Nejste přihlášen/a.
Dobrý den všem!
Ne zřídka sem napíše někdo dotaz či stížnost na chování nějakého řidiče. Jednou je to trouba, co na hlavní silnici bliká blinkrem a jede rovně, jednou zase neochotný autobusák, jednou se někdo nedokázal smířit s předjetím... A zvláště jak se píše v aktuálním vláknu - vedra a vedra a vyvřelé mozky...
Zkuste si ulevit a napsat, jaký nejhorší zážitek ze silnice máte. Je jedno, zda to bylo včera nebo před 5ti lety. Je jedno, zda chyba byla na straně vaší nebo na straně jiného řidiče.
Osobně se taky někdy pozoruji, že mne ovlivní ostatní a já najednou zjistím, že jedu rychleji, než je dovoleno. Také jsem jel unavený a říkal si "to ještě dám". Také jsem několikrát přehlédl značku a nedal přednost. Díky Bohu jsem zatím nikdy nezpůsobil nehodu a doufám, že už ani nezpůsobím.
Můj nejhorší zážitek byl, když jsem vezl na vozíku deset trámů nad 4 m délky. Neuvědomil jsem si sílu odstředivosti a v jednom místě jel běžných 60 místo čtyřicítky - vyhodilo mne to do protisměru a já měl velké štěstí, že jsem to vrátil zpět. O to větší, že jsem minul o 2 vteřiny vůz s novomanželi. Tak jsem se vyděsil, že od té doby takový náklad nevezu - objednám si dodávku. A také v podobných místech jezdím opatrněji.
Můj aktuální zážitek - ráno jsem jel do práce - ve vesnici mne předjel klučina v octavii. Jel celkem rychle. Pár set metrů za vesnicí jsem ho dojel - on jel stále svých 80. V lese, kde se jezdí 90tkou, ale nemůžete kvůli plné čáře předjet, jel stále 80... až do chvíle, kdy se předjíždět mohlo. Dupnul na to, mírně ujel. Další vesnice však už byla blízko. Na jejím radaru jsem viděl, jak tou malou vesnicí projíždí rychlostí 87km/h. Zajímavé bylo, že jel bez zapnutých světel a SE SLUCHÁTKAMI NA UŠÍCH!
Tak si zavzpomínejte na nešvary řidičů, třeba se tím všichni nějak poučíme ...
A prosím - zanechte komentářů a hodnocení příspěvků v tomto vláknu. "Kdo je bez viny, hoď první kamenem."
Zdravím ,
Tak nejdříve si postěžuji. Jezdím každý den do práce necelách 40km. Když vyjíždím z města na poslední světelné křižovatce jsou tam dva pruhy , které se posléze spojují v jeden. Stává se mi velmi často , že mně musí předjet auto z prava aby pak následně po 500 metrech hodil blinkr a odbočoval vlevo.
Řidičák mám teprve 1,5 roku za tu dobu najeto kolem 25tkm. Zatím asi nejhorší zážite , jel sem s přítelkyní a kamárdkou po silnici I třídy k večeru silnice prázdná rovinka takže sem jel asi kolem těch 110 , někdo se mně na něco ptal tak sem přemýšlel na odpovědí a najednou se na horizontu objevil cyklista a proti mně jedoucí auto. Situaci sem si uvědomil pozdě , takže sem se lekl a začal prudce brzdit , gumy kvičely a auto dostalo smyk a stočilo se právě na toho cyklistu. Pustil sem brzdu srovnal auto a v pohodě ho objel , protijedoucí auto bylo ještě daleko. No přežili sme to všichni , cyklista možná se špinavýma trenkama.
Druhá velká chyba byla při odbočování vlevo na křižovatce kde přítelkyně opět chtěla nějakou odpověd a já nedal přednost protijedoucímu autu zašlápl sem to na poslední chvíli. No od té doby na mně nesmí nikdo na křižovatkách mluvit.
A ještě sem si vzpoměl , jedu na hlavní přede mnou cca 400 metrů další auto projede křižovatku rovně přede mnou kam já chci jet taky z leva na vedlejší stojí auto s paní , ta kouká jak ji míjí první auto a když vjíždím do křižovatky rozjede se proti mně. Pamatuji si ten pocit který přišel , myslel sem jen na to Co to jako ta p... dělá , a nemohl tomu uvěřit až na poslední chvíli sem auto strhl a vyhl se jí. Přitom kdybych zareagoval hned bylo to úplně v pohodě.
