Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Vím, že tohle není originální téma a upřímně, sám nečekám, že se tady dozvím něco převratného, ale...co už
Problém je, že za chvíli mi bude 25 a ještě nikdy jsem neměl žádnou holku/vztah. Neměl jsem ani pořádně rande a už mě to opravdu ničí. Ta absolutní absence jakékoliv romantiky/intimity je prostě jako nějaký virus, který se mnou prožírá a akorát mě dělá naštvaného a zoufalého, hraje si to s mojí hlavou. Je mi jakoby prostě celý jeden aspekt života, byl pro mě uzavřený a fakt už nevím co mám dělat. Nejdřív (asi do mých 21) tolik nevadilo, říkal jsem si "máš čas", "ono to příjde" a další ty otřepané fráze, ale...nikdy nic nepřišlo.
Jedna spolužačka mi na toto téma řekla "musíš tu holku nejdřív oslint proslovem av jednání. Sice nasloucháš a jsi opora, ale nedjřív jí musíš nějak oslnit a musíš mít co nabídnout". No asi má o pravdu, ale prostě zřejmě moc oslnivý ani charismatický nejsem, nehledě na to jak moc se snažím. Jak mám být asi sebevědomý, když mi je celý život dáváno najevo, že nejsem dost?
Bohužel jsem prostě dost introvert a spíš nesmělý (dlouholetá šikana tomu taky moc nepomohla) a nebudu tvrdit, že jsem bůhvíjak komunikačně zdatný (nehledě na pohlaví), ale snažím se s tím bojovat: chodím alespoň do posilovný (at nevypadám jak rybí kost a navíc i na skupinové lekce), ve volnu vystupuju se skupinou historického šermu a ohnovky po hradech, mám brigádů, snažím se psát, rád jezdím na výlety. Jinak ještě bohužel studuju (ztratil jsem pár let snahou na medicíně, ale nevyšlo to, tak si alespoň dodělávám zdravotní sestru - což taky moc bodů nezíská). Dokonce jsem se nějakou dobu přinutil chodit i do těch pitomých klubů, ale...k ničemu. Seznamky - po čtyřech letech jsem dostal max do desíti odpovědí a sotva pár liků. Jakýkoliv konverzace obvykle skončila po jedné větě. Dokonce jsem zašel tak daleko, že jsem si za ten sex parkrát zaplatil abych z toho nebyl tak nervózní. Asi to trochu pomohlo, ale není to totéž jako vidět nějaký pár někde ne výletě jak se k sobě mají a zoufale toužit taky po něčem takovém. Alespoň na chvíli. Jenže já jsem očividně materiál na dobrého kamaráda (čtětě, užitečného vola). Nejsem takový tak "zajímavý/zabavný"typ.
Poslední asi rok se moje psychická situace zhoršila natolik, že už jsem zamířil i k psychiatrovi. Dal mi nějaké léky a pár rad, ale vlastně nic nového a moc mi to už nepomahá. Zřejmě prostě zůstanů celý život sám (*případně si nějaká vyžraná single matka okolo 40 vzpomene, že je čas abych mohl být opravdový chlap a přispěl na děcko z předchozího manželaství) a můj život bude jenom o práci a nějakém stupidním dočasném rozptýlení a upřímně, čím dál víc mě napadají myšlenky ve stylu, že takový život pro mě nemá hodnotu vůbec žít.
*A ještě než zareagujete ve stylu "to chceš jako 10/10 topmodelku" (protože to jsou zřejmě jediné dvě možnosti) tak en. Chci to, co má většina lidí. Vztah s absolutně průměrnou holčinou, ve věku kdy se tyhle vztahy prožívají. Nechci přeskočit celou fázi randění a skočit hned k fázi bankomatu. Nemluvě o tom, že když celý život prožiju bez vztahu tak - i kdyby se později našel nědko, kdo o mě bude mít zájem - jak si by takový vztah vypadal? Která ženská by měla chut mě učit jak to ve vztahu chodí (zvlášt když je mi jasné, že já bych byl v tomhle nejistý, nezkušený a plný skepse)?
Připadá mi, že at se na to dívám z kterékoliv strany, prostě pro mě nění východisko...
Děkuju všem, kteří se mi snažili pomoct. Uznávám, že to tak možná nezní, ale vážím si toho. Bohužel jsem z toho spíš unavený. Dozvěděl jsem se totiž, že
- mám být sám sebou a zároveň, že se mám z podstaty celý předělat
- že nemám tolik tlačit na pilu a hledat spíš kamárádky, ale že se mám mnohem víc snažit, okamžitě dát nejevo, že chci vztah atd.
- že mi nemá záležet na tom jestli jsem sám (dík, to by asi vyřešilo problém už v zárodku)
- padlo spousta návrhů, kde se seznámit (některých opravdu dobrých a za ně děkuju, některé asi dřív nebo později využiju), nicméně já opravdu nemám problém s nedostatkem žen v mém okolí. Taky už dělám milion věcí a mám milion zájmů (ani jsem v původním příspěvku nejmenoval všechny). Já mám problém s tím ty ženy ZAUJMOUT a SBALIT - ne potkat (možna krom seznamek, tam mi fakt neodpoví skoro nikdo) nebo si z nich udělat "kamarádky".
Z řady vystupují návrhy rady jako "začni chlastat", "zkus ty scamery v Dynamic Education, změň svůj život (bez hlubšího rozvedení) a přednáška o hypergamii, což je sice super, ale pokud z celé situace nezačnu v příští vteřině srát diamanty a nepovyrostu o pár čísel, tak je mi to vlastně k ničemu (je fajn, že se holkám líbí kluci, kteří jsou úspěšní v životě a populární u jiných holek. Není to nic nového, ale...co to pro mě řeší? Jakože: buď prostě úspěšnej?)
Znovu připošutím, že už jsem z toho vlastně unavený a zním asi docela podrážděně. I tak, opravdu děkuju všem, kteří se rozhodli mi věnovat svůj čás, byt předpokládám, že měli na práci zajímavější věci.
Hele, před pár dny v tv výzkum, že 50% mladých od 15 do 25 let nemá, nebo nikdy nemělo vztah, natož sex.
Takže nejste jedinej.
53% A výzkum je to loňský takže už nic aktuálního, dneska to bude ještě daleko víc Incelů (Nedobrovolný celibát)
Nic neumíš, nic nemáš, nic nejseš ty!
Chlap to má v tomhle věku docela složitější, nejdřív se musí vypracovat, aby byl atraktivní, holka to má v tomhle věku daleko jednodušší - tý stačí jenom být a ...
