Nejste přihlášen/a.
Ahoj, zajímal by mě váš názor na prodej předmětů na charitu. Dělali jste to někdy nebo chtěli byste to někdy zkusit? Vy sami přispíváte do kasiček? A jaký máte názor na prodejce? Otravuje vás to nebo neřešíte? Zkusila jsem to, ale je to pro mě dost hrozný. Nějakou chvíli to dělám, ale asi s tím brzo přestanu. Sama většinou přispívám, když mě někdo zastaví, ale záleží jak na co, jestli je kasička zapečetěná, jak moc důvěryhodně člověk vypadá Někdy si nic nekoupím, ale přispěju jenom třeba dvacku. Mně teda tyhle vybírači nějak nevadí. Spíš mě štvou nabízeči tarifů nebo pojištění. S tím prodejem chci skončit, protože mi vadí chování lidí. Nesnášim moc dobře, když jsou lidi nepříjemný nebo přímo sprostý. Je plno prodejců, který jsou fakt vlezlý až hrůza. Ale tohle nedělám, protože mi je trapně za ty prodavače, když jenom vidim, jak se těm lidem vnucujou. Jenom se slušně zeptám. A teď přichází otázka. Copak by lidi nemohli zase slušně odpovědět, že nechtějí? Takže jak se chováte vy? Nežádám o radu, ale o vaše názory. Díky za odpovědi
Tradičně přispívám na tříkrálovou sbírku, jsme malé město takže ty děti a lidi co s nimi chodí znám (přinejmenším od vidění). Jinak přispívám velmi výjimečně - prakticky jen když mě z nějakého důvodu zaujme reklamní předmět (třeba svítící náramek od Světlušky). Pokud nic nechci, prostě řeknu "nechci".
Vadí mi to a hodně. Rozhodí mě to a mám pocit provinění, ikdyž neprávem. Platím krvavé daně za každý rohlík, za každou kapku vody. Snad do poloviny června jdou veškeré výdělky a příjmy na daně a teprve tu druhou polovinu roku do našich peněženek. A to jen proto, že vláda špatně hospodaří a dovolí, aby neuvěřitelné bohatství skončilo na kontech arogantních parchantů.A já, když seženu něco v akci a to se ještě rozmyslím a jdu domů, vyskočí na mě podivný tvor s nějakou ptákovinou a jakože přispějte na děti v dětských domovech. Cítím se provinile za kousek šunky v tašce do té doby, než se sama sebe zeptám, kolikže těch peněz se dostane k potřebným. Vzpomínáte si na akce solidarity, za komančů? A pak jak jsme se dozvěděli, že ty peníze nešly na obnovu školy, ale na právníky pro politické, někde v prdelovicích ve spřátelené zemi. Ale žlutou kytičku a bílou pastelku si koupím a pošlu darovací sms panu Sbvěrákovi.
Osobně kupuji jen zavedené věci (kytičky, věci pro Světllušku atd.). Jinak raději přispěji formou DMS. Jednoduše jsem měla spoustu známých, kteří ledacos pro charitu prodávali a tak vím, že nejeden z ncih si z toho hodně peněz nechával, často to měl i povolené od vedení. To se mi nelíbí. A takovým těm lidem s různými košíčky s mini plyšáky na dětské domovy atd. prostě nevěřím.
Když je někde potkám, z dálky se snažím dělat, že je naschvál přehlížím, říkám si, že s trochou zapojení mozku a zkušeností musí poznat člověka, který jim nic dát nechce. Když se ke mě přesto přiženou, už na dálku kroutím hlavou. Když dotírají, bývám protivná, nemám žádné výlevy, jen to NE dost odseknu.
Na ulici přispívám pouze na dvě sbírky a to je každoroční "květinový den" (den boje proti rakovině, kupují se kytičky na špendlíku) a "srdíčkový den" (pro sdružení život dětem, kupují se srdíčka). Všechny ostatní jakékoli nabídky odmítám, protože jim nevěřím. Myslím, že ale slušně, že nemám zájem. Ovšem občas je pravda, že mě to obtěžuje - někteří "prodejci" jsou neodbytní. Těmto sbírkám na děti v dětských domovech, útulky atd. nevěřím, i když mají sebelépe kasičku zapečetěnou a průkazky. Ne. Pokud chci přispět mimo, tak třeba DMSkou nebo na účet daného sdružení nebo útulku (např. Toulavé tlapky).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.