Když jsi pomalík tak se necpi do levýho pruhu, pak tě nebudou muset předjíždět zprava. - To je taky jeden z nešvarů. Pravý pruh volný a pomalík jede v levým (nebo v prostředním) a naprosto zbytečně brzdí provoz
Ten zbytek bez komentáře - jestli nezměníš přístup tak je jen otázka času kdy nabouráš. Čum kam jedeš, sleduj provoz a předvídej jak se ostatní můžou chovat. A až si začneš myslet že už umíš jezdit, tak zpozorni a vrat se zpátky do reality - člověk se učí jezdit celý život a nikdy to neumí dokonale.
Nešvary? Lepení se na zadek hlavně dodávky a kamiony za osobákem. Bezohledná jízda - předjíždění za každou cenu i v místech kde je málo místa (výhled). Nedávání blinkrů. A asi 50 dalších...
@asd1 - "zanechte komentářů a hodnocení příspěvků v tomto vláknu"
Každý minimálně jednou udělal chybu - tady chci ty chyby zveřejnit, aby se i ostatní poučili a dali si pozor. Poradit samozřejmě můžete - lze tak učinit i slušně.
Např.: "Byt máte "již" najeto svých 20tis km, dávejte si pozor na vnější vlivy, zvlášt, když víte o jejich negativním působení. Spolujezdci by měli předem vědět, že nesmí za jízdy mluvit s řidičem. V autobusech bývaly cedulky s tímto textem a má to nějaký význam. Dále - je dle vyhlášky dáno, že máte jet vždy co nejvíce vpravo. Jízda posledních 400m v levém pruhu tedy opravdu není vhodná.. "
doplněno 10.08.15 11:26:@commonman - pro vás platí to samé - prosím, bez komentářů, hádek, napadání...
Děkuji!
jmlc - pardon, nedalo mi to. Já jen že píše "často mě předjíždí zprava" a popisuje to jako nešvar ostatních, ale přitom je jasné že jede pomalu (pomaleji než ostatní) v levým a nenapadne ho uhnout do pravýho = právě proto ho předjíždějí zprava. Nesleduje provoz a krafá se spolujezdkyní. Pokud náhodou sleduje a vidí že se něco mele (nedání přednosti - vidí že auto vyjíždí před něj) tak reaguje zoufale pomalu. Nebo blbě - dojede kolo, dojde mu že nepředjede (auto proti), tak zahamtne brzdy až se auto točí do smyku = stačilo málo a toho kolaře sejmul (pustit tu brzdu jen o chvilku později = ztráta kontroly nad autem a nejspíš mtrvej kolař). Taky jsem býval mladé nevyježděné ucho a dělal podobný kiksy, a třeba ho ten můj zlý komentář zachrání od bouračky...
Commonman - situace popisuješ dostatečně na to abych o nich měl představu. Teď mám ca 600 kkm bez nehody - až tohle najedeš tak si s odstupem vzpomeň na začátky (ty moje mě udivujou že jsem nenaboural - pár chyb bylo čistě o štěstí...)
Ještě na jeden nešvar jsem si vzpoměl. Přednost se dává všemu co jede po hlavní - spousta řidičů při odbočení doprava na hlavní dává přednost jen autům zleva a ty jedoucí zprava vůbec neřeší.
Je tu řeč o zvěři - chce to nejezdit v noci v lese víc jak 70, sledovat příkop (jdou vidět oči atd.). Pokud vleze před auto tak nestrhávat volant, jen brzdit a pak se vyhýbat losím testem (zkušený) nebo jen brzdit a jet v původním směru bez vyhýbání (začátečník). Prostě udržet auto na silnici. Bacha srna občas přeběhne ale pak hned skočí zpátky, často jich přebíhá víc. Zajíc hopká před autem - pomůže zhasnout světla (stačí na parkovačky). Zvěři jsem se vyhýbal nejmíň tisíckrát - srny, lišky, prasata, zajíci, jeleni... Nejhorší je jelen (podrazíte nohy a vletí předním oknem) a prase (zničený celý předek auta)
asd1 , ty by si komentovat moc neměl tvoje odpovědi jsou někdy mimo mísu. Nevíš nic o tý situaci a do podrobna jí popisovat přeci nemusím.