Hodně rozumných názorů zde padlo a nemá smysl je opakovat. Na mě, jako na ženu Váš výlev působí jako když stojíte frontu na maso, ale ono vždy, těsně před Vámi, je doprodáno. Chybí mi tu Vaše zamilovanost, lehké flirtování - otukávání v hravosti a nejistotě. Při tom vycítíte jestli žena reaguje, nebo zůstává bez zájmu. Zaujmete třeba jen vtipnými historkami, dokonce vtipně podanými vlastními neúspěchy, trapasy - jen se nesmíte brát taktragicky vážně. Nečekat s pohledem věrného psa. Buďte trochu uvolněný, zábavný. Nemáte - li vlastní prožitky k vyprávění, mluvte o veselých prožitcích svých známých, pořád se něco děje. Musíte nenuceně zaujmout. Ženy lákají sice sebejistí baviči, ale i naopak, muži jevící se bez zájmu o ženy, ale musí z nich být cítit vnitřní síla. Ulovit takového muže je často pro ženu výzva. Možná byste měl ještě v životě něco víc prožít, abyste měl o čem vyprávět, čím zaujmout. Co třeba cestování po světě" Tam Vás dobrodružné zážitky rozhodně neminou. Zdá se mi nenormální, jak se stavíte ke vztahu se závazkem. Nevíte ještě co je to láska. Když se zamilujete, tak jdou závazky stranou, toho druhého chcete získat za každých okolností, i s dítětem a nesoudíte. Moje dcera se rozvedla ve 32 letech, po 10 letech manželství a se 2 dětmi si ji vzal kluk, kterému bylo pouhých 26 let. Mají skvělé manželství, spolu další dítě a všem třem dětem je skvělým tátou už 10 let. Byl už zralý a dokázal se postarat. Z Vás mám pocit, že máte co dělat jen sám se sebou a ty ženy u vás necítí tu oporu, kterou žena ve vztahu hledá. Jen jim nasloucháte a ony pak odejdou za těmi silnějšími, sebejistějšími i vtipnějšími. Probuďte v sobě chlapa, odhodlejte se být dobyvatelem. K tomu v sobě musíte probudit odhodlání, trochu akčnosti a sebejistoty. Musíte chtít a nebát se předem neúspěchu. Kopačky neznamenají konec světa. Nejste první ani poslední. V tom je ta síla, nenechat se odradit a zkoušet to beze strachu dál. Umět říct holce na rovinu, že se Vám líbí a že byste jí rád pozval (někam).Hned uvidíte výsledek. Odmítne - zkuste jinou, která Vás zaujme. Jednou ji potkáte.
Můj druhý manžel je o rok mladší než já, byl svobodný, když jsme se potkali, já rozvedená se čtyřletým synem. Letos jsme spolu oslavili 40 let. Je to přesně jak píšete, z chlapa musí něco vyzařovat, a ne vždycky je to prvoplánová krása. Ta jistota, že ví, kam jde a co dělá.
Tak jo, už mě s těma matkama štvete. Chápu, že se to některých dotklo, ale řekněte mi - proč...já musím být charismatický, zábavný, "něco vyzařovat",něco mít, někam směřovat a milion dalších věcí, které musím být. Ženu na druhou stranu musím milovat at je jakákoliv a pokud ne, tak jí odsuzuji. Nedej bože, aby mi něco vadilo nebo abych alespoň ten nejminimálnějíš nárok nebo požadavek - aneb zažít alespoň první vztah s někým kdo nebude těžší než já a s cizím děckem na krku. Typické. Proč to vlastně neplatí opačně? Proč mě nemají ženy milovat at jsem jim pro mě za mě necharismatický, nezajímavý, nepřitažlivý nebo jsou ze mě cítit problémy, o které nestojí? Kdyby uměly milovat, tak alespoň podle Vaší logiky, jím to nevadí, ne?
Abych odpověděl trochu seriózně. Na jednu stranu - tu hravost a flirtovnost já asi opravdu prostě postrádám. Říkám, umím být vtipný, opora, ale "zábavný/zajímavý/flirtovný, moc ne. (Tím nechci říct, že se o nějaké flirtování nesnažím, ale...) Nemám moc zábavných zážitků, které by se daly převyprávět (dost jsem prožil s pár přátlei, ale většinou šlo spíš o takové ty chvíle, že jsme se sice řezali smíchy, ale převyprávět to vlastně nejde). V něčem máte asi pravdu. Tu nenucenou hravost já prostě postrádám - at už vůči ženám, tak vůči komukoliv jinému.
Byt kdysi jsem asi tak úplně nestál "frontu na maso". To se u mně bohužel proměnilo dost a všiml jsem si toho taky. Okolo 15 jsem to moc neřešil. Když mě nějaká holka zaujala (což bylo uznávám spíš výjimečně, ale pro váš klid - nebyly to vždy nutně objektivně ty největší krásky), já to zkusil - nevyšlo to, nevadí. Jel jsem dál. Okolo 20 už jsem si říkal, že je pomalu načase, ale furt jsem se tím nějak zvlášt netrápil, ale trochu jsem zvýšil usíli z hlediska toho, že jsem víc hledal šance a snažil se aktivněji seznámit (navzdory mé introverzi, se kterou celý život bojuju) - právě různými kroužky, kurzy atd. Zase nic. Teď, okolo 25 let, už jsem jako vyprahlý na poušti - zoufale žízním po vodě a jakákoliv nenucenost je úplně pryč (to bohužel s člověkem udělá nedostatek). (To, že mi nevyšla ta medina se na mě asi taky podepsalo). Teď sice uznávám mám určitou představu, kam chci kariérně jít, ale svým způsobem je mi to jedno - oddělení jako oddělení. Mám třeba i projekty, kterých bych chtěl dosáhnout - zlepšit tu skupinu šermu, napsat tu blbou knihu a pár dalších cílů a vedlejších projektů, ale ne...představa ambiciozního lékaře vydělávajícího 100 měsíčně mě přešla. Obávám se, že z prdele si nový sen nevytáhnu. Už vůbec si pak ze zadku nevytáhnu pár desítek tisíc a hromadu času abych mohl "cestovat po světě" a něco zažívat (sám, u čehož se mimochodem člověk většinou moc nezasměje).
(Což je samozřejmě můj zásadní problém, který musím předělat, jinak je jasné, že mě nikdo nemůže mít rád. Vůbec nejde o odsuzování jako to podle vás dělám já vůči single matkam - to je samozřejmě něco úplně jiného a taky je to samozřejmě můj problém.)
Dobře napsáno.
Vztah přece nemá být o tom, že chlap se má o všechno starat vč. ženské, všechno táhnout jen on. Mají se navzájem doplňovat a být si oporou.
gladiola: Kdysi - okolo 16 jsme "odmítnul" jednu holku (popravdě jsem si tehdy spíš myslel, že si ze mě dělá srandu, ale asi nedělala) Později jsem se dozvěděl, že se právě rozešla s přítelem asi o šest let starším) a nejspíš rychle hledala náplast a já byl ze tří kluků ve třídě jediný volný. No, po 14 dnech byli zase spolu, teď mají dítě a ačkoliv si občas říkám, že je to úsměvná ironie - tak ne, to mě fakt netrápí.
Později - ve 22 - jsem potkal někoho, kdo se mnou zamával mnohem víc. Zmíněná u toho měla přítele, možná (a možná si se mnou jenom hraje moje mysl) si flrtovala se mnou a do toho se stíhala bavit s ex. Měl jsem od toho dát ruce ihlavu pryč, ale...zkuste to udělat s někým koho vídáte skoro denně a pracujete s ním kolikrát tělo na tělo. Pohádali jsme se a ve stejné chvíli jsem vypadl z té mediny - takže ztráta jak školy a snu, tak poměrně drahé osoby (byt technicky pořád nanejvýš kamarádky, ale to je jedno). Od té doby jsme spolu nemluvili a neviděli se. Navzdory tomu všemu mi popravdě pořád dost chybí, ale...ne, jsem si už stoprocentně přesvědčený, že teď už to fakt nevýjde (a asi ani nemohlo - byt mám alespoň dojem, že to byla asi jediná osoba, se kterou jsem snad kdy nějakou chemii měl vzájemnou).
