Nejste přihlášen/a.
Možno si niektorí pamätáte na diskusiu spred cca pol roka, ktorú som tu založil ohľadom nevysvetliteľnej záhady spred 13 rokov ( poradte.cz/... Verím, že si o mne nebudete mysliet, že si vymýšľam, ale zhruba pred týždňom sa mi stalo čosi veľmi podobné. V porovnaní s tým, čo som zažil pred 13 rokmi je to však oveľa strašidelnejšie - a racionálne vysvetlenie rovnako tak nenachádzam...
Stalo sa to na internáte, kde som asi pred týždňom spal kvôli tomu, že som mal skúšky (študujem na VŠ). Na internátnej izbe bývam sám, mám tam jednolôžkovú izbu. V noci z minulého štvrtka na piatok som tam prenocoval. Nedalo sa mi spat, prehadzoval som sa na posteli z jednej strany na druhú. Uprostred noci (mohlo byt okolo druhej hodiny ráno, presný čas neviem) som vedľa seba začul vydychovanie. Pravidelné, rytmické výdychy, relatívne hlasné (ani ja sám takto hlasno nedýcham). Z hľadiska lokalizácie sa mi zdalo, akoby to bolo niekde nado mnou... V tme som, prirodzene, nevidel nič.
Teraz mi to príde zvláštne, no z nejakého dôvodu som sa toho nebál... Len som si sám hovoril, z čoho to môže íst, ale nepamätám si, že by ma nejako mrazilo alebo niečo podobné... Asi po 30 sekundách som sa obrátil na druhú stranu a ďalej som sa (neúspešne) pokúšal spat. Otočený na druhej strane som už ten zvuk počul o niečo slabšie... (len asi 1/4 pôvodnej intenzity). Po pár minútach, kedy sa mi stále nedalo zaspat, som vstal, zažal som svetlo (samozrejme, v izbe nebolo nič viditeľné) a išiel som na WC. Následne som sa vrátil naspät do postele, zhasil som svetlo. Po pár minútach som záhadné vydychovanie počul opätovne... Ako píšem, nebál som sa toho (po týždni je mi to zvláštne). Po niekoľkých minútach som zaspal.
Na druhý deň som išiel vlakom naspät domov. Doma to už v noci nepočujem. Na internáte som odvtedy nespal. Na tejto konkrétnej internátnej izbe bývam už niekoľko rokov a zatiaľ som sa tam s ničím podobným nestretol...
Napadá niekoho nejaké racionálne vysvetlenie?
Na tom internáte sú síce veľmi tenké steny, ale pravdepodobnost toho, že by som počul dýchanie z izby odvedľa, je z môjho pohľadu nulová. Keď tam "sused"vedľa telefonuje, obvykle zo svojej izby počujem iba zvuky, absolútne nerozoznám jednotlivé slová. Vôbec si neviem predstavit, ako by som mohol odtiaľ počut dýchanie. Okrem toho tam bývam už niekoľko rokov, ak by bolo medzi izbami počut takéto zvuky, už by som na to prišiel.
Teoreticky to mohlo byt nejaké zomierajúce zviera pod posteľou, ale ako píšem, zvuky išli zhora. Na budúci týždeň budem na internáte znova a môžem preverit, či tam niečo nezomrelo, ale tak akosi tuším, že na 99 % nič nenájdem...
Najpravdepodobnejšie racionálne vysvetlenie by možno mohlo byt, že to išlo z radiátora. V zime, keď sa kúri, tak tam tie rúrky často pukajú a vydávajú rôzne zvuky - i keď s "dýchaním"som sa ešte nestretol. Akurát, že momentálne sa už nekúri...
Som racionálny človek a nemám záujem íst do paranormálnych vysvetlení (a sám sebe naháňat strach...). Skúsme, prosím, nájst nejaké racionálne vysvetlenie, nech nad tým nemusím stále premýšľat.
Vopred vďaka za akúkoľvek konštruktívnu spätnú väzbu.
Dobrý den, vzhledem k tomu Vašemu minulému dotazu s "loptou" a jak se tady bráníte (ani to nechci všechno číst) a vymýšlíte "kraviny", se přikláním k názoru, že problém je duševní zdraví, resp. nemáte zcela zdravou hlavu (a nechcete si to přiznat, což u psychiatrických pacientů nepřekvapuje). Neurážím, neposmívám se, pojmenovávám status quo. Vyhledejte odborníka, svěřte se mu a on Vám uleví (a sem už nám o svých duševních problémech nepište). Zdravím!