U každýho je otázka času než nabourá jednou to prostě přijde. A myslet si že umím jezdit hodně dlouho nebudu o tom žádná.
Víte ale co je na těch řidičích a vůbec všech co porušují neustále dopravní předpisy nejsmutnější? Večer sedí u televize, koukají na zprávy a počty mrtvých, zmrzačených a nadávají, jaký je v republice "bordel".
Já měla nejvíc šokující zážitek na silnici jako spolujezdec, když jsme s mamkou jely přes takový lesík (vedla tam normální silnice) a vběhla nám těsně před auto srna. Mamka, normálně nervák (já měla málem infakrt) zablikala, zpomalila a pomaloučku a opatrně srnu objela. Srnka v pohodě přešla silnici. Mamka ledově klidná: "Takhle jsme se to učili." Já málem potřebovala vyměnit kalhoty :D.
doplněno 10.08.15 11:30:Stalo se nám ještě jednou něco podobného. Tentokrát v dost nepřehledné ostré zatáčce, která byla ještě z kopce. Na silnici stál páv. Mamka: "Páv." (zpomalila). Já: málem infarkt "Proč na mě bafáš?" Mamka: "Ne baf, ale páv". Otočila jsem se viděla toho páva, jak si tam hoví. Ani to s ním nehlo a mamka ho úplně v pohodě a klídku objela :D.
Mým nejhorším zážitkem ze silnice bylo, když jsem jel na motorce, kousek přede mnou zatáčka a z ní vyletělo auto přímo naproti mně. Já to stihl strhnout do protisměru, bohužel až moc, takže jsem skončil ve škarpě. Motorka crash-test nepřežila, mně se jako zázrakem nestalo nic, jenom jsem byl potlučený (celkem hodně, ale zlomeno nic). Auto bylo zapíchlé na opačné straně vozovky - prostě najel do zatáčky moc rychle (dle vyšetřování asi 120 km/h). Naštěstí to bylo uznáno jako jeho vina, ale obě vozidla na odpis.. Sice je tomu už i víc než těch 5 let, ale pořád mám při jízdě na silnici respekt a na motorce od té doby jezdím nerad. A to bývaly doby, kdy jsem za sezónu najel i 10,000 km.
Nejhorší zážitek? U mne je to vždycky ten poslední . Aktuálně: Jedu z JČ směr Praha (v autě celou rodinu) a kdesi u konce dálnice dojíždím náklaďák. Přejedu do levého pruhu a chystám se předjíždět. V okamžiku, kdy jsem tam měl čumák auta asi tak po kola, "vybočil" náklaďák mým směrem a zredukoval mezeru. Brzda, klakson a dobrý... Řidič náklaďáku se vzpamatoval a vrátil se do svýho pruhu. Osobně bych tipoval na mikrospánek. Chybělo pár desítek centimetrů nebo pár desetin sekundy a dovolená mohla mít dost dramatickej průběh.
JJ teď se nám na cestě z dovolené v noci stalo to samé. Byla jsem jako spolujezdec. Kromě mě a řidiče, celé auto spalo.. No, po prudkém brždění a troubení, byli všichni naprosto vzhůru.
Já si pamatuji, když jsem měla chvíli řidičák a jela ve škodě 120 a proti mě, předjíždělá černá nablýskaná audina nějaké auto. Nestihl by to. Musela jsem to ubrzdit a zastavit na krajnici, zatímco on si kolem prosvištěl nejméně 150. Moc pěkný křest.
Srnky jsem za celou dobu potkala bezprostředně dvě. Jednu obrovskou co skočila přímo před auto cca centimetr jsem ubrzdila. Mamka na sedadle spolujezdce zelená, že ji viděla až když jsem stála na brzdě. O pár týdnů později, už jsem takovou kliku neměla. To bylo mládě a skočilo ze zarostlého příkopu, kde nebylo vidět, opět přímo před auto. Náraz skoro žádný, ale dostalo to do hlavy, lehce zamáčklé světlo, ale bohužel ruplý chladič (opět 120tka, tam je to hned), takže se čekalo na odtah.
