Nejste přihlášen/a.
Většina dnešní mladé generace už ztratila od vše krásné zájem, viním z toho především benevolenci jejich rodičů a taky to, že na své děti nemají čas a je pro ně snažší je posadit k PC než se s nimi "otravovat". Buďme rádi, že my můžeme vzpomínat na dětství trávené venku, bez všech těch vymožeností a blbostí
"Foglarovky" jsou úžasné, vyrůstala jsem na nich (vzpomínáte na tlustoučké brožované komiksy Rychlých šípů?- měly různě barevné obálky, a já se nemohla dočkat dalšího vydání... používala jsem je v nemocnici jako prostředek k seznámení - když jsem přišla jako dvanáctiletá do nemocnice, a vytáhla z tašky výtisk Rychlých šípů, hned se začaly ostatní holky trousit a žebrat o půjčení...).
Jinak moje nejoblíbenější je asi Chata v jezerní kotlině - jak já si přála to prožít na vlastní kůži! A to jsem holka!
No a můj syn foglarovky nikdy nečetl, ve skautu několik let byl, ale neoslovilo ho to. Hrozně mě to mrzí.
Kdo by neznal Rychlé šípy a knihu Dobrodružství v temných uličkách (3 knihy).. To je úžasný že dokázal ovlivnit takto i ženy Když v roce 1999 J.Foglar zemřel i kus mě ve mě.
Já pořád nechápu, kde se v něm vzalo tolik citu a empatie i ve vyšším věku - prostě se vcítit do klukovské duše a tak nádherně to popsat. Nemohla jsem se dočkat zfilmování, ale byla jsem zklamaná, ta atmosféra, kterou pan Foglar tak uměl popsat, se asi nedá zfilmovat. Jó Stínadla...
P.S. Jen mimochodem, můj favorit byl Jarka Metelka. Dušín byl moc dokonalej...
On říkával že zůstal svobodný právě kvůli tomu, někdo spekuluje o jeho homosexualitě..kdo ví.
Já jsem na to také mnohokrát myslela, ale i když nemám nic proti homosexuálům, nechci o panu Foglarovi takhle spekulovat... Prostě byl úžasný!
To není o empatii. Zůstat klukem do pozdního věku lze. V každém z nás více či méně to zůstalo. Vzpomínky na mládí v lese, na táboráky, nám nikdo nevezme. A spojovat tyhle vzpomínky s homosexualitou je hnus. To jen ukazuje, jak snadno lze podléhnout médiím, a opakovat bez rozmyšlení, co napíšou nebo odvysílají. Jsem na pochybách, jestli by něco takového dokázal říci jeho opravdový ctitel.
Uff.. čtu to poněkolikáté a pořád ještě nevím, co napsat. Copak nesmíte ctít člověka odlišné orientace, vyznání, přesvědčení nebo jiného etnického původu? Co když u toho táboráku někdo takový stál s vámi, přesto má tytéž úžasné vzpomínky jako vy?
Je to krásné, že jsi zůstal klukem. I pro mě byly "foglarovky" mým dětstvím. Kdo by neznal Ježka v kleci, Mirka Dušína, Rychlonožku, nebo naopak záporného Štětináče nebo Dlouhé Bidlo.
Každý rok při putování po Sázavě se zastavíme kousek pod Stvořidly ve Foglarově Sluneční zátoce. A vzpomínáme.
Mladá generace tohle ale už nechápe. Kdepak dneska nějaký ježek! Hry na počítačích, hodně střílení a litry kečupu. Nechci házet do jednoho pytle všechny mladé, ale je jich hodně, komu Foglar nic neříká.
Jeho orientaci neřeším, at si každý tvrdí, co chce. On rozhled, dobro a moudro člověka není dáno jeho orientací - at takovou či onou, ale je to v něčem jiném.
Znám člověka, dělával nám na táboře "hlavase". Už v mládí dovedl dětem obětovat všechno, jen aby měly krásné zážitky. Je normálně orientovaný - pro hnidopichy, má ženu a 3 děti. Ale i dneska, když už je mu přes 50 let, je pořád tím klukem zapáleným pro dobrodružství. Docela ho té jeho paní závidím, jiní chlapi snědí kachnu, lehnou na gauč a pustí si televizi a on pořád hledá dětská dobrodružství, vymýšlí hry apod.
Kéž by takových madšenců věčně mladých zůstalo víc! Jaga.
No musím říct že u mě hlavně nudu... Je možná divné, ale mě prostě víc jak příběhy Rychlých šípů prostě daleko víc bavili Strážci z ABC (i když je mi jasné že to byla svým způsobem jejich kopie). A protože mě to nebavilo ani jako "komix" tak jsem nikdy neměl snahu sehnat si knížku.
