Nejste přihlášen/a.
Ahoj všem,
trpím úzkostnou poruchou, která když úřaduje, přináší s sebou nechut k práci a velkou nesoustředěnost. Zcela pravidelně se mi proto stává, že třeba celý dopoledne v práci nepracuju, protože to fakt nejde (mám čistě kreativní job). I když jsem potom schopnej během hodiny udělat neskutečný množství práce, stejně se cítím frustrovanej, že jsem neschopnej a vlastně okrádám zaměstnavatele.
Psycholožka mě dneska přivedla na myšlenku, že nikdo není tak poctivej, jak se tváří.
Proto si chci udělat menší soukromej/anonymní průzkum.
Jak to máte vy? Pracujete poctivě 8 hodin denně a připadá vám to jako samozřejmost? Nebo je pro vás naopak v pohodě určitou část nepracovat? Kolik hodin denně v práci nic neděláte, i když máte co dělat?
Díky dík.
dělám 12tky v nepřetržitém provozu a jelikož nekouřím, tak z toho pracuji 11,5 hod. bohužel kuřák je na tom lépe, klidně vykouří i půl krabičky za směnu a platově je odměněn stejně jako já a jelikož jsem schopen přemýšlet dopředu, tak pro mě neznamená něco udělat a pak odpočívat s cigárem v puse. čas jsou peníze
pracuji v chráněné sociální firmě s ID 1. stupně , pracovní doba 4x týdně 5 hodin + půlhodonová přestávka. Čistého času pracuji minimálně tak 5,5 hodin. Ráno se mi nechce být až do x hodin doma (pracovní doba od 11:00 do 16:30, což mi úplně nevyhovuje), tak chodím do práce minimálně o takovou půlhodinu dříve. Mimo přestávku si maximálně vypiju kafe a sním sušenku, případně jdu na WC, pro pomůcky. Sice si docela povídáme, ale makáme při tom.
Kamarádka s ID dělá úklid a co říkala, tak měla dopasavad docela veget. V létě ji pouštěli, když si odmakala svoje, i dříve dom, a to o někdy o dost dříve. Dříve pracovala se mnou a jednou se prokecla, že se předřít rozhodně nehodlá. No taky byla kvůli jistým problémům odejita.
Takže hodně záleží na druhu práce a na zaměstnacatelovi. Jinak se dá flákat, když jste samostnatná jednotka (viz úklid) a jinde, když pracujete vyloženě v kolektivu a čeká se třeba, až něco vy doděláte, aby si to převzal někdo jiný
Mám to tak napůl. Taková, dá se říct, úkolová práce. Mám něco odučit + další činnosti (vzdělávací plány, testování atd.). Kolik na tom strávím času nikoho nezajímá, takže když jsou kurzy těžší, dělám jak magor, když jsou lehké, tak je pohoda. Mojí prací je kvalitně to odučit a studenty naučit a jak toho docílím je na mě.
Podobná té Vaší je moje práce v tom, že když je nálada, tak připravím hodiny na další den za chvilku, když mi to nemyslí, tak mi to trvá třeba 5x déle. Jestli splníte, co splnit máte, za kratší čas, tak bych se tím vůbec netrápila.
Jinak pracuji do 35-40 hodin týdně, ale mám k tomu cca 8 hodin hlídání, takže počítám-li chůvovskou činnost, je to určitě víc. Akorát moje práce obnáší spoustu cestování, takže 6 hodin výuky dokážu mít rozložených třeba i do 10 hodin během dne (např. 8:00 - 18:00). To je ten největší "opruz" odpracovat 6 hodin, ale zabít daleko víc.
To se takto vůbec nedá říci, natož se na to ptát. To by se napřed muselo definovat, co je to práce. Když se pracovník, který je za něco placen fláká, je to vždy chyba jeho vedení. Na to taky dojel socialismus, tam už nakonec nedělal nikdo, jen se kecalo, taky to tak dopadlo. Dnes jsou firmy úspěšnější a méně úspěšné. A podle mě to přesně záleží na tom, jak si své pracovníky dokáží pohlídat a jak je dokáží motivovat. Obecně nejhorší zaměstnavatel je stát. Tam už to nehlídá nikdo. A když hlídá, tak obyčejně podle blbých parametrů (ohodnocení úředníků, policajtů podle vybraných pokut a pod). Takže Vy za to určitě nemůžete. To máte jako když je blbé dítě, tak za to vždy můžou jeho rodiče. Proč? No protože ho špatně vychovali. Cha cha. A u kreativních povolání už to vubec nejde nanormovat. Třeba nějaký režisér, či dobrý fotbalista, rok jim nic nevychází a pak jeden natočí trhák a druhý dá pár rozhodujících gólů, a mají odpracováno. A je to tak správně.
Přidávám se k těm, jejichž zaměstnavatele zajímá co udělám - ne kdy a za jak dlouho. Takže někdy přesčas nebo třeba sobota - dobrovolně (jsou práce, na které mám radši klid), jindy je to volnější. Když je třeba vzít si volno, tak se dohodneme. Stejně tak se u nás "nehraje" na potvrzení od lékaře a podobně. Ale musím přiznat, že jsem ve specifickém postavení, kdy firma mě potřebuje víc, než já ji.
Poslední dvě soukromé firmy, které jsem zažil byly opravdu unikát. Něco takového nepamatuju ani za socialismu.
Kuřáci bez problému, buď přímo na pracovišti, nebo někde u vrat, prokouří zhruba hodinu čistého času každou směnu, k tomu různé klábosení, hraní si s mobilem, prodlužování přestávek, postupná konzumace svačin mimo přestávku, atd. To už nemluvím o vodkách a fernetech na odpolední směně. Když to sečtu, tak skutečnou prací ti lidé tráví maximálně 50% pracovní doby. Jedná se o zámečníky, svářeče, brusiče, uklízečky, ale i některé kancelářské profese.
Já osobně, v takovém prostředí, využívám pracovní dobu asi na 90%, protože chci. Ne proto, že bych musel.
Těch 10% si nechávám rezervu, protože nechci dělat blbce zaměstnavateli, který nedokáže rozeznat ( a odměnit ) flákače od pracovitého člověka.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.