Nejste přihlášen/a.
Před časem zde byl velmi podobný dotaz. Nemohu ho najít. Ale vím, že jsem se tehdy tazatelky ptala, kdo ji živí. Tehdy neodpověděla. Netvrdím, že jste to byla Vy. Pokud ne, máte problém relativně malý. Pokud ano, je to problém obrovský, protože jste nikam nepokročila. A divná je i maminka, že situaci neřeší. S depresemi k lékaři. Na fňukání by hodně, opravdu hodně, pomohla namáhavá práce. Je staré rčení, které nemusíme brát úplně doslova, ale je v něm hodně pravdy. Malý dvůr a velký bič.
Ted zde čtu ..."maminka má našetřeno, takže nejsem přítěží"...to jako ležíš doma a mamka maká v práci? To je strašné.
Máme vnuka, 16 roků, studuje dost náročnou střední, elektrotechnickou a ještě si našel brigádu. Nemá to zapotřebí, protože rodice mají slušné platy, ale přesto chodí na brigády, nikdo ho k tomu nenutil. Měla by ses nad sebou zamyslet.
Připadá mi, že se takové případy množí. To snad musí být výchovou, nebo kde má původ takovýto přístup k životu. Dřív se tomu říkalo příživnictví. Nevdavno jsem náhodně viděla pořad "Nebezpečné vztahy" vím, že je to smyšlené, ale mladík dělá, že chodí do práce a mamka mu měsíčně cpe 20tisíc, z toho on dává deset na výživu dítěte, které má s holkou, kterou si ani nechce vzít. Je to sice smyšlené, ale neí to daleko od pravdy.
To je zas dotaz! Jak radit, když nevím, kdo to píše, kdo a proč se ptá? Mladej kluk, co neuspěl u maturity nebo paní v přechodu, co ji opustil partner, nebo svobodná matka, co nemá zázemí, či snad důchodce, který sbírá odvahu přihlásit se na univerzitu třetího věku?
Napište víc, zatím je to fakt jen na toho psychologa.
Po vysvětlení mi Tvoje osoba připomíná postavy z ruské lieratury 19. století. Podobným lidem se říkalo "lišnij čelavěk", tedy zbytečný člověk. Bývali to povrchní lidé, bez zájmů, bez ambicí, neměli žádný smysl života, nesnažili se ničeho dosáhnout.
Školu jsi tedy ukončila. Vyhodili tě, nešlo Ti to, nebavilo, nebo bys měla zájem o jiné studium? Pokud máš jenom základní školu, uživíš se s velikými obtížemi. Práce nic moc a peníze taky. Měla by ses o nějakou školu či aspoň učební obor pokusit. Máš jistě po tatínkovi sirotčí důchod, k tomu bys přibrala nějakou tu brigádu a pokud bys k učení přistupovala zodpovědně, školu bys udělala. Proč ne?
Takhle sedíš doma a matka Tě živí. Není Tě hanba? Ve 20 letech jsi přece už dospělá. Pokud o studiu neuvažuješ, měla by sis najít práci a matce přispívat na chod domácnosti.
Maminka se honí, je stále v práci, jak píšeš. Ty sedíš doma a čekáš, co od ní dostaneš. Pokud to neděláš, měla bys mezitím doma uvařit, uklidit, vyprat, vyžehlit, dojít na nákup, zkrátka, co je potřeba. Abys mamce kapku ulehčila. Děláš to?
Máš nějaké kamarádky? Ve svém věku bys občas měla zajít do kina, či se někam pobavit, zatancovat si. A to je nejlepší s nějakou kamarádkou či víc děvčaty. Zapadneš do kolektivu, bude Ti dobře.
Co sport? Projet se na kole, výšlap, běh...
Ale nejdřív bych srovnala to zaměstnání. Maminka tady na světě nebude věčně a když se neustále spoléháš na její pomoc, co budeš dělat jednou, až ona nebude? Navíc ona není povinná živit dospělou dceru, i když píšeš, že má peněz dost. Za ty by měla sama jet občas třeba do lázní, odpočinout si a ne živit dospělou dceru, která jí zřejmě s ničím nepomáhá.
Pokud nejsi psychicky nemocná, což popíráš, můj názor je spíš ten, že jsi pořádně vyčuraná a žiješ na úkor své matky. Koukej s tím něco dělat, život Ti proteče mezi prsty, ani se nenaděješ a nenávratně ho promarníš. A to by byla škoda. Víš, jaké prima zážitky může mít mladý 20 letý člověk? Tak se vzpamatuj, dokud je čas. Jaga.