Pak jsem jednou sama udělala hloupost. Přijížděla jsem do křižovatky po vedlejší a přede mnou velký kamion. Celou dobu, jsem sledovala hlavní silnici před tím kamionem, odbočoval doprava a já chtěla jet rovně. Sledovala jsem silnici i v momentě, kdy kamion odbočoval a dala bych ruku do ohně za to, že po hlavní nic nejede. Tak jsem pomalu vyrazila - no a ono jelo.. Zaslavila jsem před jeho volným pruhem, ale chudák se musel vyděsit. Od té doby, nikdy nevjedu na hlavní do té doby, než do ní pořádně uvidím a naopak když vidím na vedlejší auto a jedu za něčím velkým, vždycky sleduju vedlejší a zpomalím. Už se mi to taky párkrát vyplatilo.
A naposledy minulý týden na motorce cestou do práce, předjíždím postupně auta. Nejela v koloně, ale byl hustší provoz. Vždycky visím očima na blinkrech auta, které se zrovna chystám předjíždět, kdyby se náhodou chystalo též. Dojíždím pomalu felicii, která už na první pohled jela dost zvláštním způsobem. Divně předjížděla a vyčnívala částí auta víc než ostatní. Zbystřila jsem a zpomalila, aby měl řidič čas mě vidět. Když už jsem byla u zadní třetiny jeho auta, rozhodl se předjíždět. Už se mi to stalo párkrát, tak na něj troubím jako zběsilá a jedu dál od něj. Zatím každé auto si mě pak všimlo a vrátilo se, ale tenhle tydýt prostě dokončil předjíždění, jako kdybych byla vzduch. Naštěstí se na normální okresku dvě auta vedle sebe a motorka vejdou, takže mě donutil v oněmělém úžasu jet po levé krajnici, oněmělý úžas se po pominutí bezprostředního nebezpečí změnil na pár vulgárních nadávek a velkou úlevu, cosi jsem na něj ukázala a jela dál. Všimla jsem si jen, že to byl mladý klučina v takové hodně oprýskané felici, ve které zpravidla jezdí fetáci. Nevím, jestli ještě neměl něco na uších nebo v autě hlasitou hudbu, protože nechápu, že vůbec nereagoval na troubení..
Lidi jsou nepoučitelní, když tak se po chvíli drtivá většina otřepe. A jak na silnici vychovávat jiné? Jsou pokuty, body, odebrání řp, jezdí bez řp, podnapilí a stejně to nepomáhá. Jen snad bez řp nadosmrti a zabavit vozidlo, a budete křičet. To je jak stěžování sí na politiku a j. Krade se a vraždí i přes tresty smrti. Jak to řešit?
V tom máte bohužel pravdu - pomohlo by snad odebrání vozu, ale ne každý řidič ten vůz vlastní...
Stanou se ale věci, které člověk nečeká a nikdy mu nepřišlo na mysl, že by se mohly stát... Taková srnka v lese je častá, ale nikdo si nepřipouští možnost, že by zrovna jemu srnka pod vůz vběhla.. ta pravděpodobnost je malá.
Ovšem větší pravděpodobnost a o to nebezpečnější je právě ten cyklista - a objetí s rezervou 1 metr tu asi nikdo neřeší. Jeden známý mi tvrdí, že jezdí raději uprostřed svého pruhu, aby se musel řidič auta zamyslet, předjet ho "normálně" nebo zabrzdit. Bude tak jezdit až do doby, kdy ho někdo nabere a zabije.
Tož já se srnkama počítám, poměrně často je mám na silnici, nejhorší je, že vyběhnout ze zatravněného příkopu. Už jsem měl dvě srážky. Cyklisty objíždím zdaleka..., auta jsou dnes tichá, oni hluší, odbočují, pojíždí sem tam aniž by se podívali zpět. Souběžné stezky nevnímají.
Nikdo ještě řidiče, ale ani jiné, nevychoval aby se chovali jak se má. Řešit jiné je zbytečné. Jen je z provozu postupně eliminovat. Nejlépe, kdyby vymírali sami.