Tot vše, co se týče mých démonů a odmítnutí. (Jo a vlastně ještě na mě jednou pokřikovala jedna cigána před nádražím, ale tu nepočítám - tam jsem necítil to emoční pouto). Navzdory tomu co říkám, zatím ještě ve svém věku se single matkama nepřehrabuju.
(Z nějakého důvodu to mám rozdělené): Vlastně můj poslední výmysl - naučit se gravírovat a vyřezávat ze dřeva (a s tím spojený krátkdoobý kurz) se setkal s vylsoveným nezájmem. Když jsem si pohrával s myšlenkou, že bych mohl vyrábět alespoň takové ty malé meče, štíty a pdoobně prodávat to na vystoupeních na hradech jako vedlejší produkt dostal jsem..."jo, to je fajn".
@martym2931 - zatím ještě ve svém věku se single matkama nepřehrabuju
Odříkaného chleba... jak by řekla teta Kateřina Ovšem jsou-li pro vás tyto ženy apriori "tlusté majitelky cizího plodu, kterým budu po zbytek života nahrazovat bankomat" (drsné, vím, ale tohle z vás cítím), pak se záměrně připravujete o možnost hledání a nalézání v relativně velké skupině. I tam jsou takové, které by chtěly to co vy - překvapivé, že?
No jo no...holt člověk nemůže mít všechno. Už mě opravdu nebaví vysvětlovat moje kritérie a je mi jedno, jestli to někoho uráží. Cizí děcko není můj problém - konec, tečka. Třeba se tisíce žen připravuje o skvělou příležitost, když nerandí s nudnými, pro ně neatraktivními a nezajímavými typy (klidně když z toho vynechám konkrétně sebe), ale tipuju, že dřív než si udělají děcko s někým zajímavým, s takovýma randit ani nezačnou.
@martym2931 - To je pak těžký, když máte ta nepřekročitelná kritéria... pak byste si ale asi neměl stěžovat na to, že je slečny nesplňují.
Já bych netlačila na pilu, to dívka vycítí a je jí to většinou nepříjemné. Snažila bych se ale vyskytovat a působit tam, kde se dívky "žádaných parametrů" vyskytují. existují spolky, oddíly, kluby, kurzy, sbory, soubory, akce... Moji vnuci si kdysi udělali kurzy na vedoucího letního tábora a instruktorský lyžařský a hned mají partu kamarádek, kde by se dalo vybrat. Tady na poradně Vaši situaci řešil jeden, že začal chodit na kurzy angličtiny. Většinu tvořily mladé ženy. Slečny mu dávaly opisovat a on s nimi pak chodil do kavárny.
Ano ve správném vztahu holka vždycky následuje chlapa. Takže ty jseš vlastně ženská V tom vašem homosexuálním styku?
ps: Co se týče frustrace Čechů, no jste je že venku se umírněněji více usmívat A nedokážu posoudit nakolik je to přetvářka, Protože ve skutečných ženě stejně na tebe budou koukat skrz prsty jako ty v Čechách koukáš na lidi z jihovýchodu A prostě Češi co šli směr západ tak málokdy tam zapadly, x generací budou přivandrovalci... Tedy pokud to není nějaký expert nebo celebrita, bavím se vo průměrným člověku
Co bych chtěl?
Milou, empatickou holku, se kterou bychom si mohli vzájemně důvěřovat a podporovat se. Co se vzhledu týče – nemusí to být žádná topmodelka. V minulosti se mi líbily i holky, které by jiní považovali za "podprůměrné" – třeba kvůli nosu. Přitahuje mě spíš obyčejný, zdravý průměr. Často mě zaujmou holky, které bych popsal jako trochu "vesnické" – přirozené, vřelé. Ale není to podmínka. Mám rád holky, které se snadno rozesmějí (s mým humorem je to asi nutnost) a mají podobný humor (takových jsem, ale moc nenašel). Narovinu – kluby a večírky nejsou moje parketa. Když už si mám vybírat, dám přednost někomu s kým můžu výletovat, stanovát, zkošuet věci nebo hrát večer v malé partě deskovky. Podobné zájmy by byly fajn. Jak by vztah přesně měl fungovat? To právě bez zkušenosti nezjistím.
Co je hezké na mně?
Těžko to soudit objektivně, ale nemyslím si, že jsem přímo ošklivý. Měl bych trochu přibrat, ale obličej je celkem vklidu. Občas mám vtipné poznámky (což nutně neznamná, že jsem ten "zábavný typ", snad si rozumíme).
Považuju se zodpovědného, čestnost, důsledného a věrného (přínejmenším jako kamarád, jiná data do této statistiky přirozeně nemám) – a i přes frustraci a sarkasmus se obvykle snažím vyjít lidem vstříc, být hodný a nikoho neurazit (asi protože po letech šikaný vím, jaké to je). Mám rád, že moji pacienti mě mají rádi – i když brblám, udělám pro ně ten krok navíc. A na rozdíl od holek jsou důchodci vděční i za obyčejnou lidskost – nemusím být extra vtipný nebo charismatický.
"Staň se mužem, kterého někdo chce."
Rád bych. Ale popravdě – nebýt těch let frustrace a neschopnosti najít si vztah, byl bych se sebou vlastně spokojený. Myslím, že nejsem špatný člověk. Pracuju na sobě, mám i věci, které chci zlepšit, ale být někdo jiný – to se mi prostě nedaří ikdyž vím, kym bych měl asi ideálně být. Nemyslím, že nemám lidské kvality. Myslím, že nemám ty kvality, které jsou třeba abych "zaujmul samičku". Jsem typ, co hodiny poslouchá trápení kamarádky, i když ví, že ona by mu nevěnovala ani deset minut (odzkoušeno z praxe). Brblám, ale pomůžu. Nejsem okouzlující sluníčko, ale na brigádě na poště jsem to byl vždycky já, kdo zůstával přesčas a pomáhal kolegyním v největším ruchu. A s tím bych byl spokojený. Jenže... právě tohle není to, co je atraktivní. Oblíbení jsou nakonec ti charismatičtí, společenští, plní energie a veselí, kteří se umí snadno s lidma bavit a ještě u toho hýři vtipem. (Tím netvrdím, že všichni okolo mě jsou hrozní lidi jenom já jsem ten poslední spravedlivý a nepochopený, Byt pár příkladů, alespoň co je znám, na které tohle sedí mě napadá). Jen prostě poukazuju na to, že idkyž mám dobré vlastnosti, nejsou to nutně vlastnosti atraktivní. A jo, když dělám něco, co mě baví nebo jsem s lidma, které mám rád - taky jsem veselý. Nejsem prostě ten živelný typ plný energie, ale záře nízko sedícího slunce a dávka suchého humoru se u mě určitě najde. Jenže pak...stejně skončím jako kamarád (a to i s lidmi, a myslím tím teď především na jednu, se kterou jsem rozhodně stál o víc a byl hodně živý, ovšem...zřejmě jsem zase nebyl dost zajímavý. Ostatně jako vždy) A celý svůj milostný, sexuální a rodinný život 4 hodinama šermu týdně prostě nenahradím. Ano, člověk by neměl žít JENOM pro vztah, ale žít kompletně bez něj...ani to nepoznat...to je stejně ničivé.
