Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Nechci život u pásu

Od: neznamyclovek odpovědí: 21 změna:
Zdravím všechny, obracím se na vás se svým příběhem.
Jsem poměrně ještě mladý, není to tak dávno co mi bylo 18 let a nejspíše všichni víme jaké je to se hledat, co jsem, kdo jsem, proč jsem?
Díky mé nerozhodnosti, nezájmu, specifickým poruchám jsem si pár let zpět pokazil možnost vyššího vzdělání (přesněji mám na mysli maturitu.) jsem vyučeným strojařem s kódem E [nižší střední vzdělání] ale bohužel, nejsem manuálně zručný.
Bohužel, až teď jsem nějak čichl k tomu co bych opravdu chtěl dělat, ale myslím že je již pozdě. Ze strany mých rodičů už škola nepřichází v úvahu. (A ani já sám bych v ní nejspíše nevydržel)
Chtěl bych se věnovat počítačové grafice, střihu videí, copywritingu a čemukoliv, co se týká internetového světu i mimo něj. Nedokáži si představit nevyužit svůj potenciál, jako spousty mých přátel a skončit jak se říká u pásu.
Co by jste mi poradili? Nějakou příslušnou rekvalifikaci? Život doma mě již nebaví ale neumím si představit díky svému zdravotnímu a i psychickému stavu dělat někde ve fabrice například pomocného dělníka... To by mě opravdu ničilo, vzhledem k současné drahé době jak již ve světě, tak i u nás v republice.
Předem děkuji za každou radu a jakoukoliv odpověď.
Hezký den všem.

 

 

21 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


6x
Pokud nechcete život za pásem, tak proto musíte něco udělat. Ale to půjde z vaším přistupem težko, chce ho to změnit. Dodělejte si vzdělání, prestaňte se vymlouvat na vaší nerozhodnost, nezájem a poruchy. Kdo opravdu chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá výmluvy. Vy zatím nechcete, jenom o tom mluvíte, ale to nestačí. Takže to chce změnit celkový přístup k životu. Za pasem dělájí lidé, kteří nemají co nabídnout. Vy jste pořád mladý a máte to ve vlastních rukou. Nemusíte tam skončit, ale je opravdu nutný přestat hledat výmluvy...

Niekto tu pracu za pasom robit musi, rovnako ako niekto musi cistit kanalizaciu, sekat travu alebo makat v horucave na stavbe cesty. O tom, kto bude co robit, rozhoduju ochota pracovat a studovat. Vam chyba oboje a hladate nejaku "pracu" ,kde budete nieco robit za pocitacom. To je ako sen decka zo skolky stat sa youtuberom. To uzivi jedneho z 10 000.

*s vaším přístupem
neznamyclovek

Nerozhodnost - Ta byla myšlena takto - Představte si, že je vám 14 let (neměl jsem odklad a devítku končil ve 14ti.) Dokážete si v tom věku říci, co chcete od života? Jestli ano, gratuluji, jste jeden z mála. Moje vzdělání rozhodl rodič.
Nezájem - Ten už je myšlený nezájmem toho mého mladého já - tehdy jsem si myslel že je život pohádka, teď už mám víceméně oči otevřené.
Musím Vás ale pochválit, vaše motivace a.k.a "kousnout se" je pravdivá.
Nezbývá mi se ale vrátit k tomu vzdělání a poruchám:
Měl jsem na mysli specifické poruchy učení - Kdo nezažil, neví o čem mluvím. Dyskalkulie - matika je pro mě velký strašák. Zvládnu základní počty, nejspíše bych si uměl poradit i s nějakou rovnici, ale žádný zázrak - opravdu si neumím představit 4 roky [Protože ze zákona si nemohu udělat díky kódu E nástavbu.] propadnout k tomu, že bych přemýšlel nad matikou a věděl, že mi to díky tomu nevyjde.

