Nejste přihlášen/a.
Nevážit si takových věcí bude jen někdo. Jiný si téhož dostupného váží celý život. Jinak je samozřejmě naprosto přirozené toužit po něčem co nemáme a netoužit stejně moc po tom co už máme (taky proč? Když už to máme). Například ženy mají zejména v mládí nespočet sexuálních příležitostí zatímco u mužů je tomu v mládí v průměru opačně. Proto se mylně tvrdí že ženy sexují méně než muži. Představte si to tak že má muž k dispozici jeden čtvereček jednoho typu čokolády měsíčně zatímco žena má každý den dostupných desítky kg nepřeberných typů, chutí, vůní a barev čokolády. No uznejte - bude chtít žena každý den to čeho už má plné zuby a čeho se válí i přímo na ulici tuny? Taktéž je nespokojenost a touha po něčem novém a dalším matkou pokroku. Má to i své stinné stránky: například si někteří neznalí mysleli že když zvolí pana AB tak ten tu udělá pořádek a nebude chtít dále kšeftovat - má přece už sám dost, že?
Tenhle "hon za lepším" chápu jako přirozenou vlastnost člověka. Asi opravdu každý by chtěl to, co ještě nemá (pokud mu dané "to" přinese radost, či zkvalitní dosavadní život) a klidně se vzdal něčeho, co již má, ale radost mu už nepřináší.
,, A jde to vůbec potlačit tak, aby se to nestalo?" - jde i nejde. Podle mě je třeba důležitým faktorem pokora, skromnost (těch vlastností bude více, doplňte mě).
Příklad: Skromný člověk nepotřebuje novou střechu, když mu ta původní stále dobře slouží a nezatéká do ní. Pokud ale za tímto skromným člověkem přijdete s tím, že mu ji zadarmo vyměníte, minimálně bude váhat, zda-li na to přistoupit.
Obecně si ale myslím, že jde o hormonovou záležitost, pokud např. člověk stráví 2 týdny v práci, aby si mohl koupit dražší, novější telefon (ten co má už půl roku mu nedělá radost), je to buď chorobné hnaní se za lepším, nebo třeba hnaní se za obdivem/závistí ostatních, oboje má pořád co dělat s hormony "odměn".
Vy jste sice psal/a o těch zdravějších jedincích, co se snaží především naplnit "základní potřeby" - nejdřív malý byt, pak větší, nakonec dům. Tady jde podle mě o hon za svobodou, což je ale ve výsledku stejně o pocitech a hormonech "štěstí a odměn".
Na druhou stranu, je určitě fajn, pokud má člověk nějaké "zdravé cíle". Je to určitě lepší, než nemít cíle žádné.
PS: Máte zajímavé (pěkné) otázky!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.