Pocity samoty

Tyto pocity běžně nejsou normální /výjimečně jednou za dlouhou dobu je má každý/. Vy asi nemáte žádného koníčka, prostě nic co by vás bavilo a ten partner k tomu nepřispívá. Chce to vážně velkou změnu stylu života. 30 vám už nikdy nebude a jaké na to budete mít vzpomínky? Hrůza mě objímá při pomyšlení prožít takový život.

Zdravím. Možná je opravdu největší problém v tom, že jste ve vztahu, který Vás nenaplňuje. Tím bych asi začala. Najděte si vhodnějšího partnera s kterým Vám bude fajn, budete společně podnikat nějaké akce a trávit spolu čas.

Čtu to znova. Uvažuji možná "starožitně", ale ve 30 nemít nebo neplánovat děti, je divné. V tom věku jsem už s těmi svými jezdila na hory.

Budte ráda, že nemáte rodinu s člověkem, který vám nevyhovuje. A změňte to, najděte si bud jiného muže a pořidte si s ním rodinu, nebo budte nějakou chvilku sama a věnujte se tomju, co vám dělá radost, ne jenom tomu, co musíte. Je to jen na vás, jak se rozhodnete, nesetrvávejte v tomto stavu dlouho, můžete svůj život změnit. Pocit samoty má člověk, který nemá možnost dělat něco, co by ho naplňovalo, co by ho pohltilo a naplnilo radostí. Tyto stavy lidé mívají, jsou určité životní situace, které to zaviní, ale je potřeba na tom zapracovat, nepropadnout beznaději. Někdy se situace vyřeší jakoby sama od sebe, ale snahu musíte vyvinout vy sama. Zkuste něco podniknout, cokoliv, at je to třeba i riskantní, takový krok do neznáma, aby se něco změnilo.

Je to normální reakce na nenormální způsob života. V tomto věku je obvyklé žít v manželství a mít dítě. To nemáte. S přítelem nemáte smysluplnou náplň, přátelé už mají jiné zájmy. Vám se krátí fertilní věk. Nespokojenost je pochopitelná. Otázkou je, co s tím. Je rozdíl, jestli jste se do takové situace dostala dobrovolně nebo v důsledku nějakého zdravotního postižení.

Logicky vam v zivote neco chybi. Vemte si papir formatu A4 a napiste si tam, kde se vidite za 5 a za 10 let.

kdy a s kym planujete deti?