Zkušenosti?
Trávím posledních deset let mezi holkami. Mluvil jsem s nimi, měl jsem i dost kamarádek (na introverta). Jak jsem řekl, o některé jsem i stál. Zpočátku jsem po vztahu nějak zoufale netoužil. Většinou se mi zalíbily až časem ikdyž jsem je znal déle. Mluvil jsem s nimi jen tak (opět, počítejmě s introvertem). Jenže zase a znovu - já jsem dobrý maximálně na kamaráda, který sleduje jak běží na rande s někým jiným. A po letech je to jinak – je to jako umírat na poušti a předstírat, že nechceš vodu, když ji uvidíš.
Čtyřicítka?
Možná se o mě někdo ve čtyřiceti začne zajímat. Ale kdyby byla stejně atraktivní a bez závazků jako ve dvaceti – zajímala by se tehdy? Upřímně: asi ne. A já mám mezitím přežít dvě dekády frustrace a samoty, které na mně nechají stopy. A pak být připravený vstoupit do vztahu s někým, kdo má za sebou vztahy, dítě atd – zatímco já budu zcela bez zkušeností? Jak by to fungovalo – pro oba? Mám vědět, co chci. Tak jo – v tomhle mám jasno: Chci romantiku, společný růst a vlastní rodinu. Ne být někým, kdo si zase jenom povzdechne a vezme, co zbylo, včetně cizího dítěte od někoho, kdo byl dřív zajímavější v době, kdy já byl ignorovaný. Netvrdím, že nemám pochopení – rozumově to těm holkám ani nevyčítám. Poslední možnost nebo záchranný člun jim, ale dělat nehodlám. Ony by jím pro mě taky nebyly.
Jo četl jsem to, ale asi příliš brzo. Vlastně mi to četli ještě v době, kdy jsem sám číst moc neuměl. Vtipné, od té doby ten příběh totiž nemám moc rád.
Každopadně děkuji za odpověď. Očividně do ní bylo vloženo dost empatie a snahy pomoci a já si toho vážím. Zkusím z toho vytěžit, co jen půjde. Nechci aby to znělo, že odmítam všechno, co mi lidé nabízejí. Jen už jsem většinu slyšel nebo četl hodněkrát a pořád nějak asi doufám v nějakou novou radu, co mi pomůže s tím získat nový pohled a dostat se z toho tekutého písku, ve kterém vězím (ikdyž vím, že taková rada prostě není).
"Čím je pes silnější a má větší potenciál ochránit rodinu, tím má větší šanci na sex a tedy na založení rodiny." Tak se říká: "Silnější pes mr*á."
Tím také evoluce zařídila, že se slabé a zmutované geny nešíří dále...
Kdybych byl na jeho místě panic v 25 letech tak nych si zaplatil učitelku, protože žádná, žádná, žádná normální ženská nechce pětadvacetiletýho panice co neví co dělat. On totiž neumí zaujmout ani verbální, natož fyzicky nebo jakkoliv jinak, a co by teprve dělal kdyby se nějakou shodou náhod s ní dostal do postele? Tak by to stejně podělal a ...
Jestliže se nechá zařadit do friendzóny, jo holky si takhle škatulkují tyhodné bl*****, Kterým se můžu svěřovat a žádat jeho službičky, ale pak vždycky půjdou mr... s tím silnějším badboyem. No tak je jednodušší to zabalit a najít si jinou a začít znova, a správně. Ale to je dneska těžký know-how, za který se platí těžký peníze.
No, učitelku už jsem si zaplatil, jak jsem zmínil už v příspěvku. Ano, mají rády badboye a ne, já to prostě nejsem.
Asi nevím, co mi teda vlastně radíte. Buď v pohodě sám (což prostě nejsem, protože navzdory lidem, kteří to pořád omílají - mít koníčky nebo být spokojený s tím, kdo jinak jsem, není náhrada za fyzickou nebo emocionální blízkost a ignoruje to fakt, že jednou jsme sociální tvorové), ujasni si co chceš (což vím) a nedělej co nechceš...s výjimkou přijetí 40 leté single matky protože, každý má svoji cestu? Mě nevadí zůstat půlhodiny déle v práci a pomoct starší kolegyni s těžkýma balíkama (dokonce i když mě o to nikdo neždá) - byt uznávám, že s děláním vrby bych měl asi přestat. Co mi ovšem vadí je představa single matky, která by do mě kdysi ani nečutla, ale teď mám být správný chlap. Tak moc se zase obětovávat nehodlám. A shodneme se v jednom - její důvody mi opravdu mohou být ukradené.
Vrbu klidně dělej, Ona chce pozornost, ty chceš sex, tak je to v pořádku.
Jenže ty to děláš tak jak to celý život umíš to znamená lidem poskytuješ zdarma něco a nedostáváš za to nic a tím pádem ještě o sobě rozhlašuješ - co jsi to za moulu. Holce pak doma šrotuje a možná se se svým nabíječem i o tom baví, jak ji moula zase v práci vyslechnul hodinu a pak ju chtěl balit!
Tvůj táta ti neřek, jak máš baby balit?
Po deseti letech lovení v různých vodách, už jsem vesměs přešel na metodu kobercového bombardování. Neříkám, že nemám bezletovou zónu, ale...tímhle to nebude.
200 tisíc - měsíční příjem, ne na účtu.
Kobercový nálet je good strategy, a ještě tak pochopit vo čem to je. Pokud očekáváš od holky že se jí budeš svěřovat se svými problémy a plakáty na rameni tak to je přesně důvod proč pro tebe nebude mít ale vůbec žádná zájem, na to si najdi kamarády. Nastuduj si hypergamii.
Taky si ujasnit co vlastně chceš: Chceš holku na sex, holku na chození, holku na dlouhodobý vztah... Všechny 3 věci mají naprosto odlišnou strategii a taktiku výběru.
holky Mají obecně zájem může, o které mají zájem i o jiné ženy (preselekce) a naopak, Takže být panictvím pětadvaceti letech, tak si klidně zaplatím nějaký holky at už jako modelky nebo i společnice (ale odjinud), a nechám se s nimi vidět... Toho kluka v pětadvaceti panice, který jak vidno nemá zájem ostatních žen, nemá nic auto, byt, tak jemu rovná žena si o něj neopře dnes ani kolo - to JE REALITA.
Kéž bych tohle věděl v 25 Ale já to všechno pětadvaceti už dávno měl, auto nemovitosti, peněz jako sraček navíc tehdy byla jiná doba, rozuměj doba bez sociálních sítí, takže holka ve vesnici, ve čtvrti se mohla seznámit a vybírat mezi nejlepšími ve vesnici, ve čtvrti...
Dnes? Dnes si může vybírat z celého světa! A to je tak trochu tvůj problém. Musíš mi říct o několik pater níž než jsi aktuálně jinak nemáš šanci jako muž.
