Nejste přihlášen/a.
nejsem zastánce, aby tvůj manžel na svou matku řval, ale laskavě může sdělit, že vám nemá do všeho kecat.
Takhle i tvůj manžel musí být v tvých očích slaboch a to je špatně.
Bude se to stupňovat. čím bude paní starší, tím horší.
Když už je to tak dlouho, určitě jste vyzkoušela všechno. Každý radíme, podle svých povah a zkušeností. Já bych se v první řadě zeptala i muže i tchýně, jestli chtějí, abychom se rozvedli. Jako schizofrenik ve dvou rodinách žít nemohu a nebudu. Jestli si myslí, že umí a ví všechno lépěji než já, at si oba žijí se svou rodinou. Toto je moje rodina a tady bude klid a pohoda. Když to nebude doma, budu hledat jinde. Když přijde na věc, není zas až tak problém najít práci s bytem na druhé straně republiky a během jdnoho dne se odstěhovat. Vím, že to není tak jednoduché, ale konec konců, "kde je vůle, je i cesta." Takhle bych to řešila já.
Ještě drobnost. Po mých životních zkušenostech bych muži přestala dělat mamku, nesnažila se jí alespoň vyrovnat, ale stála bych se milující, usměvavou milenkou. A uvidíme, jestli jsou mu bližší mačiny rady a knedlíky nebo moje láska a touha po něm. Bez hádek a vysvětlování. Tchýni bych naprost vymazala z mobilu, z řeči, z myšlenek. Bych to pojala takto.
Vy s manželem a synem jste nyní rodina. Je třeba si pohovořit s manželem, co Vám na tchyni vadí a dle toho se musíte oba zahovat. Manžel by to měl řešit s matkou. Nejste povinna si denně s tchyní telefonovat a řešit s ní věci Vaší rodiny. Ale musíte ji to říci, nebo naznačit, co Vám vadí.
Má svého manžela, tak at se stará o něho a do Vaší rodiny si nenechte zasahovat. Držte s manželem při sobě. Snad to pochopí. Plus je, že máte svůj domov. Hlavně klid.
Zdravím.
Tchýni je 64,no tak to jsme kousek od sebe.Tedy řeknu vám jednu věc.Četla jsem do půlky,pak už letmo,fakt jsem nemohla.Chápala jsem vaší tchýni,chápu i vás.Víte,ono každý reaguje jinak,v případě,když není novorozeně v pořádku.Nesoudím,ale musím říct,že je většina matek,který to sice bolí,ale jsou svému dítěti na blízku.Ted si představte,že vaše tchýně,se stala babičkou a chovala k dítěti cit,těšila se na něho,záleželo ji na něm,věděla,jak je důležitá blízkost matky,bála se o něho,nezvládala to nervově,proto vám pořád volala.Vždyt je to její krev,vnouče.A vás urazilo,že nakoupila růžové a předala vám se slovy,že mu bude slušet?No jistě že bude slušet,miminkám sluší všechno a nejdůležitější je,aby byli milovány,třeba kluci v růžovém,vždyt je to fuk..Navíc,thýně nevěděla,co se narodí,vysnila si a vsadila na vnučku.To je trestné,na to nemá právo,jen tak snít a těšit se?Přála bych vám,aby jste v životě pochopila,o čem vám tady píši.Nečekám,že to pochopíte nyní..
Každý e nějak poznamený,někdo víc,čí méně a třeba potapaný..Není nic jednoduššího,než umět mluvit a záleží taé,jak to řekneme.Přece stačí říct.:Neberte to prosím zle,ale ted mi prosím nevolejte,necítím se dobře,ale jistě se vám ozvu sama,až sna,bude lépe,Pokud nepochoí,je to jiná situace,můžete říci,opět.budu se snažit vysvětlit,ale až mi bude lépe.Další věc je naléhání,z jeí strany i přesto a nerespektování vás.Tak to není ve vaší moci,ale musí chtít se sbou něco dělat,třeba za pomocí odborníků.Určete si hranice,v klidu a míru.Tohle chci,tohle prosím nechci.
Tvoje tchyne je psychicky nemocna, ma na to dokonce papiry. Podle toho s ni jednej. Nech ji, at si rika, co chce, ale ty se zachovej podle sveho rozhodnuti. Ty nejsi psychiatr a nemusis se nechat vystavovat tomu tlaku. Promluv si se svym muzem a vysvetli mu, ze jeho matka je nemocna a ty nejsi povinna se ji podrizovat.
