Nejste přihlášen/a.
Ahoj všichni,
vím, že je to asi blbé, ale mám doma pětiletého psa a nevím proč, ale mám o něj hrozný strach.. Představuji si, co bude, až mi umře ( Teď byl můj Max dva týdny u babičky, protože jsem jel na dovolenou, ale ty dva dny před a po dovolené, kdy už byl Max pryč a já jsem chodil kolem prázdného kotce, byl nesnesitelný a ten stesk ještě horší bojím se, co bude, až mi jednou opravdu umře, mám z toho deprese už teď
Děkuji za rady, Lukáš
Rozumím Vám, ale zkuste tomu tak nepodléhat. To, že pes jednou odejde, je jisté. Je lepší se s tím aspoň teoreticky smířit a nekazit si společné chvilky iracionálním strachem, co bude, až... Vím, jak je to hrozné, zažila jsem to, protože psí živůtky jsou o hodně kratší než lidský život, takže se během svých životů musíme se svými čtyřnohými přáteli rozloučit několikrát. Až Váš pes odejde k duhovému mostu, budete mít dalšího, s nímž spojíte svoje dny, a zase bude nezapomenutelný. Mě fascinuje, jaké jsou psi osobnosti, jak je každý jiný. Kdo se psem nežil, nemůže porozumět.
no, Lukáš o tom asi nerozhoduje, ale tak mě napadá, že ten pes zas jinak není tak moc branej jako součást rodiny, když je místo v domě a na celém pozemku kolem domu v kotci (mám pocit, že se tam občas docela nudí, resp. tou nudou docela strádá); Lukáš nejenže o tom nerozhoduje, ani s tím nic neudělá, ale mě by spíš než smrt psa znepokojovalo kdyžtak tohle (ale trochu mě překvapila nutná vazba - přítomnost Lukáše - přítomnost psa (když je navíc v kotci); nejspíš kromě Lukáše nebyl doma ani nikdo jiný)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.