můj nejhorší zážitek - každý pátek jezdím z práce rovnou na chalupu cca 85 km - tak si to svištím jednou v létě po krásné a volné silnici asi stovkou, kolem lesy, pole, žádná problémová místa - ovšem najednou za zatáčkou se mi tam zleva napojuje pomalu jednoucí auto - já vůbec netušila, že je tam nějaký vjezd z vedlejší silnice, za stromy to nebylo vidět - vyhnu se, ale ne úplně, střetneme se já předním o jeho zadní blatník... zastavím, jdu zjištovat, jestli se dotyčnému něco nestalo - byla to paní a hned se do mě pustila, že to byla moje vina, že jsem jela rychle a že co jí řekne manžel, že nabourala auto - znáte to, taková ta uječená semetrika - odjela jsem, nechtěla jsem se hádat, volat policajty - ale! příště jsem se tam šla kouknout, a ona dotyčná měla u svého nájezdu na hlavní stopku! a na mě ječela, že je to moje vina... sakra, že jsem ty policajty nezavolala - oprava byla dražší, než se na místě zdálo, mohla mi ji zacvaknout... ale stalo se - poučení pro příště
@mindo, takovéto nehody jsou celkem časté a když je pak řeší poradny či pojištovny, každý z řidičů má svou pravdu. Oblíbený komentář té druhé strany je "kdyby tu byla paní s kočárkem, to byste ji přejela a byla by to také jejich chyba? Máte jet tak rychle, abyste dokázala bezpečně zastavit.." - no a pak se dlouhé měsíce až roky hádají o vině a spoluvině. Nejhorší však bývá způsob řešení, který jste provedla vy - ujetí od nehody. To totiž může paní zavolat PČR a vymyslet si svou variantu + ujetí od nehody je přiznání viny... Pozor tedy na takové řešení.
Pražský okruh, vjíždím do tunelu a upravuji rychlost na 80km/h, ve finále to bylo asi 75 km/h. Dojíždí mě kamion, lepí se mně, trobí, trochu přidám, ale těch 80 tam nemám, pořád proubí...Spolujezdec se ohlídne a povídá: podívej se na toho debila, on má nohy vystrčený z okýnka. A opravdu, ten řidič řídil kamion a přitom mu koukaly nohy z okna.
Dobrý den. Nešvary řidičů, se kterými jsem se setkala?
Předjíždění přes plnou čáru, volání v mobilu při řízení. SUV jezdí, jakoby byla na silnici sama a zaberou pro sebe oba jízdní pruhy, na druhé neberou ohled. Nedoržování rychlosti a troubení na ty pomalejší, co rychlost striktně dodržuji (na mě).
Bylo by toho více, ale nemohu si zrovna vzpomenout.
Za těch několik desetiletí by se toho asi našlo víc. Ale nenazval bych to nešvarem, spíš nepzorností, podceněním situace a souhrou neštastných okolností.
Kdysi jsem celý den jezdil s nákladní Škodou 1203 a už jsem toho měl fakt plné zuby (kdo tohle auto zná, ví o čem mluvím). Za mírnou zatáčkou se objevila zdánlivě bezdůvodně stojící skupina aut. Napřed jsem zpomalil, ale důvod proč tu stojí jsem neviděl. Takže jsem nezpomaloval, levý blinkr a do zcela volného protisměru. Když jsem míjel předposlední auto (2. v kolně), spatřil jsem červeně blikající železniční přejezd. Jak dlouho to blikalo a kolik zbývalo do průjezdu vlaku jsem netušil. První podvědomá reakce bylo dupnout na brzdu. Jenže jsem si včas uvědomil, že bych zastavil uprostřed kolejí. Takže podřadit a plnej. Vyšlo to. A i když to ještě nějakou chvíli trvalo, než projel vlak, musel jsem zastavit, abych to rozdejchal.
Jindy - (to bylo s Fordem), začátek května, počasí nevlídné cca 5 až 8 stupňů nad nulou. Silnice místy suchá, většinou vlhká. Nic zvláštního. Mírný, táhlý kopec dolů a dole průměrná levá zatáčka. Jel jsem tak 70 - 80 km/hod. Povrch silnice vypadal úplně stejně, jako celou cestu. Před zatáčkou jsem chtěl přibrzdit a ejhle! Auto nezpomalilo. Bylo mi jasné, že nemá cenu se pokoušet zahnout, do té zatáčky bych se stejně nestrefil a skončil bych ve svodidlech. Takže jsem jen lehce udržoval rovný směr a doufal, že se mi podaří strefit na poměrně široký vjezd na pole. Naštěstí tam nebyl strom ani příkop a ve svodidlech byla mezera. Podařilo se. Po pár metrech ve zmrzlé oranici se mi povedlo zastavit, otočit a vrátit se na zledovatělou silnici. Ječící přítelkyni jsem celou dobu ujištoval, že to mám pod kontrolou, ale měl jsem sakra sevřenou p.d.l a domů jsem už pokračoval krokem. Takže kdo tvrdí, že je náledí vidět, asi ho ještě nezažil.