Pokud dojde k setkani, tak to po dobu navstevy pretrp, ale dal to neres. Stejne to nevyresis.
Ona to urcite vsechno mysli dobre, ale ty s tim jejim dobrem nemusis souhlasit, ani se prizpusobovat!
Ja bych se kontaktu s takovym clovekem spis vyhybala. Ale nekdy to asi nejde.
Dulezite je, aby tvuj muz byl na tve strane!
Chtít může. Ale vy rozhodujete co budete dělat. Nechce s váma na dětský hřiště, tak holt jdete bez ní. U ní se pak můžete stavit na kafe, ale jen když tam nebude humus z koček a haldy prádla. Syn má rád mandarinky, tak mu je zakazovat nebude ale syn je dostane. Pošle prachy, tak buď poděkujete za dar nebo jí je s poděkováním vrátíte že si vystačíte sami a podporu nepotřebujete, at je využije pro sebe. Nebo řeknete že na benzín máte, ale malýmu jste za to koupili XY.
Jasně říct že když do vás nebude furt rejt a diktovat, tak budete jezdit častěji. Že jste nepřijeli poslouchat kázání a nařizování jak máte žít, ale na návštěvu.
Ovšem je na hlavu, tak to bude těžké.. Může pomoct psycholog a poradit vám jak s ní vést komunikaci atd.
Těmito řečmi, řešení a rozebíráním nic nezměníte. Musíte si uvědomít, jestli vy sama chcete něco změnit nebo ne. Pokud opravdu ano, přestaňte rozebírat, teoretizovat a něco odhadovat. Přerušte s tchýní veškeré zbytečné kontakty. Vyměňte zámky. Ignorujte její telefonní hovor a SMS zprávy. Komunikujte s ní fakticky a bez emocí. Jednou týdně bude vidět vnouče na hodinku či dvě na dětském hřišti / v zimě v dětské herničce. Výhradně s vaší přítomností. Může se vztekat jak chce, vy ignorujete. Může vás klidně dát k soudu, ale ničeho se nedomůže, vy nemaříte styk s vnoučetem. Tečka.
Manžel tazatelky má dítě s manželkou, nikoliv s maminkou. Že bude někdo někoho proti někomu štvát, to je mi jedno.
Dítě si dělám, protože ho chci. Umím ho vychovat a předat mu hodnoty, znalosti a dovednosti, aby bylo úspěšné v životě. Nedělám si to dítě, aby se s ním mohla potěšit babička. Ta na něj nemá automatický nárok podle svých představ. Protože já jsem rodič, ne ona. "Nevím, jak dlouho tu ještě budu a mě se tak stýská!" To není žádný argument. Není to nic, co bych měla a chtěla řešit. Já řeším to, že umožním styk prarodiče s mým dítětem. Určím si, jak dlouho a kde se prarodič bude s mým dítětem stýkat a vídat. At si tchýně prská, jak chce, ignoruji. Nemařím styk. To je hlavní. Více netřeba řešit.
Čtu, že nemá. Proto je nespokojená a řeší to. A proto jí radím. Mezilidské vztahy jsou takové, jaké si je uděláme. Můžeme si je dělat těžkými, mohou být snadné. To, že nebude radikální, se jí nemusí vyplatit. Na psychicky nemocné jedince, narcisty a manipulátory (na tuto tchýni sedí všechno) neplatí nic jiného než radikálnost. A to bude ještě tazatelka vstřícná a umožní náležitý každotýdenní styk prarodiče s vnoučetem.
Tím, že to tady bude rozebírat horem i dolem, že nás bude zajímat, "jaké je znamení ona nebo tchýně", budeme všechno analyzovat, promýšlet, a budeme okolo tchýně tancovat jako kolem horké kaše, nic nezměníme. Otázkou je, jestli tazatelka opravdu chce něco změnit, aby se pro ni situace s tchýní zlepšila, anebo si chce jen postěžovat. Jestli si chce postěžovat, tak klidně, beze všeho: "Jéžiš, ty to holka máš tak fest těžký. Nedovedu si představit, co musíš prožívat. Ta tchýně je úplně nahlavu. Oooo, ty jsi ale chudáček..."
