Mám v hlavě zmatek a nevím jak dál....

Přeji krásný dobrý večer,

myslím, že tenhle problém není jen v ženských, já ho totiž řeším momentálně teď se svým manželem. Já bych řekla dát trochu volnosti, svobody a klidu, prostě se netrápit zbytečnostmi a věřtě, že vím o čem mluvím...Můj manžel je na tom podobně, jelikož teď procházíme těžkou životní zkouškou, je manžel hodně zmatený a neví jak by se rozhodl...taky jsem mu chtěla dát tu možnost odstěhovat se , v klidu si vše promyslet, ale to nechtěl, tak spolu žijeme , jak se říká na hromádce, nespíme spolu, nelíbáme se, vlastně si jen hodně povídáme a to o čem koliv...a myslím, že je to nový začátek.Ale snažíme se oba dva...a to si myslím je taky důležité...nebo najít tu cestu k člověku, ale ne za každou cenu...ale jak to musí každý podle situace...¨

Přeji hodně štěstí a síly...Nicoll

Iglo, to je špatně. Jste v roli prosebníka a loudila. Nemyslím, že to máte zapotřebí. Pustte ji z hlavy, takových ještě bude. Věřte, že vím o čem mluvím, už jsem tady na webu o tom něco řekl, někteří kolegové-poradci zrovna tak. Ona teď bude"vysmátá"a dříve nebo později Vás začne využívat. Má teď veškerá práva a žádné"povinnosti". Vztah je nevyvážený a nikam ne(po)vede. Pokud jste masochista a role otroka Vám vyhovuje, pak v tomto vztahu pokračujte, ale máte-li poslední zbytky sebeúcty, zabalte to a žijte svůj život. Už se to nedá vrátit a i kdyby, nic nebude jako dříve.

Na každém konci je hezké to, že něco nového začíná. Tak toho využijte, protože co Vás nezabije, to Vás posílí a dokud nejde o život, nejde o nic (tedy ono se to dá říci i jadrněji, ale zůstaňme u slušnější formy). Jděte třeba na ryby, je to výrazně smysluplnější činnost, nebo prostě relaxujte a udělejte si nějakou malou (nebo třeba i velkou) radost. Přeji hodně zdaru.

Neboj, časem se to srovná. Něco podobného jsem si před nějakými dvaceti lety prožil taky, už jsem to tu někde psal. Vím jak se cítíš a vím, že to není nic příjemného. Nevěš hlavu a nechej věcem volný průběh. Hlavně se na ni neupínej. Běž mezi jiné lidi, najdi jiné přátele. Přece nemusíš hned začít nový vztah. Posedíš, pokecáš. Jsi mladý, nemáš žádné závazky, tak proč si sám svým myšlením komplikuješ život? Problém je jen ve Tvojí hlavě. Zbav se ho. Mysli na něco jiného. Začni třeba podnikat - pokud na to už máš věk. Tam nebudeš vědět, kde ti hlava stojí a při běhání po úřadech rozhodně na jiné myšlenky přijdeš.

Prostě svůj problém využij jako hnací sílu k čemukoli, co Tě baví a dělej to naplno. Časem se opravdu všechno srovná. A nezapomeň si občas udělat nějakou, alespoň malou radost. Hodně zdaru.

Nechej věcem volný průběh. Na nic si nehrej, nic nepředstírej a nic nepřeháněj. V podstatě Ti o nic nejde. Teď je další krok na ní a Ty uvidíš, jak se to vystříbří a kam to povede. Ovšem řečeno slovy klasika:"In idem flumen bis descendimus et non descendimus", totiž"do téže řeky dvakrát vstoupíme i nevstoupíme,"jak napsal Seneca Mladší v Listech Luciliovi. Bude to stejná řeka, ale bude v ní jiná voda.

Také jsme se s tou slečnou tenkrát k sobě asi třikrát vrátili a bylo to hezké, ale nakonec jsme dnes každý někde jinde. Držím Ti pěsti pro štěstí, at Ti to vyjde podle Tvých představ. Hodně zdaru.

