Nejste přihlášen/a.
Jaká je vaše oblíbená sladkost? Pokud jste "pamětníci" jakou sladkost jste měli rádi jako malí, a už se neprodává?
Jako holka jsem milovala "mejdlíčka", sekaný turecký med a cukrovou vatu. Poslední dobou si kupuji linecké rohlíčky, ze sladkýkch jídel peču často "žemlovku" i přesto, že ji děd odmítá.
Já jsem milovala špalky. Ty dlouhé, co se ocucávali postupně i ty široké a krátké, které se strčily za tvář a byl probém je přendat na druhou stran, protože rozežraly tvář zevnitř až do drsna a bolava. A také Žužu. ty maličké v jemných barvách. Už dělají jen větší. A karamelky, do těch, když se kouslo, nešly z nich zuby vyndat, otevřít pusu. A v krabičce mraženou pěnu, ovocnou dřeň.
Kdybych měla vyjmenovat, co všechno sladkého mi chutná, to by bylo dlouhý počteníčko
Shrnout se to dá na cokoliv čokoládového, ale je toho dost. Momentálně jsem zaměřená na Bounty. Dřív jsem zbožňovala klasiku: Margot, Kaštany, Kofilu, Rumbu, Koka sušenky, Rumovky, Peperminky... Teď je to jen něco, co vypadá stejně, ale s původní chutí to moc společného nemá. M.
Kdysi jsem milovala "fialky". Vypadaly jako fialky, barvu měly jako fialky a voněly a chutnaly jako fialky. Za korunu kornout, v Sedražicích u pana Sladkého, který je uchovával ve veliké plechové dóze a když vyprodal, tak prodával i tu drt, za pár haléřů. Tak tuto laskominu už nikde nikdo nesežene. A to mi věřte, nebot já jsem hledala i v cizině a nenašla. Ty rádoby "fialky", jsem samozřejmě sehnala, ale podoba byla pouze v tom, že to byl fialový bonbón ve tvaru fialky. Chut pouze sladká,nic víc. A to jsem tenkrát zaplatila hodně, protože to byla údajně nějaká výroba, která nebyla industriální. Nějaký soukromý výrobce. Nebylo to v Čechách. Pak jsem začala pátrat a zjistila jsem, že ta pravá fialková esence už je nedostupn á a je nahrazená umělou chemickou esencí. A tu informaci už nenajdu ani teď. Teď klidně fialkovou esenci prodávají, ale to, že je to umělý produkt, to zamlčují. Něco jako rumová esence a tak dál.
Pamatujete někdo na Želé pomeranč a citron ve tvaru měsíčků v podlouhlé vysunovací krabičce? Bylo i potažené čokoládou, ale to mi tak nechutnalo.
Pamatuji ale to se nedá koupit jenom u nás. Jinde ve světě to všude mají. U nás to želé prodávají také, nejvíc na Vánoce, ale je to nedobré a nechápu proč u nás šidí i výrobu takového jednoduchécho cukroví. Ale asi k tomu mají důvod a jde zase jenom o peníze. A přitom to není vůbc levné, ta krabička toho vánočního želé stojí přes 100 korun a je to hnus. Ale já jsem to želé které popisujete viděla zrovna minulý týden v jednom obchodě, který občas v Německu vykupuje potraviny kterým zakrátko vyprší doba trvanlivosti. Když jsem to viděla, tak jsem si také vzpomněla, že kdysi to bylo u nás běžné cukroví. Ale na sladké moc nejsem, tak jsem to nekoupila. Ale schválně se kouknu, jestli je ještě budou mít až tam půjdu a koupím je.
Kdybych to vzala stručně, tak by to stejně bylo na dlouho. Všechny závislosti jsem snad porazila, ale s touto jsem to vzdala. Takže co se týče zákusků, mám nejraději ty velké větrníky, indiány, laskonky, punčové řezy a vše ostatní.
Oplatky mám ráda moc, pokud možno citronová náplň. Pamatuju griliášové vlnky, ty byly asi nejlepší. Polomáčené, žloutkové věnečky, esíčka. Taky jsem měla ráda arabesky, želé co jsme dávali na vánoční stromeček. Lázeňské oplatky.
Z dnešních věcí, co se prodávají tady, mám nejraději Oreo světlé s citronovou náplní a potom Reeses ve všech podobách, to pak nezůstane nic.
Nejlepší pečená dobrota je koláč ze sušených hrušek. Mám taky ráda všechna sladká jídla, především nudle s mákem a krupici.
Ještě jsem si vzpomněla na takové měkké maličké bonbony, byly růžové a takové jahůdky. V průhledném sáčku, ale už si nepamatuju jak se jmenovaly.
Dále jsem si vzpoměla na kulaté sušenky bez náplně, obalené v hrubém cukru. Byly zabalené v zelenomodrém obalu. Kdysi... dávno. Ty byly výborné
marianda, ta kolečka obalené v hrubém cukru jsem také milovala, myslím měla uprostřed dírku, ale ten název, to bude problém.
Tak jsem si to všechno přečetla a zjistila, že to všechno, co je zde vyjmenované se prodává pořád, ale už to nikdo ani nepozná, protože dneska už nejsou žádné státní normy, jako tomu bylo dříve, nikdo nikoho nehlídá a každý výrobce se snaží co nejmíň investovat a co nejvíc vydělat. A tak to prostě šidí kde se dá, aby mu zůstal co nejyšší zisk v kapse. Proto už nic z těchto potravin nekupuji a když mám chut na sladké, tak si koupím nějaké sušenky, které nebyly vyrobeny v České republice. Někdy seženu v tom obchodě co dováží potraviny z Německa. A to si pak koupím dvě tři balení do zásoby, protože tolik toho zase nesním, tohle mlsám málokdy, tak mi to vydrží na hodně dlouho.
Současnost: Ořechový řez vysoký pro diabetiky z cukrářství Písek. Větrník od tamtéž. Dnes 2 plus jeden.
Pamětnost: Mejdlíčka. Růžová nebo žlutá kus asi za dvě Kč. Chutnala jako jedlé mýdlo, malinko chladila a růžová byla "voňavější".
A ještě jahody s POŘÁDNOU plnotučnou šlehačkou (co v teple rychle zkysne např.) - pohár za 3.50 Kčs.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.