Nejste přihlášen/a.
Od dětství to slýchávám: "Mrzne, až praští". Protože se zde ledacos pitvá, uvědomila jsem si, že nevím, jak toto vzniklo. Víte to někdo?
Mrzne až praští a to znamená, že se na oknech dělají ty krásné ledové obrazce a to je praští.
S podstatným jménem praští (připomíná mi to roští, vzor stavení) jsem se nikdy nesetkala. Nenanašla jsem ho teď ve slovníku synonym ani ve slovníku nespisovné češtiny. Netvrdím, že skutečně neexistuje, ale ve rčení o mrazech jde zcela určitě o sloveso.
My už jsme takové zimy nezažili, ale dříve velkým mrazem praskaly ledy na vodních plochách. Domnívám se, že je to odvozeno od tohoto úkazu.
sebod: Docela bych s Vámi souhlasil a přidal k tomu vlastně veškeré zvukové projevy následkem extrémně silného mrazu. Taky ve starších barácích, při silných dlouhotrvajících mrazech, "praská" v krovech, ale to jen pro doplnění dalšího projevu silných mrazů.
Tak sebod: Teď jsem se zeptal 95 leté matky a jednoznačně mi odpověděla praskají ledy. Máte ode mne pomyslný bod.
když jsou velké mrazy,tak v kmenech živých stromů dochází k pnutí a je slyšet praskot ( můj otec,pamětník největších mrazů v roce 1929, mi to popisoval
Nejsem zadny jazykovedec, rikam jak to chapu ja. Kdyz tu bylo v pulce prosince -27C v noci a kazdou hodinu se o stupen ochlazovalo tak jsem v noci za hlavou slysela jak prasti drevena konstrukce domu. Taky mi praskla kuze na ruce, kdyz jsem minutku cistila auto bez rukavice. Ale to je asi uz jine praskani
trochu mimo téma - dnes jsem narazil na článek,kde bylo napsáno ..."staré české přísloví říká - kam Rus nemůže,strčí mráz!"... hm,toto staré přísloví jsem četl poprvé,přítelkyně ho také nezná,ptal jsem se i psa a také nic. znáte to přísloví? je fakt staré?
Toto přísloví slyším prvně v životě a to jsem docela stará a přísloví mne celkem zajímají, dost si je proto pamatuji
Dobrý den, nevíte náhodou někdo, proč se normálně u destrukce materiálu (nebo třeba o zvuku v repro) říká, že praská (nebo v něm praská či je slyšet praskání), ale jen mráz praští? Může praštět i něco jiného? Zdravím!
Jo jo, děkuji za osvětu - to zní uvěřitelně .
bene, nejsem žádný jazykozpyt, ale tak mne napadá, že "praštění" je zesílení výrazu "praskání" a asi to bude už takový zastaralý výraz, ale na češtinu jsou zde jiní odborníci, já mám jen takový pocit, že by to třeba tak mohlo být.
Já se s dovolením ještě přidám, protože historie jazyka je můj koníček.
Nevím, zda je takové slovo zafixováno ve staroslověnských textech; slovník nemám po ruce. V infinitivu by mělo tvar (*)praštiti, ve 3. os. j.č. přít. času: (*)praštitъ.
V praslovanštině by podle areálu znělo *praštiti/ *praščiti (inf.), *praštitъ/ *praščitъ (3. os. j.č. přít. času). Tedy jak už tu psali nade mnou, je to opravdu sloveso utvořené od citoslovce "prásk" s tím, že v souhláskovém spojení sk proběhla svého času (v praslovanské době) změna sk>št (šč) před měkkými samohláskami, tedy i před i. Podobných změn probíhalo v praslovanštině v rámci palatalizací více (nebudu je zde rozepisovat). V češtině se jejich výsledky zpravidla uchovaly dodnes, ale neplatí to na 100%. Jinak až do 15. stol. to slovo v češtině znělo praščiti, potom ve většině nářečí přešlo v praštiti. A koneckonců, my přece takové slovo máme dodnes, akorát se ((ve spis. č.) významově diferencovalo: praštit (někoho).
Už vím, proč se říká "mrzne, až praští". Při těchto mrazech se nám na střeše ozývají hrozné rány. Nejdřív mne to strašilo, ale pak jsme zjistili, že to plechová střecha dělá, možná ne jenom plechová, stává se vám to?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.