Nešvary jsou na silnicích hrozné. Ale mohu poradit, jak je alespoň přežít. 1. radujte se s jízdy - vždyt to jede, gumy plný atd. Rozčiloval bych se možná, až bych píchnul, nebo by mě to kleklo. 2. Berte ostatní auta a řidiče jako součást provozu. Představte si to jako tým. Každý se chce někam dostat. Když se bude hrát týmově, tak to půjde všem líp. 3. vykašlete se na hodnocení ostatních řidíčů a aut (ženská, blázen, vrah, sebevrah, panský kočí, důchodce, blondýna atp.), zbytečně se tím rozptylujete. Naopak, pokud máte takové zkušenosti tyto typy od sebe odlišit, využijte to ve svůj prospěch, a snažte se odhadnout, co asi na silnici v nejbližší chvíli provedou. 4. Snažte si ostatní řidiče omlouvat, když udělají chybu (nakonec to se vyplatí i v běžném životě), to se vám uleví. A poslední je, se zbavit pocitu falešné spravedlnosti. Příklad - v protisměru se na mě řítí kamion, ale já si říkám - mám přece přednost. Nebo jsem na hlavní, tak jak by mě tam mohl někdo vjet. A tak podobně.
moc hezky shrnuto. Švagr říkává "No tak je to debil no, ale když se budeš rozčilovat, inteligent tím z něj nebude." A je fakt, že rozčílený řidič pak dělá chyby...
Som defenzívny a skôr pomalý a aj predvídavý vodič.Vyplýva to z mojej 15 ročnej praxe a cca 180.000km nabehaných.Keď mám medzi dedinami 2 km tak proste nezrýchlim ak zrovna niekoho neobmedzujem (na to si dávam pozor) ale tam proste nechám tempomat nastavený na 60 a valím si to autopilotom.Rád využívam zotrvačnost vozu a vtedy si nechávam neutrál a dobieham do dediny aj 70.Výrazne som zmenil štýl jazdenia odkedy mám tempomat.Inak sa snažím jazdit predpisovo a netraumatizujem ani predomnou idúcu autoškolu.Aby si zbytočne nebrala zlý vzor.Niekoľko rokov som jazdil služobne po slovensku a v tomto období som nabral asi najviac vodičskej praxe.Občas som jazdil aj ako prasa-dokonca mi bolo z vlastnej jazdy aj špatne ale keď som chcel stíhat zákazníkov tak som tomu musel aj občas naložit.Doterajšia vodičská prax bola v tomto poradí:
rok 2000 až 2003 otcová škoda 120 (1982) prvých 14000km (od 92547km do cca 08XXX).Hranicu 00000km som si samozrejme nenechal ujst. Potom firemný favorit len cca pol roka a cca 6000km.Nasledovala Felda od 3/2004 do 12/2006 som dal 42531km (172978 až 215509km).Od 12/2006 Fabia HTP od 69km-nová do 26305km. A teraz konečne súkromná Fábia combi od 163198km a teraz má už skoro 248.000km.Ostatné km som nabehal na iných autách bolo to rádovo stovky až po cca 2000km s Daewoo-polonez,Š.Forman,Berlingo,Renault Kangoo,sen českých rodin a pod.
Srnka sa konala tento rok.Predtým dávnejšie.Cesta mimo mesto.Na tachometri niečo nad 90.Preblikol som dialkovými s tým že si skontrolujem čo je v diaľke.Oplatilo sa.Srnka bola v mojom jazdnom pruhu.Inštinktívne som trúbil.Osvedčilo sa mi to viackrát.Nahodila tretiu kozmickú,3x naprázdno prehrábla a pri mojom bzdeni na cca 60-70 už bola preč.Priznám sa k jednej veci-nešváru.Počas mrazov niesom v stave kompletne oškrabat okná.Vzadu klasika pustím odmrazovanie okna a vpredu sa kochám ako mráz ustupuje a okrem toho 10x10 cm otvoru čo vyškrabem som po cca 1km jazdy schopný v pokrčenom stave za volantom šoférovat a sledovat cestu cez miesta kde už prúd vzduchu odmrazil okno a takto sa pohybovat rýchlostou 10km/h prvými uličkami pri odchode z domu.Na hlavnú ulicu už prichádzam z priezormi po celej šírke okna a asi 15...20cm od palubnej dosky a spustenými bočnými oknami.Niekde v týchto miestach čakám kolegu..Vyhovuje mi ak čakám pár minút lebo medzitým mráz výrazne ustúpi a už je možné zotriet okno stieračmi.O cca 3km nastupuje kolegyňa.Mráz ustúpi úplne a do práce prichádzame v tak vyhriatom aute že sa nám ani von z neho nechce.