Iba 1x.
Áno, aj mne to príde veľmi zvláštne. Neviem, z nejakého dôvodu som necítil strach, i keď mi v mysli behali myšlienky typu "nie je to duch"?
Neviem, ako to majú ostatní, no ja si sám na sebe všímam, že v noci (aj keď sa mi nedá spat), mi myseľ funguje trochu inak, inými spôsobmi vnímam vnemy.
Iným vysvetlením môže byt, že som bol dost unavený, predtým doma sa mi niekoľko nocí zle spalo...
Reakcia na doplnenie komentára zo 14:27.
Áno, súhlasím, že pravdepodobným vysvetlením môže byt, že to bola akási sluchová halucinácia na prelome bdenia a spánku. V tomto vysvetlení mi však nesedí jedna vec...
V pôvodnom príspevku som písal, že po niekoľkých minútach, čo som zvuk počul, som vstal a išiel na WC. Pri návšteve WC som bol celkom určite bdelý.
Následne som sa vrátil do postele a zvuk som počul znova.
Teoreticky si viem predstavit, že ten prvý raz to bola iba nejaká zvláštna forma sna. Ale aby som následne vstal, išiel na WC a sníval ten istý sen opätovne?
Co se týče snů, tak nějaký živý sen přetrvá i delsí dobu po probuzení a pak klidně zase naváže, at už si člověk při tom probuzení uvědomí, že to byl jen sen (a třeba i totální nesmysl), nebo ne.
Nemluvě o snech na pokračování, snech kde si člověk uvědomuje, že se mu to už zdálo a o co tam přibližně šlo (a může to v tom snu i využít), snech kdy se člověku zdá že usnul, nebo se vzbudil ...
Často ve snu nejsou správně/vůbec propojené pocity a vnímaná "skutečnost". Například člověk drží vlastní utrženou ruku v druhé ruce, vůbec to nebolí, jen tak jakoby šumí a člověk kouká, jak se tam ty prsty na ní ještě hýbají a přemýšlí, čím to je, když jsou ty nervy zpřetrhané a tímhle viditelně plandají.
Takže pohybovat se v očividně horrorové situaci a nebát se a nebýt znepokojen, i když se tam dějí věci jednoznačně nepřirozené je ve snu naprosto snadno a jednoduše možné - čili spíš je to znakem, že o sen šlo, než že o něj nešlo.
(Ostatně i to WC klidně mohl být sen. Taky jsem se v noci vzbudil, šel se do kuchyně napít a pak spátky do postele spát, ještě jsem si říkal, že jsem si mohl nalít čaj i na ráno a ráno jsem koukal, že v kuchyni čaj mám a pak mi teprve došlo, že v noci jsem "pil" z hrnku, který mám ve skutečnosti někde zcela jinde, takže to musel být sen.)
Ja by som sa s týmto Vašim vysvetlením aj teoreticky vedel stotožnit, ak by sa mi toto stávalo bežne. Len mi jednoducho príde zvláštne, že doposiaľ som za 23 rokov svojho života nič také nezažil... Nepamätám si nikdy, že by sa mi akýkoľvek sen prelínal so skutočnostou, že vstanem z postele, idem vo sne na WC a následne si idem ľahnút... Vážne mi príde pritiahnuté za vlasy, aby návšteva WC bola tiež len sen... Celkovo nezvyknem mávat živé sny.
Je mi na jednej strane zvláštne, že som necítil strach, no na druhej strane premýšľam, čo iné som v danej situácii mohol urobit? Bola hlboká noc, bol som unavený... Po tom, čo som sa prevalil na druhý bok, som to už počul výrazne slabšie a myslím, že ma to akoby upokojilo, nevenoval som tomu ďalej pozornost...
Je hluboká noc, já nemůžu spát, jsem v pokoji sám, najednou tu je se mnou ještě někdo jiný, dýchá hrozně nahlas, ale když se otočím na druhý bok, tak už dýchá tišeji, stejně s tím nemůžu nic dělat, natož rozsvítit a podívat se, tak klidně usnu.
