Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, Olympic (s Kornem i bez), Katapult (dosud neznamý, na vesnické zábavě), Martha + Tena, několikrát G+B s Petrem Novákem, Jana (tenkrát jen) Kratochvílová + Kroky FJ a Jana Koubková (ceny Melodie v Lucerně), Zuzana Michnová + Marsyas, Petra Černocká, Pepa Nos (v soukromém bytě a i ve škole, než nám to zrušil školník/komunista), Viktor Sodoma a Karel Kahovec s G+B, Peter Gabriel, Queen (s Mercurym), Jethro Tull, The Rolling Stones (3x), Pink Floyd, Stevie Wonder - zatím asi vše. Zdravím!
Ve velmi dávné historii pana Jířího Shelingera. Nejenže jsem hio viděl naživo, on si dokonce přisedl k nám asi čtyřem pubertákům, dal si s námi o přestávce cigárko, jedno vařené (pro méně znalé pivo) , poklábosil a pak šel na druhou část koncertu. Na tom koncertu tehdy hráli poprvé před publikem "Jahody mražený." Jeden čas jsem potkával paní Petru Janů.
Na něco možná zapomenu, je to tak dávno.
Naživo jsem byla na koncertu Waldy Matušky, který se přímo úžasně k divákům choval. Na koncertu Heleny Vondráčkové, která se naopak chovala velice povýšeně. Na Bobovi Frídlovi - pamatujete?
Několikrát na Věře Martinové a bylo to moc prima. Několikrát Nedvědi. Spolu i zvlášt. Kdo to chtěl vidět a slyšet všechno a všechny, zmínila bych dnes už neexistující Svojšický slunovrat. To bylo něco!
Staří dobří Rangers, ještě, než se stali Plavci. To sólo Honzy Vančury "Pole s bavlnou" , bez doprovodu, v sešeřelém sále mám pod kůží ještě dnes.
Poutníci, Nezmaři, Trapeři...
Ale snad nejkouzelnější zážitek byli Spirituál kvintet. Několikrát. Dušan Vančura, Jan Tichota, Olda Ortinský, děvčata Zdena a Irena. Nic lepšího jsem snad neslyšela. Škoda, že už je konec.
Poslední dobou několikrát Epydémye a Marien /Troníčkovci/.
A babičku - protože nechtěla chodit sama, jsem doprovázela na její milovanou Moravanku, Mistříňanku, Jožku Černého, či Pepíčka Zímu. Tohle nikdo z vás neuvedl.
Když pominu hudební žánr, navštívila jsem besedu s Vladimírem Menšíkem. Už byl hodně nemocný, ale pořád neřízená střela. Kapesníky jsme měli mokré od slz, jak jsme se chechtali. Jaga.
K tomu všemu, co uvádíte, jsem viděla ještě na gymplu Karla Zicha naživo - bylo to v době, kdy odešel od Spirituál kvintetu na sólovou dráhu. Kromě toho jsme s manželem jezdili na folkový festival Zahrada v Náměšti na Hané a viděli jsme a slyšeli bezpočet legend českého folku, třeba Wabiho Ryvolu. Nejlepší léta mého života, půl roku do Vánoc jsme z toho žili, pak jsme si koupili pod stromeček lístky v předprodeji na příští rok a půl roku jsme se těšili. Žalman, Křestan, stejně nevyjmenuju asi setinu. Nikdy jsme nebyli zklamaní, i když ty 3-4 dny obvykle dost pršívalo. Nezapomenutelné doby. Když festák zrušili, obrečela jsem to. Nic už ho nedokázalo nahradit.
Máme to stejné vzpomínky. U nás v červnu Slunovrat, na podzim Letorost. Bydlím jen 4 km od místa konání, dělávala jsem i jednoho z pořadatelů. Bylo možno vidět nádherné skupiny i jednotlivce. A kdo dobře poslouchal, slyšel občas v písních i něco, co být na veřejnosti slyšet nemělo. V tom bylo to kouzlo. Snad proto jsem tyto akce tolik milovala.
Moji kamarádi z tábora, kam jsem 10 let jezdila, mě pokaždé navštívili. Na 3 dny. Bylo jich "mnogo." Spaní ve stodole na seně, celty, deky, co doma bylo, to se hodilo. A kotle guláše. Ale bylo to prima, ráda na to vzpomínám. Byla i taková velká soudržnost, přátelství, každý věděl, že někam patří...to se dneska už těžko hledá. Byly to krásné doby. Bohužel, jsou za námi. Co naděláme? Aspoň vzpomínky zůstaly. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.