Myslím si, že nešvarů jde najít dost, ale mě stačila i poslední dovolená. Třeba cestou domu mi jeden řidič předvedl to co nenávidím- vyjel z vedlejší na hlavní (mimo město), kde jsem jel i když jsem už byl fakt kousek, fajn, stane se, ale kdyby to alespoň pořádně "odpálil" to ne. To jsou pak lidi, kteří vjedou na hlavní, rozjedou se na 40 a dost, já ho pak prudším pružděním s troubením dojížděl (nebyla možnost ho předjíždět), on mě nechal srovnat rychlost s jeho a až tak za 30s začal konečně zrychlosvat na 90.
Nebo jiný, chtěl jsem odbočit z hlavní na vedlejší, byla to taková prudší odbočka, trochu vracečka, tak jsem dal včas blinkr do prava, aby mě buď objel a nebo počáit s tím, že fakt budu brzdit, tak jsem zpomalil páč ta odbočka opravdu nešla vzít v 90, ale přinejlepším necelé polovině, no a to hovado na mě troubí...proč?
Nebo další magoři, kteří předjíždějí kolonu div nesmetou auto v protisměru? A proč jsou na mě někteří řidiči v Praze nalepení? Vidí cizí RZ, jedu max rychlostí co tam jde, ale hledám cestu, to je musim mít pomalu v kufru? Nemám to rád ani normálně, natož takhle...
Přes Maďarsko, na dálnici bez středových svodidel, byl silný vítr. Za zadkem nebržděný, hodně napakovaný, hranatý přívěs, ale pohoda. V protisměru nás míjel dlouhý tirák s návěsem, který přerušil a pak pustil ten silný vítr. Byla jsem za volantem, když nás ten vítr tlačil strašlivou silou do škarpy. Když se mi podařilo zastavit na okraji silnice, byla jsem propocená a i snad jsem si crbla do gatěk. Koupila jsem napůl vrak trabanta a v dílnách kamaráda jsem ho dávala dohromady. Někdo mi udělal třeba barvu, druhý svařil šasi a tak podobně a já zaplatila tím, že jsem čistila zarezlé, těžké díly, natírala nějakou gumoasfaltovou barvou podvozek na jeho autě a takové jako otrocké činnosti. Smrkala jsem rez ještě hodně dlouho. Po čtvrt roce, byl trabošek, jménem Kuba, v cajku. Byl pozdní večer a já jsem poprvé v něm jela přes celou Ostravu. Pořád mi cosi vadilo, ale nevěděla jsem co. Byla jsem nervozní jako pes. Až před barákem jsem zjistila, že jsem nezapla světla. Jela jsem celou tu cestu potmě, bez světel.
Dnes jsem jel do Brna - normální cesta 30minut, jel jsem 70 minut. Všechna omezení stále stejná, nikde nehoda - prostě jen lidi nasraní a odmítali pravidla zipu nebo slušnost pustit kamion v křižovatce. Sami si tak blokují dopravu.. V Brně normální stav - směr do centra 2 nehody a 1 odstavené auto- tj. zpoždění 55 minut oproti "běžné" cestě.
A nakonec při parkování do mne začal couvat nějaký borec v nové octávce, který měl totálně zamlžený okna. Vůbec mne tam asi neviděl... troubil jsem 5 vteřin, než zastavil - cca 5 cm od mého auta.
Kdo to ještě neví, řekněte jim, že je podzim (někde už i zima..) - pokud neumí jezdit autem, at využije možnosti autobusu nebo vlaku...
Naopak se divím kolegům z práce - nechce se jim jet 30 minut šalinó, tak si vezmou auto do zacpaného města, jedou jen 20 minut a 30 minut hledají místo k parkování...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.