Jak mohou ženy pracovat jako prostitutka

no jak - evidentně nesmějí být moc citlivé... asi nevidí jiné možnosti, jak si vydělat - a když do toho jdou dobrovolně, tak si to samy pro sebe zdůvodní a ospravedlní, a potom nejspíš citový kolaps nehrozí...

Jak může žena podříznout prase a nemít z toho špatné svědomí... každý jsme jiný.. Tohle bych zrovna nebrala jako nejhorší věc...

myslim, ze jim kazdy kolaps vyleci mesicni vydelky, kdyz misto, aby tim vyresily puvodni zoufalou a neresitelnou situaci, kdy to videly jako posledni moznost, tak v tom castokrat pokracuji dal, protoze jsou razem ve vate, o jake se ji nesnilo. Nasleduje pronajem v centru za tucny peniz a uz jede privat, a tam se ji vykrystalizuji stali kuncofti. Tak si to predstavuju ja

- zvyknout se nakonec dá na všechno ... proč ne? - citový kolaps by mohl přijít až v pokročilejším věku, myslím.

No myslím, že to je dotaz na ty dotyčné, pochybuji že zde jsou, přiznaly by se. Jinak je třeba se ptát jich, co tak zpracovat anketu... Zde nikdo nezná jejich mozkové pochody, důvody proč.
Spíš měla být položena otázka KDY by byly ženy toho schopny, co by je donutilo. Je známo, že si tím přivydělávají, žádné city. emoce. Ale nikdo neví co se může stát, tvrdit nikdy...

Některé můžou fungovat i jako konkubína. A můžou dřít jako koně s asistencí rozvědky ČR na sledování (bývalé) manželky.

Výše výdělku převálcuje city...ale polovinu peněz dají za drogy, aby se z toho .

Jak můžou někteří muži se živit jako, no jak to napsat - jako společnícci? Jak u žen je to jejich svobodné rozhodnutí. A citový kolaps? Nehrozí. Víte kolik je manželstvíí, kde není ani kapka citu a přesto spolu spí?

Já jsem si kdysi kladl otázku, jak mladé holky můžou mít sex za peníze s muži, co by mohli být třeba i jejich tátové - tedy věkově. Musí mít na to dobrý žaludek a kdo ho nemá, tak to vzdá.

Většinou kvůli dětem, často jsou to samoživitelky, co by jinak seděly na dávkách. Já na tom nic špatného nevidím.

Spíš si říkám, jak si chlap může zaplatiit prostitutku? To z toho nemá citový kolaps? Nezdá se mu že je chudák, co si bez peněz ani nezapíchá?

ahoj,

nemusíš mít citový kolaps pokud dokážeš oddělit "mechaniku" od citu...

ale která to dokáže? zkusil jsem mnohé i pobavení s ženou "za peníze"...a žádná to nedokázala...vždycky nakonec vyměkla a buď mi dala na rozloučenou pusu nebo mě obejmula...

doporučuji ...tam dole NE!

je čím dál více chlapů, kterým chybí mazlení a pohlazení..ne mechanické vybití sexuálního pudu.(to mají s partnerkou-bohužel-chlapy vzrušuje změna a nové neobjevené světy)).dle mého je tantra neb oNuru masáže dobrý kompromis, při kterém si může užít i žena, bez citové angažovanosti...

prostě lidově řečeno..můžeš obejmout a pohladit člověka cizího, když to cítíš a nikdo tě do toho nenutí..a nebudeš mít žádný problém ! jako třeba dokonce vdané ženy s rakovinou děložního čípku...

pouze sdílím osobní zkušenost jako obyčejný chlap i jako "lidový" terapeut

Možná, že z toho kolaps mají. Nevíme. Ale víme, že udělají všechno pro to, aby přežily a mnohdy, aby přežily jejich děti. Jen podivně pokroucené charaktery se dětí zbaví. Kolik dotazů, co mám dělat, jak přežít, když nemám práci, je tady od žen a kolik od mužů. Nehádám se, jen uvažuji. Kolik duševních prostitutů existuje, to si netroufnu vůbec odhadnout.

Je zarážející, jak společnost mužů prostitutkami pohrdá, odsuzuje je, plivne. Jak je vůbec možné, že ony jsou? Kdo žádá jejich služby? Kdo za tyhle služby zaplatí? Kdo požaduje a kdo nabízí?

Třeba jsou donuceny finanční situací, jsou samoživitelky, hrozí jim že nebudou mít na nájem a skončí pod mostem, nemají na jídlo pro děti...Co my víme...Ale jedno víme, kapitalismus se nemazlí s nikým. Uživ se jak můžeš.

