Znovunabytí důvěry k lidem

Zdravim,

jestli to nechcete číst celé, tak jsem to trochu zhrnul v druhém odstavci.

měl jsem dva kámoše, co mě akorát pomlouvali, jenže mě to nějak vzalo a měl jsem problém pak někomu věřit, tak jsem před pár lety(cca8 let) spálil všechny mosty - kámoše/přátele i přítelkyni(když se na to dívám zpětně, tak jsem to měl přejít a mohlo to být jinak) později na střední to bylo lepší, sice mi zpočátku bylo hrozně něpříjemný s někým mluvit a zlepšilo se to až někdy ve druháku, ale zlepšilo, dokonce jsem si někoho našel, jenže měla nehodu a bylo to ještě horší, jak předtím. Teď když se s někým seznamuju(i když by šlo jen o kamarádství) tak mám tendenci to utnout hned v zárodku, nebo při nejlepší po pár týdnech, ze strachu že se někým zase zblížím a zase mě zradí, nebo ho/jí ztratím jako ji...a taky že to zkrátka ""bolí""(nevím jak to vyádřit, prostě když jsem s někým venku, tak místo toho aby mě to těšilo ažíval si to jako dřív, tak se mi svírá žaludek, buší srdce a jako by to šlo do celého těla) jako třešnička na dortu, byl rozchod se spolužačkou, která se semnou aani pořádně nerozešla, ukončila to s tím, že to bylo kvůli jejím problémům a že ke mě pořád něco cítí ale spíš jde o to, že možná jen potřebovala podržet(konec konců, já udělal přesně to samý) jenže i když nikoho nemá a chtěla se několikrát sejít, tak jsem jí to nevěřil(a pořád nevěřím) a tak nějak mi docvaklo, že už prostě nedokážu nikomu věřit...

Zkrátka, kvůli dvou kámošům jsem ztratil důvěru v lidi a na všechny se vykašlal co mi byli blízcí, a když se to zlepšilo, tak mi zase umřela přítelkyně a od té doby je mi nepříjemně být s někým v kontaktu, a po mém posledním vztahu a po tom všem, nedokážu lidem věřit.
Tak jsem tady, jestli nemáte nějakou radu, jak si zase vybudovat důvěru v lidi a jak se zbavit toho nepříjemného pocitu.
Jinak omlouvám se, že je to tak kostrbatě napsaný, dost jsem toho smazal, aby to nebylo tak dlouhý, tak kdyby Vám nebylo něco jasný, tak se ptejte. A předem děkuji.