Co se životem

Zdravím. Jestli to nebude tím, že máte na život zcela špatný názor. "Nevím už jak si užívat života prostě jsem na zemí už dlouhou dobu..." Proč myslíte, že jste na zemi proto, abyste si užíval života? To vás nenapadlo, že jste na zemi proto, abyste byl někomu prospěšný, abyste dělal někomu radost, abyste někomu pomáhal? Minimálně své rodině? To si fakt myslíte, že jste tu proto, abyste si užíval? Zkuste žít pro jiné, jiné podporovat, jiným dělat radost. Zkuste každý den udělat aspoň 1 dobrý skutek pro radost a blaho někoho jiného. Uvidíte, nuda přejde, a z vás, z kterého přestane být do sebe zahleděný sobec, se stane vyhledávaný oblíbenec. Ida

Teda mně je 3x tolik a nevím, kam dřív skočit. Do hrobu určitě ne! Koníčky musíte mít, zájmy, plány, přání, sny. A určitě lásku, tu hlavně. A taky přátele- aspoň pár dobrých.

zkuste to ještě chvíli vydržet - třeba bude válka !

@007

- chlapec je buď nemocný, anebo rozmazlený, dekadentní spr... . Normální takové úvahy nejsou. V prvém případě radím psychiatra, ve druhém případě radím zamyslet se nad tím, že na světě existují i horší věci, nežli je nuda. Třeba i nemoc ...

Žít a užít si ho. Jaký si ho uděláš, takový ho máš.

Na to je jednoduchá rada.

Založte si rodinu, mějte dvě děti, třeba brzy za sebou a garantuji Vám, že sem již nenapíšete.

Možná jste opravdu "stará duše" a na Zemi jste "dlouho", co když nežijeme jen jednou? Kolikrát jste tu tedy mohl být? Podstata života je v něm a zároveň jakoby "za ním" tj. to co děláte nebo neděláte jestli vás to baví nebo nebaví to v podstatě není důležité, důležité je brát to tak jak to je tj. konat svou povinnost vyrovnaně nelpět na úspěchu a neúspěchu (tj. jestli vás to těší nebo netěší na to nehleďte, cit. Bhagavadgíta) prostě jen konejte to vnitřní naplnění a štěstí vyplývá ne jakoby z toho či onoho co děláte ale jakoby z toho že k tomu nemáte připoutání ani odpor (odpor je ten stav že vás to nebaví netěší) o tuto rovnováhu je třeba usilovat je to to nejdůležitější v životě z ní pak pramení vnitřní bezpříčinné naplnění a štěstí které je ve vás a v každém,svým přístupem který jsem naznačil je třeba jen "odhrnout ten závěs" nebo spíš odhrabat tu hromadu bordelu kterou nás zasvinila zdejší společnost (to všechno co bysme měli chtít, to vše po čem máme bažit co je nám vtloukáno do hlavy aby se kupovalo prodávalo aby z toho jiní "tyli" těžili) Dobrá cesta je očistit se od těchto myšlenek které vás napadají nebo spíš od všech myšlenek a jakákoli činnost kterou provádíte vám k tomu může pomoci, prostě se soustřeďte na to co děláte hoďte za hlavu jestli vás to baví nebo ne, konejte jak nejlépe dovedete, soustřeďte se jen na to aby myšlenky co vás napadají neměli šanci, nevěnujte jim pozornost, zkuste to cvičte to, zkuste očistit vnitřní zrcadlo od všeho svinstva kterým býváme zaneseni...každá běžná činnost lze užít k tomuto jednoduchému cvičení...pak se začnou objevovat záblesky, najednou zažijete štěstí a nebudete vědět proč...

@live3 - A už nevím co dál se životem

Pokusím se vám poradit - jděte dělat dobrovolníka. Do domova důchodců, do nemocnice - nejlépe na dětské oddělení a podobně - a vydržte tam aspoň rok. Pak sem přijďte znovu.

Možná by vám pomohly 2 roky vojenské služby, jako museli kdysi v minulosti kluci podstupovat. Panečku, ty si vážili života, když odcházeli do civilu.

Vše se vyvíjí, i vy musíte. Klasická cesta je od dětství k manželství, starosti o rodinu.

A co vlastne stále deláte, čím se živíte? Ješte jste zdaleka nemohl poznat všechno, abyste rezignoval nudou.