To mi nepřijde uvěřitelnější, než že jsem si poprvé pořádně všimnul živého snu ...
(Mě se taky nezdají všechny typy snů odjakživa, některé typy přišly až po zhruba 30, jiné i po 45 letech života. Některé typy snů si pamatuju z předškolního věku a některé ze školního, ale zápisky si nevedu a kdy které zase vymizely jde jen těžko říct, když se mi nějaký zdával třeba jen párkrát do roka ...)
Keď som to začul po prvý raz, vôbec som nepremýšľal, že by som rozsvietil. Myslím si ale, že to bolo spôsobené tým, že som akosi intuitívne "vedel", že to, čo dýcha, nie je zrakom postrehnuteľné. Preto mi asi táto možnost nenapadla - bol som si istý, že by som nič neuvidel. A ako píšem, následne som vstal a v izbe som rozsvietil, išiel som na WC. Po tom, čo som sa vrátil a svetlo som vypol, som zvuk počul znovu, no to už bolo po tom, čo som mal rozsvietené, čiže som logicky mohol vychádzat z toho, že tam nič viditeľné nie je...
Iba na margo, ak niekto čítal aj tú pôvodnú tému z januára 2026, tak tam sa ma ľudia tiež snažili presvedčit, že dotyk fitlopty bol v stave medzi snom a bdením... Priznám sa ale, že sa mi to akosi nezdá ani v jednom prípade. Pri tej záhade spred 13 rokov ešte dajme tomu... ale tu mi to naozaj príde pritiahnuté za vlasy.
Ak nikto nevymyslí nič lepšie, teoreticky to "na papieri" môžeme uzavriet ako sen, ale skutočne nemôžem povedat, že by som s takýmto vysvetlením bol uspokojený. Jednoducho sa mi to akosi nezdá.
Možno niekomu napadá akékoľvek iné vysvetlenie?
Ešte mi napadla jedna vec...
I keď píšem o dýchaní, počul som iba výdychy, nie nádychy. Výdychy sa opakovali vo frekvencii niekoľkých sekúnd a boli pomerne hlasné, ale nádychy som nepočul.
Spomínam si, že už počas toho, ako som to počul, mi to napadlo a premýšľal som tam v posteli, či vôbec ide o dýchanie... Možno aj preto som sa toho až tak nebál, tažko povedat.
Prosím, môžem poprosit o vymazanie urážlivého príspevku používateľa "hujer"? Výslovne odmietam strpiet takéto osobné invektívy. Ďakujem.
Toto ale nemá nič spoločné s mojím prahom citlivosti, ale s tým, že ma tu niekto v rozpore s pravidlami atakoval a verbálne inzultoval. Neviem, ako vy, ale ja takéto veci jednoducho nenechávam tak. Je to akoby Vám niekto na ulici napľul do tváre - tiež tak akosi nepredpokladám, že by ste si utreli tvár a "ďalej to neriešili". Na tejto poradni platia určité pravidlá, ktorých cieľom je zabezpečit vzájomnú slušnost a korektnost v komunikácii. Pokiaľ nebudú vynucované (súčastou čoho je i to, že narúšajúce príspevky budú odstránené), stratia zmysel. A verím, že ste natoľko súdny, že Vám nemusím vysvetľovat, aké sú konzekvencie toho, že v akejkoľvek sociálnej štruktúre zavládne anarchia.
Tipuji, že "hujer" svou radu myslí dobře z toho důvodu, že svého času mu právě postup, který radí, pomohl.
Halamus - "rada" používateľa "hujer" teoreticky môže vychádzat z dobrej vôle, ale forma, ktorou je prednesená, z nej nerobí radu, ale osobnú invektívu. Všetko má určitú formu a určitý obsah, pričom tieto kategórie sa odlišujú. Nota bene to platí v situácii, ak chcete niekomu naznačit, že trpí duševnou poruchou (čo bolo zrejme zámerom príspevku používateľa "hujer") - to je citlivá vec, ktorá si vyžaduje preukázanie určitej miery rešpektu a taktu, inak skĺzavate do osobných invektív. Viem si predstavit príspevok, ktorého vyznenie by bolo rovnaké, ako pôvodný príspevok používateľa "hujer", no forma taktnejšia. Keďže používateľ "hujer" nevynaložil ani minimálnu snahu po zachovaní dekóra, nemôžem jeho príspevok vnímat nijako inak, než ako osobnú urážku. Z toho dôvodu nemôžem postupovat nijako inak, než žiadat administrátorov o zásah.
