy spočíva v tom, že keď začne kvapkanie destilátu z chladiča, vytekajúci destilát sa aromatické látky lepšie vyparujú a oveľa viac bude cítit ovocný charakter pálenky, pričom silný obsah alkoholu zostáva zachovaný.

Máš pravdu,já viděl i lepší kusy.V Rumunsku to frajeři pálej na ulici a nechaj kapat do plastáku.No rakije jak má být.

V tomdle případě pokud člověk nezná technologi, postupy, teploty... aj.

Tak asi ani pokutu platit nebude muset... pokud tedy vypálí, a ochutná... xDDD

ale jo, slepci se taky naučí rozeznávat bankovky .

Jirbar - Ale no tak, co se hned čertíte ? Trocha humoru pro odlehčení přece nikomu neublíží. Nebo jó ?

Nikdo z domácího pálení nikdy neoslepl a to proto, protože ta jedovatá část alkoholu odchází z kotle jako první a každý palič dává prvního půl litru ze druhého pálení pryč. Pak to leje například do ostřikovačů na zimu a báby si s tím mazaly kolena. Ta trocha, která tam i potom zbude nemá žádný vliv na nic, jelikož je smíchaná s již nezávaným alkoholem a každý ví, že se při otravě má postiženému podávat kvalitní alkohol, který na sebe ten jedovatý naváže a eliminuje jeho účinky. Na Horňácku se pálí v každém baráku, kromě kostela a radnice. Nepamatuju, že by někdo měl nějaké problémy a nepamatoval to ani můj otec a děda.

ničeho se nedopouštíš dokud si toho někdo nevšimne. Jakmile tě zmerčí úřady je úplně jedno čí kvas to je a novela zákona umožňuje pokuty přes milion...

S palenim a pripravou kvasu neni zadna legrace.Aby se kvas opravdu povedl,zalezi i na pocasi,na vyzralosti ovoce,samozrejme

na doslazeni rmutu cukrem/vinari to delaji take a samozrejme se s tim nechlubi/.Aby vubec mohlo dojit k nastartovani kvasneho procesu,je treba nechat pracovat prirodu.To znamena,pripravit si rmut,jako to delaji vinari.Ovoce se musi poradne rozmackat,a nechat nekolik dni v prirozenem prostredi nakvaset. Po urcite dobe,je ruzna,pridavam cukr.Na vyrobu vina,nebo v nasem pripade kvasu,je minimalni cukernatost 17procent.Bohuzel tato cukernatost u bezneho ovoce se pohybuje nejvyse kolem 12procent,u vine revy 14procent.Vychazim s prostredi pomezi ceskomoravske vysociny,kde tech svet. dnu moc neni.Nejdulezitesi predpoklad pro spravne kvaseni neni ovsem jenom ta teplota a cukr.Pridava se k tomu i kyselost daneho ovoce.Vse je treba zmerit jak kyselost tak cukernatost , prislusne upravit/kyselost naredit,srazit.Teplota pri kvaseni by nemala byt moc vysoka,tak kolem +20stupnu,ne moc nizka pod 10stupnu se zastavuje kvasny proces a velice obtizne se znovu privadi k zivotu.Je treba mit na pameti ze prirozeny konzervant ovoce /je prave ten cukr a z nej se tvorici lih/Methanol,jak jsem si procital odkazy a jak vim i ja,se da castecne omezit vyberem ovoce-vyzralosti hlavne a na tohle nikdo neupozornuje,obsahem pektinu v nem.Nejvice pektinu maji :rybiz a jablka/slubky/.Dale je mit treba ovoce radne rozmackane.U stav,je veliky problem,kdyz se nepridaji kvasinky,nebo nenechaji slupky, v kterych se prave ty kvasinky tvori,nezacne probihat stadium rozkvaseni-tvorba vinych kvasinek.Dal uz jenom informativne.Kvasny proces muze trvat 6nedel ale i 3mesice-treba hrusky.Neni pravda,ze pri vypaleni z obemu vypaleneho ovoce je pod 1procento Metanol.Nevim kdo na to prisel,v odbornych publikacich je uvadene mnozstvi metanolu nemensi asi 1,5procenta a to u merunek.U svestek je to asi 2-3.U jablek 3-4procenta.Toto mnozstvi metanolu vubec nic neznamena.Je treba si uvedomit ze palenim se neda zcela odstranit metanol.Vazba metanolu a etanolu je tak tesna,ze slozky navzajem prechazeji do sebe.V neposledni rade teplotu paleni ,vzlaste pri tom prvnim silne ovlivnuje pritomnost vody a pocatecni obsah lihu v kvasu.A dal uz jenom, cele je to alchimie.Rychle prumyslove paleni,predem naprogramovane,zcela nici dobrou palenku.Durazne varuji,palit sam,kdo nema zkusenosti.Osobne jsem palil,az po nekolika letech spoluprace s kamaradem,a muzu rici,ze ani dnes se obcas nevyvaruji chybam.

udrzbar1