Jezek v zahrade vs blechy u psa

to u vás máte tolik ježků? když se u nás nějaký objeví a pes na něj hystericky štěká, tak ježka naberu na lopatku a hodím přes plot - žádný problém s blechama nemáme... být vámi, tak každý den procházím pozemek a jak vidím ježka, šup s ním přes plot...

Co já bych dala za to, kdybych je měla na zahradě. Pokud je tam nechcete mít, tak je odneste dál od vašeho pozemku. Blíží se zima, tak co nejdříve, aby si našel nový vhodný úkryt.

Já teda nevím. Ježka máme na zahradě jen vyjímečně, tak 2x do roka, pes ho samozřejmě hned objeví, ale blechy z ježka na psa nepřeskákaly nikdy.

Jednu zimu jsem pečovala o ježka, kterého probudilo náhlé tání a známý ho kdesi objevil a nevěděl si s ním rady. Ten ježek neměl jedinou blechu. Jsem velmi ale opravdu velmi přesvědčená, že všechny řeči o ježčích blechách jsou jen řeči a ježkům opravdu velmi ubližují.

Myslím, že proti případným blechám by měl psa chránit i obojek nebo kapky na záda proti klíštatům.

Pracuji opačným způsobem - vezmu Frontline a postříkám ježka na hřbetě. Ideální by bylo najít i pelech, ale to se vám asi nepodaří.

Odnesla bych ježka /ježky/ pryč, někam do přírody, kde by si našel úkryt. Vždyt už brzy bude zima.

Před několika lety mi pes za dřevníkem v roští vyvalil ježčí hnízdo. V něm ohromný ježek - a rodil. Pochopila jsem, co to znamená "rodit ježky proti srsti". Paní ježková byla klidná. Utéci nemohla, věnovala se svému. Tak jsem psa zahnala a hnízdo znovu upravila. Asi za hodinu pes prchl a hnízdo rozházel znovu. To už paní ježková měla 4 potomky. Růžovoučké, jako selátka, s měkoučkými bílými bodlinkami po těle. Viděla jsem ¨něco takového poprvé a asi i naposledy v životě. Zajela jsem do lesa na mech, vystlala jím velkou krabici a dala celou rodinku do zahrady pod keře rybízů. Ráno byli všichni pryč. Asi po měsíci mi známá paní /bydlí tak 100 m od nás/ vypravovala, jak se u ní ve stodole ubydlel ježek a 4 mladí. Rozhodně to byli ti mí. Ona psa nemá a tak tam byli spokojeni.

Jinak - ježek má blech spoustu. Jednou jsem ho večer našla na zahradě a donesla ho do bytu ukázat dětem. To byste koukali, jak pod světlem zářivky z něho vyskakovaly. Hned jsem s ním mazala zpátky ven.

Známí měli boxera a ten, pokud se jim dostal na zahradu ježek, každého roztrhal. Byl za to bit, z popíchané huby mu tekla krev, ale bylo to prostě silnější, než on, a nedalo se to předělat.

Proto raději ježky odneste ze zahrady. Mám je také ráda, ale jejich symbióza se psem je asi nemyslitelná. Tak raději at si žijí někde na kraji lesa. Jaga.

Já teda ve dne nikdy ježka neviděl. K nám choděj zásadně v noci. Bohužel náš pejsek je sice hravej, ale má 70 kg, takže 2x ročně dávám chudáka ježka mrtvého do popelnice. Ale blechy jsme taky nikdy nechytli. Obávám se, že moc možností není. Buď ho najít a odblešit, nebo odnýst dost daleko, ale těžko říct, z jaké dálky je schopen se vrátit.

Jednou jsem měl krátce doma ježka, který byl před zimou moc malý a nepřezimoval by (pak jsem ho odnesl k odborníkům, kteří se o něj postarali), a ten snad blechy neměl, ale byl plný klíštat.

Jinak ten nápad, stříkat ježky, se mi líbí, jen bych možná na něj kápnul taky trochu svítící barvy, abych věděl, které jsem už postříkal. ALe ono to stejně nebude působit věčně, tak co.

Navrhuji Vám chodit se psem na procházku a venčit ho na ulici a do přírody. Nevím, kde bydlíte, ale na vesnici je příroda hned za rohem.

Když jsme měli psy, tak ani nechtěli dělat potřebu na zahradě, ale vyžadovali jít někam do přírody.

Některý ježek má blechy, klíštata, některý nemá nic. To je různé. Ježci se většinou drží v blízkosti lidských příbytků, nebot zde najdou skrýše, ubytování v různých hromadách harampádí, v kůlnách, stodolách apod..

Pokud nastává zima, je potřeba, aby ježek měl minimální váhu půl kila. To mu umožní celou zimu přežít.

Ježek zná dokonale svůj rajon, pokud v něm vyrůstal, velice dobře si pamatuje, kde je jaká cestička, skulinka, díra v plotě.

Pokud ho v tomto období přemístíte daleko do přírody, kde to nezná, připravíte mu velice stresující období. Je ve stresu a přestane žrát, zároveň nemá kde přes den vhodný a kvalitní pelech. Jde s váhou dolů. Když se trochu okouká a zabydlí, začne shánět potravu, ale ouha. Je již podzim, teploty klesají a potrava, tedy hmyz, žížaly jsou již většinou někde zalezlí. Ježek je noční lovec a jestliže je přes den teplo a leze nějaký hmyz, tak v noci za klesajících teplot je hmyzu pomálu.

Pokud tedy uvidíte ježka ve dne, nebo ve velké zimě, tak je něco v nepořádku. Pokud není ježek již zazimovaný, tak zimu nepřežije. Je to tvor teplomilný.

Takže se přimlouvám, nechte ježky v klidu žít ve svém sousedství.

Když jsem chodila se psy na večerní procházky, tak jsme našli v tomto období mnohokrát ježky někde u cesty, na kraji lesa. Podívala jsem se vždy, jak je ježek malý - velký a na ty malé jsem nosila pytlík. Přes zimu byli v upraveném sklepě na výkrmu, potom zazimovali a na jaře opět po stabilizaci váhy se vraceli zpět do přírody.

A víte, že každý ježek má i svou povahu? Zažili jsme s nimi docela hezké chvíle jak děti, psi. A na jaře jsem se s nimi vždy těžce loučila. Zvyknete si na ně jako na všechny zvířátka chované v zajetí.

Zablešeného ježka jsem vždy vykoupala v umyvadle, pročesala řídkým hřebenem a blechy se spláchly do kanalizace. Pak s ním na váhu a případně na veterinu, kde mu vytahali klíštata, a to vždy zadarmo, no tenkrát před 15 - 20 lety.