Vďaka za príspevok.
Tinitus to teoreticky mohol byt, dlhodobo sa u mňa vyskytuje, dokonca som pred 9 rokmi (ešte počas puberty) bol kvôli tomu na vyšetrení u ORL... Potom som to prestal riešit, zvuky občas počujem, ale nemajú tendenciu mi znepríjemňovat život. "Dýchanie" som ale doposiaľ nikdy nepočul. Teoreticky to ale je možné, pripadá mi to o niečo pravdepodobnejšie než verzia so živým snom. Dokonca uvažujem, či v prospech tohto vysvetlenia nemôže signalizovat i to, že som to počul iba obrátený na jednom boku...
Reakcia na 21:07 - ako som písal, na izbe bývam sám; s ľuďmi, ktorí bývajú na ostatných izbách neudržiavam nijaké vztahy okrem toho, že sa zdravíme, takže variant, že by to bolo antropogénneho pôvodu ("trik") vylučujem.
@ltz - áno, to už som mal po skúške. Na druhej strane si ale nemyslím, že ani na internáte by som bol v nejakom výraznom strese... Na skúšky som sa dlhodobo systematicky pripravoval, nebol som v časovom sklze... Nemôžem povedat, že by som bol v stave nejakého vypätia.
Pred štyrmi rokmi, keď som na VŠ začínal, som (hlavne v prvom semestri) pocitoval oveľa väčší stres a pretaženie (prvý ročník bol najtažší, plus to bola pre mňa vtedy zmena oproti gymnáziu), ale takéto sluchové halucinácie som v spánku nemal nikdy ani vtedy.
Ale ako som sa zmieňoval, Vami uvádzané vysvetlenie vnímam ako najrealistickejšie z tých, ktoré tu zatiaľ odzneli.
Když je člověk rozespalý, může slyšet leccos. Před pár lety mě vzbudil smutný, chraplavý hlas, který několikrát za sebou zcela jasně a zřetelně opakoval slovo "domů". V pokoji nebyla úplná tma, bylo poměrně dobře vidět, že tam nikdo není. Na duchy nevěřím a tak mě v první chvíli napadlo, jestli to není příznak začínající schizofrenie. Když jsem se posadil, ozvalo se to znovu. Už to však nebylo zřetelné slovo, ale jen neurčitý zvuk. Schizofrenie to naštěstí nebyla – jen mi hlasitě kručelo v břiše.
Ďakujem všetkým tým ktorí mi konštruktívne a bez urážok a posielania k cvokárovi poradili.
Ostatných by som rád informoval, že skôr sa začne zemeguľa točit opačným smerom, než aby som ja vyhľadal cvokára. Nemám na to totiž žiaden dôvod.
Azda však niektorých z vás poteší informácia, že po včerajšej skúsenosti sa s akýmikoľvek ďalšími vecami na túto poradňu obracat nebudem. Pokiaľ ma tu totiž môžu ľudia beztrestne urážat a posielat k cvokárovi, nemám najmenší záujem sa tu ďalej zdržiavat.
Zbohom.
Nic ve zlém, ale žádný blázen si nemyslí, že je blázen. Tím Vás samozřejmě nechci nijak urážet.
A jestli nechcete do této poradny chodit, je to Vaše rozhodnutí. Nikdo Vás nenutí a nám je to v podstatě jedno .
K doplnění : at si tazatel myslí, co chce, ale poradil jsem mu jak jsem uměl, a co mi pomohlo před několika lety.
Je fakt, že mě do ucha nikdo nedýchal, ale měl jsem jiné problémy. Po změně Dr. a léků k zpětnému vychytávání serotoninu se vše dalo dohromady a jsem bez problémů již cca 15 let. No nic - jen na vysvětlenou.
Pak nevím, proč by sa Zemegula mala točit opačně! Jo a taky mě strašně mrzí, že pan tazatel z poradny odchádza, ale
je to jeho rozhodnutí - a já to tedy toleruji ..(Narozdíl od něho).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.