Originální popis na dárky

Jsem maminka, babička a také mám své krásné jméno, děkuji hádanky a rádoby vtipné názvy mé osoby nechci. Nemyslím si, že se to hodí. Dárek krásně zabalte, dcera jeden rok balila do bílého papíru a na něj lepila kousky stříbrného a zlatého, obalené ořechy v alobalu, perníčky.. Každý rok udělá něco jiného, třeba jméno napsané na perníčku, nebo ve skořápce ořechu. Vypadalo to krásně až byla škoda balíček rozbalit.

Takhle jsem nikdy neuvažovala. Ale mnoho let jsem vyráběla kartičky na jména. Byly jako kapříci, ovečky, holoubci, sněhové vločky a vůbec, fantazii se meze nekladou. Ani s tvarem, ani s materiálem, ani kombinací materiálů. Ale s příchodem malých kluků vnoučků, se mi více zalíbilo to, jak zápasí s balicím papírem, jak ho strhávají, oči jim svítí, tvářičky červené a jak je vůbec nezajímá vizitka, která se rovná malému uměleckému dílku. Teď jsem popisky stylizovala tak, aby prvňáček přečetl bez problémů. Výroba takových vizitek je moc pěkná činnost. Chce to nůžky, lepidlo, děrovačku a poohlédnout se po domě a po papírnictví, kde mají spousty nádherně barevných papírů a kartonů a papndeklů. Já už mám od včerejška zabaleno.

Jmenovky si vyrábím sama - srdíčka, kapříky, stromečky, zvonky...A tam napíši, pro koho je dárek určen. Někdy přidám i kam je dárek určen. Třeba kočičkové povlečení pro vnučku: Kačence do postýlky.

Proč vymýšlet hádanky? Komu to nepálí dost rychle, mohl by nad dárky sedět ještě na Boží hod. A dumat.

Kamarádka kdysi /bylo jí asi 10 let/ jednou chtěla být vtipná za každou cenu a napsala na dárek pro maminku /byla tam drátěnka na nádobí/: MAMINCE NA JEJÍ NEPŘÍLIŠ ČISTÉ TĚLÍČKO.

Podle jejího vyprávění se mamka urazila /samozřejmě/, táta se do toho vložil, proč to takhle formulovala, a celá rodina se nakonec pod stromečkem pohádala jako pelech psů.

Proto pište srozumitelně: Mamince, Babičce, Janě, Pepíkovi do dílny, Tatínkovi na zakousnutí...Tím zaručeně nic nezkazíte a nikoho neurazíte. Pod stromečkem to navíc bývá dost nepříjemné. Jaga.