PS: Maturitu jsem zkoušel dálkově, bohužel, to není forma studia pro mě, jenže se nemohu již jen tak do školy vrátit prezenčně.
Ve 14 skoro nikdo z nás nevíme, co chceme dělat, to je normální stejně jako představa a určitá naivita o životě v tom věku. Ale zkušenostmi se člověk učí. Já sám jsem byl ve vašem věku celkem ztroskotanec, výučný list jsem udělal sotva na druhý pokus v oboru, který je naprosto k ničemu a měl jsem předurčeno dělat za pásem, protože jsem neměl vzdělání a ani jsem nic pořádně neuměl. Prostě jsem na to kašlal, učit jsem se neuměl a ani jsem na to neměl chut. Později jsem se dal dohromady, věděl jsem že mám na víc. Maturitu jsem si udělal ve 23 letech. Ve 27 letech jsem začal s angličtinou od úplný nuly (odstěhoval jsem se kvůli tomu do Skotska na 4 roky) na takovou úroveň, že jsem jí pak vyučoval pár měsíců ve Vietnamu. A pak jsem začal s němčinou a odstěhoval jsem se na dva roky do Německa. Teď je mi 34 a studuji dálkově vysokou školu a štve mě to, že v tomhle věku trávím volný čas tím že musím psát eseje a učit se na zkoušky, ale je to holt daň za to, že se člověk předtím flákal. Vy jste pořád mladý (psal jste, že vám bylo 18) a už teď píšete, že už je pozdě a jen se v každém příspěvku snažíte obhajovat, proč jste tam, kde jste. To je ale naprosto nepodstatné, minulost už nezměníte, takže začnete pracovat na své budoucnosti a hlavně se hned nevzdávat při prvním problému. Dálkově dodělat maturitu jste zkoušel. Co tam přesně nešlo? Proč jste to vzdal? Vás největší nepřítel je momentálně to, jak přemýšlíte. V okamžiku, kdy změníte své myšlení a přístup k životu, uvidíme ty změny. Každý máme osud ve svým rukou, jsou lidé, kteří si jen stěžují, jak je k nim život nespravedlivý a hledají chyby všude, jen ne u sebe a pak jsou lidé, kteří opravdu něco dělají a makají na sobě, aby se měli dobře a byli štastní. Úspěch není zadarmo...

 

tebi

3x
Jsem dyskalkulik- oblast geometrie, název si nepamatuji, dysortografik...zkrátím to, nejsem jen dva dys. Plus ADHD.Jsem vyučená, v dospělosti jsem dálkově studovala několik škol, v rozmezí 9 let, vůli nemám téměř žádnou- nedošla jsem na státnice, jinak předešlé školy zdárně ukončila. Samozřejmě všechny školy mne staly obrovské úsilí, překážkou jsou všechny mé vady, a že jich je. Současně mám 4 brigády, ve službách a ve školství. Všechny mne baví a hledám HPP. A nebaví mne administrativa, tam bych se zbláznila. Takže kluku, nevymlouvej se na dys- jsijen línej zvednout zadek. Stejně jako mí dva synové v tvém věku. A makej, poruchy nejsou překážkou, když něco opravdu chceš, inteligenci na to máš!

 


3x

Už dopředu se oháníš argumenty, víš už předem, že manuální práci nezvládneš fyzicky ani psychicky. A ještě jsi nic nevyzkoušel. Spíš mi připadáš tak trochu vykoukaný. Na nějakou lepší práci nemáš vzdělání a přitom víš, že bys ji nezvládl. Co tedy chceš? Nikde nelítají pečení holubi do huby. Jenom v pohádkách. A do toho internetového světa je vzdělání potřeba, co si budeme povídat.

I když jsem vystudovala celkem 3 střední školy, věř, že i já se ocitla u toho Tebou zavrženého pásu. Práce nebyla, složenky a žaludek se neptaly, kde vezmu peníze. Tak jsem u pásu pracovala 5 let. A získala zkušenosti. Nechápu, proč se toho pásu tolik bojíš. Jsi v kolektivu, vyděláš si a práci jistě zvládneš.

Zajímalo by mě, kolik je Ti let a čím se živíš v současné době. Kde pracuješ?

Nesmíš se všemu moc poddávat. Znám 2 muže:

1/ Kamarád , dnes už v důchodu. Někdy ve 25 letech havárie na motocyklu, přišel o nohu nad kolenem. Dostal protézu, až do důchodu pracoval v kovovýrobě. A byl dobrý pracovník.

