Nejste přihlášen/a.
Asi to napadlo každého, alespoň hypoteticky: Po letech práce to tady zabalit a prožít penzi v cizině. Z těch či oněch důvodů, spoustě občanů vadí např. zima, nebo absence moře. Administrativní a finanční překážky téměř úplně pominuly, spousta relativně kultivovaných zemí je navíc výrazně levnějších než tuzemsko (Bulharsko, Tunisko, Thajsko, Argentina, atd., viz link). Za sebe říkám ne, protože jsou zde velké problémy obecné (znalost jazyka na vyšší úrovni, přesun do cizího prostředí) i konkrétní nevýhody té či oné země. V ČR není nic, co by mně nesnesitelně vadilo, ani kdekoliv v cizině nevím o ničem, co by mě neodolatelně lákalo. Ale Čechů, kteří odešli strávit podzim života do ciziny, rychle přibývá; podle oficiálních statistik. Nuže, co si o tom myslíte? Děkuji a přeji hezký víkend.
P. S. Poradit ve skutečnosti nepotřebuji, proto příslušná rubrika.
Ano, je to lákavé. Ale myslím si, že s českým důchodem bychom asi jen málokde vyžili.
Děda je velice "zmrzlý", je mu pořád zima, proto mu občas z legrace nabízím, že se přestěhujeme na jih. Někam do teplíčka, Kalábrie, Sicílie... Jenže člověk má už své kořeny. Svou zem, svou rodinu, prostě najednou ho asi jen tak vytrhnout nelze. Navíc i život tam na jihu má určitě svá negativa, třeba jen ta invaze migrantů.
Jazyková bariéra by mi nevadila. Jsem komunikativní, přes svůj věk se dobře učím, myslím, že bych za nějaký čas mluvila dobře, i když dokonale určitě ne. Dost mi vadí lidé, kteří se učit jazyku země, kde žijí, paličatě nechtějí. Teď je třeba v AZ KVÍZU mladý Slovák, už 12 let žije v Brně a česky neumí za ta léta ani kýchnout. Připadá mi to jako pohrdání zemí, která mu dala obživu a spkojený život.
Ale kolem sedmdesátky už není člověk natolik pružný a pohotový, aby v nové zemi všechno zařídil. Bydlení, platby, energie, doklady...je toho mnoho. Takže to doklepeme doma, v Česku. Přesto se mi o teplém moříčku občas zdává. A nic s tím nenadělám. Jaga.
Kamarádka, Češka, se kdysi provdala za tehdy západního Němce. Dnes v důchodu žijí na ostrově kus pod Řeckem. Jsou tam spokojeni. Ale nevím, zda bych takhle dokázala všechno hodit za hlavu a takový lán světa se přestěhovat.
Pokud jde o mínusy, doporučuji (hledat na netu) zkušenosti Rusů a to ze dvou důvodů: Rusové jsou početný a mimořádně emigrační národ, takže zkušeností je mnoho. Za druhé velice rádi poučují a kritizují, často až únavně. Ale je nutné poznat i negativa. Američan se bojí, aby náhodou nebyl hater, diser a toxic, takže verbálně je pro něho všechno great. Pak tam natěšení přijedete a nestačíte se divit.
Důchodce ve svém věku nevyhnutelně občas potřebuje lékaře, zejména specialisty. Neumím si představit, že bych je v Bulharsku nebo Argentině hledal. A věčně se kvůli tomu vracet do ČR, to fakt ne. A je toho spousta. Asi mám výhodu a v tom jsem velmi netypický Čech, že horko nesnáším a moře nepotřebuji. Ale i tak...ne. Prostě ne.
Mám kamarádku z Norimberka. Od narození žila a i studovala tady. Po smrti rodičů odešla do země svých předků. Léta jezdili z Norimberka s českým manželem na dovolenou do Španělska oblast Alicante. Teď v jejich 72 letech! všechno prodávají a kupují si onen španělský privát na dožití. K definitivnímu rozhodnutí je vedla přítomnost imigrantů, kterým postavili nějaké provizorní/?/ bydlení v podstatě pod jejich okny. Ona se pak bála chodit do obchodu. / Zlatí Ukrajinci!/ ... ...To je ta výhoda, že to ve Španělsku na tom místě dobře znají. Vědí, jak to tam chodí, mají mezi místními přátele, vědí kam k lékaři, domluví se.. Tady to chápu. Ale někam, kde nemám tyhle jistoty, tak bych už asi natrvalo nešla. A já už vůbec. Patřím k těm, co by nedokázali odejít ze země napořád. Syn žil v Austrálii, práci tam měl a vrátil se, zatímco známá tam odešla a vrátit se nehodlá ani náhodou. To je o lidské nátuře.