Tak u některých, kde jsem měl zájem a měl jsem dojem, že mám i šanci jsem to zkusil. Jak říkám - dozvm se maximálně to, že nejsem dost "charismatický a zajímavá" nebo typické "moc hodný". Přitom se prostě jenom chovám tak jak považuju za nejlepší. Nevím jestli se mám záměrně chovat jako vůl abych byl atraktivní nebo co, ale...výsledek je prostě "vždy max kamarád". (A vklidu - když říkám kobercový nálet, tak ne, že zkouším sbalit čtyři holky u jednoho stolu). Jen třeba zkouším navazat kontakty na různých právě kroužcích, akcích a neřeším přitom (až na některé opravdu věci, které enchi) příliš detaily.
Byl bych řekl, že můj zapřísáhlý ateismus by mohl být problém, ale větší překážka bude asi můj věk - co se týče intimity, jsem už pro všechny katolické kněží asi trochu starý. Ale jako nápad beru...
Márty dělal jsem si srandu. Tak nějakou sbal. Jde o sebevědomí a to máš očividně malé a je třeba ho nějak zvýšit a věřit si i když tě holka odmítne tak máš další tisíce k dispozici. Možná je to záměr a někde na tebe čeká ta pravá můžeš jí potkat na ulici v tramvaji kdekoliv. Věř si víc - to je má rada. Nejsi nic méně než já nebo kdokoliv jiný. Snad to pomůže.
Všák já to taky nemyslel úplně vážně (nějakej kněz by mě nejspíš ještě pořád bral). Tak nějakou sbal...jo, to je tak nějak podstata toho příspěvku. Je to o sebevědomí (přinejmenším z velké části). Jen jaksi nevím jak být sebevědomý balič, když mi deset let vsvětlováno, že očividně nejsem nic moc.
Márty tak mě poslechni. Jsme všichni stejní tomu veř. Nikdo není fyzicky vyjímečný a zbytek je pohled na svět. Je to v hlavě. Pokud se budeš stále považovat ty sám za neschopného, tak prostě budeš neschopný a naopak. Já kolikrát vidím doslova burana s pěknou holkou. Veří si a má jí.
Protože holky chtějí v realitě badboye člověče a ne hodné obětavě bl..čky - A poslední psychologické výzkumy naznačují, že ti hodní obětavý Čtyři tečky jsou hlavně frustrovaní zoufalci kteří si něco dokazují.
A další nepopulární moudro co nechce nikdo slyšet: hodnota člověka se odvíjí od toho, kolik mu jsou ochotní ostatní lidi zaplatit. Pokud pro někoho musíš dělat zadarmo, a ještě si na to stěžuješ, no tak nejsi než ... frustrovanej zoufalec kterej, I kdyby těm holkám kupoval dovolený za 700 000, tak od něj stejně ta holka uteče, to mám z praxe odpozorovaný. O to tady vůbec nejde, atraktivita v hypergsme se buduje úplně jinak
Se trošku snaž, zatim jsi jen hodnej blbec kterej hledá jen kamarádky. Tak se nediv že máš jen kamarádky.
A platit za sex abys nebyl nervózní, to jsi fakt ubožák. Takovýho bych taky nachtěl a po dvou větách se s nim dál nebavil. A jestli očumuješ páry a slintáš, tak jsi obyčený úchyl.
Buď změníš způsob života nebo budeš pořád užitečný blb a kamarád, nic víc.
Tak to se mi ulevilo, já bych tě taky nechtěl.
Nevím proč bych měl někoho očumovat nebo u toho dokonce slintat (byt tvoje záliby ti brát nebudu). Stačí mi se prostě rozhlednout se třeba v tramvaji nebo na akcích a vidím, že ostatní jsou spolu.
Wow, takže ty pod příspěvek, říkající defacto: "jak mám upravit svůj život" napíšeš radu "uprav svůj život?" To mě nenapadlo. Ještěže tě tu mám.
Platit za sex aby nebyl nervózní to nevím jak jsi to myslel ale aby se nechal někde zaškolit aspoň co do toho sexu tak určitě jednou dvakrát zaplatit není nic proti ničemu... Asi bych to přirovnal k tomu, kdybys bez zkušeností a autoškoly a zkoušek ve 21 letech sednul do auta a začal naostro řídit
V tvém věku jsem byl na tom zhruba podobně (zkoušel jsem chodit s jednou dívenkou, oba VŠ, když mi řekla, že nemá cenu se scházet, tak já, nevěda co dělám ve svém žalu, jsem si rozšířil řidičák o skupinu A, koupil jsem si motorku a začal lítat na větroních). Ve třiceti jsem se začal ohlížet po nějaké co bychom spolu žili. Mezitím se známí a příbuzní snažili seznámit mne s dívenkami co by podle nich byly pro mne vhodné (ženatí kolezi v kanclu mi říkali: "Ožeňte se, at se nám nemůžete posmívat".), vybral bych si, ale asi ještě nepřišel můj čas. Nemáš podobné co by ti radili? IMHO profese dohazovače nebyla tak zbytečná.
Tehdy existovala placená seznamka, jmenovalo se to KONTAKT, prý to vyhodnocoval počítač, na třetí pokus mi to vyšlo, to mi bylo 31. A vůbec, ale VŮBEC o nic jsem nepřišel.
BTW: Chodil jsi do tanečních a když ne tak proč ne?
Ne, nemám nikoho kdo by mi dohazoval. Max tak poslouchám narážky, že jsem furt sám.
Nechodil. A no...neměl jsem s kým. Na střední jsem byl okamžitě odsouzen jako "příliš nudný" "příliš hodný", "marný" a "věčný panic" atd. Aby se mnou šel někdo do tanečních a vystavil se tak děsivému společenskému obvinění, že se jí třeba líbím? Ne. Kamarád budiž, ale tady je hranice.
Co slýchávám, dívenek se do tanečních obvykle hlásí víc než kluků. Tak pokud v tanečních ve vaší oblasti nebylo nařízení, že tam se mohou přihlašovat pouze páry, neměl být problém, aby ses tam přihlásil sám. Holky z naší školky ...tedy třídy na SVVŠ aby měly s kým tancovat se domluvily s klukama, že tam půjdeme skoro všichni.
...Ale pozdě bycha honit.
Já než jsem se odhodlal zkusit si něco s dívkou co s ní teď už hodně let žiji (a už máme i vnoučata) jsem musel zvládnout tohle - ne že bych zavřel oči a doufat v nejlepší, ale musel jsem si to i odřídit,
a řekl jsem si, když jsem zvládnul tohle, zvládnu i navázat bližší kontakt s dívenkou.
Seznamování je nutně spojeno s nepříjemnými pocity, které je třeba překonávat. Jiná cesta není. Toho času se mi občas na youtube objevují videa od "Dynamic Education" - kluka co přesně popisuje jak se v dnešní době seznámit. Tipy+triky+testy žen při seznamování apod. Sám to nepotřebuji, tak ta videa moc neznám, ale občas jsem některé shlédnul a troufám si tvrdit, že jsou pro muže kteří se chtějí seznámit s dobrou partnerkou na velmi vysoké úrovni. Koukněte tam.
Na zbalenie mladej zeny mate zakladne moznosti :
- ste fesak, vysoky, to pojdu po vas same a nemusite robit vobec nic (nie je vas pripad)
- mate vyznamnu funkciu vo firme / politike a peniaze, tiez po vas pojdu (opat nie vas pripad)
- spravate sa ako chlap, nekruzite nesmelo okolo a nejdete na to cez kamaratstvo, chcete sex a vztah = spravajte sa tak, aby bolo jasne, o co vam ide, samozrejme nie prvoplanovo vulgarne.
