Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer, k dotazu mě inspiroval tento článek. Před koncem roku jsem to zažil dvakrát, u marketů. Poprvé mladej klučina stál na plném parkáči tak, aby blokoval parkovací místo, podruhé totéž postarší manželský pár. V obou případech drželi místo pro někoho, kdo byl v řadě o pár aut za mnou. Delší diskuzi mi zakázala přítelkyně, prý pokud to vyhrotím a skončí to rvačkou a poldama, budu spát na gauči. . Tak jsem sklapl a kroužil dál. Otázka zní, jak byste to řešili? To blokování, ne vyhrůžky přítelkyně. Dát jim po tlamě prý nesmím, najet a doufat, že uhnou, asi také ne... Zastavit a volat měštáky - no, nemám je rád a zablokoval bych celé parkoviště...
To zalezi na tom, jak moc o nejake misto pred obchodem stojite. Nejlepsi taktika je najet autem tak, aby bylo zrejme, ze chcete parkovat, ale zaroven abyste autem blokoval prujezd parkovistem. A cekat, nic nerikat, netroubit. Cekat. Pak je to hra nervu, kdo podlehne nevrazivosti davu drive. Bud blokator pochopi a ustoupi, nebo dojdou nervy Vam a odjedete...
V dnešní době vystresovaných vzteklých lidí, psychoušů na fetu atd, bojovat o místo na hodinu na veřejném parkovišti někde u hypermarketu. To by mi za to fakt nestálo. Něčím vám švihnou vzteky do předního okna, nebo podobně a zdrhnou. Jinak policie vám stejně nepomůže. Já jednou přišel k autu a na otevření dveří jsem měl pět centimetrů. Policajti jeli zrovna okolo, tak jsem k nim utíkal a mával na ně. Zastavili tak jsem jim to ukázal. Zkrátím to. Nakonec mi řekli abych se tam nasoukal z druhé strany. Taky jsem zažil na parkovišti u Globusu večer před zavíračkou, když na tom obrovském parkovišti bylo pár aut. Já stál dost daleko od vchodu, přijel pitomec a zaparkoval před moje auto, pak ještě couval že jsem musel zatroubit jinak mi bouchnul koulí do SPZ. Prostě nepochopitelné chování.
Asi sem prilis natvrdly na to, abych pochopil, ze kdyz Tam nekdo stoji, ze blokuje misto pro nekoho dalsiho.
Takze bych tam proste zajel a ocekaval, ze uhnou.
Dost mozna se mi to uz stalo a ani o tom nevim, ze to byla tahle situace.
Kdyz se nemaj k uhnuti, jemne zatroubim, kdyz stale ne a pritom vidim, se tam jenom zevlujou - ze k tomu tam byt nemaji nejaky padny duvod, pomalu se rozjedu vpred. Zatim vzdy uhnuly.
Kdy by ne, urcite uz bych zpet nevyjizdel, ale slusne je o uvolneni mista pozadal. K tomu ale asi jeste nikdy dojit nemuselo.
Neuhnou, začnou mávat rukama, když otevřu okénko, dozvím se - tady je obsazeno pro táááámhletoho, co už jede...
To bych ignoroval a trval na uhnuti.
V takove chvili bych totiz tahal za delsi konec, pac ten druhy tam stejnak nemuze, dokud sem tam ja.
Ale jak rikam, k tomu nikdy nedoslo.
Pavlos, přesně. Říkám tomu "stádní instinkt". Zaparkujete úplně bokem, všude místa dost a okamžitě někdo zahodí auto těsně vedle...
stejné tak je to v restauracích, sednete si ke stolu v úplně prázdné mísnosti.Během chvilky přidou další hosti a samozřejmě si sednou hned k vedlejšímu stolu a navíc tak, že máte potom problém si odsunout židli. Ten výraz "stádní syndrom" se mi moc líbí a plně vystihuje situace.
Co je na tom nejasného? Nemá tam co dělat.
Chůze
§ 53
(1) Chodec musí užívat především chodníku nebo stezky pro chodce...
§ 54
(3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat.
Vozovka je i parkoviště, bezdůvodné zdržování není nástup a výstup z vozu nebo naložení nákladu. Co s tím, to nevím.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.