Elektromotor - dokáže vyrobit elektřinu?

V principu lze každý el. motor využít jako generátor. Rozdělit bychom je mohli na stejnosměrné - dynama a střídavé - alternátory, pak s vlastním buzením a cizím buzením. Dále s permanentními magnety, nebo elektromagnety. Těch dělení by bylo ještě víc. Vezmete-li tedy jakýkoliv komutátorový stejnosměrný motor, tak při jeho mechanickém roztočení se začne chovat jako dynamo. Z počátku se využívá jeho zbytkového magnetického pole k nabuzení budícího vinutí. Tento budící proud se neustále zvětšuje a při dosažení jistých otáček se již téměř nemění. Odebíraný výkon je pak závislý na konstrukci el.motoru,, jako je průměr vinutí, rychlost otáčení, velikost cívky pohybující se v mag. poli atd. Ještě bych chtěl podotknout, že při využívání motoru jako dynama, by měl být směr otáčení opačný, protože stírací uhlíky na komutátoru jsou poněkud přesazeny z důvodu zhuštění el.magnetického pole. Konstrukčně jednodušší je ale generáror stř. proudu, typicky "dynamo na kolo" , kde se magnet otáčí a statorové cívky stojí. Tím odpadá sice poruchová a problematická konstrukce komutátoru a stíracích uhlíků, ale i možnost regulace napětí a výkonu pomocí buzení, vůbec. Aby se odstranila tato nevýhoda, používá se konstrukce automobilová, kde výkonnostní vinutí jsou cívky statorové a budící vinutí cívky rotorové. Protože budícím vinutím protéká prou řádově setinový, není zapotřebí dělat komutátor nijak robusní.

U střídavých synchronních el.motorů je situace taková, že když tento motor roztočíme nad tzv. synchronní otáčky, tak motor začne proud vyrábět. Vyrábí proud střídavý, jehož kmitočet je závislý na počtu otáček a magnetů.

Jak už to tak bývá, každý generátor má svá pro a proti a použití toho vhodného je výsledkem souboru různých požadavků.