Iglo, viz moje předchozí odpovědi. Kašli na ni. Šanci dostala a pro jedno kvítí slunce nesvítí. Opravdu vím, jak se cítíš, a stejně tak vím, že není jednoduché se na ni vybodnout -po tom všem, co jistě máte za sebou. Ale zvaž dobře, jestli Ti to stojí za to. Jestli se o něco nového a lepšího(?) vlastně neokrádáš?

Já se s tou slečnou, co jsem tady o ní už povídal nakonec rozešel - tedy abych byl přesný, dvakrát ona se mnou, potřetí a naposledy já s ní. A bylo v tom něco podobného, jako u Tebe. Nějaký stereotyp, který se jí přestal zamlouvat a hledala nějaké dobrodružství. Měla pocit, že jí nejsem dost dobrý(?) a nudila se se mnou. (Co taky chceš každý den po dva roky vymýšlet pořád nového?) Nelituji ničeho, ani toho času, který jsem s ní tenkrát ztrácel, ale mít ty zkušenosti, co mám dnes, rozešel bych se s ní dříve. A perlička na závěr. Nedávno jsem ji potkal a vůbec se nezměnila. Takže jsem opravdu rád, že jsem se tehdy rozhodl právě takto.

I proto, ti doporučuji znovu, nech ji plavat. O nic Ti nejde, jen se zbytečně trápíš a ona Tě využívá jako"své jisté". To nemáš zapotřebí. Nemusíš jí dělat onuci. Máš svůj život, tak ho zbytečně neutrácej takhle hloupě. Blok je ve Tvé hlavě. Zbav se ho! Máš na to! Hodně zdaru.

Ja vim, vsichni me radej at se na ni vykaslu, ja vim ze by to pro me bylo nejlepsi...ale jak uz jsem psal vyse, ona neni pro me pouze clovek ktereho stale moc miluju, ale asi i neco jako nejlepsi kamaradka. Mame skoro vsechny nase zajmy spolecne, v podstate s nikym si nepopovidam o tom co me bavi tak dobre jako s ni...nechci ji ztratit jako cloveka a zaroven me tohle strasne ublizuje...da se rict, ze jsem na ni po te dobe asi zavisly...vidali jsme se v podstate denne...

Vim, ze by me mozna pomohla jina znamost, ale nejsem zrovna clovek, ktery se snadno seznamuje a strasne moc se bojim samoty. Po peti letech kdy jsem mel stale nekoho vedle sebe je to strasny pocit...

Dodal bych k tomu už asi jenom jednu věc. Je to citát a není to z mé hlavy, bohužel už netuším, kdo to řekl."Neztrácej čas s někým, kdo ho nechce ztrácet s Tebou".

Ta slečna tenkrát, když mi dávala"kopačky"říkala:"Tak se zase odmiluješ". A ačkoli to tehdy bylo pro mne něco nepředstavitelného, nakonec to tak dopadlo a už to dávno nebolí.

Neboj, opravdu se časem všechno srovná, at už jakkoli. Když Ti zavolá, neutíkej za ní ihned. Nesnaž se udělat, co jí vidíš na očích. Přestane a možná už přestala si Tě vážit. Ty musíš být strašný masochista, že se necháváš takhle trápit. A zbytečně. Vždyt i Ty sám na sebe musíš být naštvaný za to, co děláš. Kašli na ni. Nech ji, at si jde, kam ji srdce táhne. Věnuj se něčemu jinému. Cestuj, vydělávej peníze... Hlavně nad sebou a tím rozbitým vztahem přestaň brečet. Přestaň se ptát:"Proč?"Do ženské a do melounu nevidíš a děvčata uvažují a vnímají svět úplně jinak, než chlapci. Nehledej v jejím chování logiku - žádná tam není. Netrap se. Vzmuž se! UKAŽ JÍ O CO PŘIŠLA.

Hodně zdaru.