Nejste přihlášen/a.
Ahoj
Je mi 16 a na svůj věk mám pokoj hodně laděný do retrostylu. Mám tady třeba gramec který mi uplně změnil pohled na hudbu a od té doby co ho mám tak utrácím tisíce za desky a formát MP3 je pro mě už celkem peklo, hodiny hodně podobné těm Progotron a ještě všiude takové ty socialistické interiérové doplňky, třeba takový to plastový ovoce který je super protože si do něj můžu dát všilijaký blbosti a vypadá to prostě skvěle Nevím asi jsem blázen
Problém je to že se od jisté doby bojím k sobě pozvat někoho z vrstevníků pro které je hlavní mít v pokoji to nejmodernější co existuje. Jeden kámoš to prožívá ještě víc než já tak toho si sem můžu pozvat bez obav
Ale co ostatní, asi mě ubombardujou všelijakýma připomínkama...
Co si o tom myslíte a jak to vidíte vy?
Je dobré se ještě včas naučit, že do některých věcí nikomu nic není. To, co ovlivňuje jiné, do toho at kecají... ale Tvůj styl je Tvůj styl, a obyčejná hláška "Jestli se ti to nelíbí, můžeš zase jít..." jim ukáže patřičné meze. Jen do toho nedávej aroganci, povýšenost, i tahle slova se dají vyslovit s pokorou, a pak teprve myslím mají ten správný účinek.
My dospělí už jsme se naučili říkat "To je zajímavý, že tu máš gramofon..." a reagovat na to "No jo, mě se to líbí" a tím to hasne. Je to obyčejná zdvořilost, poněvadž do toho, co mám doma, opravdu nikomu nic není. Kromě maminky! Ta mi do vybavení bytu kecá neustále
Dobrý den. Já Vám to schvaluji, sám to mám podobné. Mám gramofon, dokonce dva , ale mám i kopy CD. Ke mně, pokud někdo přijde na návštěvu, tak mě zná a hlavně to má skoro každý z mých známých popodobné. Je pravda, že je mi o několik desítek let víc než Vám. Ale důležité je, co se líbí Vám a jak se Vám v tom žije. Nebudete si přece zařizovat pokoj podle toho, aby se líbil ostatním a Vám ne. A že budou mít řeči? At je mají. Mimochodem gramofony se znovu vracejí a o vinylové desky je čím dál větší zájem. Znovu vycházejí celé kolekce slavných kapel a zpěváků znovu na LP a většina nových titulů už automaticky vychází na CD i LP. No já pamatuji i SP (singly). Mám jich kolem 200 a LP tak kolem 400. S nástupem CD jsem ale hodně LP věnoval kamarádům. Dneska bych to asi neudělal, ale nelituji toho. Nedávno jsem četl, že v USA stoupá zájem o kazetové magnetofony. LP si kupuji po bazarech a většinou s jazzovou a jazzrockovou hudbou. A rockovou a metalovou muziku kterou mám na vinylech mám shodně i na CD. Pak mám také ještě spoustu kazet a kotoučů.
Zarazilo mně, že máš 16, tudíž asi nějaká škola. A vydáváš tisíce za desky na gramofon. To je velmi zajímavé. Jinak každý mladý si vytvoří pokojík - prostor dle svého. Někdo plakáty, knihy, modely, je to různorodé. Moc se nenadřazuj a zbytečně nevychvaluj co máš či nemáš. Chce to patřičnou míru uvážlivosti.K takovým závěrům taky dojdeš. Jsou studenti, co si
mnohé dovolit nemohou.Chce to trošku pokory z Tvé strany v kamarádství.
Proč Vás to zarazilo? Každý investuje jinam. Jiní mají drahá kola, lyže, počítače a mobily za desítky tisíc, domácí posilovnu, bicí soupravu.. Mně se líbí, že je kluk svůj a zařizuje si pokoj podle svého gusta. A jestli to někomu vadí, tak at zůstane doma ve své univerzální moderně... Takovej staromilec je prý Vojta Dyk.
Líbí se mi, že máš vyhraněný vkus. Klidně nech kamarády "nepochopit". S ušměvem . Já mám po babičce obytnou kuchyň (bez linky) z roku 1925, v barvě hráškovo - krémové, s kredencem a mycím stolem a židle s trmoži... JAkoby velmi stará Ikea. Domácí pořát naznačuje, že se starý nábytek špatně prodává a tak. Mám svoji pokojo-kuchyň za velmi líbeznou, je v ní zakleté bytí mých předků. Gramec mám také, i velké oranžové jablko (asi je na bombóny). Jo a fotoalba.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.