Nejste přihlášen/a.
Ahoj chci se s vámi poradit.
Dva roky zpátky jsem se přestěhoval z jednoho města do druhého , od sebe to je necelých 22minut autem. Myslel jsem si , že se nic nebude měnit , s kamarády se budu normálně vídat , přeci jen to není taková vzdálenost , navíc do obou měst jsme jezdili často spolu. Jenže to co jsem si myslel se vytratilo jako pára nad hrncem. Jak čas letěl , přestali jsme se tolik vídat , snažil jsem se udržovat kontakt , psal jsem na venky , výlety , nákupy , prostě na vše co jsem dělali před mým přestěhováním. Ale kamarád už čím dál víc něco měl , uvědomuji si , že každý máme své koníčky , přítelkyně ale je potřeba mít jednou za čas aspon nějakou aktivitu s jiným člověkem. Čas plynul dál a kamarád se mi už přestal sám od sebe ozývat , když jsem mu psal , odpověděl mi po x hodinách , aktivity které jsme spolu dělali , dělá s někým jiným , když otevřeli restauraci u mojeho nového bydliště , ani mi nenapsal když tam jel. Co mám dělat , má smysl se znovu ozývat? Psát , nabízet a vymýšlet venky a nebo je čas začít hledat někoho jiného? I když mám přítelkyni , tak prostě potřebuji někoho , komu můžu radostně psát novinky , s kým si zapařím hry a nebo jen zajdeme na kolo. Mrzí mě to , když jsem se snažil rozproudit konverzaci , dostal jsem jako reakci smajlíka a celkově to není ono. Přitom nemám pocit že bych udělal něco špatně. Pak mne mrzí , když se dozvím co všechno dělali ostatní kámoši spolu a já o tom vlastně ani nedostal vědět.
Tak víte, že ten kamarád tam někde blízko je, ale už se nebudete stýkat. Možná, že má bližší vztah s přítelkyní, možná založili rodinu a to opravdu času není nazbyt.
Nechte vše v klidu, nepodbízejte se, nevyčítejte, neukončujte.
Za deset, dvacet let se mnohdy stará přítelství obnovují vlivem neočekávaných životních zvratů.
Samozřejmě, že nejlepší přátelé jsou z dětství, ale snad i v novém městě, zaměstnání najdete nová, jste tam dva roky, tak zkuste třeba při nějakém sportu v místě, prodejně her apod...
To, co popisujete, tak vypadá život. Je to o prioritách. Před přátelstvím plným akcí nastupují jiné svazky, jiné vztahy. Kamarád ustoupí přítelkyni, později dětem a rodině. Ty jsou v životě pro každého důležitější, než pařba s kámošem. Tobě to chybí, protože ještě jsi nenašel to, co by bylo pro tebe důležitější, než textovky a plky po telefonu. Mám takovou kamarádku. Každá máme svůj život, ale když se potkáme, začneme mluvit přesně tam, kde jsme před rokem skončily. Vím, že kdybych potřebovala nebo naopak ona po mě, není síly, která by nás zastavila.
Dvě kamarádky: "Já toho svého asi zabiju, jak mi pije krev." druhá na to: A kam ho zahrabeme?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.