Zaver : vyhladavat miesta a aktivity, kde sa vyskytuju mlade zeny, to moze byt cokolvek od tanecnych po horolezecku stenu alebo spolok turistov. ak sa vam paci, okamzite oslovit a pozvat na dalsie stretnutie, potom sa spravat ako iniciativny muz, co sa tyka fyzickeho kontaktu (co neznamena osahavat ju na prsiach na prvom rande).
Přesně tak fyzicky dotyk už na prvním krátkým rande (1 max 2h), Naopak nedoporučuji žádné líbání na rozloučenou, Pokud už na tom prvním rande ji nechceš vzít do postele, Bezpečnější to bývá až na druhém rande.
A hlavně né žádné dopisování Před prvním nebo po prvním rande nebo vůbec se ženskou, to je letenka do friend zóny... Ono to těm ince Lum nedojde ale dávají tak jasně najevo že nemají co dělat, nemají vlastní život, nemají nic zajímavýho, a jejich bezcenný čas věnují jí
To mě mrzí. Se vztahy je to složitý.
Ale celkem podle popisu jsi akční typ, máš dost zálib venku, mezi lidmi. Tak při nich bys mohl na nějakou holčinu narazit. Říkám si, že je lepší nejdřív začít jako kamarád a postupně to přeroste ve víc. Ale podle jiného Tvého komentáře už jsi se tak snažil. Možná to nevzdávat? Ženskym mozkům nerozumím. Možná se někdy dělají schválně nedobytný. Zkusit třeba mít nějakou kamarádku, které bys mohl říct i svoje představy o životě s někým? Víc mluvit o těhlech věcech a třeba to u některé z nich zarezonuje. Nevím, těžko radit.
"je lepší nejdřív začít jako kamarád a postupně to přeroste ve víc"
Radíš hloupost. Všechny ženské chtějí: pozornost. Takže s každým budou kamarádi, ale jen s jedním z 50 kamarádů vlezou do postele.
Rozhodně NENÍ lepší začínat jako kamarád, Pokud zrovna nemáš všechen čas světa k dispozici A nevyužíváš se v tom poslouchat zbytečně je 49 ženských, které si z tebe udělají vrbu
Odkvetlou kopretinku stejně starý chlap chce leda v romantických filmech, nějakého beta muže jistě ulovíš...
Top ženy je ve 23 letech, muže v 35-40 letech.
žena po třicítce je buď svobodná matka nebo už jí silně buší biologické hodiny.
Já jen pardon, nedá mi to nereagovat, čtu dost zpovědnici a poradte a vidím, že mladí chlapi to mají opravdu obtížné a vypadá to, že v této době je to opravdu pro ně problém. Já když zavzpomínám na svá léta 20-25 tak já jako žena jsem měla pokaždé okolo sebe nějaké chlapy co mě oslovovali, prostě já to pořád nechápu, že tahle doba je opravdu tak strašně jiná a že je to tím, že všichni jsou natisklí na mobilech a nikdo venku nekomunikuje, jen chci napsat zlaté časy v letech 1998-2003. Tahle doba fakt není pro reálné vztahy a dost mladých kluků má tyhle problémy. Předtím já ještě neměla vůbec internet a podle mě ani takovéhle zpovědi mladých kluků nebyly.
No jo to já bych zase strašně chtěla vrátit čas, kdy mi bylo tak málo, ale bohužel jen stesk a ta doba už nikdy nepřijde, je to dost bolestivé, tak vám doporučuji užívejte si své mládí plnými doušky, protože to uběhne a bude to pryč fakt rychle než se nadějete, takže neřešte takové věci a zbytečně se netrapte, určitě nějaká holka časem přijde. Nepromarněte nejlepší roky svého života trápením, byla by to škoda, užívejte si tyhle super roky, abyste měl na co vzpomínat.
I když nejsem vzhledově stará tlustá škeble ( zatím ) tak prostě v mladém věku jsem měla jiné myšlení a to věkem pominulo, prostě přibyly zkušenosti, starosti a člověk už nikdy nebude tak krásně naivní, bezstarostný, už ví, že už ho celý život čekají jen povinnosti, kterým se nedá vyhnout.
Ale věk 20-25let je opravdu úžasný, bez skutečných povinností, zvlášt když člověk bydlí u rodičů a o nic se nemusí starat. Co já bych dala za to mít tyhle léta, já bych se vyhnula chybám a jen užívala. Ale realita života je neúprosná. Tyhle roky se bohužel nikdy nevrátí a člověk jen stárne. Příliš vnímáte tyhle starosti a život vám utíká, to je obrovská škoda.
Dávám jen pohled z jiné strany na zamyšlení. Pokud jste zdravý, tak skutečné problémy nemáte. Vše je jen v hlavě. Třeba vám tenhle pohled pomůže a vy nepromarníte nejlepší roky zbytečným trápením. V téhle době jsou hrozně lidé zaměření na věk a dost i nevybíravě píšou ženám, že jsou staré, už když je jim 40 let. Je to dost nepříjemné, protože faktem je, že pro některé z nás začínají nejlepší roky po 40tce v určitých věcech, ale prostě společnost je takto nastavená, že věk 40+ se bere všeobecně, že člověk v tomto věku už je neatraktivní, hlavně je obrovský tlak na ženy a ženy se dost shazují slovními plivancemi že je stará a tím pádem určitě ošklivá a tlustá škeble.
Přitom já viděla spoustu žen, které vypadají v tomhle věku krásně, kolikrát i lépe než v těch 25 letech. Ale prostě věk nepustí že. Je mi z toho dost špatně, jak se ženy veřejně na různých chatech a diskuzích ponižují od chlapů, že jsou staré, neatraktivní a podle nich by zřejmě každá žena nad 40 neměla vůbec chodit ven, aby náhodou neznechucovala chlapy, kteří chtějí vidět jen mladé, atraktivní, štíhlé, hubené, dokonalé. To je dnešní doba. Nikdo si neváží starších žen, takže tyhle ročníky by asi měly chodit podle nich kanálama a vůbec nikde nevystrkovat nos.
Ano, souhlasím, doba je jiná. Byla jsem mladá tak asi ještě 20 let před Vámi. Nkdy jsem neměla období, že bych byla sama a zoufalá. Ani když jsem se rozvedla, to jsem spíš sama být chtěla a věnovala jsem se hlavně synovi, než jsem asi po půl roce potkala svého druhého manžela. A v té době jsem měla takový nápor "nápadníků", že mi to bylo až nepříjemné, i nějaká nabídka k sňatku padla... chce se mi říct, že nevím, co na mně ti chlapi furt viděli. Ale my jsme žili jinak, Chodili jsme ven a mluvili jsme spolu, viděli jsme se, vnímali jsme, co nám ten druhý říká a cítili jsme, jestli mluví pravdu nebo kecá. Dnes se posílají lajky... Hrozné. A pak mladí pláčou. Z těch idiotských dopisovaček a lajků netuší, s kým to vlastně jsou, co se děje na druhém konci "drátu", proč si s ním dívka jeho snů přestala psát... Nechápu tu dobu a nechci ji chápat. Z tohoto hlediska jsem prožila krásný a pravdivý život, věci byly tak, jak se jevily, protože jsme to viděli, slyšeli, cítili. Když mi chlap zalhal, okamžitě jsem to poznala, viděla jsem tu lež v jeho nejistých očích a pokřiveném úsměvu. Poznala jsem, jak se ošívá při přímé otázce. Dnes by mi mohl napsat veršíček a já bych ho olajkovala a on by mi poslal srdíčko... To se fakt všichni už pominuli? Nechali se ohromit internetem, přestali chodit ven a teď pláčou na diskuzích, že jsou osamělí. Z toho není jednoduchá cesta.
