Jsem agresivní troska

To chce psychologa a následně psychiatra. A nějaké léčivo. Začněte to řešit s odborníkem!

Lidské trosky nebývají agresivní, ale právě naopak jsou to flegmatici, co všechno vzdali a na všechno kašlou. Tak si v tom udělejte pořádek. Agresivita je vzdor. Tak možná není nic ztraceno. Ale sám to asi nezvládnete. To chování k matce je špatné, ale uvědomujete si to. Možná, že tenkrát nemohla nic dělat, píšete že pila. Položte si otázku proč. Třeba by to v té době jinak nezvládla. Dokud člověk žije, tak má možnosti mnohé změnit a jak je vidět, tak Vaše matka se změnila. Zkuste to také. Je to na Vás.

@no - prostě jsem se chtěl vypsat

Takže s tím nechcete nic dělat?

No, a teď o sobě napište všechno, co jste dokázal, co umíte, co je ve Vás dobrého, co máte rád, jaké máte koníčky, jaké plány, jak byste chtěl žít a co k tomu potřebujete.

Podle mě hraje důležitou roli ve formování dítěte rodina. V rodině se poprvé setkává s lidmi, otec a matka ho učí mluvit, chovat se správně, získávat různé názory. A když Vy píšete, že tu rodinu jste měl na baterky, není se čemu divit. Nikdo Vám nepředal pochopení, rodičovskou lásku. Otec, jak píšete, byl surový, matka zřejmě alkoholička. Proto jste vyrostl takový, jaký jste a ponesete si to s sebou dál. Z agresívního člověka se rázem nestane beránek a agresívní povaha nelze předělat. Viním z toho Vaše rodiče, nebyla výchova, nebyla láska, tudíž nejsou výsledky. Jste citově chladný. Hlavně abyste nešel v jejich stopách, nezplodil kupu dětí a nevychovával je stejně, jako Vaši rodiče Vás. Jaga.

Podobné chování do slušné společnosti rozhodně nepatří. Ale pokud se budete pohybovat ve špatné společnosti, bude se Vaše nevhodné chování jen prohlubovat. Tak co teď s tím?

A co sám myslíte, že by vám pomohlo? Jinak já si myslím, že váš stav by měl posoudit lékař. Už jenom to, že se sám sebe poškozujete, že zranění vám dělá dobře i když trpíte bolestí.