Nejste přihlášen/a.
Jel jsem včera po jedné nejmenované okresce. Stavební úpravy, kolona, semafor, kyvadlový provoz (samozřejmě v neděli žádný dělník a kolona z jednoho směru, z druhé strany volno). Dva kilometry 45 minut. Na závěr třešnička na dortu: Cca na 50-70 metrech před semaforem odstavená 2 auta pro poruchu a jeden vyklopený karavan na boku v příkopě. Na rovné, přehledné silnici s širokou krajnicí. Jen jsme jej minuli (rychlostí pomalé chůze), tak mi mladší dcera vylila litrovou láhev coca coly mezi přední sedačky. Prostě cvak a láhev držela sice pevně, ale otevřeným hrdlem dolů. Trochu dost náhod najednou, ne? Samozřejmě, všechno se dá vysvětlit logicky a bez duchařiny, ale nějak mi to přijde moc náhod najednou. Co vy na to? Nee, paranoiou netrpím a muži v černém po mně nejdou .
Amper, napíšu vám, co to je negativní energie. Příběh mého souseda z minulého týdne, v úterý.. Se svou ženou strávil normální večer s televizí. Po 22. hodině šli spát. Nad ránem paní probudilo, když vyletěl z postele a po cestě na wecko zvracel. Na wecku upadnul a křičel: Moje hlava, bolí mě hlava. Paní zavolala rychlou, byli tady snad za 7 minut. Odvezli ho na Fifejdy a odtamtud bleskem na fakultu do Poruby, kde už na něho čekali. Mrtvice, výlev krve do lebky, kterou otevřeli a pána nechali na přístrojích v umělém spánku. Za dva dny zemřel. Zdravý, silný chlap, kterého jsme měli všichni nesmírně rádi. Bylo to pěkné manželství a paní se nestačila ani rozloučit a smiřovat se bude hodně dlouho. Nerouhejte se! Takové blbé dny, ty jsou jako vztyčený ukazováček osudu: Život nám dává to, co má nejlepšího. Občas nám dá po držce, abychom si toho vážili.
Ani v nejmenším. Sice jsem nervák, ale vzal jsem to tak nějak v pohodě (Vám by to nepřišlo, ale na moje poměry určitě). Mně se vlastně vůbec nic nestalo, včerejšek nepovažuju za den blbec (dojeli jsme kolečkama dolů, anténkou nahoru a hlavně ve zdraví), dcerka ani nedostala vynadáno. Jen mne zaráží ta místní a časová souvislost těchhle drobnejch karambolů. O tom je celý můj dotaz. Pána je mi samozřejmě líto, před týdnem jsem se o pár hodin vyhnul podobné události u sousedů (odjel jsem před a vrátil se až po), která ale měla štastný konec. Já jen řešil materiální následky...
Možná to chce zvolnit. Já už tyto situace tak vnímám. Pokud neposlechnu, přijde něco, co mně zvolnit donutí a je to mnohem nepříjemnější. (Zápal plic, zlomeniny, cokoliv, co mne znehybní a najednou čas na ležení být musí.)
Zvolnit, nojo. To už tu bylo. Vydržím tak dlouho, jak mi to síly a zdravotní stav (ne)dovolí. Přesně jak Vy. Buď si řekne tělo nebo mě přibrzdí nějaká nehoda. Neumím odpočívat, neumím žít jinak. Sice nepotřebuju adrenalin, ale akci pořád. Ale o tom, myslím tenhle případ není. Tady jsem já (sám) nic ovlivnit nemohl.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.