Nejste přihlášen/a.
Ahoj, předem děkuji všem, co se rozhodli přečíst si moje velké trápení. Jsem vám za to velmi vděčná.
Je mi 14 (skoro 15) chodím to devítky a mám 175 cm. Už od narození jsem byla na svůj věk vysoká, ale nikdy mě to netrápilo TOLIK jako teď. Když mi bylo asi 13, měla jsem 170 cm a přestala jsem růst. Předtím jsem se trochu obávala, že jsem trochu moc vysoká, takže jsem byla štastná, že jsem růst přestala. Nicméně poslední dobou jsem začala růst znovu a mám už 175 cm. Velmi mě to trápí. Uvědomila jsem si, že teď, kdykoli mě někdo vidí poprvé, to první co uvidí, je má výška. Skoro všechny moje spolužačky jsou pod 165 cm a ano, jsou i dvě spolužačky trochu vyšší než já, ale to nemění nic na tom, jak se cítím.
Nebo třeba v autobuse-30ti leté, 40ti leté... ženy jsou o hlavu i více nižší než já. Má výška mě dělá starší, což je další věc, co mě trápí. Dávno jsem ztratila i svůj dětský obličej a teď mi všichni hádají 17 a výše. Vím, že mnoho holek by bylo polichoceno, ale já to tak prostě nemám. Připadá mi, jako bych "ztratila" nějakou část dětství. Jednu chvíli se ke mně všichni ještě chovali normálně, jako k dítěti, kterým jsem, a najednou mi všichni vykají a mají ke mně takovou tu divnou "úctu" apod.
Mnoho lidí, utěšuje dívky jako já tím, že například mohou být modelkou. Nicméně ne každý vysoký člověk je automaticky perfektní modelingovou kariéru. Někdo zase říká, že vysoké dívky někomu připadají dospělejší a atraktivnější, ale to není, co chci. Jsem dítě a chci, abyse tak se mnou i jednalo.
Kvůli mé výšce se mi nikdo nikdy neposmíval DOSLOVA. Nicméně všechny menší spolužačky vždycky mají nějakou nepřímou narážku jako: "Nedokážu si představit, jaké to je být tak vysoká. Vypadáš o tolik starší. Já vedle tebe vypadám jako tvoje mladší sestra! Podívej se na moji ruku. Je o tolik menší, než ta tvoje. Samozřejmě to nemyslím zle..." Nicméně z toho jak se tváří a z jejich tónu poznám, jak to myslí.
Nevím, jestli porostu dál a už nevím, co mám dělat. Prosím poraďte mi někdo. Já už takhle dál prostě nemůžu. Možná je to moc dramatické, ale je to prostě jen to, co právě v tuhle chvíli cítím.
Nezlob se, ale 175 není výška! To se přehnaně pozoruješ. Dcera i vnučka mají 180cm a nikdy nefňukaly. Ve sportu se to hodí. Vedle nich jsem já prcek. A taky bych mohla naříkat. Důležitá je souměrnost postavy, zdraví, držení těla a trochu sebevědomí. Mám vnuka, kterému je 17 a už má přes 2 metry. Od malička hraje basket. Tam jsou vysocí všici. Budeš muset chodit na basket nebo na volejbal. Třeba i jako divák, tam se budeš cítit malá.
Můžeš zůstat úplně v klidu. Má dívka je ještě o dost vyšší než ty a měla to tak vždycky. Píši měla, protože dřív chodívala městem a skoro nebylo možné narazit na nějakou vyšší než je ona. A co se stalo doslova za pár let? Teď procházíme městem a dívky stejně vysoké, ne-li vyšší, potkáváme každou chvíli. Sám si pamatuji jak jsem jako středoškolák chodil po hlavní ulici a všichni byli menší než já. Nyní se tam projdu a většina už je stejně vysoká. Závěr: lidé jsou generaci od generace vyšší a ty máš mezi nimi nikoliv nevýhodu, ale náskok. Budeš se divit, ale mine pár let a všichni budou podobně vysocí (a podobně vysoké) jako ty a tvé spolužačky budou v budoucí společnosti podezřele malé, jen ty budeš normální. Dost možná za nějakých 40 let už budeš taky malá, protože většina mladších žen bude vyšších. Takže žádný strach, všeho do času
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.