2/ Známý , v dětství onemocněl obrnou. Dnes je mu kolem 50 let. Těžce chodí, kymácí se, je pokřivený.. Ale celý život pracuje. Dříve to byla Tesla, dneska je tam jiný podnik. Ten kluk od nikoho nic nepotřebuje. Nedávno jsem ho viděla v pěkném malém autíčku, které sám řídil.

A tito lidé, byt postižení, se bez nářků a bez cavyků zapojili do práce.

Proto začni taky, pásu se neboj, uvidíš sám, jak se Ti bude dařit. Něco dělat musíš, nejlíp to, na co máš. Čím ses vyučil. A pokud argumentuješ tím, že nejsi manuálně zručný, neboj se, naučíš se. Já bych za pár měsíců mohla šroubovat i se zavázanýma očima. Jaga.

Podle nadpisu je jasné, že u toho pásu být můžeš, ale že NECHCEŠ. A to se potom těžko radí.

 


2x

Chtěl bych se věnovat počítačové grafice, střihu videí, copywritingu a čemukoliv, co se týká internetového světu

Ok, kto vam za to bude platit a uzivi vas to? Mne vasa predstva pripada silne naivna. Spominate aj nejake diagnozy a postihnutia, zvladnete pracu pod casovym tlakom typu "toto musi byt zajtra hotove"?

neznamyclovek

Práce pod tlakem mi stoprocentně něco říká. Bohužel, o jednu takovou super práci jsem přišel.

 


2x

Ano, je pravda, že ve 14 málokdo má hlavu tak srovnanou, aby šel cílevědomě za svým celoživotním cílem. Ale Vám už není 14, že? Takže asi Vám dochází, že je fajn, když práce baví, ale asi tím nejpodstatnějším, proč většina z nás chodí do práce je vydělat si na živobytí. Stejně tak snad vidíte co se nyní ve světě děje - blíží se krize a řekl bych, že ne zrovna malá. Takže celkem logická úvaha - spousta lidí bude muset přehodnotit přerozdělování financí a to nejen na levelu rodiny, ale i na levelech vyšších. Takže se, celkem logicky, očešou investice do ne nezbytných oblastí. Takže si myslím, že šance, že firmy budou houfně najímat grafiky s nulovým odborným vzděláním a stejnou úrovní praktických zkušeností mě přijde poněkud mizivá.

Jinak řečeno - přišlo by mi nejlogičtější směřovat svou profesní budoucnost do oblastí, kde je šance, že najdu někoho, kdo mi za mé úsilí zaplatí, a to alespoň tak, abych nezdechnul hlady. Dobře, nechcete na pás, tak si najděte něco jiného, kde se uplatníte bez kvalifikace.

 


0x

Riesite tie vase stavy s psychologom alebo psychiatrom? Tie reci, ako by ste nezvladli skolu a aka je zla doba vo svete a v CR, to posobi dojmom depresie.

Totiz ak ste nezvladli ani maturitu, tak absolventi nejakej umeleckej skoly s maturitou, ktori sa venovali studiu grafiky a spracovaniu videa maju voci vam naskok a sancu zamestnat sa v odbore. Vam zostanu naozaj len tie pomocne prace. Vy si zrejme myslite, ako sa pohrate s videom hodinku, potom vas to unavi a date si pauzu, lenze zakaznik dal termin a ten sa musi dodrzat.

neznamyclovek

Nejsem jeden z těch co o tom skoro nic neví. Vím, co to je sedět skoro celý den nad tím, aby video bylo dokonalé/podle představ...
Mimochodem: Ano, u psychologů jsem byl. Zmiňujete depresi... Bral jsem spousty antidepresiv a jediné co mi přinesli byl hlubší ponor do temna.

