Opět jsem se zamiloval do první lásky

Od: pedro* 19.02.23 21:29 odpovědí: 10 změna: 20.02.23 13:37

Ahoj, vlastně nejde ani tak o otázku, jako spíš o určitou "zpověď". Je mi 25, studuji VŠ, připravuji se na státnice. V 18 jsem měl první opravdovou lásku, se spolužačkou jsme se do sebe vzájemně zamilovali a měli půlroční vztah. Oba dva jsme spolu přišli o panictví.
Rozešla se se mnou z důvodu, že jsem se k ní nechoval dobře - až zpětně po nějaké době jsem si dovedl uvědomit, že jsem se choval toxicky, nedával ji prostor, který potřebovala a tak dále.
Paradoxně mi v té době velmi pomohla, kdy jsem souhrou dalších událostí byl psychicky na dně a donutila mě problém řešit s psychiatrem. Jsem ji za to vděčný, i když jsem se choval jako idiot. Během dalších let jsme se vídali jako spolužáci, kdy jsem k ní stále cítil něco víc. Ale postupně to vyšumělo doztracena na neutrální emoce a po střední jsme se potkávali, na kafi, jezdili jsme spolu na výlety a trávili hodně volného času, ale již jsme spolu nic neměli. Během posledních dvou, tří let si postupně začal jít každý svoji cestou, ona začala studovat na VŠ v městě na druhé straně republiky.
Teď po delší době jsme se sešli a vypadala jinak, mnohem lépe, dospěleji. Několikrát se mě dotkla na noze, koukala mi na rty, prostě flirtovala. Protože to je kamarádka, nevěděl jsem, jak na to reagovat. Navíc mi sdělila, že se natrvalo stěhuje do ciziny (má tam část rodiny). Rozloučili jsme se a přepadla mě úzkost, návaly horka, svírání na hrudi a tak dále. Neumím to racionálně popsat. Být to cizí holka, tak si řeknu, že mě balí. Ale teď se mi vrátily jen vzpomínky na to, jaké to bylo, když jsme spolu tehdy byli a zároveň pocit, že ji již neuvidím a již nejsme ani nijak blízcí přátelé. Teď naopak toužím po tom vidět ji každou možnou chvíli (šli jsme spolu o pár dní později na kafe- ale již se mnou neflirtovala, bavila se hodně o budoucnosti, o dětech, o tom, jak je bude vychovávat,...). Nechci být před ní za zoufalce, co neví, co se životem, ale zároveň je mi jasné, že ji pravděpodobně již nebudu vídat a nevím, jak se s tím vypořádat. Přeji ji totiž, aby se měla dobře kdekoli a s kýmkoli a vůbec nevím, zda ji dát najevo, že jsem po ní opět rozhořel touhou, která se mně zamotnému zdá iracionální...
Díky každému, kdo zanechá nějaký komentář

Odpovědět na otázku Skočit na nejnovější odpověď

10 odpovědí na otázku

Řazeno dle hodnocení

liska5

19.02.23 21:46

Buď štastná kdekoliv a s kýmkoliv, ...když už to nemohu být já.

To mě napadlo v momentě, jak jsem to dočetla. Myslím, že hodně z nás si něco podobného prožilo. A až zpětně nám došlo, že to bylo dobře, že jsme šli každý svou cestou. Přijmi to jako konec jedné etapy a vykroč vstříc dalším šancím. Tak to prostě chodí. Hodně štěstí!

pedro*

19.02.23 21:53

Děkuji za reakci. Já právě nevím, jak to vystihnout. Jako kamarádi jsme si rozuměli dobře, aspoň jsem to tak cítil, protože aktivity a schůzky jsme navrhovali tak půl na půl a maximálně jsem si tak říkal, že je to hezká holka, jinak těch několik let nic. Byl jsem tak štastný. Asi mám větší strach ji ztratit jako kamarádku, respektive o ni přijít, pokud bych ji řekl můj aktuální stav.

liska5

19.02.23 22:21

Znova jste se zamiloval, protože jste zrovna byl sám a láska, jako taková, Vám chybí. Zase to chce čas.

pedro*

19.02.23 22:38

Uctivě děkuji za rady. Teď ještě překonat emoce a vzít to jako chlap.

liska5

20.02.23 11:23

Jako kamarádku byste ji asi ztratil, kdybyste projevil, jak moc po ní toužíte. Ona už je jinde. Prošla za tu dobu nějakými vztahy a Vás má jen jako hezkou vzpomínku na svou první lásku. /Tu si zpravidla nebereme./ Teď se balí do ciziny a přitom na Vás nemyslí. I to je život.

pedro*

20.02.23 13:34

Žádné jiné vztahy za tu dobu neměla, nebo mi o nich aspoň neříkala, ale to nejspíš není podstatné. Ano, i tohle je život, jen jsem nečekal, že mě to takhle vezme...

[přidat komentář]

chad

20.02.23 01:05

Ani to číst nebudu, jen ti řeknu, ze pokud ti dá kopačky ženská, nemá smysl to lepit. Najdi si jinou, pouč se z chyb.

Az budeš starší, pochopíš, je to dané evolučně, geneticky a jen bys marnil energii a ponižoval se. Prostě na ni kašli a jdi dál a najdi si lepší. Tam je i další výhoda, že ta nová nebude znát tvé faily z tvého starého já...

Ženské si pamatují... U té staré už budeš vždycky jenom ... i kdybys to slepil...

pedro*

20.02.23 13:37

Díky za názor. Kdybychom předtím nebyli přátelé a byla to "cizí" holka, tak bych to i bral. Jenže takhle to je pro mě o to složitější.

Skočit na otázku
Vložit novou otázku

[přidat komentář]

ltz

20.02.23 08:16

[?]

Rozešli jste se, ale stejně jste si z tohoto vztahu odnesl cennou věc do zivota. Uvedomil si, jak nesprávně jste se k ní choval, přišel jste na své chybováni a určitě jste se i změnil. Když si najdete jinou, už budete vědět... A tato vám odjíždí do ciziny, asi to tak osud zařídil. Jak vám sejde z očí, tak postupem času zapomenete. Je nakonec přijemné, že jste se rozloučili v dobrém, zůstanou vám hezké vzpomínky. Lepší než kdybyste se nenáviděli.

pedro*

20.02.23 13:30

Jen škoda, že jsem si to neuvědomoval dřív. Až když se někdo jiný takhle choval ke mně, tak mi to došlo. Nu což, historie se změnit nedá. Jen mě mrzí, že o ni přijdu i jako o tu kamarádku.

[přidat komentář]

Přidat svou odpověď

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.