Nejste přihlášen/a.
Už nějakou dobu uvažuju že se od všech odstřihnu(kamarády, známý, přátele..) a přerušit kontakt s rodinou(momentálně bydlím u rodičů) Zkrátka se odstěhovat a všechny nechat za sebou. Je mi z té představy do breku, ale myslím že to takhle dál už nezvládnu, potřebuju změnu... Jen mi je to hlavně blbý vůči rodičům, protože i když máme neshody, tak jim říct že se nejspíš už nikdy neuvidíme mi příjde celkem krutý, podobné to je i s přáteli, ale ti se beze mě obejdou...
Myslíte si že je to dobré rozhodnutí?
Vím, je to divný se takhle ptát cizích lidí na něco tak důležitého, jenže už nad tím přemýšlím tak dlouho, že toho mám plnou hlavu, tak se chci zeptat na váš pohled/názor na věc.
Proč to dramatizovat slovy definitivně, všechny opustit, nikdy se nevracet, nadosmrti. Prostě zkus to na nějaký čas a uvidíš. Nevím, jak dneska, ale před pětadvaceti lety syn odjel po studiích do Švýcarska na brigádu, kde si vydělal na Austrálii a tam zkusil žít a pracovat. Byli jsme v kontaktu celkem minimálně. Mobily u nás byly až po jeho návratu do Česka. To ale šel bydlet jinam a odtud vyrážel zase někam do světa. Prostě naplánuj si změnu, zjisti okolnosti, zajisti si tam pobyt a práci a řekni rodičům, že chceš zkusit samostatně fungovat.
Klidně se odstěhujte, osamostatněte se a žijte si svůj život. Ale proč byste se neměl s rodiči vídat? Navštěvovat se občas přece můžete, i když se nyní právě neshodnete. Až s nimi nebudete bydlet, budete si vzácnější a třeba se občas vzájemně uvidíte moc rádi. A co se přátel týče - i s nimi můžete zůstat v kontaktu. Neunáhlete se, nechte si vše projít hlavou. Chápu, že potřebujete změnu, ale někdy není potřeba odstřihnout se nadobro od všech..Popřemýšlejte o tom, na kom Vám opravdu záleží a koho chcete ve svém životě mít. A bez koho se v životě úplně obejdete...
Nedělejte to! Nepalte mosty! Když už máte takovou potřebu, odstěhujte se a choďte na návštěvu, volejte, mailujte, až vás tahle krize přejde. Člověk musí někam a k někomu patřit. Naprosto cizí lidé, cizí prostředí, to je spolehlivá cesta jednou skočít z okna.Navíc, uvědomujete si, co tím uděláte těm, komu jste blízká. Občas je pěkně sejříte, ale pořád vás mají hodně hluboko v srdci, milují vás.
Pokud máte důvod a dokážete se o sebe postarat, proč ne... Já něco podobného udělal v sedmnácti, prostě jsem zmizel na druhý konec republiky. Jen poznámka - že už se s rodinou nikdy neuvidíte, s tím nepočítejte. Nepalte mosty úplně... Já se časem s rodiči začal opět potkávat, sporadicky, jednou za čtvrt roku jsem se stavil na kafe, ale přece.
Takhle jednají herci v podřadných amerických telenovelách. Ti jsou za to ale placení. U nás jsou vzdálenosti tak malé, že uvažovat o tom, že se nikdy neuvidíte s rodiči, je absurdní. Od rodičů přece odejde každý a vídá se s nimi až do smrti. Váš problém bude nejspíš nějaký psychický nebo sociální. Doporučuji konzultaci s lékařem - psychiatrem.
Vy sa vobec nepotrebujete odstrihavat, vy potrebujete psychiatra a spravne nastavenu liecbu, potom ten vas napad zmizne sam od seba. V stave, ked sa samoposkodzujete rezanim, by vas mali hospitalizovat aj bez dlheho cakania na pretazenych psychiatrov. Len musite na prijme pravdivo uviest to, co ste pisali sem.
Práce Ti chybí. Pořádná práce! Jak se chceš živit, když budeš sama? Za co si budeš platit bydlení? Nejdřív ale psychiatra, tohle není normální.
Proč jsi tyto okolnosti neuvedla v dotazu? To by byly odpovědi zcela jiné. Já třeba měla představu, že píše asi 18letý kluk, který si nerozumí s rodiči, rád by vypadl, ale nějak se neumí rozhodnout...A teď koukám, že jde o holku v depresích, co má psychické problémy a řeší je sebepoškozováním...Ano, řekni rodičům pravdu, at tě zavedou k lékaři.
Z doplnění vyplývá, že nejde jen o teatrální řešení rodinných problémů, ale o vážnou psychickou nemoc, kterou lidé v okolí vidí, ale nejednají dostatečně rázně. Jediným řešením je okamžitý nástup na ústavní léčbu v psychiatrické léčebně. Prvním krokem by mělo být nalezení pohotovostní psychiatrické ambulance podle místa bydliště. Žádný psycholog nebo místní psychiatr za několik měsíců. Je potřeba jednat okamžitě!
Milá zlatá, jestliže v dotazu neuvedeš podstatné skutečnosti, jak máme radit odpovídajícím způsobem?!?!? Přečti si svůj prvotní dotaz. Odpovědi jsou adekvátní. Postupně doplňuješ a zároveň se zlobíš, že Tě nechápeme, jenže my teprve zíráme, jak to vlastně opravdu je. Jestli jsi rozhodnutá, tak se sbal a vyraz. Časem pochopíš naše rady.
Liško, je to smutné, ale je to přesně tak. Ale zase, je to dospělý, vzdělaný člověk, musí vědět, že radit a ukazovat cestu mohou desítky lidí, ale jít už musí sama. A také, za své chyby zaplatí. My jsme ji jen ukázali úskalí, která ji čekají. Vybere si, zrealizuje sama. A také zaplatí hodně draze. Konec konců tak, jako my všichni.
Jak relavantní? Přece nemůžeš žít podle toho, jak chtějí lidé. To bys byla šizofrenik bez vlastní vůle. Každý názor tě může pouze inspirovat, protože jenom ty víš detaily toho, co ti tvoří život a co máš ráda a co už nemůžeš snést nebo co tě posune dále. Mohu ti dát svůj způsob boje s nepřízní osudu? Udělám si kafe, v klidu si sednu před obraz, který miluji a začnu přemýšlet, co dobrého mi ta hnusná situace přinese. A věř, že vždycky něco dobrého přinese. Vždycky! A pak ještě chvíli přemýšlím, jak to dobro využít, aby nezmizelo bez užitku. Je to jako chytit štěstí, když běží okolo. Nehledej! počkej si, až půjde okolo. Jen ho musíš vidět.
Byla jsem. Dvakrát, několik prvních let z těch osmi. Toto je mů 3.nick. Pokaždé mě to po čase nepustilo, a nakonec už jsem o to neusilovala, nebot jsem měla pocit, že ty žebříčky a bodová hodnocení mi připadaly zbytečné. Dokonce mi to někdo ve vnitřní poště napsal, že jsem nějak moc vystoupala. To jsem se lekla a přestala radit, nebot o prestiž, resp. o to porazit někoho, mi nešlo. Jestli mi chcete napsat, tak na: emu397@seznam.cz.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.