A proč by nemohly jako prostitutky pracovat a proč by z toho měly mít zrovna citový kolaps? Práce jako každá jiná - někdo by nemohl dělat prostitutku, protože na to tzv. nemá žaludek, někdo by nemohl dělat pojištováka (to chce také hodně silný žaludek), někdo by nemohl dělat třeba obchodníka (někomu něco prodat i když to pro kupujícího není výhodné také není pro citlivého člověka) atd.
Ve své podstatě je každý člověk, který se živí sám (takže kromě dětí a důchodců) je svým způsobem taková prostitutka - prodává sám sebe za peníze - někdo jako zaměstnanec, někdo jako třeba OSVČ. Na prodávání sama sebe je systém kapitalismu založený, takže nevím, proč by zrovna prostitutky měly být něco méně než kdokoli jiný.

Pokud nejste levná šlapka, umíte velmi dobře nejméně dva jazyky, co vyděláte investujete převážně do starosti o své tělo, svůj šatník a své všeobecné vzdělávání (ne každý si chce jen zašukat). Přemýšlet musíte i nad tím, že prostitutka je doživotní nálepka, jste vydíratelná a pokud si myslíte, že se o "vaši práci" nikdo nedozví je to omyl. Neřekla bych, že jsou to lehce vydělané peníze. Proč citový kolaps?, do práce se city nenosí.

To bychom se mohli také zeptat můžů,proč jejich službu využívají a platí...Tím spíš ty muže může potkat kolaps při souloži nebo jiných hrátkách .-)

Já osobně makám jako černej a musím si přiznat, že z toho mnohdy téměř mám nejen citový, ale i fyzický kolaps. Takže kdybych byl opačného pohlaví, a obdařen vilnou krásou, prostituci bych volil radši. Bóóóže, já bych byl Ku**a!

Jestliže je k tomu dožene finanční katastrofa, psychika je absolutně na dně. Ty ostatní jsou totální gumy a ty nemusíte řešit. Zvlášt ty studentky z Chanova.

Pro pár minut neřesti od nepaměti existuje konkubinát, princic púvodně jediný žít a užít. Nejnižší náklady se solidním ziskem. Jen tak mimoděk, už kohokoliv z nás napadlo, že max. prostitudka jsme sami sobě.

Muj chlap kdysi rikal, ze on byt zenska, tak by byl takova ku...rva..No, jinak nevim, ale kdysi jsem slysela v telce mluvit tyhe holky a prej nejhorsi je zacatek a pak se da zvyknout na vse.. Ja do vseho v tomto smyslu celej zivot pletu city a tohle by mi asi zlamalo vaz, ale nikoho nesoudim a vim, ze kdyby byl treba stredovek, moje ted dve male deti by byly na smrt hladove a ziraly na me jako na svoj spasu a me nikdo praci nedal a vsichni do nas "kopali", tak bych to asi musela delat taky, abych deti nakrmila. Myslim si, ze je to vec kazdeho a kazdy at si dela co chce..

a co dělníci na pásu ve fabrice? nejsou to vlastně také prostitutky , nebo si myslíte, že je 12 hodinové směny a jednotvárná práce do úmoru nějak citově uspokojuje , že se skrze ni realizují?

také prodávají své tělo(fyzickou práci a schopnosti) a také tím uspokojují svého klienta-zaměstnavatele !

Také riskují své zdraví a mohou zažít syndrom vyhoření..

Takže si prosím ujasněme, co to vlastně ta prostituce je !?

Zkuste se nad tím zamyslet

Vzpomněla jsem si na vtip. Ve škole děti říkaly, čím by chtěly být. Pepíček říkal, že by byl rád celý chlupatý, protože ségra je chlupatá jenom trošku v klíně a má se dobře. Když on bude chlupatý celý, bude v balíku.

