Pud sebezáchovy není

Tak malé dítě si ještě neuvědomuje možnost smrti... takže by se to mělo časem (jak jeho psychika bude dozrávat) zlepšit. Snad.

Na rozdíl od Eulálie se kterou většinou souhlasím, si myslím, že učit pravidla provozu v 8 letech je pozdě. Vnučka od mala ví, že na konci chodníku se musí zastavit, počkat na maminku a rozhlédnout se než přejde možná se budete smát ale já tak měla naučeného i psa. To, že vnučka jezdí na kole jako blázen a občas i spadne do potoka beru jako naprosto normální, není skleníková květinka a to, že sletí ze stromu je běžné. Nějaká odřenina, modřina, tříska to je přece normální, leze stěny a ví, že musí mít jištění, jelikož spadnout z 10m by nemusela rozchodit, ví, že musí mít na kole helmu a bez helmy, rukavic by nejela. Na chalupě ji dnes (6let) pustíme na kole s dětmi, jedou 5km a ví, že nesmí přes cestu a že i na polní cestě občas jede traktor, je naučená slézt z kola a stát při krajnici nebo šup do pole i s kolem. Nemyslím si, že se nemůže něco stát ale vychovávat dítě ve skleníku nechceme.Výborné jsou dopravní hřiště, rychle pochopila, že na "zebře" nemá přednost a že ji klidně srazí kluk co jede v autíčku a nezastaví ani když ten v protisměru stojí, že se přechází jen na zelenou když je semafor a i tehdy se rozhlédnu. Zkuste syna nechat žít a nehlídejte ho na každém kroku, jen zakažte chodit přes cestu kde jezdí auta.

Pěkný den, v první řadě - je naučený pravidlům? Myslím celkově, že se chodí po chodníku, zdravíme, chodíme přes přechod atd? Děti v naší školce to umí už od 4 let, tříletáci to ještě nepobírají. Pokud ne, máte pět minut po dvanácté. Pokud ano, je dítě jen nešikovné a nepozorné, nebo se jedná třeba o poruchu pozornosti nebo hyperaktivitu? Tyto děti vám odkývají cokoli, ale vlastně vás nevnímají, mají kolikrát myšlenky jak vlaštovky, neustále létají sem a tam.

Pokud mohu říci ze svého pohledu, jako dítě jsem pořád někam padala, vymknuté kotníky, prsty, tržné rány a šití jsem měla nepočítaně. Prostě jsem v rodině byla za to nemehlo, co si vždycky něco udělá. Zůstalo mi to i na střední a na vysoké, samý úraz, mnohdy v dost dementních situacích. A že jsem odmala hyperaktivní, tak jsem tomu šla samozřejmě většinou naproti.

Pomohl až věk, kdy jsem na sebe začala být docela opatrná kvůli strachu z bolesti.

Ve škole se dovede dlouho soustředit? Nemá problémy s pozorností, s hyperaktivitou? Nebyla mu nikdy diagnostikována ADHD?

Neberte to tak tragicky, v tomhle věku jsou kluci všichni takoví - jen málokterý je pozorný a opatrný. Pokud s ním jdete venku,učte ho výrazně pravidlům.Naučí se,nebojte - chce to čas.Máte-li možnost,přihlašte ho na tréninkové hřiště,kde se děti učí základům bezpečnosti - jak chodec,tak kolař...

Spravit se to může, bohužel stav zapříčinili rodiče svojí výchovou.