Nejste přihlášen/a.
Trenitalia.com je státní dopravce. Několik spojů na Lamezia Terme má i soukromý dopravce italo. (Mimochodem dokáže někdo od italo ( biglietti.italotreno.com/... ) dostat nabídku jízdenky, u mě to skončí nějakou chybou a to jsem zkoušel několik prohlížečů.)
Jak je to s letištěm nevím, ale určitě to bude nějaký standardní (i když drahý) spoj. Naším cílem je dlouhá léta Scalea, a od té je Lamezia 2,5 hodiny, Neapol 3 hodiny, Řím 5 hodin a Miláno 8 hodin cesty rychlovlakem. Asi nejlíp by vycházel ten Řím (do Lamezie toho létá méně, do Neapole v blbou dobu), ale stejně mi to letecky nevycházelo, pominu-li fakt, že do letadla se prostě nesbalíme, tak prostě jsou všechna letiště daleko. Takže tam jezdíme pozemní cestou. (Pravda, teď máme lepší apartmán, kam nemusíme vozit celý kredenc, tak by se to možná dalo, ale dřív platilo, že to prostě do letadla nesbalíme, do vlaku je každému jedno, kolik a jakých zavazadel člověk táhne.)
Scalea byla vybraná kdysi dávno, kdy zájezdy zajištoval pohrobek CK ČSD, aby byla dostupná vlakem. Nic lepšího jsme ani po letech nenašli a rodiče jsou ve věku, kdy už nehledají změny a rádi jezdí tam, kde to jakžtakž znaji. Ta cestovka už nepatřila dráze, ale ti lidi měli příslušné kontakty a věděli jak co zajistit (kromě jízdenek i podporu od odborů, takže nás to první roky vycházelo hodně levně, pak ta podpora slábla až se nevyplatilo o ní žádat). Takže první rok se jelo do Innsbrucku asi na dva přestupy (Summerau a Linec). Tam bylo 8 hodin času, líp to prostě nevycházelo. Nádraží v Insbruku bylo mnohem horší než pražský Hlavák v té době, rozhodně jsme se neměli za co stydět. Poté se jelo nočním vlakem do Neapole a nakonec 3 hodiny osobákem na místo. Tehdy na normální jízdenky (někdy snad i na nějaké kupony, ale to je na úrovni normální jízdenky), akorát do nočního vlaku jsme poprvé měli lehátka. Tak jsme jeli ještě několikrát s obměnami (naposledy se přestupovalo už v Budějicích, vlak z Prahy nejel do Summerau). Až pak dráha nevěděla, co chtít za jízdenky, navíc z nočního rychlíku se stal euronajt s příplatkem (kde je EN Capri konec, vlak Mnichov-Neapol neexistuje, nejdál Řím). Tak cestovka zajistila autobus. A zase několik let jsme tak jezdili.
Ale před pár lety jsem od několika cestovek dostal odpověď - ubytování vám v pohodě zajistíme, ale dopravu letos nemáme (prý tam češi přestali jezdit a dopravcům se to nevyplatí). A co teď. Tu si táta vzpomněl, že jsme přece jezdili vlakem, jestli by to nešlo, koleje tam snad pořád vedou. I když jsem tomu moc nevěřil (letenka by byla levnější jsem si říkal), tak jsem začal pátrat.
Jako první jsem došel na informace v mezinárodní osobní pokladně na hlaváku. Tam se mi pani div nevysmála. Ale když jsem trval na tom, že chci jízdenky aspoň do Říma, zbytek (předpokládal jsem osobák) se zajistí na místě. Tak že prý se tak daleko nedostane, aspoň mi řekla nějaká hausnumera kolik to stojí z toho co jsem měl vytištěné z idosu (spíš jsem čekal, že ona řekne, jaké jsou možnosti spojení).
Pak jsem teda začal pátrat. Do Vídně to je jednoduché, to u Jančury stojí 375 (myslím že dodnes to tak nějak stojí). Pak přišel na řadu night jet Vídeň-Řím. Kouknu na rakouské dráhy ( oebb.at ) a ejhle prý od €29.90 tak po důkladné prověření, že to opravdu je jízdenka se vším všudy jsem to koupil (na potřebné datum to bylo za €39.90 - furt dobré). Nakonec těch posledních 5 hodin z Říma, to by bylo €25 za osobák (s přestupem v Neapoli). Ale ten IC stál tehdy asi €11.90 nebo tak nějak (plná pálka je €52; ten NJ byl tehdy v plné pálce za 100). Prostě celé to vyšlo hodně levně.
Poslední roky pořádají Rakouské dráhy výluky (teda oni je pořádají italské dráhy, tím spíš nechápu proč v sezoně, ale rakouské kvůli nim odříkají vlaky). Takže předloni jsme jeli flixbusem, nějaký rok předtím oklikou přes Miláno (protože půlka vlaku do Říma se tvářila, že nejede, asi 14 dnů předem začli prodávat jízdenky, což je už dost pozdě). Letos je to stejné, takže mám zajíštěné spojení Flixbusem do Boloni a odtud rychlovlakem do Scaley (na jeden přestup Praha-Scalea). Prostě první rok skvělé, ale další roky se to začlo kazit. Tam je důležité to místo přestupu. Nádraží Bologna Centrale je hned vedle autobusáku. Podobně by měla být Verona Porta Nuova, ale vlak z Verony je ve Scalee ve tři čtvrtě na deset (z Boloni je to tuším v půl osmé). O trochu delší přestup je v Trentu, ale zvládnutelný (Flixbus tam nejezdí na autobusák, to by bylo hned vedle, ale o něco dál). V Římě stejně jako v Miláně by se muselo metrem.