Děti jsou v chování kopií svých rodičů. Dobré i špatné vlastnosti rodiče dítě zkopíruje a zmůže pro změnu ve svém životě jen velmi málo. A pokud už něco, jen v rámci nevyhnutelné změny okolností. Stačí se podívat na děti techniků. Čím jsou? Zase většinou techniky. Děti lékařů? Lékaři. Děti dělníků? Dělníci. A tak bychom mohli pokračovat nejen v rámci inteligence, ale i dobrých a špatných vlastností. Pracovitosti, moudrosti, rozhodnosti, ale i lenosti, hlupáctví, nerozhodnosti atd. Aby toho nebylo málo, ještě se do toho plete vychovávání kluků samoživitelkami nebo rozvedenými ženami, které nemají vhodný protějšek a tak se kluk takové matky stává zženštělým a přecitlivělým, protože zkopíroval chybně chování její (neměl přirozený vzor v otci - rozvedená matka může mít nového chlapa, toho ale většinou syn již nekopíruje - kopíruje ji - proto je mj. v česku rozvod to nejhorší co můžete klukovi do 10 let věku udělat).
Tak jako tak je nadávání na komunisty nadáváním na svoje rodiče a další předky. A nadávání na mladé lidi zase není nic jiného naž nadávání na mé vlastní chování jako rodiče. Nic více, nic méně.
Mně kdysi pomohl v tomto jeden přítel... Jmenoval se alkohol. Ale říká se - dobrý sluha, špatný pán. No ale díky němu jsme spolu už 20 let a mohu zpětně jen děkovat.. Ale k ničemu samozřejmě nenabádám, jelikož při nízkém sebevědomí se může stát, že z několika dnů či týdnů to budou roky či desítky let závislosti. Prostě toho případně jen využít při seznamování, pak od toho dát ruce pryč.. Ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že to fungovalo a po pár dnech.. sem s dotyčnou fungoval i bez toho... Ale samozřejmě si člověk musí dát akorát, ani moc, ani málo... Čtu že chodíte k psychiatrovi. Zkuste si řici o Neurol.., jeho složení je na základě anxiolytyk. wikiskripta.eu/...
Rady jak na to jít pouštěj jedním uchem dovnitř a druhým ven. každý jsme jiný a co funguje u jednoho, to u někoho jiného znamená fiasko.
Vzpomínám, když jsem studoval SVVŠ, byli jsme tři třídy, z toho jedna humanitní, tam byli tři kluci jinak samé holky. Jeden z kluků se mi pak svěřoval, že až na dvě měl se všemi sex (napadlo mne, jestli mezi těmi dvěma byla i moje tanečnice z tanečních, ale nemusel jsem vědět úplně všechno), tak o to bych snad nestál. Údajně jedna byla ještě panna, pokrvácela mu postel, tak jí dal pár facek a vyhodil ji z bytu, dokonce ji jmenoval, dobytek.
Možná by nebylo od věci, pokud pro tvůj věk existuje nějaká seznamka co se tam všichni adepti a všechny adeptky sejdou a každý s každou si chvíli pohovoří, zkusit to tam, když si s žádnou nesednete, aspoň budeš mít tréning.
Ale hlavně sklop hledí a jdi do toho!
A zásada, snad od MUDr. Plzáka: Když chlap dostane od ženské kopačky, má to nést jako chlap a odejít středem s hlavou hrdě vztyčenou.
Napsáno tady toho bylo dost, přiznám se, že všechny odpovědi jsem nečetl, takže to asi budu opakovat. Navíc někomu, koho jsem naživo neviděl je těžké radit, písemná forma bohužel o prvním dojmu nikdy moc nevypoví. Možná něco nebude úplně o Tobě, ale určitě se tu najdou další "čitatelé", kteří mají podobný problém.
1. V první řadě sám sebe nesmíš vnímat jako problémového, zbytečného nebo zoufalého. Nesmíš si sám sobě být protivný, musíš najít si nějakou radost ze života aby jsi nepůsobil jako ten kdo je sám a nechce být sám
2. Jestli máš problém s konverzací s druhými lidmi, trénuj na "nezájmových" osobách. Při jakékoliv příležitosti zkoušej nějak pohotově reagovat, at už je to sousedka, prodavačka nebo stará paní, které podržíš dveře.
3. Zkoušej si pohrávat s intonací a mluveným projevem obecně - i takové běžné "Dobrý den" se dá říct několika způsoby od toho "zoufalého" až po takový, že si Tě každý všimne.
4. Stále se kontroluj, zda-li se usmíváš. Mimika je dost důležitá a vypovídá o Tvém duševním rozpoložení
5. Měj nějakého konička, nebo nějaké téma, a nacvič si o něm poutavé vyprávění. Nezapomínej na řečnické otázky a nějaké vtipné odlehčující bonmoty. Zkoušej se večer zamyslet nad celým dnem, jestli se nestalo něco, o čem by se dalo vyprávět. Občas si můžeš vypůjčit i nějaký příběh s vtipnou pointou, poku není moc známý.
6. Držení těla je také důležité, zejména postavení hlavy jak se koukáš na druhé.
7. Ta Tvoje návštěva psychologa není na závadu, pokud o ní nebudeš mluvit. Psycholog Ti pomůže si utříbit myšlenky co, jak a proč. Např. zážitky z psychiatrického oddělení jsou sice také poutavé a zajímavé, ale ani já o nich, byt je to už 20 let vyprávím jen zřídka
8. Nevyhýbej se "boji", resp. situacím, kdy se budeš muset rozhodovat, něco řešit, něco vykomunikovávat, kdy nebudeš ve své bublině. Nemusí to nijak souviset se seznamováním, ale je to důležité pro Tvorbu osobnosti. Zkus takové situace vyhledávat, nebát se přihlásit na nějakou seznamovací či jinou singl akci.
9. Nauč se tak deset krátkých výstižných vtipů, které pak pohotově aplikuj na nějakou vzniklou situaci stylem "připomíná mi to jak..."
10. Hýbej se. I takové denní běhání způsobí změnu hormnů a chemických procesů, že Tvé myšlenky půjdou jiným směrem.
11. Doporučuju si přečíst pár věcí na www.qark.net, který je sice primárně o balení, ale je tam spousta věcí, nad kterými je dobré se zamyslet v každém věku.
12. Jakýkoliv rozhovor, sezámení, kontakt prvoplánově nepodřizuj Tvému cíli "mít ženskou"
13. Jakýkoliv neúspěch neber jako životní prohru, ale poučením pro příště.
Mohl bych pokračovat a rozvíjet jednotlivé body, např. doporučit nějakou cestu do nevšední destinace bez cestovky (o tom se pak dobře povídá) apod. ale zkus na něco přijít sám.
