Očem napsat knihu?

Proč knihu, stačí povídky. M.

Chybi to chce nedělat a pokud chybí fantazie, tak ani nic nepsat.

Nejlépe se tvoří z toho, co zažijeme my, naše rodina, přátelé...nebo úplně fabulovat. Ale nápad musí vzejít a rozvíjet se v tvůrci samotném...

Tvoje čeština je tak nejlíp na trojku. Možná i hůř. Tak jak bys chtěla psát pro ostatní, když se nedokážeš sama popasovat s mateřským jazykem? Takže vzhledem k Tvé češtině by to asi byl nejspíš ten horror. Já když najdu v nějaké vydané knize hrubku, běsním. A jsou tam - opravdu. Jazyk a jeho pravidla dneska už asi nikoho příliš nezajímají. Hlavně peníze.

Za mě - dneska nejvíc frčí kuchařky. Tak kombinuj, vař, peč, dus, marinuj, nakládej, flambuj, zdob, zavářej...a Tvé knihy budou mít odbyt. I kdyby to třeba k jídlu nebylo, knihy o vaření jsou dnes IN.

Za nejúžasnější spisovatelku všech dob nepovažuji Boženku Němcovou /patrioti prominou/, ale Betty Mc Donaldovou. Její Vejce a já a Co život dal a vzal mohu číst pořád dokola. Prostě krásný liský život, obyčejný, ale dokáže pohladit duši. Přátelství, láska, soudržnost.

Ale přesto si myslím, že něco tak úžasného o svém normálním běžném životě by asi už nikdo znovu napsat nedokázal.

Dávej si denně diktáty z češtiny, opakuj si pravopis. A ona jednou nějaká výzva třeba přijde.

Já publikuji své povídky v jednom z časpopisů. Nyní chystám 2 další. A docela se těším, zda mi je přijmou, či ne.

Ale než psát s hrubicemi, to raději nic. Za to bych se styděla do hloubi duše. Fuj! Jaga.

Promiň mi upřímnost, alenež začneš psát tu knihu, tak si raději zopakuj gramatiku - slohy se líbili? A toTti ještě omluvím to moct.

Psát knihu, to je vnitřní potřeba písemně vyjádřit to, o čem přemýšlím, co cítím. Ty tu potřebu nemáš, alespoň ne takovou, abys písemně vyjádřila to, co tě napadá. Až takovou myšlenku najdeš, domysli ji, napiš si ji v bodech, rozviň ji a pak ji hoď na papír nebo do pc. Možná, že bys měla začít psát svůj deník. Co jsi dělala, koho jsi potkala, co tě napadlo, o čem přemýšlíš. A z toho může vyplynout kniha.

To jsme klidní!

Ona od napsání knihy na prodejní pulty je ještě hóóódně dlouhá cesta.

A tato tuto s touto gramatikou, prapodivným slohem a nedostatkem obsahu nejspíš neprojde.

Ferdo, nenech se odradit ničím, jestli ti tvůj vnitřní hlas říká psát knihu, tak piš, opravdu, my už neumíme naslouchat tomu vedení a snažíme se vše logicky zdůvodnit, ale to je chyba, vyprdni se na nějaké hrubky, leckterý génius ve škole propadal, prostě a jednoduše ano, ráda bys psala, tak piš a nepitvej to, oprávdu nepitvej, večer požádej o radu a ráno budeš mít v hlavě námět, o čem psát

Když si vezmu pero a papír, vím o čem chci psát, pro případ, že by mě náhle přepadla můza mám notes na nočním stolku. Ve vašem případě dávám za pravdu Wamp. Začala jste bouřkou a stále nevíte jak to bude dál, co to bude za žánr. Zkuste pro začátek krátké povídky, fejetony, jednoduché pohádky pro malé děti. Vnučka chce stále dokola pohádku o Nenažrané žárovce a psala jsem ji jednou před spaním asi 10 minut. Budete-li to chtít vydat knižně, třeba jen pro pár známých, budete muset investovat, nemyslím si, že by vám vydavatelé rvali dílo z rukou. Ale zkusit se má všechno, jen do toho.

K pravopisu i slovní zásobě už ti napsali jiní. Já se pozastavím u kontroly pravopisu v PC. Žádný program "neumí" správně korigovat chyby, překlepy ani interpunkci.

Kvůli tomu se v časopisech, novinách, knihách a bohužel i v učebnicích setkávám s chybami (nakladatelství/vydavatelé šetří peníze za korektory.

Abys mohla korekturu v různých programech používat, musíš sama dobře znát jazyk, v němž píšeš a pravidelně opravovat a doplňovat slovník/y, který/é program/y k opravám používá/vají.

Chceš-li psát knihu, měla by ses spoléhat sama na sebe.

O čem psát?

Zamysli se nad tím, kdo by měl knihu číst. Měla bys vybrat téma, které je cílové skupině blízké. Zároveň bys je měla velmi dobře znát ty sama. Jinak budeš muset pořád někde něco hledat a psaní tě rychle přestane bavit.