Aby si to rakouské dráhy posychrovaly, tak Řím, Florencie i Miláno zastavuje na nějakých pofiderních nádražích (Roma Tiburtina místo Terminni, to je ještě v pohodě, tam aspoň jezdí rychlovlaky, ale Firenze Campo Marte namísto Santa Maria Novela to je horší, tam rychlovlak jen prosviští).
Jinak v Itálii jsou všechny vlaky povinně místenkové. Dokonce i některé osobáky (treno regionale). Regionale veloce snad všechny a vyšší rozhodně.
Asi by se toho dalo napsat ješět hodně. Tohle jsem jen v kostce napsal, co mi přišlo na mysl z našich každoročních dovolených.
Celkem spolehlivé jsou googlemaps.com, na něm si můžeš zadat rovnou vyhledáívání spojení. Zatím mě to nezklamalo, ale italský venkov v Kalábrii může překvapit. Zkusmo mi to ukazuje, že z letiště na vlakové nádraží jezdí autobus 90 a i když je to je cca 1 km daleko, pěšky se to prakticky nedá, silnice tam na to nejsou vůbec uzpůsobené.
Na té trati směrem do Tropea jsem jel asi před 10 lety a lístek jsem si koupil v automatu, bylo to bez problémové, ale člověk měl pocit, že je někde na Balkáně, byly to takové hrozné celkem přeplněné krabice, ale jezdilo to.
Vlaky v Itálii (všechny nebo většina vyjma těch nejlokálnějších) se dají najít i na idos.cz, stačí si zadat Z a DO, názvy měst v Italštině (některé i v češtině), bez diakritiky. Po rozkliknutí vlakových spolů jsou vidět i jednotlivé zastávky. Takto se dají najít vlakové spoje ve většině zemí Evropy, vč. Norska, Finska a pod.
MHD a autobusy v Itálii už v IDOSu nebývají, ale ty hlavní dálkové autobusové spoje tam také někde jsou. Flixbusové spoje se dají najít i na stránkách Flixbusu.
Před 10 lety jsem byl i v Itálii, tenkrát bez práce a bez peněz a bez domova. V Itálii nejde stopovat skoro vůbec, proto jsem jezdil po Itálii načerno vlakem. Jde to celkem dobře, u lokálních spojů s více zastávkami průvodčí nechodí vůbec, nebo jde jednou za X zastávek a dá se mu vyhnout. U IC, EC chodí každou stanici, ale také se jde ukrýt. V rychlovlacích (Treno Alta Velocita) kontrolujou důsledně vše, i WC. V Římě na hlavním kontrolujou, zdali mam lístek, už při vstupu na nádraží (nikoliv však kam jedu).
Co je ale v Itálii horší, tak jídlo z popelnic za supermarkety není snadné najít, skoro to nejde. A také tam tolik neumí anglicky. Najít místo na spaní někde ve městě je ještě horší, parky se zamykají, je tam hodně odpadků a také se tam dost krade. Stejně tak místo na stopování se hledá těžko. Jde za město vyjet načerno vlakem.
To mi povídej-povídejte. Já žil 5 let za méně než Euro na den (před Covidem). V Itálii je samozřejmě teplo, a také v létě málo prší. Když spí člověk venku a netahá s sebou stan, tak je problém najít místo, kam neprší (teploty v pohodě pokud nemrzne). V zimě naopak prší v Itálii dost.
Stopování v Itálii je dost složité, už kvůli jazykové bariéře, nedá se tam najít nikde místo pro stop, nechtějí zastavit a asi je to i zakázané. Na Sicílii je stopování o trochu lepší. Naštětí to jde v Itálii dobře načero vlakem. Jidlo z popelnic moc přístupné není, ale v létě a na podzim dost dozrává ovoce (fíky, pomeranče).
V Norsku se dobře stopuje na většině země. Akorát je těžší se dostat z velkých měst (Oslo) někam za město. Ale i v tom Norsku se docela dobře jezdí načerno vlakem, hlavně lokální vlaky u Oslo. Severněji už se stopuje krásně. Anglicky v severských zemích se člověk domluví. Problémem je samozřejmě zima a často prší nebo sněží. V Norsku navíc jsou často za supermarkety dostupné popelnice, kde se dá najít hodně dobrého jídla (pečivo, ovoce). Ještě navíc v Norsku jsou dostupné knihovny a zdarma si člověk zařídí průkazku a může pak tam přijít i každý den od rána do večera (na noc se zamyká samozřejmě). K tomu navíc existuje za cca 1200 Kč kouzelný hrneček 0.5 l, kde lze na celý rok na benzínkách neomezeně čepovat kafe a teplé nápoje (určeno jako reklama pro motoristy, ale běžně člověk přijde na benzínku s batohem). WC jsou na benzínkách zadarmo. Internet - Wifi lze chytit v knihovně i na benzínkách.
Podobně jako v Norsku je to i ve Finsku (stopování, načerno vlakem, jídlo z popelnic). Ve Finsku navíc charita dává chudým prošlé potraviny a charita zajistí i přespání.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.