A rozhodně to nebylo tím že bych byl nějaký nadšený pionýr, k tomu jsem měl fakt hodně daleko...
Především tedy Rychlé šípy... Stínadla, Vontové, ježek v kleci, Jan Tleskač, Losna s Mažňákem, hledání kroniky na Červených schodech pod pětibokým kamenem, souboj a spojenectví se Širokem, dvojník Mirka Dušína a žluté špendlíky... ale také Hoši od Bobří řeky, Pod junáckou vlajkou...
Ach jo... proč nejsem kluk Jedny z mých nejoblíbenějších knih... škoda, že takovou nádheru vytlačují krávoviny typu HP, různá braková Lanczová a jiné. Dnešní děcka umí skvěle s počítačem, umí kdeco zničit, všemu "rozumí", ale rozdělat oheň? Stanovat v noci v lese? S partou uspořádat sportovní klání?
Ani ve snu.
doplněno 12.03.13 10:00:To já zas ano...byly doby, kdy jsem RŠ čítala denně a do knihovny pořád lezla pro takové sešity, kde byly jejich další a další dobrodružství. Jo, některé knížky Lanczové se četly pěkně, pravda, také jsem jich v pubertě pár dostala k narozeninám, ale všechny jsou na jedno brdo a jaksi se z hlavy vykouřily...
Já si vzpomenu hlavně na tajemno, takovou ponurou atmosféru, nejspíš z Rychlých šípů...milovala jsem Boj o první místo, vždycky jsem chtěla být jako Petr :D a snila jsem o takový partě lidí, jako třeba v Hoších od bobří řeky nebo jakou měli Rychlé šípy...docela dost mě jeho knížky ovlivnily, kdo ví...kdybych vyrůstala na dívčích románech třeba bych byla úplně jinej člověk
Mě osobně k srdci nikdy nepřirostl. Popravdě, po přečtení několika kapitol jsem už netoužil poznávat cokoli od něj. Jezdili jsme vodu, chodili na čundry, ale jeho pohádky byly spíš pro předškoláky nebo děti z prvního stupně, které tohle ještě neabsolvovali nebo jen jednou ročně s tátou. A tehdy jsem měl radši Vinnetoua.
Dnešní děti by taky dokázaly přežít v divočině. Připojí se přes 3G, na tabletu si najdou jak rozdělat sirkama oheň a když budou mít štěstí tak nebudou vraní oko považovat za ostružinu
Nejraději jsem měl Chatu v jezerní kotlině. Tu jsem přelouskal už v době "pionýra". Asi i díky této knize jsem si uvědomil, že plno věcí na první pohled nezvládnutelných se postupně zvládnout dá. Oni vlastně úplně z ničeho postavili chatu. Stačilo jen soustavně jít za svým snem. A tak jsem taky já s kamarády dokázal postavit několik solidních "bunkrů" a později i klasickou chatu. Nešlo to snadno, práce na tom bylo plno, ale měli jsme bez počítačů a mobilů tak nějak víc času. Peníze jsme moc neměli, tak jsme si občas něco "půjčili", no a dřeva bylo všude dost
To je asi jedna z věcí, která dnešní generaci chybí. Nechápou, že když chtějí něčeho velkého dosáhnout, chce to čas. Pokud nemůžou mít něco ihned, nezajímá je to. Za něčím dlouhodobě jít, něco budovat, to je jim většinou cizí.
Ahoj, zajímavé téma!
Já jsem Jestřába pochopil, měl rád mladý kluky a pro ně žil, jim dělal program, je ochraňoval od průšvihů, jim se snažil vysvětlit jak dospívat. A pak o tom psal, krásně...
Asi se mu ty mladý kluci líbili, proto jsou v těch komiksech snad vždycky v kratasech, dál už nešel - vím, že to nekreslil přímo on, ale jako redaktor mohl "zavelet", měl svoji představu "ideálních" táborníků, ostatní "plantážníci" byli vždy oblečení...
Prostě se mu ti kluci líbili, a proto pro ně "něco" dělal a pak o nich psal knížky...
Mně vždycky "bavili" mladší kluci, zůstalo mi to dodnes, už před sametovou jsem vedl pionýrské oddíly, jezdil s děckama na tábory,,,
Nedávno se mně tady na poradne jeden kolega ptal, jestli jsem pedofil... Odpověděl jsem mu, že vlastně ano, že mám rád mladý lidi...
Takže ano, Jestřáb byl "pedofil" v tom smyslu, že měl rád mladý kluky, miloval je, nezneužíval je, neměl s nimi sexuální styk a udělal by pro jejich štastný "kukuč" snad vše. A v tomhle ho NAPROSTO chápu!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.