Osobně jsem si prožil něco podobného, musel jsem projít spoustou slepých uliček, čekal jsem až do svých třiatřiceti, než jsem si nad čtením výše uvedeného webu uvědomil spustu věcí a zatímco se spolužáci už rozváděli, já jsem teprve zakládal rodinu...
Jdi do seznamky inzerátové ne ty facebookové apod. kde se lajkuje. Lajkování nemá žádný smysl. Soustřed se na kvalitně napsaný inzerát, kde nabídneš co máš za klady to zdůrazníš. Fotku tam asi dáš a pak se sejdete. Žádné dlouhé vykecávání. Možná to bude trvat, ale přes ty sociální sítě to nikdy nefunguje a nebude fungovat, protože se tam schází určitý typ žen, no je lepší se tomu vyhnout na ty seznamky nelez, nikdy se s tebou žádná nesetká. Svého času, kdy ještě existovalo normální seznamka.lide.cz tak tam byli na lide.cz fajně udělané profily a všechno fungovalo a šlapalo jak mělo, nebyl problém s někým zajít ven, ted s těmi smartphony a soc. sítěmi je to horší, všichni jsou tam. Ale nikdy nejsou uspokojeni. Prostě jdi do parametrické seznamky, kde jsou jasně kritéria jako kraj, okres, město, věk, pohlaví. Neztrácej čas s něčím co nemá cenu. Soustřed se na své kladné stránky a ty rozvíjej, i kdyby to bylo že třeba máš rád takový a takový druh hudby, takový druh videí apod. Třeba to nějakou zaujme.
Asi se s tím musíš smířit... Nejsi sám, takových lidí je hromada. Je to prostě osud... A když čtu tvoje názory a vyjadřování, tak se nakonec možná ani nedivím...
Pochopila jsem, že jsi nechal studia. Nebylo by dobré dát se na nějaké, třeba příbuzné, studium. Tam by se mohly vyskytovat nové kamarádky,
Holt musíš hledat o 3 stupně níž, Než jsi ty.
Jako zdravotní bratr? Tipuju tak maximálně uklízečku nebo prodavačku. Zapomeň na to, že by jsi byl atraktivní pro sobě rovnou, třeba sestřičku.
Sám jsi to popsal docela přesně, a máš docela štěstí že ti to řekla upřímně, že jí nudíš, nejsi pro ní zajímavý. A zamysli se, je to pravda, čím asi je tak zajímavý chlap, který neumí sbalit ženskou nebo nedokázal dodělat školu a taky nevydělává pořádný peníze (Což je minimálně dvojnásobek průměrného příjmu, takže 100 000 měsíčně)? Bohužel, nutí, protože oni mají výběr. Mladý muži v dnešní době nemají naprosto žádný výběr a proto polovina z nich ... no... comment. Musím na sobě hodně zapracovat aby do 30 nějakou dostali do vztahu. A jestli si chtějí udržet do vážného vztahu na rodinný život... Chlapče přemýšlej, jako zdravotní sestra opravdu dneska průměrnou holku na podobné úrovni jako jsi ty, nemáš čím zaujmout
čteš výběrové jen to co se ti hodí? Já jsem ti dal komplexní Vysvětlení tvé situace a ty čteš jen to co se ti hodí.
Ve tvém případě je zkrátka vířit níže, dodělat si školu, přejít na jiné zaměstnání.
Pokud jsi víc než šedý průměr tak není problém vydělávat dvojí až trojnásob průměrného příjmu, případně být něčím zajímavý! Jako zaměstnanec navíc ještě ve státní své Ř jsi pro průměrnou holku "Nezajímavý", neboli tuctovja a končíš takhle facebook.com/...
Budeme ignorovat, že všichni kluci na stejném oboru přítelkyně mají (tuším, že přinejmenším jedna z nich je na úrovni učitelky - což je mi upřímně taky clekem jedno - a zmíněný kluk není dokonce ani vzhledově nic moc), ale...dobře. Jsem zřejmě osobností dostatečně nezajímavý a budu si muset přítelkyni pronajímat. Holt, to je asi realita. Tak schválně, to si poslechnu - co bys mi tak šedému průměru navrhoval, jako kariérní krok? Prodej motivačích kurzů?
@nata9 Bohužel - v jednom musím souhlasit s ním. Povolání zdravotního bratra nemá u 99% nemá moc šanci ohromit - na žebříčky nehledě (zvláště mezi sestrami, ty hledí automaticky na doktory). Na druhou stranu, vykašli se na všechno co umíš a máš alespoň něják rozjeté (už zase) a přinejmenším ti zajistí stabilní práci a příjem a jdi se honit za penězma, které jsou pro většinu republiky nereálné, aby sis třeba jednou dokonce i vrznul je...sice super rada na balení, ale ignoruje nějak všechno ostatní.
nata9 - Zde platí víc než jinde, neposlouchej ženu, jak ulovit a jak si udržet ženu. V dlouhodobém horizontu tyhle ženské strategie prostě nefungují. Stejně tak nefungují ani modely v západních filmech a seriálech
Ukaž mi paní doktorku, která jak se vdala za popeláře! Prakticky neexistuje, přitom doktorů, kteří se ožení se sestřičkou je spousta.
Ono taky jde o to že ženská blížící se k třicítce už chce hnízdit a má jiné priority, samozřejmě že ta okolo 24 let ty peníze nebude tolik řešit nutně! U chlapa je to ovšem jiný...
Tobě už jsem radu dal: Musíš makat na sobě a / současně mířit o několik tříd níže než jsi sám. Jo a je úplně jiná disciplína jestli ti je 30 a chceš tu holku jenom sbalit nebo chceš už nějakou na trvalý vztah, to je zkrátka odlišný obor.
Tady vidíš že nemáš poslouchat kamarádky a ženské, protože jinak mluví a jinak konají! Když to zjednoduším, tak delej přesně opak toho, co ony tvrdí že chtějí! To teprv budeš koukat! Čím více jim začneš říkat: ne, tím více stoupne tvůj respekt. A bez respektu nebudeš mít žádnou atraktivitu, takže čím víc jim polezeš do ..., Tím spíše budeš ve frend zóně
Ps: Jestli chceš zůstat u nudné práce zdravotního bratra, tak vedle toho můžeš sportovat, boxovat, posilovat, chodit na střelnici, koupit si motorku, Přeškolit se na paramedika ... Zkrátka udělat něco co tě trošku povznese ten šedej průměr! Jestli chceš chroustat čipsy u seriálu, Tak to spolehlivě odradí každou! Totiž, dneska každá chce vzrůšo, dobrodrůžo, emoce, zážitky, neříkej že nemám pravdu!
Udělej si trenérský kurs a trénuj v posilovně, přes zdravotnictví k tomu máš blízko ... Všechno delej pro sebe, aby ses zlepšit sám sebe, nikdy to nedělej kvůli ženské, ty následně přijdou samy, uvidíš, že tohle perfektně funguje!
A právě proto že spousta můžu dnes jsou totálně neschopný, tak stačí být jen o 10% lepší než oni a jde to samo, jen musíš vědět jak na to a co ony chtějí... Bavit se bavit se bavit se
Moc práce pro něj, však nedodělala ani školu a už nemá ani co by odpověděl protože si zapnul telku otevřel chipsy a večer si na mobilu zapne ph
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.