Nejste přihlášen/a.
Někdy se dívám na našem malém městě na parte a už několikrát se mi stalo, že jsem si říkal - on zemřel tak mladý? Potom mě napadlo, do jakého věku se to tak dá brát, že někdo zemřel mladý?
No, řekněme že do takových 40 - 50 let je to bez diskuse jasné. Pak už to je těžko definovatelné, je to relativní..
Záleží také na tom, proč onen neštastník zemřel. Pokud někdo zemře na infarkt v 45, není to obvyklé, byl na to mladý a všichni se diví. Pokud ho přejede traktor, nikdo to o něm asi neřekne (i když v podstatě na umření mladý byl). Pokud na ten samý infarkt zemře v 80+, je to přirozené a nikdo o něm neřekne "...on zemřel tak mladý?", i když by se možná bez toho ifarktu dožil 100, takže relativně mladý byl.
mně připadá docela výstižné i logické toto rozdělení :
mrgandy
- ze stárnutí máte strach celkem oprávněně - já tento stav destrukce organismu přímo nenávidím !
No, je to jednoduché. Přečtete-li si na parte, že zemřel člověk mladší než vy, uvědomíte si, že zemřel někdo mladý. S věkem pak se tento názor mění... Když pak zaslechnete větu, že dnes nám na sále zemřel mladý člověk, bylo mu jen 43, uvědomíte si, že v třinácti (tehdy jsem to doma slyšel já od pětačtyřicetileté mámy), je to smrt starce... Dnes, kdy se tomuto věku neodvratně blížím, uvědomuji si, že tehdy opravdu zemřel mladý člověk. Tedy je to pojem raltivní!
(Werich a Horníček ve svých forbínách to velmi dobře formuluje)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.