@boban:
A když to nakonec odskáče vztah tazatelky s manželem, protože ji tchýně za 5 až 10 let vydeptá k rozvodu? Protože to vždycky může dopadnout špatně. Tak se jen modlit, že to neodskáče život tazatelky a dítěte, protože narcisté a psychopaté umí člověka dlouhodobě vydeptat tak, že si vezme život (matky dost často s sebou bere i děti), takhle podle vás nejlíp, ne? Když bude tazatelka posr*ná, že mezilidské vztahy "nejdou opravit", tak bude akorát tak navždy žít v nefunkčních mezilidských vztazích. Někdy opravdu není co opravovat, a už vůbec ne u osob, jako je tato tchýně. Narcisté a psychopaté právě vsázejí na ten strach, který ve svých obětech vyvolávají. Ty oběti se mají objektivně i subjektivně na h*vno. A bojí se něco změnit. Aby nedopadli ještě hůř. Přitom už jim ani hůř být nemůže. A narcista a psychopat vám řekne: "Pozor na to, co uděláš, beze me se budeš mít ještě hůř. Nebo nepřej si mě, jestli něco změníš / jestli se změníš, tak to sama nezvládneš. Počkej, dopadneš jako tam ten / tam ta, ona / on si si to si mě udělali jako nepřítele a koukej, jak špatně dopadli. Tak chceš skončit?"
Když člověk žije ve strachu, že když něco změní, tak se to pos*re něco ještě víc, tak nikdy nedokáže nic v životě změnit pro sebe k lepšímu. Protože ho ten strach úplně paralizuje. Lidé se těžkými formami sociální fóbie by mohli povídat, nemůžou vyjít ani před dům na ulici, protože co když tam pojede nějaký ožralý řidič a srazí ho autem? Bojím, bojím, bojím! Nastavovat a prosazovat si svoje hranice, znát sebehodnotu, mít zdravé sebevědomí a nebát se v životě za sebe bojovat to je základ každého psychicky i fyzicky zdravého jedince.
Takže je na tazatelce, jestli se víc bojí něco s tím udělat, a chce si jen stěžovat a aby jí lidé litovali, anebo s tím chce opravdu něco udělat, aby se jí a jejímu dítěti žilo kvalitněji, lépe a zdravěji. Kdyby chtěla být tazatelka být "jó opatrná" a "mít svědomí čisté", tak si sednout s manželem, upřímně mu říct, co tady napsala nám, že se jí to nelíbí, že chce pro sebe a pro syna klid, příjemné a poklidné prostředí pro výchovu jejich potomka a nechce být oběžovaná tchýní. Nastavuje takové a takové hranice. Tchýně se bude setkávat s vnukem tehdy a tehdy, tam a tam, na tolik času. Jinak s ní pro zachování psychického a fyzického zdraví matky dítěte i dítěte nebude tazatelka komunikovat. Že jí to opravdu vadí. Opečovala manžela, jak se k tomu postaví ten manžel, to už není manželky věc. Nedokážu si představit, jak si může s tímto přístupem tazatelka nějak výrazně zhoršit svoji kvalitu života, nebo kvalitu života dítěte. Naopak, když tohle neudělá, tak škodí sobě i dítěti.
Možná odpovím jinak, než ostatní.
Tazatelko, zkuste to vydržet, podle rad ostatních, který bude pro Vás přijatelný.
V devíti letech (od té třetí třídy) mají dnešní děti stejně svoje zájmy, kamarády ze školy, vrhnou se na hry v PC, mobilu, na kroužky, sport a o prarodiče a mnohdy i rodiče, přestanou mít zájem.
Záleží, jak to děcko budete budete vést. Už v předškolním věku může docházet na nějaké ty kroužky, sport a když budou o víkendu tréninky, soustředění, tak budete vyjíždět se synkem, manželem a babička bude trochu mimo.
Děcko všechno vnímá, neřešte nic před ním, at si do života nenese negativní názor (pořád to je rodina). Mluvila bych o babi, že je nemocná, ale nic víc bych nerozebírala.
Nyní se utváří i jeho budoucí život (podvědomí) jak bude vycházet se svojí rodinou a tchýní.
Jenom by mě zajímalo, jakého znamení jste Vy a tchýně. Pokud jste dva lvi, tak tak tam jsou střety velice časté.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.