Výpověď z pracovního poměru a nárok na odstupné

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů výslovně stanovených v § 52 zákoníku práce. U některých z nich je ze zákona nárok na odstupné - záleží tedy na důvodu, který zaměstnavatel ve výpovědi uvede.

Nevyčerpaná dovolená by Vám měla být proplacena v poslední výplatě.

Pokud s vámi ukončí pracovní poměr podle

ZP § 52

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b) přemístuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů,

nárok vám vznikne:

§ 67

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel - neumožní-li, pak

§ 222

(2) Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.