Ahoj holky,

pracuji jako prostitutka. Napíši Vám svůj příběh, ale jen ve zkratce

Od 18ti si různě přivydělávám v supermarketech, na inventůrách, jako hosteska... Pocházím z vesničky kousek od Prostějova. Po gymplu jsem šla na VŠ do Brna. Nejdřív jsem bydlela na kolejích, které mi platili rodiče. Později jsem narazila na ,,starou" kamarádku, začaly jsme se opět stýkat ve velkém. Nakonec jsem se nastěhovala k ní do bytu v centru města, kde nájem činí 15000kč... Já si na brogádách vydělala kolem 10 000 měsíčně, z toho 7 500 padlo na nájem, jelikož rodiče mi odmítli to platit, což i chápu a nevyčítám jim to, bylo to moje rozhodnutí. Kamarádka je profesionální pornoherečka a vydělává dost, ale i tak po mě polovinu nájmu chtěla. Řekla at jdu točit s ní, to jsem ale odmítla. Postupem času, jak jsme vyčerpala všechny úspory a zůstavalo mi 2500 na měsíc, jsem začala přemýšlet o práci v night clubu. Bylo mi 21 a byla jsem stále panna...Měla jsem ze sexu strach. Vždy když s nějakým přítelem mělo dojít na sex hodně mě to bolelo a nikdy se do mě nedostal. Šla jsem na gyndu, kde mě poslali na chirurgické odstatnění panenské blány. Po operaci následovali další pokusy o sex s přítelem, stále šílená bolest a nemožný pohlavní styk. Rozešla jsem se s ním, přestože on byl trpělivý. Cítila jsem se hrozně, jako nepoužitelná žena. Začala jsem trpět depresemi, nakonec jsem skončila hospitalizovaná na psichyatrii, přerušila jsem studium. Časem se to trochu zlepšilo a vrátila jsem se z nemocnice domů. Během té hospitalizace jsem nějak neřešila nájem, neměla jsem na to sílu. Najednou jsem to musela vše zaplatit a neměla jsem nic, už ani pořádnou brigádu.
Práce v night clubu mě lákala, zní to asi divně, ale lákalo mě to prostředí, sexy oblečky...peníze.
Šla jsem do sexshopu a za poslední penízky jsem si koupila dilda a lubrikační gel. Řekla jsem si, že prostě ta k*nda misí jít nějak roztáhnout. Násilím jsem si ho cpala do pipky a snažila se vydržet to co nejdelší dobu, zezačátku to šlo jen kousek, pak větší kousek, a najednou asi za měsíc každodenního tréninku jsem tam strčila 20cm...
Byla jsem už konečně ,,použitelná". Vzhledem k finanční situaci a touhou udělat v životě něco radikálního, co by do mě vůbec nikdo neřekl, jsem napsala mail do jednoho z nejznámějších night clubů v Brně, a dva dny na to jsem se tam ve večerních hodinách vydala...
Bylo to takové, jaké jsem si to představovala, pěkné holky, červená světla, luxusní alkohol, tyče, striptérky, skoro jako diskotéka.. :D
Zatančila jsem a přišel zamnou můj první klient, byl romské národnosti, ale nejsem rasistka, takže jsem na jeho nabídku kývla. Vzala jsem prostěradlo a dva ručníky a šli jsme na pokoj. Řekla jsem mu o peníze a poslala ho do sprchy. Odnesla jsem peníze šéfovi a řekla, že klient chce jen 30 min. Vrátila jsem se rozklepaná na pokoj. On byl už vysprchovaný, tak jsem šla do sprchy já, zavřela jsem se tam a rozdýchávala to. Ve sprše jsem si šetrně nacpala svého 20ti centimetrového kamaráda do pipky,abych byla pěkně roztažená...
Chvíli jsme si povídali a pak došlo na věc, začal mě líbat na krku, na prsou..dala jsem mu kondom a došlo ke styku a já nic necítila, nic prosteě nic. Chvíli jsem se chtěla zeptat jestli už tam je :D ale byl to jsem věděla.
Nechápala jsem proč nic necítím, když mě to vždy bolelo nebo jsem pokaždé cítila silný tlak ( s dildem).

Od té doby jsem přestala mít strach ze sexu a začala jsem si připadat jako normální použitelná žena. V night clubu jsem byla jen týden, občas přes den, občas přes noc. Vydělala jsem si dost. Splatila jsem nájemné. V září jsem se zase vrátila do školy, našla brigádku v supermarketu a přivydělávám si v součastné době jako escortka (jezdím za klienty na hotely, domů...sex za peníze). Nikdo to neví, jen moje spolubydlící.

Měla jsem strach, že se budu cítit hrozně, zněužitě, špinavě...nic takového se nekonalo. Sex mě nebaví, ale nějak ten sex s klienty už nevnímám, je to pro mě jako kdybych někomu prodávala jogurt nebo rohlíky.

Dá se od toho oprostit, že to člověk bere jen jako práci a nic víc. Pro někoho je to těžší pro někoho lehčí...

Dá se z toho nezhroutit Mé psychice to dokonce pomohlo

citovej kolaps ale může mít i ženská, která nemá žádnýho "chlapa" !

A jak dlouho se to dá vydržet?

Mně se tohle začalo dít v práci- chodil jsme do práce jak robot,a jen čekal až to skončí..a po práci chodil do hospody, abych si "cosi" kompenzoval .Ale pak se ve mně cosi vzepřelo !

Už dost ! Nechci otupět , chci prožívat svůj život naplno a tedy dělat i práci vědomě a se zájmem - nejsem stroj !

a nechci to napětí kompenzovat pitím nebo jinou drogou !...

a jen malý test - jak na vás působí ta žena nafotografii pánové?

vybrali myste si ji jako partnerku pro život?

jsem zvědav , jak tady ta fotka dlouho vydrží

Od pasu dolů by měla být žena, aby se s ní dalo "to"... A od pasu nahoru, aby byla pracovitá a hodně vydělávala v zaměstnání by měla být bagr.

Prostitutka a citový kolaps? Je to jen její práce. Vy snad máte ze své práce citový kolaps?