 

tomaso

0x
Na copywriting bys měl umět perfektně češtinu,umět psat a být schopen studovat různá témata i třeba taková kterým vůbec nerozumíš a nebaví tě.
Na nějaký střih videa, grafiku musíš především umět s příslušným softwarem. To te stejně na žádné škole nenaučí. Návodu je plny youtube, ale to musíš chtít jít za tím a věnovat tomu svůj čas. Za rok dva něco budeš umět a můžeš své sluzby nabízet...
neznamyclovek

Neříkám, že oplývám přímo perfektní češtinou, chyba se u mě taky někdy najde, ale jde spíše o to, že z hlavy dokáži sepsat toho dosti.
Střihu videí se věnuji už několik let... To byla první věc co mě jako malého cvalika za počítačem zaujala. - Představa toho že mohu vytvořit něco vlastního je úžasná.
Software, tot je další nezmíněná otázka.. jaký vybrat pro pilování zkušeností - Photoshop, Adobe Illustrator,GIMP?
lkjhgf

Illustrator na vektorovó, Photoshop na rastrovó a GIMP je Photoshop zadara.

Vezkóšé si ilustrator a třeba zkos neco tot, možná tě to přestane bavit.

 

xd

0x

Je to sice otřepaná fráze, ale pokud člověk není spokojený, měl by s tím něco dělat. A to klidně od píky, naučit se dá všechno

Pokud máte nějakého známého, co se věnuje grafice, požádejte ho o pomoc. Pokud ne, nevadí. Je všude hromada návodů. Chce to jen si s tím dát práci. Neexistuje nějaká flashka, kterou si dáte do mozku. Zatím

 

tebi

0x

Se mnou pracují Ukrajinky - dnes poslouchaly nějaké zprávy v ukrajinštině, nerozuměla jsem skoro nic. Ale zmiňovaly se, že kyjev odstřelují jadernými zbraněmi. A ta jedna v breku říká- Ukrajina nebude. To jsou opravdové starosti, nikoli takové prvotiny, co řešíme my!

 

molly
Váš komentář je úplně mimo. Kvůli válce na Ukrajině nemáme nikdo nárok na vlastní starosti? Vůbec si nechci představovat, co se těm lidem honí hlavou a je mi jich moc líto. Ale opravdu si nikdo nesmíme postesknout nad špekem na břiše, nadávat na hnusné džíny v krámu, drahotu v obchodech nebo na chlapa, co nechává ponožky rozházené po bytě jen proto, že na Ukrajině jsou na tom hůř? Každý máme své starosti úměrné životu, který právě žijeme

 

molly

0x
Na copywritera podle mě nemáte - píšete s chybami a váš sloh není moc dobrý. V tom ostatním záleží, co dokážete. Jít do fabriky nutně neznamená skončit u pásu. Kdo je šikovný může povýšit. Naše pobočka není otevřená ani rok a ca 10 operátorů povýšilo na team leadera nebo na shipping. Neříkám, že jsou to práce snů, ale už jsou to pozice za nějakých 40-45 tisíc, s možností dalšího růstu. Jenže člověk se musí trochu snažit a musí chtít se něco naučit. Ne se nasrat na celý svět a útrpně někde makat. Občas je z některých mladých cítit zášt a slýchám - no jasně, ty máš služební auto a jasně, když vyděláváš bůh ví kolik... Ale mně to přece také nespadlo do klína. Jsem o 15 let starší, než tato mládež a také jsem se trochu snažila, abych se někam dostala. Školou to nekončí. Ba naopak. Jo a k tomu vzdělání - příbuzný byl co do vzdělání černá ovce rodiny - vyučený elektrikář. Rok po škole už makal ve škodovce a protože mu to šlo a nebyl Mimoň tak jel na 2 měsíce do Číny zavádět novou výrobu. V 21 tam jel jako šéf party mnohem starších chlapů... A od té doby už byl leckde
neznamyclovek
Myslím, že jsem to již zde psal... Nejsem úplně bezchybný a perfektní češtinář - ale od toho existují korekce.
Mimochodem, to samozřejmě. Mě je jasné, že první krok musím udělat JÁ - život to neudělá za mě.
PS: Na vašeho příbuzného se pousmálo tehdy štěstí + šikovnost, to pak je ve většině případů jedna báseň.

 

lecitin

0x
@neznamyclovek v případě zájmu mne kontaktujte, myslím, že bych mohl pomoci s rozjezdem - naše firma se specializuje na pomoc mladým lidem a zejména pak co se startu kariéry týče
Lecitin@seznam.cz

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]