Začněte dělat něco pro druhé, bez ohledu na to, že budete čekat plácání po zádech. jen tak, pro tu věc samou. To dnes už skoro nikdo neumí. Mám známé, kteří sbírají odpadky v lese, další se angažují a chodí venčit psy z útulku. Je toho moc, největší chybou je, že každý jen čeká, kdo MU pomůže, kdo změní JEHO život atd. Téměř nikoho nenapadne, že nejprve musí dát on sám něco světu a pak mu bude lépe.
Nedá se Ti radit, nevíme, kdo jsi. Jinak se radí mladému člověku třeba 18 letému, který nechal školy a jinak člověku v důchodu, což napovídá ten starej a uschlej mozek. V tom případě znovu do školy? Nedovedu si nějakou babičku s hůlkou znovu představit v lavici mezi pubertáky.
Když nevycházíš ze své zóny, kde to žiješ? Máš nějaký ohraničený prostor, za něj nejdeš? Nechceš nebo nesmíš? A z čeho žiješ? Kdo Tě živí? To někdo 2 x denně přijde do Tvé zóny a nasype Ti krmení? Prostě všechno je hrozně divné a nevím, jak poradit někomu, o jehož problému nic nevím, než že má uschlej mozek. Což v těchto slejvácích snad ani není možné. Jaga.
Je mi 20 a jsem holka. Žiju s mamkou, otce jsem ztratila v mých 8 letech. Matka je pořád v práci a já jsem často sama doma. Matka není špatná, jen je pořád v práci a uživí mě, nemá žádné věci co by musela platit a peníze má našetřené, takže pro ní nejsem až taková zátěž(zatím)
Díky
Proč byste měla být zátěž, snad chodíte do práce? Nebo ještě studujete? Jestli ano, tak by to chtělo nějakou brigádu, at nemáte čas na takové podivné myšlenky. Nebo se necháte živit svojí maminkou? Ve 20ti? To fakt ne
Milé děvče, já jsem v tvém věku měla roční dceru, spravovali jsme barák, měli i malé hospodářství a měla jsem tolik práce, že to, že jsme žili ve sračkách, mi došlo až na stará kolena. Místo psaní do poradny si najdi nějakou práci a ta tě probere z letargie. Určitě vše zajídáš jídlem a podle toho vypadáš, neníliž pravda? Vypadni z bytu a začni se aspoň trochu hýbat.
Řeknu vám tohle...Dokud člověk žije, není nic ztraceno. Myslela jsem, že jste devadesátiletý stařeček nad hrobem, který se nemůže ani pohybovat, ani jíst, ani nic dělat. Sama sobě řekněte : "tak dost" a začněte něco dělat, hlavně fyzicky, jakákoliv práce v domácnosti, na zahradě, pak sport, běhy, chůze v přírodě na dlouhé tratě a to vše až do velké únavy. A jak už zde radí, budte pro někoho užitečná, někomu pomáhejte, at je to cokoliv. Nepřemýšlejte tolik a pohybujte se, něco dělejte, práce a pohyb bude vaše záchrana.
Nechci ti křivdit, jenže já mám pocit, že ty se ani změnit nechceš. Ono je asi snadnější fňukat na poradně než jít něco dělat. A to se na mě nezlob, ale dneska se dá dělat tolik věcí z domova, že se na to snad ani nedá vymlouvat. A víš, co se ti bude hodit vždycky? Cizí jazyky. A ty se můžeš učit i z domova, dneska se dělají i online lekce. Můžeš začít třeba s tím, u toho zase tolik ze svý komfortní zóny nevyjdeš. Jestli umíš dobře anglicky, můžeš se podívat na nějaké kurzy na coursera.com, dá se tam toho naučit spousta. Co čtení? Jestli umíš anglicky, mrkni na gutenberg.com, bývá tam hezký výběr z klasiky. Jestli ne, tak: mlp.cz/... Co sport? Nemusíš chodit běhat maratony, stačí si vybrat na YouTube třeba z nabídky FitnessBlender, mají videa pro začátečníky i pokročilý. Co vaření? Koukni se třeba na recepty apetitonline.cz, primafresh.cz.
Ach jo, proč mám pocit, že je tohle zbytečný volání do větru?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.