Osobně se domnívám, že to není vůbec špatný nápad. Je mnoho zemí kde je teplo, vlídno a náklady na bydlení a žití neporovnatelně nižší. Tedy odjet a nechat si zasílat důchod do zahraničí, ano.
4 totak: O Argentině jsem četl právě z ruských zdrojů. Hlavním důvodem - a v článku to okrajově zmiňují - je snadné získání argentinského pasu a zejména možnost návštěv EU bez víz, čili jakási cesta do EU oklikou. V Argentině Rusové kritizují nebezpečnou kombinaci maňany a téměř evropské ochrany práv pracujících. Výsledkem jsou rodinné podniky a neochota zaměstnat kohokoliv cizího. Brutální inflace (skoro 100% ročně) a nepopulární kroky vlády, aby se občané inflaci nevyhýbali (např. úsporami v dolarech). Zdravotnictví v Argentině si Rusové naopak pochvalují - kvalitní a zdarma. Kriminalita citelně nižší než např. v Brazílii, nebezpečí je hlavně v Buenos Aires, Rosariu a Cordobě. Velkým nešvarem jsou absolutní práva dětí, což se projeví například obsazením nehlídané nemovitosti bezdomovci. Pokud mají malé dítě, majitel je bezmocný. Dá to k soudu a ten za dva roky rozhodne, aby se nezvaní hosté pakovali, což sice učiní, ale majitel zůstane bez jakékoliv náhrady. Veřejnost je vždy a za všech okolností na straně chudiny. Nedostatečný výběr jídel - jsou tam sice legendární hovězí steaky, ale jinak v zásadě velké kulové. Nekvalitní domácí výrobky, veškeré dovozové zboží docela drahé. Plusem je vstřícná a přátelská povaha Argentinců.
4 molly: Vím, jak to myslíte, ale je mnoho levných a celkem kultivovaných zemí. Nejlepší poměr cen a evropské civilizovanosti poskytují Bělorusko a Ukrajina. Jistě, oproti ČR jsou tam nižší standardy, ale Bělorusové i Ukrajinci se stejně jako Češi věnují pouze třem činnostem - předstírání práce, spánku a kontrolám "lajků"na smartphonu. Mimochodem, Praha je pouze o 23% dražší než Dakar, zatímco Brno je více 2x dražší oproti běloruskému "Brnu", jímž je Gomel.
Obávám se, že lokality, padající do úvahy pro průměrně zajištěného seniora (milion či dva naspořeno, baráček, důchod) jsou dost odlišné od představ "pohodlí u moře". Nemyslím, že by takový Čech snášel dobře místní reálie, třeba v tom Bulharsku či Thajsku, o Latinské Americe nemluvě. Pro dobrodužně založeného, zdravého a čiperného seniora je to lákavá varianta odpočinku, ale skutečně, není to jen dlouhá dovolená, ale život se všemi nástrahami. Navíc lidé jsou všude stejní a žít posledních dejme tomu dvacet let v ovzduší "stále musím dokazovat, že nejsem přivandrovalec a jsem přínosem pro okolí" by mi tedy hodně vadilo.
Myslím , že toto už jsem slyšel před pár léty v radiu . Uváděli tam zkušenosti českých duchodcu z egypta . Je tam celá vesnička českých duchodcu . Náklady cca 3000 kč měsíčně na vše od bydlení až po stravování . Jak jsem pochopil je to celá česká komunita . Samozřejmě k doktorum létají sem . Takže u moře , teplo , láce a česká komunita .
Nevím jak je to teď po covidu . Určitě se ceny a podmínky změnili .
Ono je ale taky potřeba myslet na to, že důchodcům platí zdravotní pojištění stát, ale tady, nikoliv v Thajsku. A protože chorob s věkem přibývá, může se to pěkně prodražit.
Zaujali mne též Britové, kteří odjíždějí na "penzi" do Španělska, a to i předčasnou. Žít levně a na sluníčku, v domku zřejmě... Tak to je balada, že.?.
Také Němci -spíše Němky- odjíždějí na Slovensko do domovů důchodců pro ně levně dožít v čistotě. Rovněž pragmatické, ne?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.